Čtvrtek

Na zavedenou akci v tradičním termínu a na obvyklém místě ovšem tentokrát pod novým názvem vyrážím z Plzně už dopoledne. Cesta do pražské matičky, kterou si krátím čtením Bearových Darwinových dětí, rychle uběhne a než se naději, obrážím Václavskému náměstí přilehlé prodejny Levných knih, abych zkontroloval, co k nám na západ ještě nedorazilo. Najde se pár kousků. Ještě dévédéčková zastávka v Bontonlandu, rychlá prohlídka nového Krakatitu a pak už přes KFC mířím na Smíchovské nádraží, abych se nalodil na spoj směr Havlíčkův Brod a vyhnul se přitom davům na Hlaváku. Při nástupu do vlaku potkávám první z Chotěboře známou tvář, takže ujištěn o správnosti spoje v klidu usedám a pokračuji ve čtení Beara. Na Hlavním nádraží se pak do vlaku hrnou předpokládané davy (ha!), mezi nimiž matně zahlédnu i slečnu ve startrekovském pyžamu, ehm, uniformě. Asi nás do Chotěboře pojede víc. Do Havlíčkova Brodu přijíždíme překvapivě bez zpoždění (loni slušná půlhodinka), a jelikož do Pravdoměstečka míří několika vagónový spoj, všichni scifisti, fantazáci a jiná mnohočlenná zvířena se tam pohodlně vejdeme. Do Chotěboře dorážíme před tři čtvrtě na pět, nováčci se drží protřelých mazáků a tak všichni bez problémů dorážíme ke kinu, kde už nějakou chvíli probíhá registrace. Narozdíl od léta technika nezlobí, takže jsem bleskurychle odbaven a ještě se stačím pozdravit s již přítomnými upíry, upírkami a upírčaty (vozit si na con plyšáky, tss ;-)) z buffy-angel.org.

Po nalezení přidělené třídy, zaparkování zavazadla a rozložení karimatky a spacáku se vydávám do víru dění. Ve Velkém sále začíná promítání Mrtvé nevěsty, kterou jsem tu sice viděl už v létě, ale vychutnávám si ji i podruhé. Následně u baru potkávám další známou tvář z Chotěboře, Štěpánku, s níž pak u stolu probíráme, co jsme od léta nestihli po Netu. To už se ovšem žhaví promítačka v kině a plátno ovládají Piráti z Karibiku 2. Vypínám mozek a jednoduchou zábavu si celkem užívám. Ovšem to milostné trojuhelníkování si mohli nechat od cesty. Je skoro jedenáct a tak jsi, jsa přece jen unaven z cesty, jdu zalézt do spacáku, abych nezačínal con se spánkovým deficitem. Před spaním si ještě pročítám festivalový program, abych věděl, co mě v následujících dnech čeká a nemine. V kině se mezitím chystá do útoku Monstrum z Galaxie Arkana a v kulturáku je v plném proudu promítání Stargate, Červeného trpaslíka a anime.

Pátek

V osm ráno se promítá ohugovaná epizoda Doktora Who, ale to mám bohužel ještě půlnoc. Stíhám až přednášku Vojtěcha Čepeláka Comicsy, které změnily comicsy. Povídá zajímavě. Pak zkoukávám první díl anime Initial D First Stage, ale jelikož se to točí jen kolem rychlých aut, která mě neberou, druhý díl si nechávám ujít a vracím se k osvědčenému Vojtěchovi, který se na další přednášce rozpovídává na téma problémy SFFH komunity a jejich řešení. Za tu přednáškovou hodinku nevyřešíme nic, ale ono je řešení fandomových půtek hlavně na samotných aktérech, že. Dinosauři? Vašku? V anime bloku pak běží úvodní epizoda dalšího seriálu - X TV, kde už naštěstí nejde o čtyři rychlá kola, ale je to slušně rozjetá fantasy, po které ještě stíhám polovinu jedné z buffyovských kultovních epizod Hush.

Po obědě opět přichází na řadu kino, kteréžto při vědomí každoročního chotěbořského kondenzovaného nášupu jinak zanedbávám. V jako Vendata má hodně slušné recenze, kterým musím dát zapravdu. Povedené. A z temného sálu zpět na SlayerCon, kde SkyeBlue při přednášce Buffy & Angel: Fantasy fenomén láká ke sledování těchto vynikajících seriálů další fanovské duše. Poté jsou v kině v plánu třetí X-Meni, kteréžto znám už z léta, takže dávám přednost hromadnému nájezdu buffyovských fandů na Modrou Hvězdu. Tam při jídle mimo jiné probíráme aktuální zámořské televizní dění. Vrtíme hlavou nad klesající sledovaností výborné Battlestar Galacticy, nadáváme na tvůrce Lost, že neznají slovo odpověď, a hlavně pějeme ódy na superhrdinský seriálový hit této sezóny Heroes. Pokud Heroes neznáte, sežeňte si. Povinně. Nebo alespoň přijeďte v létě do Chotěboře, už se mi v hlavě rýsuje propagandistická přednáška.

