24.10.2017 | Svátek má Nina


EVROPA: Bílá kniha

18.6.2009

aneb Světlo do kuloárových zakoutí EU legislativy

Koncem května 2009 vydalo Biologické centrum Akademie věd České republiky knihu „White book – genetically modified crops“, publikovanou v angličtině, aby byla přístupná světové vědecké obci a orgánům EU. (Editoři: František Sehnal a Jaroslav Drobník)

Kniha je příspěvkem ČR jako předsednické země Rady Evropy k řešení zemědělské politiky Unie, zejména rozhodnutí Rady ministrů životního prostředí ze 4. prosince 2008, aby Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) vytvořil nejpozději do března 2010 nová pravidla pro hodnoceni rizika geneticky modifikovaných organizmů (GMO) pro životní prostředí.

Česká akademická obec odpovídá na tuto výzvu právě Bílou knihou, v níž shrnuje závěry dlouholetého výzkumu v oblasti změny vlastnosti plodin přenosem jednoho nebo více cizích genů nestandardní cestou buď pomocí „biologického vektoru“ (specifická bakterie), či „bezvektorově“(mikrooinjekčně, mikronáboji, elektroporací, máčením aj.) do cílové plodiny, čímž rostlina získá novou vlastnost. Komerčně pěstované GM plodiny jsou buď odolné proti škodlivému hmyzu, nebo tolerují herbicid, jenž na poli zlikviduje všechny plevele, ale geneticky změněná plodina není poškozena. Jelikož jde vždy o přenosy genů, nazývá se tato technologie transgenéze. Které plodiny odolné vůči hmyzím škůdcům se již pěstují ČR? Jen tzv. Bt kukuřice, zatímco jinde ve světě se pěstuje několik forem GM kukuřice, bavlníku, sóji a řepky.

V knize jsou uváděny rovněž dlouhodobé výzkumy řady vědců v laboratorních a polních podmínkách, kde hodnotili rizika geneticky modifikovaných plodin na ekologii, potraviny a krmiva. Prokázalo se, že plodiny odolné vůči škůdcům nemají vliv na celkovou biodiverzitu hmyzu; vhodné typy Bt kukuřice likvidují housenky zavíječe kukuřičného nebo larvy a dospělce zavlečeného broučka bázlivce, ale druhová skladba a četnost jiných členovců není ovlivněna. (Zavíječ kukuřičný snižuje výnosy a zvyšuje nebezpečí kontaminace zrna i siláží houbovými chorobami.) Transgenní Bt plodiny (nejprve byly brambory) tvoří ve svých pletivech Bt toxin na základě genu přeneseného do rostlin z běžné půdní bakterie Bacillus thuringiensis – bacilu duryňského. Toxin nepůsobí kontaktně, jen při požeru, déšť jej nesmyje a poskytuje trvalou ochranu během celé vegetační doby. Takové pěstovatelské technologie snižují použití syntetických insekticidů, čímž se šetří náklady na pracovní silu, spotřebu pohonných hmot, poškození půdy způsobené těžkou technikou a nižší zamoření půd i vod insekticidy s dlouhým poločasem rozpadu. Z perspektivy očekávaného maxima těžby ropy v roce 2050 a logického následného zvýšení nákladů na pohonné hmoty, jsou tyto technologie možným dlouhodobým řešením udržitelného rozvoje zemědělství..

Jaké jsou šance Bílé knihy na změnu myšlení EU zákonodárců? Přiznají fakta v ní obsažená nebo vše zůstane při animozitě některých zemí EU vůči poznatkům „odjinud“? Převáží partikulární zájmy nad silou argumentů? Jak rozumět rozhodnutí německé ministryně zemědělství Ilse Aigner povolit pěstování geneticky modifikovaných brambor s názvem Amflora, (umožnila jejich testování na poli o výměře 20 hektarů), které vyvinul německý chemický koncern BASF a jež podle ní nepředstavují nebezpečí pro zdraví lidí, zatímco počátkem května stejná Aigner zamítla pěstování geneticky modifikované kukuřice, jejíž bezpečnost prokázala mnohaletá zkušenost řady zemí. Jak jsou taková rozhodnuti kontraproduktivní, potvrzuje zpráva z 9. června 2009 oznamující, že vědci společnosti Monsanto a BASF představili objev genu, který umožní kukuřici přežit období sucha a zabezpečit stabilní výnosy i v době nedostatečného zásobováni půdy vodou.

Z historie i současnosti je známo, že metamorfoza vědeckých fakt v zákony a nařízení potřebuje politickou podporu. I zde má Bílá kniha určitou naděj: v Bruselu byl ve čtvrtek 23. dubna 2009 zvolen do funkce druhého viceprezidenta evropských nevládních zemědělských organizací Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR. Na otázku, jak vidí budoucnost zemědělství Evropské unie, pokud se po roce 2013 odbourají dotace na minimum, odpovídá: „Pokud by se to stalo, agrární soustava Evropské unie nebude mít šanci obstát v konkurenci světového zemědělství. To je realita. Produkce z farmy, která má průměr kolem patnácti hektarů a která je svázaná soustavou nařízení, směrnic, kontrol a podobně nemůže mít schopnost odolat produkci farmy USA nebo Argentiny či Brazílie s násobky výměry a velmi volnými zákony. Například s neomezeným využíváním biotechnologií geneticky modifikovaných plodin. Navíc mě zaráží to, že Evropská komise se zemědělstvím v současné krizové situaci takřka nezabývá. Řeší se jenom pomoc třeba bankám nebo automobilkám!“

Do cíle své cesty mohu dojit pěšky, hladový možná do polocesty.



Diskuse


Kotec
13:12
18.6.2009

M. Zima
7:28
18.6.2009

dvd
9:49
18.6.2009

honzak
11:25
18.6.2009

Jenda
13:12
18.6.2009

honzak
13:48
18.6.2009

Honza ze Žižkova
15:36
18.6.2009

Hnyk
7:17
18.6.2009

M. Zima
7:32
18.6.2009

jasan
9:01
18.6.2009

Ludva
9:14
18.6.2009

jkotek
9:34
18.6.2009

Hnyk
16:51
18.6.2009

Radim Špaček
1:13
18.6.2009

emersonskej
9:49
18.6.2009

honzak
11:28
18.6.2009

R
11:54
18.6.2009

žibřid
14:39
18.6.2009

Yowda
20:34
18.6.2009

emersonskej
0:52
18.6.2009

Jenda
1:35
18.6.2009

počet příspěvků: 26, poslední 18.6.2009 08:34









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.