20.6.2018 | Svátek má Květa


EKOLOGIE: Jeho veličenstvo smrk

14.6.2018

Nelze vymýtit smrk a nahradit ho listnatou dřevinou. Jehličnan je totiž dřevina původní

Máločemu jsem v životě věnoval tolik času a energie jako kůrovci. Z pozice starosty Modravy bych měl doslova jásat radostí, že toto téma konečně opustilo Šumavu. Radost ale nemám. Důvodem je způsob populistické kampaně ekoaktivistů, kteří pokračují ve své nenávisti nejenom vůči smrku, ale i lesníkům. Jak zaujmout a ovlivnit veřejné mínění, si vyzkoušeli a ověřili na Šumavě. Zúročené šumavské poznatky mistrně uvádějí do praxe v případě severní Moravy, která je nyní postižena obrovskou kůrovcovou kalamitou.

Nepřítel je dán a další kroky půjdou podle osvědčeného scénáře – obří mediální masáž s podporou veřejnoprávních médií, zostuzující kampaň proti jakémukoliv opačnému názoru a v neposlední řadě také nátlakový politický lobbing, kterému mnozí politici v honbě za znovuzvolení rádi podlehnou. Jak to však se smrkem ve skutečnosti je?

Hlad po smrkovém dřevu

Smrk se na našem území přirozeně vyskytuje nejméně 10 tisíc let a smrk a kůrovci k sobě neodmyslitelně patří. Jediný problém je v množství, jak smrku, tak kůrovce. Je pravda, že dnešní skladba a rozmanitost lesů je podstatně jednodušší a chudší, než bývala v dobách, kdy lesy rostly bez vlivu člověka. Ale doba, kdy zde příroda pečovala o nekonečné pralesní hvozdy sama, je dávno pryč. Jak lidstvo přibývalo, tak na úkor lesa přibývalo polí, pastvin a lidských obydlí a nerušenou přírodní péči vystřídalo lesní hospodaření. To ale na samém počátku nebylo ničím jiným než pustošením lesů, které byly lidmi káceny, ale o jejich znovuzalesnění se nikdo nestaral. Tento trend zastavila roku 1754 Marie Terezie vydáním lesního řádu. Avšak ať bylo lesní hospodaření na jakékoliv úrovni, je fakt, že smrk v něm hrál pro své vlastnosti jednu z nejdůležitějších rolí.

Smrkové dřevo bylo, je a bude strategickou surovinou, bez které se ani do budoucna neobejdeme. Možná někomu smrk zevšedněl, ale pro své fyzikální vlastnosti je smrkové dřevo nejvyužívanějším jehličnatým dřevem u nás a nutno dodat, že nenahraditelným. Smrkem ekologicky topíme, ze smrku stavíme domy nebo jejich krovy, vyrábíme nábytek, hudební nástroje, ze smrkového dřeva děláme buničinu na výrobu papíru. Smrk je dřevinou, která provází člověka doslova od kolébky po rakev. Je-li naším cílem zastavit nadužívání plastů, pak právě smrk je jednou z odpovědí, kudy se vydat.

Dle mého soudu je omluvitelné, že v historii hlad po smrkovém dřevu změnil skladbu lesa na smrkovou monokulturu. Omluvitelné proto, jelikož to napravit lze. Musíme však mít na paměti, že stejně jako naši předci i my smrk potřebujeme a potřebovat v budoucnu budeme. Ekoaktivisté dnes volají po návratu listnatých stromů do nížin. S tím lze souhlasit, ale proč dělat ze smrku přírodního nepřítele v horských oblastech, tedy tam, kde je doma? Jde především o lesy tvořící věnec našich hraničních hor.

Navíc stejní aktivisté (a jsou to právě oni s podporou ministra životního prostředí) ponechávají obrovské plochy vlhkých a chladných oblastí, vhodných pro pěstování smrku, v bezzásahových režimech, kde se smrk přenechává kůrovcům. Z těchto ploch, ačkoliv v nich smrk bude iv budoucnu prospívat, nebude odvezen ani klacek. Tou klíčovou otázkou tak zůstává, kde získáme strategickou surovinu jménem smrk ztepilý. Pokud je odpovědí ekoaktivistů dovoz smrku z Ukrajiny, pak se dopustíme stejného pokrytectví, jakého se dopouštíme dovozem plastových výrobků z Číny, která úpí pod exhalacemi.

Lékem na současný zdravotní stav lesů nikdy nebyl a nebude extremismus. Nelze vymýtit smrk a bezmyšlenkovitě ho nahradit listnatou dřevinou. Smrk je totiž dřevina původní, tedy ta, která se v místě vyskytuje přirozeně. Jakékoliv zanedbání znalostí lesnických věd může vést ke krátkodobému úspěchu, ale v delším časovém horizontu k dalším přírodním katastrofám.

Co udělá moudrý hospodář

Současný boj proti smrku mi v mnohém připomíná propagandu z padesátých let minulého století, kdy u nás došlo k přemnožení mandelinky bramborové. Moudrý hospodář nepodlehl kampani, že jde o amerického brouka, kterého nad naším územím vypouštějí Američani z letadel, ani nevymýtil brambory z polí, ale vzal kýbl a šel tu mandelinku posbírat. Škůdce jednoduše ekologicky zlikvidoval, tak jak to činili jeho předci. Moudrý hospodář slovo ekologie neznal, ani znát nepotřeboval, protože aniž to sám věděl, ekologicky žil. Mým snem je, aby se nám ta tolik omílaná ekologie ráčila z huby do rukou vrazit, a ne aby byla strukem státního rozpočtu, ze kterého tečou peníze na propagandu ekologismu.

Autor je starosta Modravy

LN, 12.6.2018



5 mýtů o nakažení klíšťatech: Pozor si dejte i na zahradě
5 mýtů o nakažení klíšťatech: Pozor si dejte i na zahradě

Klíšťová encefalitida nás neohrožuje pouze v lese nebo na louce. Klíšťata se totiž běžně vyskytují v městských parcích, na zahradách nebo zatravněných hřištích. O klíšťové encefalitidě bohužel koluje dalších několik mýtů. Znáte je?

Diskuse


K. Novák 396
19:02
14.6.2018

K. Zelený
10:27
14.6.2018

R. Tesařík
11:34
14.6.2018

K. Zelený
12:02
14.6.2018

G. Kovář
16:53
14.6.2018

P. Rada
23:11
14.6.2018

M. Valenta
9:29
14.6.2018

M. Valenta
10:29
14.6.2018

M. Krátký
13:20
14.6.2018

M. Valenta
14:27
14.6.2018

K. Janyška
9:10
14.6.2018

P. Rada
14:04
14.6.2018

R. Langer
18:05
14.6.2018

M. Krátký
8:53
14.6.2018

P. Hlosta
8:43
14.6.2018

V. Novák
9:45
14.6.2018

V. Kotas
10:52
14.6.2018

V. Braun
1:11
14.6.2018

počet příspěvků: 35, poslední 14.6.2018 11:11









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.