31.7.2016 | Svátek má Ignác






USA: Vyznat se v americkém volebním utkání

9.2.2016

Není to jednoduché. Většina domorodců se v tom nevyzná a intenzita zmatení o to víc postihuje outsidery. Jako novic, v dávnověku před půl stoletím, jsem „Ameriku“ vnímal jako jeden homogenní útvar, ačkoliv ta firma USA upozorňuje na něco hodně jinačího: přece spojené STÁTY, v mnohém odlišné, jakkoliv s možností se v kterémkoliv z těch padesáti se usadit. (Však i nynější president Barack Hussein Obama během volební kampaně, když s úspěchem usiloval stát se prezidentem celé této unie, opakoval své přesvědčení, že těch států je 57.)

Začněme s nepříjemností, jíž jsou DANĚ. Mou povinností je platit daně do federální pokladny bez ohledu na mou adresu. Ve skutečnosti je platí jen polovina národa, kdežto ta druhá polovina jen inkasuje požitky. Takhle jsme to ve vykořisťovatelském kapitalismu dopracovali. Jenže kromě daně federální nutno ve většině jednotlivých států platit tamější státní daň, jejíž výše je různá, i nepříjemně vysoká, což je bohužel případ našeho státu New Yorku. Je ale asi sedm států, kde tyto daně neexistuji. Mezi nimi též Texas, stát rozlohou velikánský. Všelijací podvodníci, též uprchlíci z obtížných manželských závazků, mizí na slunnou Floridu a pak je tam mezi aligátory hledejte a lapejte.

Teď tedy k volebním komplikacím. V pondělí 1. února se ve státě Iowa, kde Antonín Dvořák komponoval (a já tam začínal se svou kantorskou kariérou), v prériích Středozápadu se konaly první primárky, které vypadají jinak než v jiných státech.

V Iowě je všeho všudy 99 okresů, volič se onoho volebního dne musel vydat na určené místo, což v zimní sezoně za tmy a případně sibiřské mizerie velké množství, i většinu oprávněných voličů od účasti na výkonu takových občanských práv snadno odradí. Tentokrát přirodní živly se zachovaly příznivě. Účast byla značná.

Pokračujme s dalšími různostmi těchto primárek: v některých státech platí proportional rule: kolik hlasů ten který kandidát dostane, tolik mu pak patří podíl na velké události, na níž se rozhodne o nominaci v celonárodním utkání, k němuž dojde vždy v úterý začátkem listopadu.

V některých státech ale platí pravidlo winner takes all - kdo ze soutěžících získá nejvíc hlasů, tomu budou patřit hlasy všechny. Vyloženě nespravedlivý systém.

Čímž nám takové podivnosti nekončí: v některých státech kdokoliv může hlasovat v primárkách té či oné strany, Demokrat v utkání Republikánů a naopak.

Rozdíl tedy, zda mohou hlasovat jen členové strany či kdokoliv. Vznikají tak příležitosti zošklivit situaci v opozičním táboře.

Až se tedy sejdou výsledky z padesáti států, dojde ke sjezdu, který rozhodne - všelijak, též někdy v čemsi zvaném brokered convention - tak nějak, kdo bude nominován stát se oficiálním kandidátem v onom vrcholném utkání, které rozhodne, kdo se stane příštím nájemníkem v Bílém domě.

- - -

Bližší pohled na právě proběhlé utkání v Iowě, státu s 3,1 miliony obyvatel, z nichž přes 90 % je evropského původu, jsou křesťané, z nichž aspoň třetina je považována za tzv. evangelicals, pro něž jejich náboženství je podstatnou náplní života.

Dvěma hlavními kandidáty na nominaci Demokratickou stranou jsou značně rozdílné osobnosti, jednak Hillary Clintonová, bývalá první dáma země s osmiletým předchozím setrváváním v Bílém domě, poté senátorka za stát New York, po porážce Obamou v její snaze se stát první americkou prezidentkou v historii, poté přijala jeho nabídku stát se ministryní zahraničních věcí (Department of State). Vztah mezi nimi dvěma je méně než vřelý, tato Hillary má oprávněně pošramocenou pověst bezohledně ambiciozní, s počínáním, které v jiných případech vedly ke ztrátě kariéry či i svobody. Prozatím Obama nedal souhlas, aby Loretta Lynch, členka jeho vládního teamu, umožnila FBI zahájit oprávněný trestní postih.

