24.11.2017 | Svátek má Emílie


EVROPA: Čekání na víkend

14.10.2017

V Německu a v Rakousku se tuto neděli konají dvoje důležité volby

*****************************

Milí čtenáři, nezapomněl jsem na vás. Nemohl jsem teď ale příliš psát, protože můj čas byl plně obsazen dvěma akcemi Institutu 2080. Minulý pátek, 6. 10. 2017, se v poslanecké sněmovně konala poměrně velká konference European Security Challenges, v jejímž rámci jsem měl na starost odpolední část pod jménem Poevropštění islámu, nebo islamizace Evropy? (Všimněte si toho optimistického otazníku na konci.) Tuto středu se pak konala debata na téma „Euro ano či ne“. No, a buď můžete psát, nebo organizovat takové věci, ale oboje naráz, to už se v rámci normálního pracovního života stíhat nedá.

Ještě než přejdeme k tématu německých a rakouských voleb, pár poznámek ke zmíněným akcím.

- Snažili jsme se ze všeho pořizovat záznamy, ale problémem je kvalita zvuku. Vždy a všude. Už máme vyzkoušeno několik cest, které nevedou k cíli. Každá místnost má jinou akustiku apod. Pokud si člověk nemůže přivézt náklaďák plný vlastního vybavení – a ten my samozřejmě nemáme –, je výsledek dost nejistý a obvykle horší, než jak se to zprvu jeví. Takže: záznamy budou, ale kvalitu nemůžu slíbit. Vím, že si na to na YouTube mnozí diváci stěžují.

- Lidé evidentně cítí, že tenhle kontinent zabředává do závažných problémů, ale bezradnost a nejistota, co reálně dělat, je veliká. Aktuální mocenská konfigurace v Evropě je taková, že výrazné změny kurzu neumožňuje.

- Centrum pro studium politického islámu se předvedlo v dobrém světle, zejména profesionálně připravenými prezentacemi a věcným vystupováním. Je znát, že zakladatelem této mezinárodní organizace je fyzik Bill Warner; celkový přístup je velmi racionální, založený na číslech, grafech, zato jen málo „dojmologie“. Myslím, že v nejbližších letech o CSPI ještě uslyšíme.

- Debata o zavedení eura se konala na VŠE. Většina účastníků byli studenti ekonomických oborů. Když se zastánce zavedení eura, Michal Pícl, zeptal účastníků, kdo by s tím souhlasil, zvedla ruku třetina přítomných. Což je o něco více, než v populaci jako celek (21 %), ale ne zase o moc.

A teď už k dění „na západní frontě“.

*****************************

Tuto neděli, 15.10., se konají hned dvoje důležité volby. V Rakousku si volí nový spolkový parlament, přičemž změna vládní konstelace je téměř jistá. V německé spolkové zemi Dolní Sasko se zase konají zemské volby.

O blížících se rakouských volbách už jsem nedávno psal a přislíbil jsem i druhý článek, s pracovním názvem „Kdo to zaplatí?“ V názvu se samozřejmě jednalo o náklady na migrační krizi, které hlavně ve Vídni narostly do mamutích proporcí, a které jsou dosti podstatným bodem předvolebního boje. Nicméně: na tvrdá čísla za rok 2017 si musíme ještě počkat. Zatím aspoň pár informací z posledních dnů kampaně.

Protestní cedule na sjezdu Junge Union v Drážďanech.

Nejprve něco málo k historii, ze které aktuální dění povstalo.

Rakousko bylo zemí, která byla v celém poválečném období řízena jako soukromý podnik lidovců (ÖVP) a socialistů (SPÖ). Obě strany si rozdělily sféry vlivu odshora až dolů; správnou partajní legitimaci musel mít jak ministr, tak vrátný, a na balanci se dbalo. Obyvatelstvu to dlouho nevadilo, protože kartelově uspořádaná země byla sice poněkud ospalá, ale stabilní, a míra korupce se držela ve snesitelných mezích.

S rostoucí imigrací z rozvojového světa začala v Rakousku posilovat třetí strana, FPÖ (Svobodní). Tím začal být mocenský monopol osvědčené dvojice ÖVP-SPÖ poněkud narušován. V letech 2000-2003 se FPÖ dostala k moci v rámci koalice s ÖVP. Přechod z opozičních lavic do vládních křesel ale vedl ke konfliktům uvnitř strany, která se rozštěpila na dvě (druhý oddíl se jmenoval BZÖ), přišla o výraznou tvář v podobě korutanského hejtmana Jörga Haidera a její preference klesly k jednotkám procent. K moci se opět vrátil tandem ÖVP-SPÖ.

