11.5.2024 | Svátek má Svatava


KOČKY: Kocour č. 420

10.8.2006 22:16

Ráno jsem se vzbudila, ale ten sen mě celý den nešel z hlavy. Musela jsem se v průběhu dne ke snu stále vracet. Další večer mě napadla šílená myšlenka - a další den jsem začala obvolávat útulky pro kočky. Hledala jsem černou kočku s číslem 420. Nevěděla jsem, jestli kočku nebo kocoura. Ptali se mě, jestli se nám kočka ztratila nebo si chceme nějakou osvojit. Improvizovala jsem.

Nakonec jsem našla kocoura s číslem 420 a rozbušilo se mě srdce. Překotně jsem řekla, že si pro kocoura hned jedu. Chápu, že hlas na druhém konci zněl překvapeně, ale nadiktovala jsem tedy telefonní číslo a potvrdila jsem, že počkám, až zjistí, jestli si kocoura mohu odvézt. Za pár minut zazvonil telefon a nějaká jiná paní mě oznámila, že kocour je sice k osvojení, ale je v karanténě, protože je nemocný a zřejmě se hned tak neuzdraví, jestli se vůbec uzdraví.

Poprosila jsem paní, aby mě kocoura nějak rezervovala, že mohu hned přijet a jestli se uzdraví, mám o něj velký zájem. Paní mě trošku seřvala, mám si vzít jinou kočku, tohle zvíře je u nich už dlouho a nechápe, o co těm lidem - mě - jde a zavěsila. Za pár dní jsem znovu volala, jestli kočka číslo 420 je k osvojení, to už jsem si ji prohlédla na internetových stránkách útulku a věděla jsem, že je v útulku od čtyř týdnů svého života, celkem sedm měsíců a znala jsem jména některých lidí pracujících v útulku.

V neděli jsem provedla akci - přihasila jsem si to do útulku s kočičím vybavením, úsměvem a sdělila na recepci, že si jdu pro kocoura číslo 420. Paní na recepci se usmála, chvíli telefonovala a potom přišla mladá sympatická veterinářka, trošku jsem blafovala (ale už měl mít přeci po karanténě, řekli mi to - tady - někdo a proto jsem přijela) a paní veterinářka nakonec řekla: ,, Sice bych neměla, ale já vám toho kocoura tedy dám a zodpovím si to.´´

Ještě mě zdůraznila, jaké léky kocour bude brát a jak často a dostala jsem jeho chorobopis. Upozornila mě na to, že kocourek vyrostl v útulku a tak nic nezná - pohyboval se ve vnitřních prostorách, světě dlaždiček, umělého osvětlení a přepravek, kočkolitu a granulí.

A potom jsem poprvé uviděla černého kocoura číslo 420, kterému svítily oči jako vánoční stromeček a odvezla ho domů…

Věra Brunlíková



KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více... 
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !