Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Z. Lika 27.6.2022 21:02Přeci jen se mi vybavila vzpomínka na povedený školní výlet - cestovali jsme dost složitě do chaty Na Grúni, včetně nočního vlaku. V Terchové jsme pak nemohli najít autobusovou zastávku, vesnice to byla dlouhá a my chodili sem a tam, až z toho vznikla hláška "nájděš ma na každom metri aj pät raz" :DD Hodně nám pršelo, nakonec jsme některé trasy sjížděli vzniklými potůčky i po zadku anebo po břiše v pláštěnkách, které nechránily proti vodě, zato to v nich bezva jezdilo. Bylo to moc fajn, nikdo nechytil ani rýmu a nikomu nebyla ani na chvilku zima. Nějak jsme se tím prořehtali |
Díky, Ygo, že jsi mě přiměla si na to vzpomenout 
|
Z. Yga 27.6.2022 22:55No vida, jaký bezvadný výlet jsi měla. |
|
|
Z. Lika 27.6.2022 23:02Bylo na tom i fajn, že ta třídní učitelka, obecně považovaná za přísnou a upjatou (tj. suchou p*del), byla nakonec dobrá - ono usadit třídu do nočního vlaku, ve kterém nedokázala najít naši rezervaci, pak najít neexistující autobus, a nakonec nás nahnat do chaty na pořádném kopci po klouzající bahnité, vodnaté stezce, kde každý krok čvachtal... a přečkat s námi i večery v chatě, kde se topilo a bylo dusno jako v sauně z prosáklých oblečků... Všechna čest. Nemám z toho výletu na ni jedinou horší vzpomínku |
|
M. Crossette 27.6.2022 20:11YGo, zase radost číst.
Na třídní školní výlet přes noc se nepamatuji, byly jen denní. Ale bylo několik škol v přírodě, ty ale myslím byly třeba na celý měsíc. Vzpomínám si na tu v Jablonci nad Nisou, kde jsem byli podívat I do továrny na knoflíky, myslím, že se tam dělaly převážně skleněné. A dokonce některé lesní estičky byly vysypané zkaženými knoflíky nebo jejich kousky (asi se nevyplatilo to směs znovu tavit). Pamatuji se, že byla fajn zábava snažit se najít knoflík celý. Dokonce jsem si jich sáček dovezla domů. Jenže, jak to byly knofliky "každý pes jiná ves," používala jsem je hlavně při šití oblečků na panenky. A mám na to místo i jinou vzpomínku. Naše učebna byla v nějaké nízké jednopatrové budově. S jednou spolužačkou jsme skuhraly, že nás bolí v krku (asi jsme nastydly, už nevím), ale učitelka nás za marody neuznala.. Z jídelny jsme vyfasovaly velký krnek silně slané horké vody a měly si jít ven na dvůr kloktat a krky "vypálit". Při pohledu na ten óbr hrnek jsme si kloktání zpestřily klokto-zpěvem a kloktaly vybrané písně. Pokud se tedy nezakuckáte, ono to jde - sice blbě, ale jde. Pěly jsme dostatečně hlasitě, takže otevřenými okny si naše árie užívala celá třída. Moc dlouho nám to nevydržela, prý jsme příliš rušily hodinu a byly odveleni dovnitř. |
|
|
Z. Lika 27.6.2022 20:31Maričko, klokotavým zpěvem jsi mě rozesmála. Třída se k vám mohla přidat |
|
|
Z. Yga 27.6.2022 20:58Jéé - to je super vzpomínka! My - děcka z dědiny - na školu v přírodě nejezdily a dodnes to beru jako křivdu |
|
|
L. Králová 27.6.2022 17:34Ygo, ani netušíte, jak lahodně mi zní Vaše vyprávění. Pocházím z V. Levár, spousta slov mi evokuje naši stařenku, no co si budem povídat, rodná řeč - záhoráčtina, je tomu vašemu jazyku velmi blízká. Zdravím do rodného kraje. |
|
|
Z. Yga 27.6.2022 18:59Milá paní Králová, jsem ráda, že vám připomínám vaši stařenku. Copak moje nářečí, to je ještě kousek od Záhoří, ale Jeník (manžel), ten by si s vámi poplkal, pocházeje z Lanžhota! Kdysi jsme měli pracovníka z Brodského... a až po rokách mi docvaklo, že nemluví nářečím moravským, ale slovenským. Vlastně zásadní rozdíl byl v tom, že Jeníka neoslovoval Šanku (jak mnozí lanžhotští), ale Šanek! |