Nový šéf Svobodných, Heinz-Christian Strache, se pokusil stranu opět zkonsolidovat a do nějaké míry se mu to povedlo, ale skutečnou nahrávku na smeč dostali Svobodní až skrze migrační krizi roku 2015. Tehdejší velká koalice pod vedením kancléře Wernera Faymanna zaujala zprvu k celé migrační vlně „vítací“ stanovisko, nerozeznatelné od postoje Německa; součástí byla i tvrdá kritika na adresu východního souseda, Viktora Orbána, který jako první začal s aktivními opatřeními proti přílivu dalších lidí. Rakousko však není Německo a postoje místního obyvatelstva se rychle otočily (pokud vůbec kdy byly vstřícné). Pro malou zemi byly živelné, desetitisícové proudy cizích lidí, které bez dalšího pochodovaly jejich územím, poměrně mocným šokem. Nehledě k tomu, že zhruba desetina jich v Rakousku zůstala, a ta desetina byla pořád dost početná na to, aby za jeden rok představovala nové okresní město.

Jelikož Svobodní byli tou dobou v opozici a jelikož vždy prosazovali omezení imigrace, v létě 2015 začali výrazně posilovat.

vik1

To mělo svoje následky. Vláda obrátila svůj postoj k větší opatrnosti a kancléř Faymann byl v květnu 2016 donucen odstoupit. V následujících prezidentských volbách kandidáti hlavních stran pohořeli a kandidátovi FPÖ Norbertu Hoferovi uniklo vítězství ve druhém kole jen o pár procent.

Nový kancléř Christian Kern se pokusil udržet velkou koalici pohromadě, ale konflikty mezi oběma stranami byly už příliš hluboké. Zatímco ÖVP převzala značnou část rétoriky od Svobodných a začala prosazovat restriktivní postoj vůči migraci, socialisté se ocitli ve vnitřním chaosu. Mocenskou základnou SPÖ je tradičně Vídeň, kde žijí přistěhovalci z mnoha desítek zemí. Vídeňská SPÖ je tedy nutně „vítací“, zatímco venkovské organizace téže strany hledí spíše na zájmy Rakušanů. Nakonec se vládní partneři dohodli, že se nedohodnou, a vyhlásili předčasné volby. Nu, a ty se budou konat právě v neděli 15. října.

ÖVP, která se v nejhorších časech pohybovala kolem 20 % preferencí a občas i pod nimi, se rozhodla k razantní změně. Do čela strany se postavil mladý ministr zahraničí Sebastian Kurz, který provedl řadu radikálních změn. Ten prudký nárůst černé linie v grafu volebních výzkůmů, to je právě nástup Sebastiana Kurze. Svobodní z této změny pochopitelně nejsou moc nadšení, protože Kurzova reformovaná ÖVP jim přebrala část voličů. Na druhou stranu: povolební koalice ÖVP + FPÖ je téměř jistá, protože vztahy mezi socialisty a lidovci jsou otrávené až do dna. A Svobodní si patrně budou moci říci i o významná ministerská křesla (vnitro, zahraničí), což znamená, že migrační politika se povede podle jejich představ.

(Mimochodem, co se otrávení poměrů týče: ukázalo se, že socialistická strana nechala svého mediálního poradce Silbersteina provozovat falešný Facebookový účet, který se tvářil jako Sebastian Kurz a jeho jménem pronášel do éteru různé rasistické a antisemitské poznámky. Pro aféru se vžil název Schmutzkübel, neboli „kýbl špíny“. Tohle jim určitě fanoušky nepřidá. Zoufalství v SPÖ muselo být veliké, když začali dělat něco takového.)

Nestane-li se nic extra nečekaného, bude nová rakouská vláda svým profilem odpovídat spíše dalšímu členovi Visegrádské čtyřky, než dřívějšímu věrnému satelitu Berlína, kterým byla země ještě před dvěma lety. To bude mít nějaké důsledky na evropské scéně, ale i v Německu samotném.

S Rakouskem totiž sousedí Bavorsko. Podobně jako u nás se různé věci snadno šíří z ČR na Slovensko či naopak, i Bavorsko a Rakousko jsou kulturně a politicky do značné míry „spojené nádoby“, je mezi nimi i intenzivní osobní kontakt (mnoho lidí pracuje na druhé straně hranice nebo tam má příbuzné). Vývoj v jedné z těchto dvou zemí se obvykle během pár let nějak odrazí v té druhé. A Bavorsko aktuálně představuje slabý bod budoucí německé vládní koalice.

