22.2.2019 | Svátek má Petr


SVĚT: Globalizované riziko

4.9.2008

Termín použitý v publikaci dvou známých odborníků na terorismus a bezpečnostní problematiku, Alaina Bauera a Xaviera Raufera „Válka teprve začíná“, kterou v roce 2004 vydalo nakladatelství Themis. Od vydání uteklo poměrně hodně času, ale nepříliš optimistické závěry a obavy obou autorů se spíše potvrzují a s postupujícím časem nabývají na dramatičnosti. Cílem obou autorů bylo upozornit politiky a příslušné odborné složky obrany na nutnost urychlené a zásadní změny vidění aktuálního nebezpečí globálního konfliktu a jeho charakteru, naprosto odlišného od období studené války i od období těsně před 11.září 2001.

Jedná se samozřejmě o velmi složitou, argumentačně vysoce náročnou a současně i choulostivou problematiku. Za pokus to ale každopádně stálo, a tak jsem zkrátka formuloval svůj pohled na věc. Možná, že se alespoň částečně blíží objektivní pravdě. Možná, že nikoli. To posoudí čas. K následujícímu textu mne vyprovokovalo i mediální hodnocení ruského zásahu v Gruzii a různé reakce evropských i zámořských politiků a veřejnosti na průběh tohoto lokálního konfliktu.

Především musím zdůraznit, že to, co se stalo v Gruzii, nevnímám jako skutečnou válku. Někdo namítne, že tam byly (patrně) stovky, možná i tisíce zabitých, ale jde především o charakter tohoto střetnutí a jeho perspektivní dopad v širším měřítku. To, co se stalo, vnímám spíše jako cosi, co by se dalo (možná netradičně a kacířsky) nazvat interaktivní vojenskou přehlídkou současného ruského režimu, protože se dozajista sluší, aby světová velmoc měla silnou armádu, aby ji tu a tam názorně předvedla ostatním a konec konců i velký, mezinárodní kšeft občas nutně potřebuje demonstraci pevného a akceschopného zázemí. Zkrátka si nemyslím, že z těchto a podobných lokálních konfliktů může vzniknout ohrožení pro současný svět. Je to výraz pragmatické politiky a apeluje to spíše na archaické představy případných diváků jak válčit, čím válčit a jaké cíle ve válce sledovat. Historie ale dostatečně ukázala, že dobývat celá území, okupovat je a kontrolovat na nich další vývoj je zbytečná, drasticky nákladná a pro vlastní zdroje likvidační aktivita. To poznal Hitler, to samozřejmě dnes vědí i Rusové a také Američané měli možnost to několikrát zažít.

Nástrojem moderního a perspektivního pojetí války jako prostředku pro rychlejší a účinnější dosažení vytýčených cílů se do budoucna podle mého názoru stane mezinárodní terorismus. To, co dnes vnímáme pouze jako další a zvyšující se příliv migrantů do jednotlivých evropských států (a tedy i do české kotliny) lze za určitých podmínek již dnes kvalifikovat jako „vysazování“ potenciálních bojových skupin na nepřátelské území. Pokud by se nějaká nadnárodní náboženská, politická nebo dokonce i ekonomická síla rozhodla něco takového udělat, umožnila by především (s příslušnou finanční dotací) vybraným skupinám inteligentních a schopných lidí ze zuboženého prostředí zaostalých zemí etablovat se na relativně vstřícném a v rámci sociálního systému štědrém území vyspělé země s tím, že by bylo možné později tyto skupiny lidí pod pohrůžkou návratu do podmínek původních využít k cíleným akcím, které je možné zařadit pod pojem terorismus. Tito lidé totiž vykazují díky svým genům několik příznivých vlastností. Především se nikdy nerozplynou v novém prostředí. Nikdy se nestanou „normálními“ občany hostitelské země. Vždy budou tvořit vlastní komunitu s vlastními zákony, vlastní řídící hierarchií a vlastní kulturou (země jako je Francie, Německo a další by mohly vyprávět). Druhou vlastností danou dílem tradičním náboženstvím, dílem tradiční morálkou je poslušnost, loajalita a úcta k autoritám. Jsou to lidé, kteří zkrátka jednou udělají to, co se od nich bude žádat, pokud to bude autoritativně zdůvodněno a ospravedlněno. Tyto zatím „spící“ skupiny, ze kterých se postupem času vygenerují kvalitní a přirození lídři a které se zatím věnují běžné činnosti (obchodu, námezdní práci, nebo i drobné, méně nebezpečné kriminální činnosti) se mohou stát trvalou hrozbou pro celou společnost. A na místě je otázka, zda mají o těchto skupinách příslušné státní instituce dostatek informací, zda je vůbec sledují a vyhodnocují i z jiných, než celních a daňových hledisek. Mám o tom jisté pochybnosti.

