25.5.2016 | Svátek má Viola






EKONOMIKA: Kritické materiály

24.2.2014

Dramatický rozvoj techniky, jaký se začal odehrávat především ve druhé polovině minulého století, vedl, nejednou oprávněně, přinejmenším ke zneklidnění odborníků. Vypadalo to tak, že některé suroviny ubývá příliš rychle a její nová ložiska se neobjevují, případně v souvislosti s politickou situací jsou pro některou stranu hůře dostupná, či zcela nedostupná. Zdaleka nejde jen o ropu, která nás napadne patrně nejdříve. Problémy byly, a jsou, také s různými kovy, či chceme-li chemickými prvky. Opět – patrně se nám vybaví uran, ale možná také měď, jejíž spotřeba jako materiálu na elektrické vodiče, je značná. Ovšem technologie pokročily a jako problémové se objevují chemické prvky, jejichž jména mnohdy známe jen z křížovek.

Například dnes tolik zmiňované zelené technologie, úsporné žárovky, zářivky, silné magnety a další zařízení, používají, mimo jiné, yttrium, neodym, europium, terbium a dysprosium. Fotovoltaické systémy potřebují galium, indium a tellur. Přitom skutečnost je taková, že prvně jmenovaná série prvků je v přírodě mnohem běžnější, než například zlato nebo platina, a naleziště těchto prvků vzácných zemin, jak se odborně nazývají, jsou rozeseta po celém světě. Přesto je americké ministerstvo energetiky řadí do skupiny "kritických materiálů".

Problém je v mezinárodních vztazích. Američané až se zpožděním zjišťují, že využívajíc levnou pracovní sílu, a především dosti volné zákony týkající se ochrany přírody, skoupila Čína těžební práva po celém světě, takže dnes těží a rafinuje asi devadesát procent světové spotřeby kovů vzácných zemin. Navíc se pokouší umělým snižováním produkce zvýšit jejich cenu. Již od roku 2012 proto s Čínou jednají Spojené státy a Evropská unie ve snaze řešit tuto situaci. Zatím k jediné, zato významné změně, došlo, když Japonci odhalili velká podmořská ložiska těchto kovů.

Označení "kritické materiály" tedy není nikterak nadsazené. Ale kritická je spíš role politiky, což se týká i dalšího z kovů, lithia. Stačí připomenout elektrické články na bázi tohoto kovu. Odhaduje se, že asi polovina jeho světových zásob, ve formě solí, je na malém území, kde se stýkají Bolivie, Argentina a Chile, přičemž většina je v prvně jmenovaném státě. Ten má však poměrně špatné vztahy s USA, a tak se vynořuje další kritický materiál. Výsledkem je, že se Američané pokoušejí o jednání, aby se ve světovém měřítku nějak jednalo o těchto komoditách. Apelují mimo jiné na to, že nemalá část světa dosud žije v nuzných podmínkách, které by zlepšily moderními technologiemi. Je to ale jen apel. O dalším vývoji rozhodují spíš jiná hlediska, než ohled k chudým zemím.

LN, 19.4.2014



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Diskuse


počet příspěvků: 5, poslední 24.2.2014 03:58









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.