1.7.2016 | Svátek má Jaroslava






SPOLEČNOST: Česko hledá demagoga

18.11.2013

Přestože Demagog.cz přináší cenný druhý pohled a stovky plácnutí uvádí na pravou míru, nemůžete ho brát jako nezpochybnitelný zdroj informací, natož pramen statistik.

Vedle několika kalkulaček stranických preferencí pomáhá českým voličům v záplavě předvolebního informačního balastu i populární web Demagog.cz. Už rok a půl na něm "10 stážistů-analytiků pod vedením expertů Terezy Skládankové a Jana Tvrdoně" má denně "za cíl kontrolu tvrzení, která zazní v politických diskuzích."

Zatímco Volební kalkulačku a její klony jsem kritizoval za zavádějící otázky i výsledky a za zplošťování politiky (reakce tvůrců na článek, moje reakce na reakci), Demagog může veřejnou debatu naopak prohloubit. Nesmí se ale brát za svatou poslední instanci, zdroj Pravdy s velkým P - což se, bohužel, děje:

1. Novináři si pletou politiku a sport

"Cílem těchto statistik není vytvářet všeobecně platná tvrzení o tom, který politik je větší lhář," varují autoři webu. Když ale sami rovnou nabízejí grafy porovnávající korektnost stran i politiků, není jim to nic platné. Novinářům se pak možnosti seskládat článek za půl hodiny těžko odolává; nejčastěji recyklují Lidové noviny:

- V debatě pražských lídrů nejvíce lhal Zavadil, tvrdí Demagog.cz (Lidovky)

- Inventura Demagog.cz: u Drtinové zatím nejvíc lhali Okamura a Bobošíková (Lidovky)

- Kdo z ministrů byl největší lhář? (Nova)

Žebříčky jsou samy o sobě demagogické z několika důvodů. Za prvé, tak jako z pár hodů nepoznáte cinknutou hrací kostku, tak z desítky odpovědí v jediné debatě ještě bezpečně neodlišíte anděla od sedmilháře: ten vzorek je statisticky bezvýznamný.

Za druhé, jak sami autoři webu otevřeně píší, ne všechna tvrzení z debat se jim podaří podchytit a ověřit. Podstatná část obsahu se zpracování nedočká.

Třetí důvod, proč odmítat jednoduché žebříčky demagogů, je nejdůležitější: ne všechny lži (a pravdy) jsou si rovny. Miroslava Němcová dostala v hodnocení Předvolební diskuze ČT z Prahy červený puntík za nepravdu o "zhruba osmi tisíc podacích místech" Czech pointu v Česku. Podle Demagog.cz je jich jen 7 040. Němcová si ale mírným navýšením vcelku bezvýznamné cifry v diskuzi nijak nepomohla a naopak nikomu neublížila. Abych lídryni ODS nestranil, jako příklad větší lži si vezmu opět ji: ve stejné debatě tvrdila, že případ Mostecké uhelné odložilo v roce 2006 státní zastupitelství pod Marií Benešovou, i když se tak stalo až o dva roky později za Marie Vesecké.

Různě významné lži, ale stejný červený křížek. Na tom může zprávy o "největších lhářích" posvěcené "statistikami" stavět jen ignorant.

2. Hodnotitelé nemusí mít nutně pravdu

Lidé nejsou roboti: platí to i o analyticích, kteří vybírají a posuzují výroky politiků.

Andrej Babiš v pražské debatě ČT trochu zamlžil: "Sám Topolánek označil Janouška za kmotra pražského, který pracoval pro Béma." Demagog.cz odkazuje na dva starší články, ani v jednom v jednom z nich Topolánek o Janouškovi neříká, že by to byl kmotr. Výsledek? Zelená fajfka pro Babiše, protože očividně stačí, že Topolánek Janouška kritizoval za jeho vliv.

Zdeněk Žák by si bezpochyby zasloužil rudý křížek za úvodní blaf "u nás je to tak trochu tradicí, že problémy vztahu premiéra s jeho tajemnicí musí vyšetřit policie". Žádnou takovou tradici samozřejmě nemáme, jenže přestože Zemanovec tenhle nesmysl vypustil z úst už v deváté minutě debaty a hodnotitelé si báchorky nemohli nevšimnout, červený křížek z toho nebyl.