Jejím konkurentem je senátor Bernie Sanders, věkem nejstarší uchazeč o prezidentství (narozen 1941), socialista, který v Kongresu funguje jako Independent, obhájce přetvoření vládního systému s aspoň částečnou inspirací někdejšího sovětského systému. Na rozdíl od jeho odpůrkyně je to ale obhájce principů, aniž by se jim byl zpronevěřil.

Pondělní volební utkání těchto dvou zřetelně odlišných soupeřů skončilo de facto remízou, s rozdílem jedné desetinky či snad jen setinky rozdílu ve prospěch daleko podstatněji financované Hillary.

Převládá jednoznačný souhlas, že Sanders nemá naději na vítězství, o které usiluje. Hodně poničená reputace a pravděpodobnost trestního postihu oprávněně umenšuje realistickou pravděpodobnost závěrečného úspěchu Hillary. Pravděpodobnější alternativou se stává osobnost senátorky Elizabeth Warrenové, ze státu Massachusetts, profesorské ekonomky natolik ambiciozní, že neváhala si politicky vylepšit svůj kádrový profil tvrzením, že je částečně indiánského původu - s nepřesností v závažném detajlu: tvrzení o jejím předkovi jako Cherokee Indiánovi vyžadovalo zpřesnění, že on nebyl Cherokee, ale skutečně jednoho takového Indiána zastřelil.

Počet uchazečů v konkurenčním táboře Republikánů je značnější a zajímavější. O prezidentství se začalo ucházet kandidátů víc než tucet, mezi nimiž bych nejednomu neváhal dát svůj hlas. Jmenuji tyto bývalé nebo stále ještě funkci guvernéra vykonávající Bobby Jindal (Louisiana), Mike Huckabee (Arkansas), John Kasich (Ohio), Christ Christie (New Jersey). Opomíjím kandidáta jménem Jeb Bush (Floida), a sice proto, že dosud tady jsme republikou a nikoliv monarchií. Otec tohoto Bushe už americkým prezidentem byl, stejně jako bratr nynějšího kandidáta.

Zbývají mi dva kandidáti, a sice Marco Rubio, ročník 1971, nyní senátor, syn uprchlíků z Castrovy Kuby, a Ben Carson, ročník 1951, černoch narozený v Detroitu, neurochirurg, brilantní odborník vyzařující hodnoty tak kvalitní, že s ním oficiální černošský establishment odmítá mít něco společného.

Nakonec zmínka o osobnosti, která získala naprosto nejznamenitější mediální odezvu ve světě - toť ovšem Donald Trump, bývalý manžel naší české krasavice ze Zlína (Gottwaldov), miliardář. Při oznámení své kandidatury někdy před půl rokem mě tuze namíchl, takto velmi slušně vyjádřeno, když hovadsky se vysmál Johnu McCainovi, že byl za vietnamské války sestřelen a mnoho let v zajetí trpěl.

Posléze Trump se začal vyjadřovat sympatičtěji, s větší kuráží, což jako tvor hodně mohovitý, si může dovolit.

Týden po Iowě budou primárky ve státě New Hampshire, pouhých 1,3 milion obyvatel, vesměs nenábožensky orientovaných, soused státu Vermontu, domácí báze Sanderse.

Všechny prezidentské volby jsou důležité volby, ale váhu letošního utkání podtrhuje skutečnost, že snad už polovina členů Nejvyššího soudu dosahuje pětasedmdesátiny a jejich nástupce bude navrhovat prezident, čímž značně ovlivní další vývoj ve zřetelně turbulentních časech.

KONEC

Neoficiální stránky Oty Ulče



Diskuse


V. Vaclavik
19:03
9.2.2016

V. Vaclavik
19:06
9.2.2016

T. Kohout
14:43
9.2.2016

B. Rybák
17:33
9.2.2016

A. Alda
10:23
9.2.2016

V. Vaclavik
12:04
9.2.2016

T. Kohout
14:47
9.2.2016

V. Vaclavik
19:00
9.2.2016

L. Harvánek
4:30
9.2.2016

počet příspěvků: 9, poslední 9.2.2016 07:06









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.