Zatčení tří bývalých poslanců Tluchoře, Fuchsy a Šnajdra a ředitelky kabinetu bývalého premiéra Nečase paní Nagyové poněkud upozadilo jednu z dalších závažných skutečností, a sice že prezident Miloš Zeman opět navrhl jako svého kandidáta na ústavního soudce předsedu městského soudu dr. Jana Sváčka, kterého Senát již jednou ve stejném složení odmítl.

Tento návrh jen ukazuje, že Miloš Zeman zkouší dál, kam až může se svými pravomocemi dosáhnout, nebo jak řekl lékař Jan Hnízdil pro Českou pozici: "Jak překračuje hranice v pití alkoholu, tak překračuje zavedené zvyklosti, normy chování, Ústavu atd." Zároveň prezident potvrdil i tímto krokem, že jeho slova nesmíme brát vážně, protože to není tak dávno, kdy prohlásil, že pochybuje o tom, že by Senátu předkládal už odmítnuté kandidáty do Ústavního soudu. Doslova řekl: "To by musela nastat úplně nová skutečnost, o které zatím nevím."

Připomeňme, proč ho již jednou Senát odmítl. Nejčastěji se dr. Sváčkovi vytýkalo jeho zatajované členství v KSČ, o němž dokonce v televizi Prima 7. ledna 2011 lhal, když řekl, že byl jen kandidátem, ač byl řádným členem od 22. června 1989: tedy v době, kdy už Západ půl roku mluvil o nominaci Václava Havla na prezidentský úřad. A posléze odmítal v rozporu s nálezem Ústavního soudu uvést stranickou minulost soudců před rokem 1989. Díky vstupu do KSČ se dr. Sváček stal v roce 1988 náměstkem pro věci trestní na Praze 8, kde se projednávaly trestní žaloby v souvislosti s nepovolenými demonstracemi, šíření nezávislé literatury a opozičních tiskovin a činnost Charty 77. Současně se mu vyčítala personální politika: do různých funkcí jmenoval několik lidí s podobnou minulostí a měl podezřelé kontakty s lobbisty jako Tomáš Hrdlička, v médiích se objevily informace, že měl být v kontaktu s členem konkursní mafie dr. Větrovcem a s trestně stíhanými manažery Komerční banky, což on ale popírá. Proto se již při prvním pokusu o jeho nominaci vyslovila proti nejen laická veřejnost, připomeňme umělce z Centra současného umění DOX, ale i odborná právnická veřejnost.

Za zmínku stojí postoj předsedy sociálních demokratů Bohuslava Sobotky, který se - vědom si nejasné situace ve své straně - k případu jasně nevyjádřil a v České televizi 14. července 2013 jen diplomaticky řekl, že rozhodování o všech kandidátech je věcí senátorů a předseda strany jim do toho nemluví. Senát všechny kandidáty nejprve vyslechne v ústavně-právním výboru, kde bývají vystaveni podrobnému výslechu, v kterém má kandidát typu dr. Sváčka malou šanci, že by mohl projít a dostat od výboru doporučení. Pak ho ale ještě musí v tajném hlasování schválit celý Senát, kde pro něj samozřejmě část poslanců nakloněných prezidentu Zemanovi může zvednout ruku.

Zásadní otázka je, proč ale už jednou odmítnutého kandidáta Miloš Zeman znovu prosazuje, když žádná nová skutečnost - jak sám řekl - nenastala? O tom můžeme samozřejmě už jen spekulovat: Buď jde o domluvu s Václavem Klausem, jak se domnívají někteří lidé z justice, nebo naopak nový prezident chce Klausovi ukázat, že on si dokáže prosadit kohokoliv. Jedno je ale zřejmé: Oběma manipulátorům vyhovují postavy s pošramocenou minulostí, o kterých se ví, že budou poslušní a prezidentovi vděční za to, že je nominoval.

Psáno pro Český rozhlas Plus

(převzato z Blog.aktualne.cz se souhlasem redakce)

Autor je novinář a spisovatel