27.7.2016 | Svátek má Věroslav






SPOLEČNOST: Potřeba kultury k pohodovému životu na venkově

30.12.2014

Magistrát v malém italském městě zablokoval příjem televizního signálu a lidé zpanikařili; nevěděli jak naložit s volným časem, zejména večer. Po týdenní televizní abstinenci se začali neformálně scházet na “pokec“. Po dvou týdnech se skupiny se stejnými zálibami začaly neformálně sdružovat a zjistily, kolik neodhalených talentů je v jejich sousedství a jací jsou to skvělí přátelé. Městečko začalo žit, osvobozené od hluchoty televizních stereotypů. 

 Radnice v Silicon Valley (Kalifornie, USA), světově proslulého centra světa počítačů, high-tech a internetu, se ptala svých obyvatel, jakým kulturním aktivitám dávají přednost; na první místo se dostal sborový zpěv, na druhé kurzy vaření a další bylo vyšívání. 

 Oba příklady ukazují, že jsme evolučně uzpůsobeni žít ve společenstvích, bez ohledu na to, v jak technologicky vybavené společnosti žijeme. Jenže – v Evropě je samota nejvíce rozšířenou chorobou a průzkumy vlivu samoty na kvalitu života jsou alarmující.

Samota je stejně nebezpečná jako vykouřit denně 15 cigaret a je dvakrát smrtelnější než obezita. Způsobuje dramatická zvýšení výskytu demence, vysokého krevního tlaku, různých závislostí, úrazů a deprese. Mezi mladými lidmi ve věku 18 až 34 let se dokonce mluví o epidemii samoty a osamění, a stejně tak v populaci nad 50 let. Proto se hledají cesty jak využít umění a kulturní aktivity k sociálnímu a ekonomickému oživení venkovských lokalit, měst a regionů pro spokojený život obyvatel a jejich sociální, ekonomický a urbanistický rozvoj. Sociální sítě, jako je facebook, mnoho věcí usnadňují, ale nenaplňují sociální potřebu člověka; po vypnutí obrazovky zůstává sžíravá prázdnota. 

Zábavní průmysl rovněž nabízí širokou a zajímavou nabídku, jenže ve velkých městech. Proto dnes více než kdy jindy je životně důležité prohloubit možnosti sociálního a kulturního vyžití i pro města s menším počtem obyvatel, ale zvláště pro obce. Mladé páry hledající nejlepší a nejzdravější podmínky pro růst a výchovu svých dětí se stěhují z měst do obcí, v nichž tvoří novou sociální skupinu zvanou „naplavenina“. Většinou jde o lidi vyšší příjmové skupiny, s vyšším vzděláním a s nároky na uspokojení svých kulturních a společenských zvyklostí. V místě nového bydliště nacházejí nová přátelství přes děti ve školkách, školách, ve společenstvích stejných sportovních zájmů apod. Většinou jsou to právě naplaveniny, jež přinášejí do původního společenství obyvatel vesnic a malých měst novou energii, entuziasmus a stávají se hybateli veřejného života. Výhodou naplavenin je i to, že nejsou (zatím) zatíženy letitými spory, animozitou, závistí, tím vším, co společnost atomizuje. 

Podmínkou rozvoje místní kultury (v širokém smyslu slova) je osvícené vedení obce se vstřícnou samosprávou. I při optimální konstelaci všech složek místní komunity rozpohybovat molocha pasivity trvá několik let. Zformovaná občanská společnost se posléze stává motorem široké škály aktivit a nasává nové členy z blízkého a často i vzdáleného okolí. Například: 

Hasičská fontána, Ratměřice

Hasičská fontána, Ratměřice

Kamil Jankovský, bývalý ministr pro místní rozvoj, vyhlásil 11. září 2010 Ratměřice na Benešovsku (ve Středočeském kraji) s necelými 260 obyvateli za Vesnici roku. Starosta Viktor Liška toto umístění komentoval slovy: „Je nás málo, ale všichni jsme do toho šli naplno. Věřím, že v té velké konkurenci bylo cítit, že každý Ratměřičan do toho dává i své srdíčko.“ Zápal v srdci zůstal i místnímu hasičskému sboru, který v roce 2014 předvedl svou Noční fontánu vytvořenou hadicemi v rukou hasičů. Zhlédlo ji přes 2000 diváků. Nebyl to Signál 2014, který rozsvítil Prahu na 4 dny, jenže… když zhasla světla, návštěvníci Prahy odešli a zbývá čekat na další rok. Ne tak v Ratměřicích. Fontána zhasla, ale lidé ve své aktivitě pokračují a pracují už na scénářích pro příští rok. Vesnice se může rovněž pyšnit Galerií na plotě pana Vladimíra Vondrejse, v civilu molekulárního biologa. Ambicí Ratměřičanů je nepřinášet umění zvenčí, ale být soběstační. 