Proč? Protože tamní tradiční křesťanská konzervativní strana (CSU) v letošních spolkových volbách výrazně oslabila. Nemalá část jejích voličů, zejména v pohraničních okresech, dezertovala k AfD, kterou v Bavorsku vede Čech Petr Bystroň. Do voleb v Bavorsku šla AfD s heslem „Uděláme to, co vám CSU slibuje“, a získala na svoji stranu cca 10 % místních voličů. Rekordní hodnoty pak docílila v okresu Deggendorf poblíž zemského trojmezí (s ČR a Rakouskem) – celých 19,2 %.

vik2

Výsledky AfD v Bavorsku podle okresů.

V CSU vzbudil tento vývoj značnou nervozitu a dokonce i volání po odchodu stávajícího předsedy Horsta Seehofera. Příští rok se v Bavorsku mají konat zemské volby a pokud by AfD udržela svoje pozice, nebo je ještě posílila, CSU by ztratila svoji dosavadní absolutní většinu v zemském sněmu a musela by s někým vstoupit do koalice. Což už se mnoho let nestalo.

Přitom právě očekávané posílení protiimigrační politiky v Rakousku by bavorské AfD mohlo přinést další body do předvolebního boje. Pokud nová rakouská vláda přijme nějaká účinná opatření k omezení migrace a seškrtá rozsah sociální podpory pro již přicestovalé osoby, mohlo by se stát, že nějaká část migrantů usedlých v Rakousku se rozhodne přesunout někam jinam – a přirozeným kandidátem by bylo právě bohaté sousední Bavorsko. Což by konzervativnější část bavorského voličstva nijak nepotěšilo. A nedokázala-li by CSU tomuto vývoji bránit, zaplatila by za to dalšími hlasy.

*****************************

Když už jsme u zemských voleb, musíme se zmínit o Dolním Sasku. To je spolková země Německa, kde se zemské volby konají rovněž 15. října, v ten samý den, jako v Rakousku volby celostátní.

Na výsledky z Dolního Saska (leží u Severního moře; neplést s „naším“ Saskem za Krušnými horami) čeká celé Německo, protože relativní posílení či oslabení zavedených stran v této významné spolkové zemi se projeví i na koaličním vyjednávání po „velkých“ volbách.

Nejsilnější stranou v Dolním Sasku bývala v tomto století CDU, ale její většina se pozvolna smrskává (2003: 91 poslanců, 2008: 68 poslanců, 2013: 54 poslanců) a aktuální průzkumy veřejného mínění ukazují, že by mohla skončit až druhá a ztratit dalších 4-5 poslanců. Zdrojem jejího oslabení je rovněž AfD, i když v menší míře, než je obvyklé jinde; v Dolním Sasku se AfD neetablovala ani zdaleka tak silně jako třeba v bývalé NDR, a aktuální průzkumy jí slibují jen 7-8 %. Nicméně na přeorání politické scény i těch 7 procent stačí. Pokud volby v Dolním Sasku dopadnou tak, jak se nyní očekává, zavládne v této zemi rudo-rudo-zelená koalice (SPD-Linke-Zelení), podobně jako ve městě Berlíně, a CDU by zůstala i nadále v opozici, v které je už od roku 2013.

CDU zatím úplně nevstřebala svoje vítězství-nevítězství ve spolkových volbách. Ačkoliv strana kancléřky Angely Merkel je proslulá svojí vnitřní disciplínou, pod povrchem se něco děje. Lze tak soudit např. podle toho, že staronový předseda poslaneckého klubu CDU/CSU Volker Kauder byl před pár dny na svoje místo zvolen „jen“ 74 % hlasů. Což vypadá jako hodně, ale při dřívějších volbách to bylo spíše 97-98 % a to, že plná čtvrtina poslanců frakce jej nepodpořila, je na poměry CDU/CSU téměř rebelský čin.

Rovněž na nedávném zasedání mládežnické organizace Junge Union v Drážďanech byly k vidění protestní plakáty a jeden z vystupujících, Diego Faßnacht, se do přítomné kancléřky tvrdě pustil a požadoval její odstoupení. Což se ze strany delegátů setkalo s pískotem, ale i s potleskem (hlavně z bavorských lavic); ale můžeme-li něco soudit z videozáběrů, většina účastníků vypadala hlavně konsternovaně a nejistě. A to není stav, který by byl dříve pro CDU typický. Tam dřív panoval povinný optimismus.

vik3

Protestní cedule na sjezdu Junge Union v Drážďanech.


