21.3.2019 | Svátek má Radek


FEJETON: Jedwabne a my

6.7.2011

Ve známém populárním televizním pořadu moderovaném Jiřím Krampolem a nazvaném "Nikdo není dokonalý" by dotazovaní občané pravděpodobně pokrčili rameny, kdyby jim byla v plenéru položena zvědavá otázka: Co se stalo 10. července 1941 v obci Jedwabne? Možná někteří Ostravaci nebo ti, co bydli okolo Těšína, by mohli odpovědět správně: V polském venkovském městečku - na severovýchodě, blízko soutoku řek Briebrza a Narew - došlo tehdy k nenávistnému pogromu.

 Poláci odporným způsobem zmasakrovali na čtyři stovky Židů, kteří do té doby žili v téže obci tradičně. Zda se akce zúčastnili také němečtí vojáci nebo k tomu trýznění a vraždění jenom pobaveně přihlíželi nebo dokonce to těm Polákům nařizovali - o tom se diskutuje už několik desetiletí v Polsku, a věřte mi nebo nevěřte, nejen v Polsku. Obrátky nabraly tyto disputace kolem roku 2001 (šedesátileté výročí události), kdy Jan Tomasz Gross, profesor historie na Princeton University, publikoval studii Sousedé (Neighbours - The Destruction of the Jewish Community in Jedwabne, Princeton University Press, 2001). Zatím co v USA byla kniha Grossova přijata se zájmem a kladně, v Polsku (nad hbitě pořízeným polským překladem) tomu tak zdaleka nebylo a popravdě řečeno, v horké atmosféře různých disputací, invektiv a reinvektiv, ve kterých si omočili svá elektronická pera i naši komentátoři (Bohumil Doležal, Břetislav Olšer, Václav Vlk st. a další), se diskuse rozkošatila. Jako by otevřela různá, mnohdy mechem zarostlá stavidla: antisemitismus polský a obecný, analogie historicky zdokumentovaného násilí v českých zemích, ve střední Evropě i v jejím okolí, informační embarga a jejich vlivy, katolická argumentace o polském protinacistickém odporu a zachraňování Židů, historky o poválečných vykonaných a dlužných omluvách, obavy ze souvislostí a návratů zla - odhadoval bych bibliografii na několik set relevantních položek, z nichž asi nejdůležitější z hlediska historické vědy (myslím té skutečné, nikoliv zpolitizované) bude publikace My z Jedwabneho od autorky Anny Bikontové (český překlad nakladatelství H+H, Praha 2008).

Tři otázky zůstávají :

Je záhodno takové události, jako před sedmdesáti lety spáchaný zločin v Jedwabnem, podrobně prostudovat, nálezy publikovat a výsledné soudy podle toho revidovat?

Lze z takových poznatků získat nějaké praktické ponaučení a šířit ho dál mezi lidi, kteří o tom vědí málo nebo nevědí nic?

Je nutné varovat veřejnost před zneužíváním a překrucováním historie takových epizod, upozorňovat na populismus, skrytý v takovém rádobyzajímavém kvaziobjektivním exhibicionismu?

Když se tak rozhlídnu kolem a kolem, řekl bych třikrát ano.

© Petr Kersch, Děčín, červenec 2011



Diskuse


i. Hromadka
14:26
6.7.2011

J. Dlouhy
21:36
6.7.2011

B. Pauk
13:36
6.7.2011

J. Pašek
17:10
6.7.2011

P. Kersch
5:18
6.7.2011

O. Kadlec
2:35
6.7.2011

počet příspěvků: 9, poslední 7.7.2011 08:16









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.