27.9.2016 | Svátek má Jonáš






VZPOMÍNKA: Si-na-su-u-Si

13.1.2016

Přeloženo do češtiny: Silvestr na sucho u Silvie. Se Silvií jsme se skamarádili vlastně proto, že jsme bydleli pár kroků od sebe a měli tehdy už od obecné stejnou cestu do školy a ze školy. Já jsem jí někdy poradil s matikou, ona mně zase s dějepisem a tak.

Protože dívky jsou ve vývinu vždycky napřed, měla Silvie ve své pubertální duši prožitky a pocity, které nemohla vyprávět rodičům a bála se je svěřit kamarádce. Ta je prý falešná jako každá žena a sdělené tajnosti nedokáže udržet, ba může je třeba i zneužít proti ní.

Zatímco já jsem byl u nich doma snad jenom jednou na návštěvě, ona k nám přicházela celkem často. Chtěla si prostě popovídat o tom, čeho byla plná a já jsem byl předurčen dělat jí vrbu. Někdy si sebou přinášela pletení, usadila se v mém pokojíčku, do křesla, hodila si nohu přes nohu a začala štrikovat, při čemž spustila stavidla své výmluvnosti. Moje máti se moc divila, když jednou zjistila, že Silva odešla domů až po půlnoci. Chtěla vědět, co tam spolu tak dlouho do noci řešíme?

„Máti, můžeš tam kdykoliv bez klepání vrazit a uvidíš Silvu, jak si plete svetr a já poslouchám její někdy trochu nudné historky. My jsme opravdu jen kamarádi, je to stejné, jako kdybych tam seděl s Kájou Novákem.

Jednou, to už nám bylo okolo dvacítky, mi Silvie den před Silvestrem zavolala: „Hele, Mirdo, co děláš zítra na Silvestra?“

„Já – nic, já se nehodlám na povel zpumprdlíkovat, jsem suchý skoro-abstinent!“

„Vždyť já jsem taky skoro-abstinentka, a tak jsem si vymyslela udělat u nás doma SI-NA-SU-U-SI, to jest „Silvestr na sucho u Silvie“, takový intelektuální mejdan. Jsem totiž sama doma, rodiče jsou někde u známých na Šumavě a já mám od nich dokonce povoleno pozvat si své kamarádky a kamarády domů s podmínkou, že byt zůstane lidským obydlím, nábytek se nezruinuje a kočičky dostanou nažrat. Takže tě zvu!“

„Silvie, to je sice od tebe hezké, děkuju za pozvání, ale já ty tvoje kámoše nemusím, víš, já budu radši sedět doma a brejlit na televizi.“

„Jé, to je ale škoda, já jsem se na tebe tak těšila, udělám chlebíčky a výborný bramborový salát a usmažím řízky – ale když budeš chtít, tak si můžem udělat ten mejdan třeba jenom ve dvou...“

„Tak to je ovšem jiná řeč, to beru a přinesu šampus aspoň na půlnoční přípitek!“

„Fajn, a vem sebou rádio, to moje jenom chrastí...“

Hned jak jsem k nim dorazil, strkala mi Silvie už ve dveřích pod nos své překrásně pěstěné ruce, věděla, že jsem na to pedant: „Mirdo, je to tak dobrý?“, zeptala se mě pokorně, „a nebudeš se eklovat, když ti třeba sáhnu na jídlo?“

„S těmahle ručičkama mi můžeš sahat na cokoliv“, ujistil jsem ji se smíchem, a políbil jí na obě ruce.

„To jsem si udělala, podívej se, podle tohodle časopisu, kvůli tobě,“ zdůraznila Silvie. „To ti chválím - jednička s hvězdičkou!“ řekl jsem.

Načež jsem se začal věnovat instalaci a ladění rádia, zatímco ona něco připravovala v kuchyni. Přitom jsem přemýšlel jakou atmosféru bych měl naladit, aby vyhovovala mé, tak málo romantické kamarádce. Vtom přišla za mnou do pokoje a mimo náušnic, byla nahá jako slovo boží. Byl jsem v šoku a přestože měla nádhernou figuru, byl jsem zmaten a najednou jsem dostal strach, že selžu. Ona zřejmě netušila, že muž ve své podstatě chce být dobyvatelem a nechce přijít už k hotovému a bez předehry.

Tak se stalo, že jsem se zcela trapně na nic nezmohl a oba jsme pochopili, že absolutní nahota je vlastně kontraproduktivní, že méně znamená více a nejdůležitější ze všeho, že je psychika, protože mužské tělo není automat, který funguje na zmáčknutí knoflíku.

Nakonec jsme se dohodli, že se budeme společně s oběma kočičkami dívat na televizi a přitom baštit chlebíčky. „Potom později před půlnocí si dáme ty řízky s bramborovým salátem a jinak budeme opatrně ucucávat ten šampus,“ naplánovala Silvie.

Ovšem tento Silviin „jízdní řád“ jsme tak úplně nedodrželi, protože při půlnočním polibku zavládla tak útulná pohoda, že se na ty řízky zapomnělo, takže jen s mírným alkoholovým opojením skoro-abstinentů, jsme vyměnili náš letiletý status kamarádství za intimní přátelství. Tak jsme sklouzli do Nového roku, no a-a vo-vo votom to je...

Převzato z Toms.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora



Diskuse


počet příspěvků: 4, poslední 13.1.2016 02:30









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.