|
T. Zana 27.6.2022 15:56To bylo panečku vzpomínání Pár veselých vzpomínek mám z tábora, kam jsem jezdila už jako vedoucí - třeba když někdo sestavil děckám buginu (no, takový dřevěný heblo, přední kola zatáčela, sedělo se asi 20 cm nad zemí). Tábor byl celý v kopci, takže si na tom mohli jezdit z kopečka. No a takhle jednou večer jsme milou buginu vytáhli na silnici. Podotýkám, že to bylo v druhé polovině 80. let, takže provoz ještě nebyl nějak moc dramatický. No ale stejně. Ta silnice byla taky ve svahu, že - a protože byla ve svahu, tak na ní byly serpentiny. A protože to bylo večer, když už jsme děcka zahnali spát, tak bylo třeba zajistit, aby jezdec aspoň tušil, kudy ta silnice vede. Takže jsme pěkně po řadě nasedali, do zubů vzali baterku a sjížděli ten krpál. Kupodivu se nikomu nic nestalo, akorát Franta se vysypal do pangejtu a my nejdřív nemohli najít jeho, potom tu baterku. |
|
|
Z. Yga 27.6.2022 16:35No ale my taky byly slušná třída - na tu dobu |
|
E. Schlittermann 27.6.2022 14:38Vystrihnout v lete kus kozichu a doufat, ze se na to v zime neprijde! Na co ty kluci usaty neprijdou :))). Muj kamarad vypravel, jak doma jako dite kouril a spalil koberec. I vystrihnul kolem spaleniny kus koberce a snazil se to vyprat. Kupodivu nevypral. Po vyprani ten kus koberce navic uz ani nepasoval na tu puvodni diru v koberci ... Jak presne prihoda skoncila si uz nepamatuju. Predpokladam, ze dostal nepocitane za koureni a pridano za niceni veci. Na stredni skole jsme jezdili na skolni vylet s ucitelama z dilen. Hlidali nas spolecne se spravcem kempu. No, neuhlidali. Ani sebe, ani nas. Ygo - fotka s jazykem v kreci mi pripomina mou fotku snad ze seste tridy. Snazila jsem se kouknout si na kratkou ofinu (si to zkuste!) a v tom to ten zakerny fotograf zmacknul. Jeste, ze tu fotku neprikladali k vysvedceni. By mi ty samy jednicky nikdo neveril. |
|
|
Z. Yga 27.6.2022 16:33Hele - já kdysi měla potřebu vystříhat nějaké díry v záclonách (neptej se proč, netuším). Mamka na to došla - dovedla všechny tři holky před ty záclony a pronesla "nekdo tady vystřihal díry do záclon..." Já, oči přilepené na těch dírách velikosti dlaně, hrdinně pronesla "O čem mluvíš, já nic nevidím!" |
|
|
A. Zemanová 27.6.2022 13:51To bylo dnes krásné vzpomínání! Zejména ta Jedovnice byla výživná. My jsme byli na základce také na výletě, ale náš třídní (od šestky do devítky) byl vůl jak anděl, tak to zdaleka není tak veselé a příjemné povídání. |
|
|
Z. Yga 27.6.2022 14:35Ti byli rádi, že našli sami sebe, natož nás |
|
|
Z. Lika 27.6.2022 15:06Mě taky napadlo, že vás našli asi se štěstím - v těch časech bývala tma jako v ranci, řekla bych. Ale asi šli za světlem táboráku |
|
|
A. Zemanová 27.6.2022 16:31Asi šli po světle, po hlasech a po vůni guláše. :) Tak mě napadá, že dnes by nejspíš půlka děcek volala ještě před soumrakem mobilem maminku, že nemají večeři, a druhá půlka policajty, protože by se báli, že jim kantory unesli ufouni. Jen zdravé jádro by se zachovalo jako vy a postaralo by se o sebe |
|
|
Z. Yga 27.6.2022 16:34No já se obávám, že dneska by už takové výlety nebyly možné - snad se skauty, ale s běžným spotřebním děckem asi ne. |
