29.6.2017 | Svátek má Petr, Pavel


VZPOMÍNKA: Experiment profesora Rohovského

24.12.2008

Normalizační dusno. Ze škol se vyhazuje. Naše soudružka inspektorka už má za sebou hezké výsledky. Jako Lenin, ani ona nezná slitování. Desítky vyhozených, desítky přeložených. Za snad největší normalizační počin této nevzdělané inspektorské baby lze položit výhazov ředitele školy, který jí pomáhal při silniční havárii. Pomáhal jí vylézt z převráceného wartbugu, když se sjížděli na posezení. Tam měla poskytovat instrukce, jak na pravicové oportunisty. Ředitel někde popsal, jak byla bledá, jak byla v šoku a jak se málem počůrala. Nyní ředitel jezdí jako řidič sanitky. Vyčítal si: „Škoda, že jsem tam do té benzinové kaluže nehodil sirku. Snad by to ani nebyl hřích.“

V tomto dusnu se nevyhneme myšlenkám, kdo je na řadě nyní, a kdo bude na řadě příště. Vedení škol se ujímají ty nejodpornější charaktery. A ne a ne se jim daří rozhýbat komunistickou výchovu. Většina kolegů se povinně zúčastňuje režimních tajtrlíkáren, ale ve vyučování jim z úst jaksi marxismus-bolševismus nejde.

Je prosinec. Na slavnostní schůzi přátelské organizace k Rusům se rozloučíme s Měsícem, ale leninské myšlenky musejí provázet každého z nás dále, při veškeré naší činnosti. Proto už za dveřmi čeká rudý Santa Klaus, aby nám z mrazivé Sibiře poslal hřejivé pozdravy sovětských soudruhů. A vytlačoval naše křesťanské vánoční tradice. A aby v rudém kožichu očkoval narudo naše děti hned od nejútlejšího věku. Kolega Rohovský však má připraveno na schůzi nějaké překvapení.

Podle režimní inspektorské baby musela být na naší škole posílena výuka občanské nauky. Pro nedostatečnou leninskost. Loni od prvního září byla proto na naší školu instalována nová kolegyně. Jako posila. Kovaná soudružka, přímo z podniku, bez vzdělání, s naučenými několika frázemi, co řekl Lenin, co Lenin napsal, co zdůraznil, s óbrkomunistickým manželem z bolševického landrátu. Pro mravní normalizační devastaci dětí by nikdo nenašel vhodnější osobu. Ptáčková ihned dostala třídnictví. Podezřívaví kolegové však jsou a ještě dlouho budou od tříd odstavováni. Jako jediná rozdala dětem všech jedenáct, slovy jedenáct, knih do občanské nauky. Režim zde papírem nešetřil. V této době, kdy záchodový papír byl nedostatkové zboží a stávaly se na něj fronty. Jedenáct knih občanské nauky, prosím, pro jeden ročník, pro jednoho žáka., které nikdo nečte. Pro srovnání: Pro všechny odborné předměty režim stačil zajistit učebnici jednu. Snad i proto, že autory, odborníky, si pozvyhazoval. Nebo raději šli sami?

Po několika týdnech nástupu Ptáčkové jsme zjistili, že bude převracet celou školu. Tupec se pustil do generální opravy složitého stroje. To si ještě užijeme. Politické školení vede Ptáčková. Domácí úkoly o Leninovi a komunistické straně, i s dalšími otřepanými tématy, zadává celému sboru Ptáčková. Potom je i známkuje. Je politickou instruktorkou ve všech organizacích v naší škole i ve školách celého okresu, proto nechává ráda za sebe suplovat. Strká nos do přijímacího řízení a padne-li jí do oka uchazeč nemající příslušné politické parametry, není přijat. Na každé poradě má připomínky.

Ptáčková zaznamenává také první pedagogické úspěchy. Když jde po chodbě, tak z povzdálí na ni volají děti: „Heil Hitler, soudružko!“ Zpovzdálí a tak, aby nikdo z nich nebyl identifikovatelný. Ptáčková zuří. Na vině jsou málo účinné nástěnky. Na stranické schůzi kritizuje. Soukmenovci je však požádána o vytvoření vzorové nástěnky. Skutečně, její nástěnka v boční chodbě školy má mimořádný úspěch. Vždycky je u ní hlouček dětí. Ptáčková si to pochvaluje. Z nás nikoho ani nenapadne se u tohoto prorežimního díla zastavit. Ředitel kvůli tomu musel svolat ve velkou přestávku mimořádnou poradu, aby Ptáčkovou pochválil a nám ji dal za vzor.