To už se ale přiblíží osmá hodina večerní, kdy jsem si naplánoval návrat pod střechu kina. Počítačový animák Za plotem mi přes den stihl doporučit Molir, za což mu děkuji, bavím se nemálo. Hlavně supermanovská hyperaktivní veverka, či co to je, nemá chybu. Závěrečný potlesk je zcela zasloužený. S dalším filmem je to horší. Žena ve vodě. Koukám na plátno a nechápu, Shyamalan se asi definitivně zbláznil. Děs. Náladu si spravuji dvěma díly infantilního a lehce erotického anime Renkin San kyuu Magical Pokaan o čarodejnici, vlkodlačici, upírce a androidce, které spolu žijí v chaloupce na stromě. Kam na to ti Japončíci chodí? Na kutě jdu v jednu v noci.

Sobota

Dalšího Doktora Who od osmi opět prospím a moc mě neprobudí ani filmová nuda jménem Aeon Flux. Definitivně se probírám až na Filmových hláškách II, soutěži v poznávání názvů filmů podle vybraných hláškovacích audioukázek. V létě se mi moc nedařilo, mezi odiplomovanou dvanáctku, či kolik šediváků se to přesně oceňovalo, jsem se nedostal. I když z pódia padá upozornění, že to tentokrát bude ještě těžší, ničeho se nebojím, přepínám mozek do filmového módu, beru do ruky papír a propisku a už to jede. Startrekovsky magických 47 hlášek a filmů. U dvou vůbec nevím, několik jsem neviděl, ale tuším, no, uvidíme. Na závěr přichází ještě bonusová otázka: V kolika filmech zemřel nezničitelný Bruce Willis? V rychlosti si vzpomínám jen na dva, později se dozvídám, že je jich dokonce 10 až 11, podle toho zda započítáte i jeden alternativní dévéďácký konec. To jsou mi věci. Na Bruce jsem vždycky spoléhal, kdyby bylo třeba zachránit svět nebo tak něco, a on si klidně umírá jak na běžícím pásu.

V průběhu dne si dopřávám reprízu galaxyquestského divadla z léta a výborně se bavím. Úsměv mě ale brzy přechází u prvního sobotního kinofilmu. Tideland (Krajina přílivu). Gilliam se s tím tentokrát vůbec, ale vůbec, nepáral a natočil pořádnou husťárnu, z které se dokonce (znechuceně?) odchází z kina i na conu, kde se dá očekávat obecenstvo, které už vidělo leccos. Vydržím sice až do konce, ale dobře mi z toho filmu moc není. Ještěže máme comicsové naivní klaďase. Po drsném Gilliamovi totiž na plátno přichází Superman se vrací. A je to návrat, jak se patří. Sice jsem momentálně díky X-Menům, novému Batmanovi a především Heroes naladěný na moderní realistické ztvárnění superhrdinů, ale Superman vypadnutý z minulého tisíciletí mě rovněž dokáže potěšit. Škoda jen závěrečné natahované půlhodiny, ale i tak při najetí závěrečných titulků následuje hromadný potlesk. Ale to už jsem na cestě do Kulturáku, kde probíhá vyhlašování Filmových hlášek II. Vítěz napáchal pět chyb, druhý v pořadí šest a dělené třetí místo patří dvěma lidem s devíti chybami, z nichž jeden je moje maličkost. No vida, konečně se dlouhé dny nečinného sezení před televizí a monitorem vyplatily! ;-) Jelikož je pro bronzovou pozici připraveno jako cena jen jedno dvd, má následovat rozstřel. Společně umístěný kolega ovšem není v sále přítomen, je tedy odstřelen kontumačně a já si odnáším originální dvd 7.série Červeného trpaslíka, kteréžto pak při nejbližší příležitosti daruji, protože jako správný fanoušek už jsem si ho dávno koupil.

V osm večer v anime bloku konečně přichází na řadu seriál, na který se na základě anotací těším nejvíce. Rozen Maiden. Anime o oživlých panenkách na klíček, které spolu hrají podivnou smrtící hru, jejíž vítězka se stane Alenkou, živým člověkem. A do toho se motá vražedný plyšový klaun a kdoví co ještě. Dle prvních dvou dílů je to přesně taková bomba, jakou čekám. Určitě si to pořídím a dokoukám celé. Pak se krátce stavím na přednášce E-Wana Hudba cizích světů a pojím při tom za con už poněkolikáté pověstné chotěbořské toasty. Následně naposledy zamířím do kina na Silent Hill. Nuda. Je ale fakt, že příslušnou počítačovou hru jsem nikdy nehrál, takže možná nějaké skryté vychytávky nepobírám. Je půlnoc, posouvám na hodinkách a mobilu čas z letního na zimní a jdu spát.

Neděle

V neděli sice program conu pokračuje, ale jelikož mám před sebou poměrně dlouhou cestu, vyrážím zpět do normálního života spolu s početnou buffyovskou bandou už ráno, čímž pro mě letošní Festival Fantazie Speciál fakticky končí. Na diskusním fóru ho Vašek Pravda následně shrnuje statisticky takto: "500 účastníků, 24 filmů, 26 dokumentů, 90 přednášek, besed, soutěží apod., 2 divadla a 80 hodin seriálů, 4 turnaje (DDR a PC), tedy celkem cca 225 pořadů!" Já dodávám, že to byly čtyři bezchybně organizované dny plné skvělé zábavy a úžasných lidí, které mohu každému fanouškovi fantastiky a příbuzných odvětví pro příště jen a jen doporučit.