|
|
A. Zemanová 27.6.2022 22:42Spotřební děcko! YGO, to je boží. |
|
Z. Jenny 27.6.2022 11:38Ygo! Nádhera! Milé i rozverné! Napsala jsem obsáhlý koment ale byl sežrán, tak píši krátce. Staříček byl fakt číslo, já měla takovýho bráchu.Výlety, nezapomenutelní, zvláště Úsov,Bouzov, Javoříčko a výhled na Mírov,pořád dokola ale působivé. Moc ráda Tě čtu! Vzpomínky díky Tobě dnes tak krásně plynou řekou času! Uf! |
|
|
Z. Yga 27.6.2022 11:42Jenny - škoda dlouhého komentáře (jak často se to i mně stává!). Já totiž pořád doufám, že jednou se vám trefím do vzpomínek a v komentářích to rozjedete! Přece všichni jsme zažívali různé blamáže, které po letech vypadají jako prima černý humor |
|
|
M. Skálová 27.6.2022 11:02Zgo, opět pohlazení na duši |
|
|
Z. Yga 27.6.2022 11:13Děkuju Maruško. |
|
|
Z. Janaba 27.6.2022 10:47Vaši stařeček měli bezva nápady! Vystříhat si z tátova kožichu vycpávku do gatí - nemá chybu! Máš skvělý dar vyprávění Ygo a budu ráda, když budeš povídat dál. Btw: připadají vám školní fotografie velice známé? Vždycky když nějakou vidím, hledám na ní spolužáky a vždycky najdu. Např. tu holčičku v první řadě se zkříženýma nohama, tu znám. Přesně takhle sedím já, jediná v první řadě a támhle stojí Ambrož a tady sedí Třešničková. I drobnou Květu vždycky najdu. Je s podivem, jak jsme si v té dětské scenérii podobní a ani moc nezáleží na roku focení! |
|
|
Z. Yga 27.6.2022 11:12Když stařeček ten kožuch roztřihali na jaře - si mysleli, že se na to do zimy zapomene |
|
|
Z. Janaba 27.6.2022 12:32Ale houby! Nic není nadnesené. Dar je dar a je na tobě, aby ses s námi rozdělila! |
|
L. Blaza 27.6.2022 10:35Ygo, stařeček musel být pěkný kvítí! A jinak školní výlety - pamatuju si je všechny, školy v přírodě, lyžařský výlet, později exkurze no a na strědní další lyžák, kde už jsme byli strašně moc dospělí, asi jako Sněženky a machři! Věta: Skočím do bitvínu (učili jsme se anglicky - between) si pamatuju dodnes! |
|
|
Z. Yga 27.6.2022 11:36Chachá - lyžák v prváku byl taky nezapomenutelný. Už dostat se po vlastní ose na Luční boudu, když nás v Peci vyklopil autobus a profesorský dozor odjel s lyžemi na retraku, byl boj o život. Světlana po první hodině výstupu zajela do závěje, plakala a prosila nás, ať ju tam necháme zmrznout, že se nikdy na tu boudu nevyčtverá |
|
|
L. Blaza 27.6.2022 11:43To je přesné! Nebyly my jsme nakonec na lyžích spolu? Výšlap až v noci, páč dopoledne nešel nastartovat autobus, co nás tam měl vézt, protože zmrzla nafta. Tak jsme dojeli až večer a potmě(!) šlapali závějema 3 km do kopce! |
|
|
Z. Matylda 27.6.2022 14:47My jsme na Šerák taky lezli pěšky, páč jsme měi jet lanovkou a bylo tak hnusné počasí, že nejela. Vyvezli nám jen lyže a batohy. Tehdy v té chatě nebyly koupelny a umývali jsme se v plachovém lavoru ve studené vodě, což byla součást vybavení každého pokoje spolu s plechovou konví, ve které jsme si nosili vodu od jediného umyvadla. Skoro by mě zajímalo, jak to má chata na Šeráku dneska :) |
|
|
T. Zana 27.6.2022 16:00My takhle podobně byli snad v šesté třídě na Krkonoších. Jak to bylo s vodou, to už nevím , ale pamatuju dodnes, že na pokojích (tuším osmilůžáky) byla kamna a naším úkolem bylo ráno zatopit. Jezdili jsme s našima na chatu, takže jsem tušila, jak se to dělá (ne každý tušil), ale ta děsná zima ráno |
.