Zákonitě subjektivní je i dělení dlouhých projevů na jednotlivá (ne)ověřitelná tvrzení. Například Jaroslav Zavadil říká: "Firma IBM, která provozuje ten systém integrovaný státní pokladny, tak ta má vlastně podklady pro daňové, účetní a rozpočtové věci. Tam je bezpečnostní riziko, že se tyhle záležitosti dostávaj úplně někam jinam, úplně mimo republiku. (…) Na to poukazuje i NKÚ." Podle hodnotitelů je to nepravda, protože NKÚ "upozorňoval na jiné nesrovnalosti". Jenže Zavadilův výrok byste taky mohli rozdělit na část před výpustkou a po ní: ta první je v nejhorším případě neověřitelná a benevolentní hodnotitel by na jisté "bezpečnostní riziko" integrované státní pokladny přikývnout mohl. Šlo by to dokonce rozsekat na tři nebo čtyři tvrzení, tedy ještě, že IBM něco provozuje a že má k něčemu přístup. Obojí je pravda.

Přestože Demagog.cz přináší cenný druhý pohled a stovky plácnutí uvádí na pravou míru, nemůžete ho brát jako nezpochybnitelný zdroj správných odpovědí, natož pramen objektivních statistik.

3. Demagogie nemusí být jen to, co se řekne, ale i to, co se neřekne

Věnujte stejnou pozornost tomu, co není, jako tomu, co je, radí ve výborné knize Antifragile myslitel Nicolas Nassim Taleb. Zatímco Demagog.cz může z principu zkoumat jen to, co v debatách padlo, při odhalování demagogů je nutné hodnotit i to, co kandidáti neřekli:

"Takže já bych nepřipustila, aby do Sněmovny šel rozpočet s hrozivým schodkem, který je nyní, tuším, 112 miliard korun," dušuje se Jana Bobošíková v Interview Daniely Drtinové. Pohříchu neříká, kde a jak by ušetřila.

"Za nás kandidují, a já jsem na to velmi pyšná, lidé, kteří za sebou mají olympijské vítězství, kteří za sebou mají obrovské sportovní úspěchy. Jako například v hokeji pan Kysela, lyžování paní Charvátová," přidává předsedkyně Hlavy vzhůru. Přestože Demagog.cz hodnotí výrok jako pravdivý, demagogie z něj kane: sportovní úspěch přece v politice neznamená vůbec nic.

Vrátíme se nakonec k diskuzi pražských lídrů. Zavadil v ní — pravdivě — říká: "My máme naprosto transparentní účet." Nemluví ale pochopitelně o tom, že před posledními volbami dostali sociální demokraté nezvykle vysokou slevu na billboardy, že podle souzeného Davida Ratha byly peníze z jeho slavné krabice od vína určené na volební kampaň, že zkrátka transparentní účet ještě neznamená bezproblémové financování strany. (A neplatí to samozřejmě jen pro socialisty.)

4. Faktičnost není hodnota sama o sobě

Pokud by se nástroje jako Demagog.cz staly vrchní autoritou pro hodnocení kandidátů, mohli bychom se dočkat nové generace politiků. Vyznačovat se budou úžasnou pamětí na vcelku bezvýznamná fakta. Kdybyste je probudili o půlnoci, vysypou přesný počet Czech pointů. Nikdy neřeknou: Janoušek je kmotr. Vždy to okecají: "V těch a těch novinách toho a toho dne vyšel článek, ve kterém se psalo, že je Janoušek kmotr." Hodnotitel nakoukne do archivu - a je to další zelená fajfka!

Faktičnost není hodnota sama o sobě. Ukazují to projevy, které na rozdíl od žbleptů z předvolebních debat přežily dekády a staletí. Dovolte mi trochu nadsázky a srovnejte tyhle tři výroky:

- "Nemůžu vám nabídnout nic než dřinu, krev, pot a slzy." - Neověřitelné.

- "Všichni svobodní lidé, ať žijí kdekoli, jsou občany Západního Berlína." - Nepravda.

- "Právě jsem se vrátil z Hradu." - Pravda.

Podle standardů Lidovek a Novy by z toho John Fitzgerald Kennedy vyšel jako největší lhář, zatímco Klement Gottwald jako "jednoznačný vítěz".

Debaty si ze záznamu rozhodně pouštějte s Demagog.cz otevřeným ve vedlejším okně. Zároveň ale vždycky podezřívejte lidi, kterým se podařilo snadno vypočítat složité věci — jako ke které straně máte prý nejblíž nebo kdo je tady největší demagog.

Převzato z magazínu Finmag.cz se souhlasem redakce



Diskuse


J. Kanioková
20:02
18.11.2013

Š. Hašek
17:05
18.11.2013

K. Jedlička 629
16:43
18.11.2013

počet příspěvků: 3, poslední 18.11.2013 08:02









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.