 Obec Úsilné s 330 obyvateli najdeme 6 km od centra jihočeské metropole Českých Budějovic. I když poloha obce uprostřed turisticky atraktivní oblasti nabízí prostor pro rozvoj podnikání, starostovi Pavlu Kašpárkovi trvalo téměř 10 let, než probudil zasmušilé společenství obce k činorodosti a hrdosti. Nejdřiv na starostův titul Starosta roku 2011 a v roce 2014 bylo Úsilné prohlášeno za jihočeskou Vesnici roku 2014. Její největší chloubou je zdařilé architektonické a výtvarné řešení návsi, kde mimo jiné stojí kašna s oslíkem jako připomínka, že až do roku 1925 nesla obec název Voselno, odvozený od chovu oslů jako dopravního prostředku v nedalekých dolech. Ke kašně přicházejí místní i lidé z okolí načerpat minerální vodu a v létě si tam turisté prohlížejí zdařilé dílo sochaře Tomáše Prolla nebo v místním kostelíku Křížovou cestu malířky Renaty Štolbové. Odhalení kašny se tehdy zúčastnilo přes 2000 lidí. I přes rozsáhlou modernizaci obce je kladen důraz na zachování a obnovu původní architektury, dodržování starých zvyků a tradic, mezi něž patří tradiční Svatováclavská pouť, spojená se setkáním rodáků a přátel obce. 

Odhalení oslíka, 2013

Odhalení oslíka, 2013

Kašna v Úsilném

Kašna v Úsilném

Středočeská obec Chocerady v okrese Benešov čítá s přilehlými částmi (Komorní Hrádek, Samechov, Vlkovec a Vestec) 1199 obyvatel. V roce 1932 bylo v obci evidováno 28 živností, 13 obchodů, 3 velkostatky, lékař a zubař. Dnes tu stěží najdete švadlenu, dobrou hospodu a obchod se smíšeným zbožím vlastní Vietnamci. Díky osvícené starostce Evě Bubnové a aktivním občanům, zejména z „naplavenin“, však Chocerady ožívají: je tu atletický oddíl pro nejmenší, česko-anglická mateřská školka Fialka, základní umělecká škola – obor hudební a výtvarný, občanské sdružení Les psích duší, občanské sdružení Mažoretky Smetanky, občanská vzdělávací jednota Komenský, sbor dobrovolných hasičů, sdružení rodičů a přátel školy a SK Chocerady. Je tu i tělocvičná jednota Sokol, aktivní knihovna, muži se scházejí na volejbal, ženy na jógu a v poslední době také velice aktivní smíšený pěvecký sbor Famiredo pod vedením sbormistra Vlastimila Kvidy. 

Koncert v obci Lštěnice

Koncert v obci Lštěnice

Chocerady

Chocerady

Se změnou sociální a profesní struktury choceradské populace služby řemeslníků a drobných živnostníků nahradily jiné potřeby obyvatel. Vzdělané a kreativní společenství požaduje „kulturní tovar“, jakým jsou nabídky obce Chocerady. Nejsou to zrovna Národní divadla, koncertní síně, kina, kluby, noční život, zábava jako typické kulturní produkty měst s vysokým „bohémským indexem“ (Praha, Brno). Podstatou kulturního vyžíti v obcích je jejich občanská společnost nabízející si vlastní kulturní tovary, jež dávají životu smysl a pocit sounáležitosti osobních vztahů a důvěru v lidi. 

Vondrejs - Galerie na plotě

Vondrejs - Galerie na plotě

Jako již mnohokrát v minulosti to, co občanská společnost koná z vnitřní potřeby pro spokojené soužití, evidují statistická data o kultuře v regionech méně ve srovnání třeba s ekonomickými ukazateli. A přitom nejde o zanedbatelnou část z 10 528 477 občanů České republiky. V Čechách máme 103 obcí s rozšířenou pravomocí a jen v okrese Benešov je 113 obcí s počtem obyvatel od 41 (ve Slověncích) po 11 767 (ve Vlašimi). 

Všude žijí lidé se stejným právem na svůj podíl z peněz ve státním rozpočtu na kulturu. Jinak by platilo tvrzení francouzského historika civilizací Fernanda Braudela, že typickým znakem rozvojově země je rozvinuté hlavni město a opomíjený zbytek země.



Bomba slevy
Bomba slevy

Chcete mít přehled o těch nejlepších slevách a nakupovat chytře?

Diskuse


Ś. Svobodová
21:59
30.12.2014

R. Langer
13:30
30.12.2014

P. Lenc
13:42
30.12.2014

počet příspěvků: 4, poslední 30.12.2014 09:59









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.