Po aktivizaci těchto skupin (zejména v městském prostředí), lze díky stále stoupající dostupnosti globalizovaných informací a kvalitě komunikačních technologií realizovat poměrně organizačně i ekonomicky nenáročné teroristické akce (dobře načasované a propojované) s patřičnou následnou publicitou v mediích. Akce, prostřednictvím kterých lze vytvořit, nebo prohloubit na cílovém území totální chaos, nejistotu, následné nepředvídané pohyby v národních ekonomikách a vytváření paralelních systémů, mnohem lépe fungujících, než ty oficiální. Strach, nejistota a nespokojenost s tím, jak tyto jevy oficiální místa řeší, může mít na společnost destruktivní účinky. Následně pak musí dojít k příslušným pohybům i ve struktuře politického spektra a to již může být první krok k prosazení jakýchkoli, sebefantastičtějších cílů. Tak se dá levně, z hlediska mezinárodních vztahů i diskrétněji a za historicky krátkou dobu dosáhnout toho, čeho většinou z dlouhodobého hlediska nedosáhne tradiční válka a okupace daného území. Primárně totiž nejde o to, aby se na cílovém území změnila vlajka, hymna, pomníky, nebo oficiální hesla, ale aby se radikálně změnilo myšlení lidí. Pak je možné pokračovat dál. Pak lze, při opakovaných akcích, prosadit i změnu politické orientace země a přijetí (nebo alespoň tolerování) naprosto jiné ideologie. Teror je mocný a velice účinný prostředek.

Dokážu si v našich podmínkách docela dobře představit, co by s touto společností udělal kupř. opakovaný plošný útok na pražské metro (patrně žádný velký problém, pokud je totiž možné během noci nerušeně počmárat nové vagony metra, lze asi udělat i cokoli jiného, pokud to bude dobře připravené), nebo současné zablokování vybraných uzlových pražských (brněnských, ostravských) křižovatek. V daný okamžik by stačil pouze příslušný zásah do dopravní signalizace, což by zcela jistě nedemontovatelnou dopravou totálně ochromilo celé město. Nebo plošný útok na dálniční (již tak fatálně rizikové) mosty s příslušnými následky, útoky na železnici s bilancí, jejíž tragičnost s úrovní dosahované rychlosti strmě stoupá. Nedělám si ani příliš velké iluze o nezranitelnosti našich jaderných elektráren, strategických zásobníků paliva, přehrad na našich vodních tocích a našich letišť. Tyto citované objekty byly ve své většině stavěny v době, kdy se spíše zvažovala míra odolnosti proti klasickému jadernému úderu (bomba, raketa), než proti naprosto jednoduchému a nepředvídatelnému útoku teroristickými prostředky (viz útok sarinem na tokijské metro, kde počet obětí mohl dosáhnout podle střízlivých odhadů 40000 osob a pouze díky náhodné závadě byl útok prakticky zmařen a měl relativně nízký počet mrtvých).

Na něco takového nejsou a ani nemohou být lidé připraveni. Následná panika po případném teroristickém úderu přinese po odeznění počátečního šoku vztek, nenávist k aktérům této hrůzné události, pohrdání těmi, kteří za bezpečnost společnosti nesou přímou odpovědnost a berou peníze, pohrdání systémem, který to dopustil. Pak může následovat hledání jiných alternativ řešení této situace a to vše může znamenat změnu. Ne však vždy změnu pozitivní, protože to bude skvělá příležitost právě pro ty, které by normální běh věcí veřejných nikdy nepustil ke korytu. V nové situaci se pak dá zvenku dělat cokoli a realizovat jakékoli politické či ekonomické cíle.

Uvědomuji si, že tato moje vize není příliš potěšující a nechci v žádném případě zbytečně strašit. Neříkám, že to tak určitě je, nebo bude. Zaručí mi však někdo, že to tak není a nemůže být? Pokud to tak totiž může být, pak je potřeba velmi rychle změnit systém hodnocení rizik a jsem přesvědčen, že stále ještě není pozdě na potřebná opatření.

Válka teprve začíná.



Opepřete si vztah lehce hříšnými kartami, stačí si je stáhnout
Opepřete si vztah lehce hříšnými kartami, stačí si je stáhnout

Valentýn je za dveřmi. Připravili jsme pro vás proto karty ke stažení, se kterými si můžete užít nejen na svátek zamilovaných. Stačí vytisknout, nastříhat a obdarovat partnera i sebe.

Diskuse


Lucas
11:12
4.9.2008

počet příspěvků: 1, poslední 4.9.2008 11:12









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.