19.5.2019 | Svátek má Ivo


VELKÁ BRITÁNIE: „Flexibrexit” na věčné časy?

11.4.2019

Anglická, naštěstí jen politická, občanská válka nabírá na síle a nikdo netuší, jak skončí. Karikaturisté a komentátoři všech názorů a stran zuřivě útočí na nešťastnou premiérku Theresu Mayovou. Ta v lednu 2017 v pokoře před výsledkem referenda vyhlásila manifest na vystoupení z Evropské unie, obsahoval kontrolu imigrace, obchodní suverenitu království a volný přístup na trh EU. Pro případ, že by nevyjednala slušný kompromis, pohrozila vystoupením bez smlouvy.

Po dvou letech handrkování s Bruselem už z toho až snad na kontrolu hranic nic neplatí. Nečlenství pod dohledem Bruselu znamená poslouchat veškeré direktivy bez práva hlasovat. Není divu, že absurdní dohodu zastánci jak setrvání, tak i vystoupení svorně odmítli uznat a jinak rozhádaný parlament ji v různém kosmetickém balení už zlikvidoval třikrát, dávno už totiž neplatí, že je lepší vypadnout bez smlouvy než uznat pokořující podřízený status království. Premiérka pod tlakem masivního zastrašování před katastrofou tvrdého brexitu ztratila odvahu. Marně ji někteří ekonomové přesvědčovali, že státu s 80 procenty HDP za služby, na výměně zboží téměř nezávislém, nemluvě o astronomickém deficitu v bilanci s Evropou, ve střednědobé perspektivě nic nehrozí, dovážet může laciněji z celého světa.

Většina lidí, byť někteří s obavami, zejména oněch 17, 4 milonů, co volili brexit, předpokládala, že patovou situaci vyřeší dvouletý termín odchodu a 29. března Británie vystoupí bez dohody. Parlament ale s předstihem už 13. března malou menšinou takovou možnost zamítl (ne každý měl odvahu očekávání brexitu zradit) a národní krizi vyhrotil. V Dolní sněmovně i ve vládním kabinetě zasedá 78 procent poslanců, kteří s vystoupením z Unie tvrdě nesouhlasí, obě hlavní strany sice brexit v předvolební kampani slíbily vyjednat a parlament platnost referenda poslušně odhlasoval, ale co kdyby se přece jen špatný lidový verdikt podařilo nějak zvrátit.

Volit o setrvání v Unii po plebiscitu poslanci nemohou, jen 38 z nich zvedlo ruku pro uzákonění druhého referenda, málokdo v anglické tradici fair play neví, že by šlo o ponižující reparát, a ani na formulaci otázky by se zřejmě strany neshodly. Poslanci se vykrucují, nemají odvahu jít s pravdou ven. Jaká vřava by nastala v kampani před lidovým hlasováním, si umí živě představit. Nezbývá než pokrytecky vystoupení z EU odkládat a doufat, že problém vyhnije, nepředvídané události, čas a Unie k jejich spokojenosti všechno vyřeší.

Podle zákonů byrokracie profesora Parkinsona se odklad rovná zamítnutí. A tak si 14. března poslanci masivní většinou odhlasovali žádost o odročení odchodu z Unie a ani nečekali na třetí hlasování o dohodě. Z Bruselu přišla dosti překvapivá odpověď, ano, pokud opět neschválíte, má Británie povoleno odejít z Unie 12. dubna. Ani toto varování nepomohlo, ani příslib Mayové konzervativcům, že podá demisi za schválení své dohody, propadla potřetí a 3. dubna sněmovna většinou jediného hlasu, ještě ke všemu z labouristické strany vyloučené poslankyně pod vězeňským dozorem, přinutila vládu, aby požádala o další odklad do 30. června.

