17.8.2018 | Svátek má Petra


POVÍDKA: Kenbriské povídky

8.8.2018

Jmenuji se Fredrik Singalski a jsem kronikář starobylého a slavného města Kenbri. Píše se rok 492 n. P. (našeho Proroka) a na mě připadla čestná role vylíčit na tento pergamen pro budoucí časy, jak žijeme.

Pergamen má být uložen do schránky v katedrále, chloubě našeho města. Díky tomu, že již řadu let žijeme v míru a vede se nám dobře, podařilo se nám ji znovu vybudovat ze žalostných trosek, do nichž upadla během doby temna. Ale to předbíhám.

Nejprve něco o mně a našem městu. Mé jméno pochází ze dvou tradičních britských příjmení: Singh a Kowalski. Předkové měli rozličné profese, ale co paměť rodu sahá, muži se vždy chovali čestně a bránili se zbraní v ruce ztracenou svobodu, i když bylo nejhůře a i když to vypadalo, že tyranský Stát nad námi získá věčnou moc. Ženy z našeho rodu v ničem nezaostávaly; jedna ze vzdálených praprababiček dokonce pilotovala bojový letoun. Bylo to v době, kdy naše původní civilizace ještě fungovala a dokázala vyrábět letadla. Potom nastala doba temna. Moji předkové během posledních dvou set let museli budovat novou civilizaci téměř od základu.

Nekecáme, makáme

Město Kenbri má asi sto tisíc obyvatel. Přesné číslo vám nesdělím. Náš Prorok zakázal shromažďování statistik, které by stát mohl zneužít pro nadvládu nad občany. Dějiny města trvají tisíce let. Původně se jmenovalo Canterbury, ale změnila se doba a změnil se i jazyk, kterým mluvíme. Poloha města je výhodná pro obchod, zemědělství i řemesla. Svoboda, kterou vyznáváme, přeje podnikání i zaměstnanosti, což jsou přednosti, které jsou naší chloubou a které nám oprávněně závidí ubožáci žijící pod diktaturou Státu na nešťastném evropském kontinentě.

Však také naše město přijalo nemálo uprchlíků, kteří ze zoufalství opustili Kontinent ovládaný zločineckým aparátem státní policie a přepluli kanál za vidinou svobody a lepšího života. A také u nás všichni našli práci, které je vždy dost. Když jsme u práce: tu uznáváme vedle podnikání, což je koneckonců zase práce, jako jediný zdroj obživy. V dřívějších dobách stát uplácel netečné a líné občany peněžními dávkami. Jen tak, za nic, aby občan byl spokojený a aby i v dalších volbách dal hlas zkorumpovaným tyranům, kteří řídili stát. Nic takového se u nás v Kenbri přihodit nemůže. Naše Ústava zakazuje vyplácet obecní peníze bez zásluhy. Stejné opatření mají i ústavy takřka všech obcí Svobodné Anglie, pokud moje paměť sahá.

Vyznáváme svobodu, což je hlavní poselství knih našeho Proroka. Nikoho nesoudíme podle rasy. Ženy mají stejná práva jako muži, což je velký rozdíl oproti Kontinentu. Záležitosti pohlaví jsou přísně soukromé. Každý má právo na život, na majetek a na svobodu, aby si mohl hledat štěstí podle svého uvážení a citu: nikomu nepředepisujeme, jak jeho osobní štěstí má vypadat. Na rozdíl od Kontinentu, kde je předepsáno, jaké oděvy a účesy smějí nosit muži i ženy.

Tolerujeme vše, dokonce i staré bohy, pokud jejich vyznávání někomu přináší radost nebo úlevu. Svoboda projevu je nedotknutelná. Pokud se někdo chce znemožnit hlásáním hloupostí, například o blahodárné roli státu v dějinách, má mít tu možnost. Riskuje jen to, že bude ostatními považován za podivína. Netolerujeme zločin. Tím je pro nás i snaha žít z cizího a brát lidem peníze pod záminkou obecného blaha.

Orwell věděl

Ale zpět k našemu městu. Jeho hlavní výhodou byla strategická poloha v dobách, kdy bylo třeba bránit se tyranské moci Státu. Nyní je jedním z předních měst Federace obcí svobodné Anglie. Čtenář nechť má na paměti, že Federace není stát. Nemá hlavní město, nemá prezidenta ani panovníka, zákony si každá obec určuje sama, neboť náš Prorok hlásal, že stát je pramenem zla a příčinou nejhorších krveprolití a zločinů. Historie mu dala za pravdu.

Pokud snad čtenář náhodou neví, kdo je naším Prorokem – nechť jeho památka žije navěky! – pak několik slov o něm. Jeho jméno, psané starým pravopisem, zní Murray Rothbard. Narodil se v roce 1926 s. l. (starého letopočtu), zemřel v roce 1995 s. l. Ve své době nebyl plně doceněn, současníci jej považovali za zajímavého, ale poněkud výstředního myslitele, jehož myšlenky nebudou nikdy uskutečněny.

V době Prorokovy smrti byla civilizace našich předků na vrcholu svého vývoje. Předkové ovládali mnoho technologií, ztracených během období temna. Základem jejich technologie byla elektřina, elektronické počítače a další všemožné stroje a přístroje poháněné elektřinou a řízené elektronickými součástkami.

Toto vše a mnoho dalšího jsme ztratili během doby temna. Ale co k ní vlastně vedlo? Expanze státu. Jak napsal náš Prorok: „Stát je systémově organizovaná loupež.“ Stát loupil od chvíle, kdy vznikl, shodují se práce všech historiků, které se podařilo zachránit z dob staré civilizace. Pokud to snad nevíte: kolem roku 2050 s. l. nařídil Stát převést všechny písemnosti, včetně všech knih a starobylých archivů, do elektronické podoby.

Bylo to samozřejmě proto, aby mohl upravovat jejich obsah podle potřeb, neboť jak psal další z našich proroků jménem George Orwell: kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost.

Pád Evropy

Elektronické archivy byly méně trvanlivé než papírové. Období temna přečkala jen jejich malá část. A co se zachovalo, nemá hodnotu, neboť stále postrádáme technická zařízení schopná archivy číst.

Museli jsme tedy znovu budovat svou civilizaci na základě útržků papírových dokumentů, které se tu a tam zachovaly díky rebelům. Naši archeologové neustále pátrají v troskách starých měst s cílem najít co největší množství staré moudrosti. Pamatuji, jak velká sláva byla za mého dětství, když se podařilo najít část archivu jedné univerzity a znovu vyrobit pradávný lék jménem penicilin. Objev výrazně zlepšil zdravotní stav obyvatelstva Anglie a podstatně pomohl i finanční situaci obce Kembridge, kde byl nález učiněn. Podobně se nám podařilo znovuobjevit parní stroj, fotografický proces založený na sloučeninách stříbra, spalovací motor, žárovku, a dokonce i rádio. To vše za necelé století!

Vraťme se však do období po Prorokově smrti. Stát neustále a bezohledně posiloval svoji moc všemi dostupnými prostředky. Kradl peníze pracujícím a rozdával je lenochům výměnou za volební hlasy. Zatímco ekonomika chřadla, nepracující třídy byly stále početnější, hlučnější a agresivnější. Začaly vznikat celé městské čtvrti, kde bylo pro normálního člověka nebezpečné žít, a někdy jen samotný vstup do nich znamenal riziko.

Ptáte se, co dělala armáda a policie? Velmi málo, neboť represivní složky byly pod kontrolou vlády, která závisela na hlasech nepracujících. Přesto se však po nějakou dobu dařilo držet alespoň zdání pořádku. Pak ale nadobro došly peníze a státní moc se rozpadla překvapivě rychle. Evropa se otevřela invazi barbarů.

Mráz z kontinentu

Naše dnešní svoboda a prosperita je však stále v ohrožení. Již i tyranský Stát na evropském kontinentu znovuobjevil spalovací motor, a podle zpráv našich hlídek i čerstvých uprchlíků může mít dokonce i plavidla schopná postavit se našim bojovým lodím třídy Dreadnought. Jsou hlasy, zatím ojedinělé, že Svobodná Anglie by měla po dobu ohrožení zavést jistou formu centralizované státní moci, aby mohla lépe čelit nepříteli. Náš Prorok zavrhoval války, ale co dělat, když nepřítel ohrožuje vaši svobodu? Je možné vzdát se části svobody pro její záchranu? Těžká otázka.

Tak nebo onak, budeme bránit svůj ostrov na moři i na zemi, pokud to bude nutné. Naši předkové zaplatili za svobodu krví a my nesmíme zradit jejich dědictví. Nikdy se nevzdáme.

Převzato z magazínu Finmag.cz se souhlasem redakce

Robot Investment Calculator



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Diskuse


J. Jurax
20:20
8.8.2018

R. Gramblička
6:53
8.8.2018

J. Pospíšil 402
5:19
8.8.2018

K. Janyška
9:44
8.8.2018

J. Jurax
11:30
8.8.2018

J. Kanioková
22:02
8.8.2018

J. Kanioková
21:59
8.8.2018

J. Kanioková
22:04
8.8.2018

počet příspěvků: 12, poslední 8.8.2018 10:04









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.