Až kolega Rohovský zjistil pravou příčinu úspěchu. Přiběhnul do kabinetu celý vzrušený: „Víte, co je na té nástěnce? … Proč je o ni takový zájem? … Kdosi tam mezi ty plakáty, … , krásným písmem napsáno, připíchnul: Dva tisíce prémie, kdo Ptáčkovou zabije!. …Ta děcka přece nejsou tak blbá.“

Nastává i zvláštní situace. Kolega Rohovský, který mívá v kádrových materiálech zaznamenáváno, že dostatečně nemiluje sovětské zřízení, který opakovaně soudruhy provokuje, dostal od Ptáčkové pochvalu. Pochvala byla dána písemně. Při politickém zkoušení na konci školního roku. Zde je nutno podotknout a zdůraznit, že naše kolegyně z kabinetu při tomto ponižujícím aktu mívají nervy nadranc. Šprtávají fráze z Poučení. Odnášejí to i partneři. Právě tyto dny politické buzerace bývají pro nás mimořádně vypjaté.

Ptáčková při tomto ponižujícím zkoušení stroze položila Rohovskému otázku: Leninská propaganda naší školy mezi rodiči. Rohovský se nadechnul a s naprostým klidem začal: „V knize sovětského autora Jurije Vasiljeviče Naumenka je, soudružko, řešen podobný problém. Sovětští soudruzi řešili problém velmi podobný našemu. … Některé věci, podle mého názoru, se u nás ještě musí dotáhnout. … …“ V následujícím výstupu si kolega všechno, docela všechno, vymyslel. Plynule hovořil čtvrt hodiny. Plácání, plácání a plácání. Jméno autora i všechny jeho výroky byly zcela vymyšlené. Rohovský měl pro toto mimořádnou schopnost. To jen on dovedl v těchto situacích mistrně blufovat. „Děkuji, soudruhu, to stačí.“ Do zprávy pak Ptáčková napsala: „Soudruh má velký přehled o problému. Čte sovětskou politickou literaturu v originále. …“ A to nevěděla, nemohla vědět, a ani netušila, že Rohovký žádnou rudou politickou knihu by nikdy nevzal do ruky.

Mimo školu si k instruktážím, leninské osvětě, vybírala Ptáčková především ty akce, kde se podávalo občerstvení. Doneslo se k nám, že Ptáčková je komunistická vyžírka. Při svých externích návštěvách požaduje od organizátorů i dvojí porce občerstvení. O této skutečnosti jsme se přesvědčili i na poslední slavnostní schůzi rudých odborů. Na vývěsce stálo. Schůze bude v hospodě, začne v 16, občerstvení se bude podávat v 17. Ptáčková přišla v 17. Občerstvení bylo však posunuto. Ptáčková zavolala vrchního. Za pět minut měla stogramový socialistický řízek na stole. A pustila se do něj. Ostatní okolo koukali. Lze docela dobře odhadnout, co se v hlavách ostatních, kteří ještě museli poslouchat, dělo. My ostatní jsme si ještě vytyčovali i plnili smělé úkoly na odborářském poli spolu s vedoucí úlohou, komunistickou stranou, když kolega Rohovský se ke mně naklonil a zašeptal: „Podívej se, ona už si žere.“

Asi v tomto okamžiku kolegu napadlo uskutečnit experiment. Experiment, který nemá daleko široko napodobení. Využije vlastnosti Ptáčkové, že když se něco dává zadarmo, je toho potřeba neomezeně využít. Experiment se uskuteční při nejbližší příležitosti. Cílem experimentu bude zjistit maximální užitný objem močového měchýře soudružky nepřímou metodou. Použije k tomu nebližší další ohlášené schůze, která se bude konat na závěr proruského měsíce. Přihlásí se, že na schůzi zajistí občerstvení. Použije k tomu i sladkých rezavých vod, které se tam budou podávat. Když jsou zadarmo, nebude se soudružka ostýchat. Počet vypitých třetinkových limonád podělí třemi a vyjde mu obsah močového měchýře jedné z největších soudružek v kraji.