Zoufalá Mayová se rozhodla jednat s vůdcem labouristů Jeremy Corbynem v domnění, že by mohla překonat stranický rozkol v parlamentě a dostat na svou stranu setrvalce obou stran. Nejenže ničeho nedosáhla a jednání rychle skončilo, snad zapomněla, že opozice trvá na členství v celní unii a doufá v brzké volby. Na nejvyšší myslitelnou míru rozzuřila většinu členů základních organizací konzervativní strany, kteří jednání s úhlavním nepřítelem pokládají za politické šílenství, a to nejen proto, že je to levičák komunistického ražení, nýbrž kvůli legitimitě, kterou jej před obecními volbami obdařila.

Mayová svou stranu opravdu ničí, rozčilení členové demonstrativně trhají stranické legitimace a sponzoři už delší dobu váhají s podporou. Poslanci, kteří se v parlamentních půtkách výrazně projevili jako zastánci setrvání, dostávají nenávistné maily a mnoho z nich ztratí mandát své místní organizace do příštích voleb. Jeden významný politik už prohrál hlasování o důvěře a čtyři stranu opustili.

Zato Nigel Farrage, který 25 let vedl hnutí odporu proti EU a straně nezávislosti zajistil čtyřmilionovou podporu ve volbách a nebýt vyhlášení referenda jistě by konzervativní stranu rozložil, nyní opět vytáhl do boje a svou novou formaci nazval brexit. Finance se mu jen hrnou. Předpokládá se, že vzhledem k unijním pravidlům by se musela Británie zúčastnit květnových voleb do europarlamentu, což děsí jak zastánce setrvání, tak i politiky Unie. Ti si rádi hrají na pravidla, ale v krizi je porušují.

S jakou radostí by se voliči brexitu pomstili Unii a Farragovi přihráli většinu britských europoslanců (73). Proti vlně hněvu před volbami by „setrvalci” nedokázali postavit hráz, většina jejich voličů nejsou přívrženci Unie, pouze v ní chtějí zůstat.

Co bude dál, nikdo neví. Podle korespondenta deníku Der Spiegel je nepravděpodobné, že by politici Unie souhlasili s odkladem do 30. června, v Bruselu se mluví o „flexibrexitu” na dlouhé časy. Unie nemá ve zvyku ustupovat a bude tlačit na nové hlasování o vyjednané smlouvě s nějakou technickou úlitbou ohledně irské vnitřní hranice nebo nové referendum. Možná najdou angličtí parlamentáři odvahu a místo vyhýbavých výroků se vzchopí k otevřenému popření brexitu a poníženě požádají o členství v celní unii. Zvládla by společnost zradu svých politiků?

Jedno je jisté. O britském osudu nyní rozhoduje Unie. Dějiny revolucí jsou ovšem nevyzpytatelné.

MfD, 9.4.2019



Diskuse


S. Sidlichovsky
21:58
11.4.2019

J. Vintr
22:45
11.4.2019

K. Janyška
16:10
11.4.2019

M. Martinelli
eu
15:14
11.4.2019

M. Prokop
16:11
11.4.2019

M. Šejna
13:22
11.4.2019

M. Prokop
14:53
11.4.2019

M. Valenta
15:05
11.4.2019

M. Prokop
16:12
11.4.2019

E. Derat
19:46
11.4.2019

P. Zinga
13:10
11.4.2019

V. Povolný
13:09
11.4.2019

M. Prokop
12:10
11.4.2019

J. Kanioková
17:50
11.4.2019

J. Vintr
9:35
11.4.2019

Š. Hašek
9:00
11.4.2019

M. Valenta
8:36
11.4.2019

D. Polanský
8:25
11.4.2019

M. Mařák
8:24
11.4.2019

J. Vrzal
8:46
11.4.2019

M. Mařák
9:18
11.4.2019

J. Lambert
11:40
11.4.2019

S. Sidlichovsky
8:12
11.4.2019

K. Daičová
7:33
11.4.2019

T. Kohout
5:59
11.4.2019

J. Vrzal
8:48
11.4.2019

J. Kovaříček
3:23
11.4.2019

J. Vrzal
8:49
11.4.2019

M. Valenta
8:57
11.4.2019

S. Sidlichovsky
9:42
11.4.2019

počet příspěvků: 45, poslední 12.4.2019 01:15









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.