Pokud CDU utrpí v Dolním Sasku v neděli ztráty, může to zase nahlodat pozici kancléřky a zároveň povzbudit menší strany (CSU, Zelení a FDP), aby při jednání o „jamajské“ koalici tlačily svoje požadavky s dvojnásobnou intenzitou. Jelikož tyto požadavky jsou mnohdy navzájem nesmiřitelné, stabilní vláda by z toho nebyla a mohlo by dojít i k předčasným volbám na celoněmecké úrovni.

Ale průzkumy se mohou mýlit. V pondělí budeme moudřejší. Přesněji řečeno, v neděli pozdě večer.

*****************************

Hudební epilog
V posledních dnech si občas pustím tuto finskou metalovou pecku. Je znát, že zpěvák je tenor. Možná je chyba, že ta skladba začíná tak hluboko, ale však ona se posune. Dobrá práce s falzetem – na nahrávce. Když jsem shlédl záznam ze živého koncertu, zklamalo mě, že zpěvák ty nejtěžší partie vynechal.

.

Převzato z Kechlibar.net se souhlasem autora



Pravý americký dýňový koláč
Pravý americký dýňový koláč

Vyzkoušejte recept na zaručenou podzimní delikatesu.

Diskuse


J. Kanioková
18:44
15.10.2017

S. Netzer
19:03
15.10.2017

J. Kanioková
21:36
15.10.2017

J. Kanioková
18:16
15.10.2017

M. Prokop
18:20
15.10.2017

S. Netzer
18:33
15.10.2017

J. Kanioková
18:53
15.10.2017

S. Netzer
19:03
15.10.2017

R. Chodovsky
19:12
15.10.2017

J. Kombercová
19:14
15.10.2017

J. Kombercová
19:16
15.10.2017

J. Schwarz
19:37
15.10.2017

J. Kombercová
19:41
15.10.2017

J. Kombercová
19:47
15.10.2017

M. Prokop
20:35
15.10.2017

K. Němec
23:01
15.10.2017

S. Netzer
12:21
15.10.2017

J. Kombercová
12:28
15.10.2017

J. Kombercová
12:32
15.10.2017

J. Kanioková
1*
14:36
15.10.2017

J. Nový
17:51
15.10.2017

A. Nový 840
13:18
15.10.2017

J. Kanioková
14:37
15.10.2017

A. Nový 840
13:19
15.10.2017

P. Rudolf
13:40
15.10.2017

J. Kombercová
13:57
15.10.2017

M. Prokop
17:05
15.10.2017

J. Kombercová
17:17
15.10.2017

M. Prokop
18:17
15.10.2017

V. Klepetko
16:42
14.10.2017

J. Růžička 714
11:45
14.10.2017

V. Student
9:17
14.10.2017

J. Kanioková
23:52
14.10.2017

P. Rudolf
8:00
14.10.2017

J. Vlček
8:54
14.10.2017

S. Netzer
9:03
14.10.2017

J. Vlček
9:20
14.10.2017

S. Netzer
9:27
14.10.2017

J. Vlček
9:43
14.10.2017

F. Kusák
10:29
14.10.2017

V. Vlach
11:01
14.10.2017

J. Kanioková
23:56
14.10.2017

A. Nový 840
10:48
14.10.2017

M. Pernický
10:54
14.10.2017

J. Kanioková
18:26
15.10.2017

J. Matuška
9:56
14.10.2017

P. Rudolf
14:07
14.10.2017

I. Břízová
14:18
14.10.2017

P. Rudolf
19:31
14.10.2017

J. Kanioková
23:57
14.10.2017

M. Prokop
21:11
14.10.2017

V. Student
9:19
14.10.2017

P. Rudolf
19:28
14.10.2017

J. Kanioková
23:59
14.10.2017

P. Princ
14:59
14.10.2017

P. Rudolf
19:25
14.10.2017

J. Kanioková
14:41
15.10.2017

J. Jurax
17:51
15.10.2017

J. Sinnreich
0:44
14.10.2017

V. Student
2:52
14.10.2017

A. Reček
7:01
14.10.2017

J. Kanioková
0:02
15.10.2017

P. Rudolf
7:56
14.10.2017

P. Han
11:32
14.10.2017

R. Morava
8:20
14.10.2017

S. Netzer
8:54
14.10.2017

A. Nový 840
10:55
14.10.2017

A. Nový 840
11:10
14.10.2017

V. Vlach
12:12
14.10.2017

S. Netzer
8:52
14.10.2017

M. Pernický
10:57
14.10.2017

P. Rudolf
18:28
14.10.2017

J. Kombercová
12:16
14.10.2017

počet příspěvků: 76, poslední 15.10.2017 11:01









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.