4.12.2016 | Svátek má Barbora






USA: Souboj u Bundyho ranče

6.5.2014

Znáte to z každého druhého westernu. Rančer, kterému větší soused brání v používání pastvin, se vzepře. A i když to s ním zpočátku vypadá špatně, nakonec mu pomohou sousedi a obvykle se odněkud vynoří i nějaký ten tajemný pistolník nebo rovnou "sedm statečných".

Kdo byl v minulých týdnech v Nevadě, mohl tenhle příběh sledovat z první ruky. Před zloduchem hájil své pastviny nevadský rančer Cliven Bundy se svou rodinou, sousedy a spoustou dobrovolníků, kteří (často) na koních a s puškami v ruce hájili to, co považují za svoje nezadatelné právo – právo pást dobytek na půdě, na které ho pásli jejich předci někdy od roku 1880. Problém je, že na druhé straně barikády měl někdo dojem, že to tak úplně není. A ten někdo je federální vláda. Skrz hledí pušek na sebe mířili kovbojové a federální agenti, posílení o speciální zásahové jednotky policie s obrněnými vozidly. Než se "federálové" v neprůstřelných vestách a helmách rozhodli stáhnout, stála Amerika na krůček od největšího (vnitroamerického) masakru od doby zpackaného útoku na opevněné sídlo sekty davidiánů v texaském Wacu v roce 1993, kdy zemřelo 76 davidiánů a 6 federálních agentů.

Proč federální vláda poslala takovou sílu na Bundyho ranč? Osmašedesátiletý Cliven Bundy totiž pase dobytek na federální půdě (tedy vzhledem k charakteru půdy v Nevadě spíš na federálním kamení). A to v místě výskytu chráněné pouštní želvy. Když ho úřady vyzvaly, aby dobytek stáhl, odmítl to a přestal platit poplatek za pastvu. Úřad pro správu půdy (Bureau of Land Management – BLM) ho zažaloval a soud dal BLM třikrát za pravdu, takže Bundy už dluží vládě jeden milion dolarů za pastvu na pozemku, kde nesmí pást.

Cliven Bundy ovšem rozsudek ignoroval. Tvrdí, že jeho rodina se přistěhovala do Nevady ještě v době, kdy nebyla součástí USA. V době, kdy platilo, že každý může obsadit tak velkou část půdy, kterou je schopen obhospodařovat. Stát Nevada následně tento fakt uznal a tak to také fungovalo sto let. Podle katastru je ale část pastvin (tedy spíše polopouště s tu a tam nějakým trsem trávy) majetkem federální vlády, respektive BLM. Vzhledem k tomu, o jakou půdu jde, to ale léta nikdo neřešil, v BLM ostatně připadá na 10 000 zaměstnanců 2 800 000 km2 půdy… Jak ale dodává Bundyho soused, náčelník západních Šošonů Raymond Yowell, kterému BLM zabavila 132 kusů dobytka (mimo jiné i on měl tu smůlu, že se na jeho půdě objevila pouštní želva), prodala v aukci a ještě poslala účet na 180 000 dolarů, "tady na západě je od 90. let stále častěji zvykem, že federální vláda lidem zabírá dobytek kvůli pastvě na federální půdě". Yowellovi nepomohlo ani to, že jde o půdu, kterou západním Šošonům přiznala vláda v dohodě z roku 1863. Jenže časy se mění, vznikají organizace jako BLM (v roce 1946), federální vláda rozšiřuje své pravomoci, a tak najednou zjistíte, že pasete dobytek na místě, které vlastně patří nějaké agentuře ve Washingtonu.

Ovšem nejde jen o šíření moci federální vlády či o to, že jeden Bundyho býk napadl federálního zaměstnance v chráněné oblasti. BLM se postupem času dostal do stále silnějšího područí ekologických aktivistů, kteří pohlížejí na jakoukoliv lidskou činnost v zásadě negativně a federální půdu by nejraději nechali ležet ladem. Ekologické nátlakové skupiny tak už roky tlačí BLM k zastavení něčeho, co by se u nás asi chápalo jako exemplární příklad ekologického hospodaření – tedy pastva několika set kusů dobytka na více než stovce tisíc akrů půdy.