Experiment začíná. Vše je s důkladností, Rohovskému vlastní, připraveno. Stolové uspořádání s ubrusy, předsednický vyvýšený stůl. Za stolem sedí ředitel a dva zástupci. Jeden vlevo, druhý vpravo. Jako na Golgotě. Za nimi na stěně je galerie hlavních revolucionářů, režimních svatých. V zádi auly stůl, na něm vařič na kávu, bedny s limonádami a Rohovský. Limonády, pravda, by se spíše hodily na polapení hmyzu v letních měsících, než k pití. Pro několik kolegů, kteří byli s experimentem seznámeni, zajistil kolega mimořádně několik lahví piva. Proto, aby mu seděl počet limonád při vyúčtování. Na stůl si Rohovský postavil složený výkres zformovaný jako stolní kalendář. A fixku.

Schůze začíná. Každý má na stole už láhev. My, asistenti, kteří jsme o experimentu informováni, sedíme u zvláštního stolu, u piva. Ptáčková se posadila, ještě za hluku příchozích, a už pije. Než začne schůze má u Rohovského první čárku fixkou, zřetelně viditelnou ze všech míst sálu. Vystupují děti, recitace, zpěv budovatelských písní. Druhá čárka. Projev ředitele a zároveň předsedy proruské organizace. Další čárka. Všichni se nudí, koukají na hodinky, zívají. Jen u našeho stolu je udržovaná pozornost na nevyšším stupni.

Rohovský v bílém plášti, s vizáží něco mezi atomovým fyzikem z Řeži a vedoucím čtvrté skupiny pohostinství Jednota, se sem tam projde a dodá Ptáčkové další láhev. Program schůze pokračuje. Čtou se pašije o Leninovi. Dlouze. Pět čárek, znamenajících počet vypitých lahví. Kolega už nemá láhve další. … Jeho znalosti z anatomie jsou sice chabé, nepředpokládal, že bude potřebovat lahví více. Experiment je ohrožen. … Ptáčková se stále nemá k odchodu na záchod. Podávají se okoralé chlebíčky a káva. Rychle nějaká improvizace. Kolega má výborné organizační schopnosti. Určitě si něco vymyslí. Odebírá lahve sladké vody, těm kolegyním, které se jich dosud ani netkly. Experiment pokračuje. Konečně. Chystáme se k zpěvu Internacionály. Ptáčková se zvedá. Prochází mezi stoly celou aulu, zamíří k východu. Doprovázejí ji zraky neinformovaných, ale především zraky nás znalých. K východu ji doprovází očima i Rohovský. Významně gestikuluje. Dveře zaklaply a Rohovský zapisuje 7,5/3 = 2,5. Těch 2,5 podtrhne a připíše litrů. Experiment skončil. Zjišťování objemu měchýře rudé kolegyně proběhlo paralelně s proruským divadlem.

V diskusi v kabinetě experiment rozebíráme. Právě jsme se dohodli, že není důležitý číselný výsledek. Důležitá však je použitá průkopnická metoda. Ani při prvních pokusech měření rychlosti světla se experimentátoři příliš netrefili a přesto jejich měření mají nesmírnou cenu. Nebo, že by experiment Rohovského měřil něco jiného?

Pro cyklus Jedno sto způsobů kterak buzerovati třídního učitele zaznamenal



BMW X6 xDrive40d / HUD / TOP VIEW
BMW X6 xDrive40d / HUD / TOP VIEW

r.v. 2014, naj. 52 500 km, diesel
1 390 000 Kč (s DPH)

Diskuse


pedro
0:08
25.12.2008

Yarda
14:17
24.12.2008

gog
13:42
24.12.2008

Marat
12:09
24.12.2008

F..A.Kekule
11:18
24.12.2008

franta tyčka
12:44
24.12.2008

franta tyčka
12:47
24.12.2008

František I.
17:23
24.12.2008

franta tyčka
9:24
24.12.2008

ps
11:05
24.12.2008

Houmr
7:44
24.12.2008

Karlsberg
7:53
24.12.2008

I-Worm
5:54
24.12.2008

Jenda
9:32
24.12.2008

fesne selatko
1:03
24.12.2008

Pamětník RAJe
3:38
24.12.2008

pamětnice pekla
10:02
24.12.2008

cca
11:23
24.12.2008

m.l.
11:52
24.12.2008

Jura Jurax
14:23
24.12.2008

R
17:47
24.12.2008

loula
19:30
24.12.2008

NobodyWasHere
3:53
24.12.2008

počet příspěvků: 29, poslední 25.12.2008 12:08









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.