Poprosila jsem naše piškdámy, aby napsaly, proč už deset let šijí polštářky.

Bubu:

Proč šiju pro Akci? Protože každý by měl pomáhat, pokud může. A pokud můžu pomáhat tím, co mne baví, těší mne to dvojnásob.

Dalmi:

Šiju ráda věci do Akce. Byla jsem často u předávání polštářků klientům hospice nebo pacientům v nemocnici. Viděla jsem to překvapení a radost z dárku. Akce se koná v předvánoční čas, v době, kdy jsou lidé rozechvělí očekáváním a připraveni se radovat. I tím je ta akce krásnější a odezva vřelejší. A radosti není nikdy dost.

Matylda+Kačka:

Šiju proto, že by měl pomáhat každý podle svých sil a možností. Navíc si myslím, že na seniory a těžce nemocné lidi se zapomíná, mimo jiné proto, že se obtížně prezentují v médiích, na rozdíl od okatých dětí z dětských domovů. A jednou třeba si někdo vzpomene na nás, až budeme staří. Kačka řekla, že jí dělá radost dělat radost.

ri:

Proč šiju pro Akci? Protože můžu. Šít je zábavné, ale šít - a trochu vědět pro koho - je navíc ještě i napínavé. Prostě mě to baví.

Vave:

Myslím, že institut desátku v zásadě není špatný. Dokud můžeš, dokud máš, děl se, pomáhej, dávej. Jednou třeba budeš na té druhé straně. Šití mi přináší radost a věřím, že jí trochu zůstane v polštářcích pro lidi, kteří ji potřebují obzvláště.

A o tom, jak se Akci dařilo pomáhat, si přečtěte tady.

.

Za akční tým Bubu, Dalmi, Matylda a Kačka, RenataE, ri, Vave a zana