14.12.2017 | Svátek má Lýdie


KNIHA: Tyranie

24.5.2017

Jak moc jsme vůči ní imunní? Myslíme si, že existuje v současné době jen v jakési orientální podobě? Jaké iluze máme o vlastním smýšlení a postojích vůči ní?

Nedávno byla vydána kniha jednoho z předních intelektuálů současnosti Timothy Snydera, který je znám jako historik. U nás vyšly v minulých letech jeho dvě rozsáhlé publikace Černá zem: Holokaust, historie a varování a Krvavé země: Evropa mezi Hitlerem a Stalinem, které by měly být základem jakékoli osnovy při studiu dějin 20. století. Autor byl rovněž hostem na loňském festivalu Colours of Ostrava, kde s profesorem Bostonské university Igorem Lukešem a moderátorkou Petruškou Šustrovou připravili posluchačům jedinečný intelektuální zážitek.

Autorova nová útlá kniha s názvem Tyranie nás ve 20 kapitolách uvádí do žhavé současnosti. Jak prohlásila nositelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová: „Spějeme rychle k fašismu. Timothy Snyder nás zanechává bez veškerých iluzí o nás samých.“

tyranie

Autor nás poměrně rychle a přesně vyvádí z představy, že jsme jako lidstvo imunní vůči despociím, kolapsu demokracie a morálky, že naše osobní výbava, o které si myslíme, že je dokonalá a nezničitelná, může poměrně rychle vzít za své v nových podmínkách, na nichž ovšem aktivně participujeme svým pasivním postojem.

Už první kapitola s názvem „Nepodřizuj se předem“ tvrdí, že autoritářský režim si svou moc nemusí vynucovat, neboť ji získá samovolně. Lidé uvažují, co po nich represivní vláda bude chtít, a pak se podle toho začnou dobrovolně chovat. To je zdrojem politické tragédie. Připomíná postoj Rakušanů po anšlusu Hitlerem, kdy rakouští nacisté začali veřejně pronásledovat Židy a ti, kteří nacisty nebyli, tomu zaujatě a pobaveně přihlíželi. Že jde o universální postoj, dokládá slavným pokusem amerického psychologa Milgrama z roku 1961.

Ten připravil pokus, kdy skupině studentů a lidí z okolí sdělil, že bude proveden experiment, zkoumající lidskou učenlivost, při níž testující skupina bude druhé skupině dávat elektrický šok po špatné odpovědi. Ve skutečnosti však testovaná skupina, napojená na dráty, měla bolest jen předstírat. Když pak testující osoby začaly za chybné odpovědi dávat jedincům šoky, odhalil se hrozný výjev. Lidé, kteří se navzájem vůbec neznali a nic proti těm druhým neměli, přidávali intensitu elektrických ran bez ohledu na to, že trpící je prosili, ať toho už nechají, bušili do skla a naříkali, že je bolí srdce. Přesto většina testujících dodržela pokyny psychologa Milgrama až do konce s aplikací maximálních impulsů. Někteří testovaní předstírali i smrt. Ani jedinci, kteří své oběti virtuálně nezabili, se po skončení pokusu Milgrama nezeptali na zdravotní stav testovaných.

Milgram pochopil, že pokud jedinec dostane od nového držitele moci autoritativní pokyn, projeví neuvěřitelnou ochotu ublížit druhému či jej ve službě novému cíli bezcitně zabít. Je třeba zdůraznit, že nešlo o německé občany, mající „historické zkušenosti“, ale o studenty University of Yale.

Názvy dalších kapitol jsou velmi výmluvné:

„Ochraňuj instituce a braň je“

„Varuj se státu jedné strany“

„Přijmi odpovědnost za podobu světa“

„Nepoužívej fráze, přemýšlej o tom, co říkáš“

„Chraň si soukromí“

„Když nastane, co bylo nemyslitelné, zachovej klid“

Jedna z kapitol nese název „Pamatuj na profesní etiku“. V ní se mimo jiné praví: „Jestliže začnou političtí předáci dávat negativní příklad, je o to důležitější zachovávat profesní věrnost náležitým postupům. Právní stát se obvykle nedá rozvrátit bez právníků, monstrprocesy se nedají pořádat bez soudců. Autoritáři potřebují poslušné funkcionáře a velitelé koncentračních táborů hledají podnikatele se zájmem o levnou pracovní sílu.“

Nacista Hans Frank byl před válkou osobním právníkem Adolfa Hitlera. Po jejím vypuknutí se stal generálním guvernérem okupovaného Polska, kde byly vražděny miliony Židů a dalších polských občanů. Tvrdil, že „zákon má sloužit rase a cokoli prospívá rase, je tedy zákonem“. Němečtí lékaři se zapojili do hrůzných experimentů v koncentračních táborech, byli podepsání pod programem s názvem T4, který zabíjel psychicky nemocné jedince či děti.

Autor uvádí, že jednotlivé profese si mohou zformulovat vlastní zásady etického jednání zaplňující mezeru, která zeje mezi osamělým jedincem a odtažitou vládou. Pakliže se jedinci profesní skupiny chápou jako skupina se společnými zájmy, vázaná universálně platnými normami a pravidly, může jim to vlít sebevědomí a poskytnout i určitou míru moci. Právě ve výjimečných situacích musí být dříve postulovaná etika závazná. Pak nemůže dojít k onomu často slýchanému „pouhému plnění rozkazů“. Pokud ovšem příslušníci dané profese nechají etiku oboru splynout s momentálními emocemi, může se snadno stát, že se začnou vyjadřovat a jednat způsobem, který by do té doby považovali za nepředstavitelný.

Kniha má pouhých 100 stran. Je však dokonalou kvintesencí dnešních problémů společnosti a přesně pojmenovává základní etalony lidského chování. Je rovněž návodem, jak se vyznat v chaosu dnešní doby a zachovat si vlastní tvář a svědomí.

Převzato z blogu Tomáš Vodvářka se souhlasem autora



Diskuse


M. Valenta
8:53
24.5.2017

J. Karlík 653
8:59
24.5.2017

J. Jelínek
9:36
24.5.2017

V. Čermák 376
18:34
24.5.2017

I. Schlägel
8:36
24.5.2017

O. Roldán
0:50
26.5.2017

počet příspěvků: 6, poslední 26.5.2017 12:50









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.