21.2.2019 | Svátek má Lenka


ŠUMAVA: Říkají, že je nutné diskutovat...

6.5.2010

Přečetl jsem si článek paní doktorky Markové Zelená politika na Šumavě (NP, 8.4.2010) a dovolím si jej, v rámci diskuze o Šumavě, doplnit o některé podrobnosti.

Dokument „ Strategie dalšího postupu ministerstva životního prostředí ve věci řešení koncepce ochrany přírody a krajiny v NP Šumava“, o kterém paní Marková mj. píše, vznikal již v roce 2003 pod pracovním názvem „Strategie pro NP Šumava – MŽP“. Ke zpracování byli přizváni i dva zástupci šumavských obcí. Tato taktika byla později velice úspěšně medialisována, a to bez ohledu na to, zda nejzávažnější připomínky zástupců obcí byly respektovány a do materiálu zapracovány či nikoliv. Nakonec použitá taktika je úspěšná i v současné době. Přesto je nutné konstatovat, že materiál, který měl určovat „směr k naplnění poslání NP Šumava“, byl zpracován přehledně a srozumitelně a vytýčil k řešení řadu potřebných a naléhavých cílů. V materiálu byly obsaženy i úkoly vyplývající z připomínek a doporučení tzv. Mise IUCN (Světového svazu ochrany přírody), uskutečněné na základě vyzvání nevládních neziskových organizací. Poslání této mise bylo velice poučné, a proto se o ní krátce zmíním. I přesto, že její dva členové, Švýcar Pierre Galland a Slovinec Martin Solar, byli v národním parku pouze několik dní (22.- 25. září 2002), velice rychle se v situaci na Šumavě zorientovali. Smutné je, že jejich závěry, shrnuté do pěti doporučení, nebyly s výjimkou bezzásahosti dodnes respektovány. Důležité bylo i konstatování, že možnost kalamity v důsledku kůrovce byla vědci i ochránci přírody zcela přehlížena. Také bylo uvedeno, že někteří z vědců to uznali a byli ochotni přehodnotit svá předchozí doporučení - např. bezzásahovou politiku a její dopad na komerční lesy, změnu mesoklimatu a vodního režimu. Tento obrat v postojích považovaly nevládní,neziskové organizace za zradu (citováno přesně).

Již v roce 2003 bylo ve vznikajícím strategickém materiálu o Šumavě uvedeno, že je nutné diskutovat o tom, zda NP Šumava je správně zařazen do kategorie NP kategorie II., bylo také uvedeno, že je nutné změnit způsob jmenování členů Rady NP, že je nezbytné řešit dlouhodobé i krátkodobé cíle koncepce péče o lesní ekosystémy, že je třeba definovat trvale udržitelný rozvoj obcí a jejich postavení v NP, že je třeba uzákonit kompenzace za újmy, které vznikají obcím z titulu přísnějšího hospodaření na území parku. Zdůrazněna byla také potřeba zákona o NP Šumava, potřeba široké odborné diskuze o způsobu péče o lesní ekosystémy, potřeba aktivní komunikace s místními obyvateli a nutnost řešení dalších úkolů. Pro úplnost je třeba doplnit, že z původních pěti pracovníků Správy NP Šumava, spolutvůrců dokumentu a oficielních konzultantů, nezůstal ve svojí převážně vedoucí funkci ani jeden pracovník. Pokud od Správy neodešli, byli převážně pověřeni prací na úrovni referentů.

Postupem času byly některé úkoly z dokumentu operativně vyjmuty (např. potřeba dlouhodobých cílů) a jiné doplněny, většina úkolů však zůstala a materiálu byl dán vznešený, pro media zajímavější název "O Šumavě společně". Mezi doplněnými úkoly byla i potřeba zpracování analýzy stavu NP od r. 1991 do r. 2004 (stála téměř milion korun, byla na základě recenzí přepracovávána a nikdy nebyla zveřejněna), doplněna byla také potřeba zadání modelové analýzy možných rizik v péči o území parku (i když byla zadána, byla pozastavena z důvodů nepřijatelnosti některých výstupů).

Přepracovaný dokument byl zaslán v závěru roku 2004 obcím k připomínkám. Zaslané připomínky nebyly ze strany parku vypořádány, což však Správě NPŠ nebránilo svolat 1. února 2005 jednání o tzv. společném projednání tohoto dokumentu. O dokumentu nebylo hlasováno a z jednání nebyl pořizován zápis. V pozdějším záznamu, který sepsalo MŽP, byl již dokument „O Šumavě společně“ nazván schváleným. V záznamu neopomnělo MŽP připomenout, že cílem je dosáhnout na Šumavě 50 % území v tzv. bezzásahové zóně, kde budou ekosystémy ponechány samovolnému vývoji.

To byla poslední zmínka o dokumentu, který měl v záhlaví uveden jako strategický cíl uchovat a zlepšit přírodní hodnoty, zajistit plnohodnotný život místních obyvatel a otevřít národní park návštěvníkům. Dokument se zpracovával a projednával téměř dva roky a Ministerstvo životního prostředí a Správa národního parku si v něm uložily 32 úkolů. Z těchto úkolů nebyl splněn ani jediný a dokument přesto splnil svoje laciné a účelové mediální poslání příkladu vstřícné spolupráce orgánů životního prostředí se šumavskými obcemi.

Svým článkem jsem chtěl ukázat na systém práce vedení Správy NP Šumava, který je postaven na slibech obsažených ve spásonosných dokumentech a kdy koncepce péče o Šumavu se mění podle momentální situace a podle složení vedení organizace.

Šumava



Diskuse


P. Kolář
10:51
6.5.2010

počet příspěvků: 1, poslední 6.5.2010 10:51









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.