Hodnoty pravých Američanů

Ale jak už to bývá, nejde jen o jistě chvályhodnou snahu milovníků želv. I v USA se díky Obamově podpoře zelené energie rozjel solární byznys, a tak není divu, že jedním z důvodů akce v Nevadě byla stížnost, že migrující dobytek brání v rozvoji zóny solární energie, kterou plánuje postavit čínská firma, pro niž jako lobbista pracuje syn senátora Harryho Reida, předáka demokratické většiny v Senátu amuže, který obránce Bundyho ranče označil jako "domácí teroristy". A ředitel BLM Neil Kornze je dlouholetým spolupracovníkem Harryho Reida… A jde také o to, že ve značné části společnosti roste zneklidnění z toho, že vliv kdysi omezené federální vlády roste na úkor tradičních pravomocí států a místních orgánů. A že federální vláda už nevyznává ty americké hodnoty, jak si je představují ti "praví" Američané z venkovských oblastí západu a jihu, z tzv. červených států (červená je barva republikánů, modrá je barva demokratů). Federální vláda vlastní na západě USA značnou část pozemků a často se dostává do sporu o vlastnictví i s místními úřady. A často nepostupuje zrovna v rukavičkách.

Konzervativní komentátor Tucker Carlson pro Fox News řekl: "Na západě je strašně moc zneužívání federálního vlastnictví půdy. Spoustu toho jsem viděl na vlastní oči a opravdu se to děje." Ovšem na druhé straně varoval samozvané ozbrojené obhájce amerických hodnot: "Máme tu něco jako vládu práva. A Bundy prohrál u soudu třikrát. Řekněme, že neprávem, ale byl bych velmi opatrný s tím brát zákon do vlastních rukou."

Jenže brát zákon do vlastních rukou je na západě tak trochu zvykem. Takže jakmile BLM kvůli několika kravám vypravila konvoj stovky vozidel s policisty, používanými obyčejně při zásahu proti drogovým kartelům, potvrdilo tak v řadě Američanů dojem, že federální vláda se prostě vymkla z kloubů a je potřeba tomu učinit přítrž. Proto i ta blesková reakce, kdy se na ranči uprostřed pouště objevily stovky lidí připravených použít zbraně.

Bez přílišného rozmýšlení měly obě půlky Ameriky jasno. Na jedné straně byly všechny atributy, které miluje ta "červená" Amerika. Cliven Bundy žije na venkově, nosí kovbojský klobouk, jezdí na koni, chová dobytek, má v domě pár kulovnic a v neděli chodí do kostela. Nese s sebou pořád ducha svých předků, kteří tuto vyprahlou pustinu osídlili koncem 19. století. Na druhé straně byly všechny atributy, které považuje ta druhá, "modrá" Amerika za klasické znaky buranství. Tedy fakt, že Cliven Bundy žije na venkově, nosí kovbojský klobouk, jezdí na koni, chová dobytek, má v domě pár kulovnic, v neděli chodí do kostela a nese s sebou ducha svých předků. Navíc určitě jezdí ve velkém džípu s neekologickou spotřebou…

Souboj u Bundyho ranče nakonec skončil (dočasně) příměřím. Federálové se raději stáhli a kovbojové na koních a s americkými vlajkami v rukou slavnostně zahnali dobytek zpět na půdu, kde bude šlapat po pouštní želvě. Červená Amerika získala několik srdcervoucích záběrů vlasteneckých kovbojů a jedinými ztrátami je tak zatím šest krav, utracených "federály" pro jejich "přílišnou agresivitu". Jejich život je zřejmě méně cenný než život pouštních želv.

LN, 2.5.2014

Občanský institut



Diskuse


V. Vaclavik
9:50
6.5.2014

J. Babicka
5:19
6.5.2014

M. Prokop
10:24
6.5.2014

R. Langer
13:51
6.5.2014

J. Babicka
18:48
6.5.2014

K. Křivan
11:10
6.5.2014

I. Teren
3:25
6.5.2014

P. Krasny
3:01
6.5.2014

T. Hudeček
20:00
6.5.2014

J. Sinnreich
2:12
6.5.2014

R. Langer
13:48
6.5.2014

S. Prosek
1:29
6.5.2014

P. Majer
1:17
6.5.2014

S. Prosek
1:28
6.5.2014

P. Sulc
2:26
6.5.2014

P. Krasny
2:48
6.5.2014

M. Prokop
10:26
6.5.2014

D. Šimáček
1:07
6.5.2014

P. Dvořák
2:32
6.5.2014

M. Prokop
10:27
6.5.2014

P. Dvořák
16:09
6.5.2014

počet příspěvků: 26, poslední 9.5.2014 05:27









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.