R. Tolasz 11.7.2019 11:44

Re: Tady nejde o skleníkový efekt jako takový

Obsah vodní páry stoupá v reakci na oteplování vyvolané např. CO2. Je to proto, že teplejší vzduch dokáže vázat větší množství vodní páry.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kneifl 11.7.2019 11:49

Re: Tady nejde o skleníkový efekt jako takový

A nebude pak vlhčí vzduch častěji kondenzovat do mraků, které mají zase celkově ochlazující efekt?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Tolasz 11.7.2019 11:58

Re: Tady nejde o skleníkový efekt jako takový

Nebude, protože je vyšší teplota, tak H2O zůstává ve formě plynu i při jeho vyšších koncentracích. Při nižší teplotě kondenzuje snadněji.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 11.7.2019 12:24

Re: Tady nejde o skleníkový efekt jako takový

Blbost, teplota vzduchu klesá s výškou, takže voda v atmosféře bude kondenzovat vždycky, jen možná trochu výš. Navíc vzduch se neustále promíchává, takže se studený vzduch dostává přirozeně i do menších výšek. Tvorba klimatu je mnohonásobně komplikovanější, než jsou vaše zjednodušená tvrzení. Jenže to byste si museli přiznat, že téhle problematice ještě ani zdaleka nerozumíte a nemohli byste si hrát na vědce, kteří všechno ví a všechno znají

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 11.7.2019 11:57

Pane Tolaszi

asi by bylo vhodnější napsat, že teoreticky by měl obsah vodní páry stoupat v reakci na oteplování. Já jsem zatím nikde nenašel data, která by prokázala růst obsahu vodní páry v atmosfeře. Pokud máte odkaz na zdroj, pošlete ho sem, prosím.

Já našel jen grafy na webu climate4you, ze kterých plyne nepatrný pokles obsahu vodní páry a k tomu znatelný pokles relaticní vlhkosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Tolasz 11.7.2019 12:06

Re: Pane Tolaszi

IPCC Report, který vyjde 8.8.2019:

However, denser vegetation also sends more energy back to the atmosphere in the form of evapotranspiration (Bonan, 2008; Burakowski et al., 2018; Ellison et al., 2017; Section 2.6.2) and

this contributes to changes in atmospheric water vapour content, affecting and rainfall... A warming climate is expected to intensify the hydrological cycle as a warmer climate facilitates more water vapour in the atmosphere, as approximated by the Clausius-Clapeyron (C-C) relationship, with subsequent effects on regional extreme precipitation events (Christensen and Christensen 2003; Pall et al. 2007; Berg et al. 2013; Wu et al. 2013; Guhathakurta et al. 2017; Thompson et al. 2017; Taylor et al. 2017; Zilli et al.

2017)(Manola et al. 2018).

Jsou tam i další odkazy na možné ochlazovací efekty vodní páry.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 1.8.2019 13:58

Re: Tady nejde o skleníkový efekt jako takový

"pak jsou změny CO2 zodpovědný za 100% změn skleníkového efektu." No ale na toku, pohlcení, vyzáření, distribuci, ukládání.... tepla na Zemi ale nezodpovídá jen CO2, ale snad desítky mechanizmů. Kvantifikovat jejich podíly asi není pole pro laiky ale klimatology. Jelikož CO2 je ve vzduchu jen 0,0004 dílu (=0,04%=400 ppm) tak by musel ten CO2 vládnout přímo nadpřirozenou mocí aby při zvýšení z 0,0002 na 0,0004 dílu dokázal oteplit Zemi. Spalováním fosilních paliv člověk produkuje cca pod 2% CO2 ve vzduchu, ten se ale třebas s poloviny uloží do moře .... čili je to pod 1%. Nějak se mi nezdá, že by mohl tak zahýbat tepelnou bilancí Země. J.L.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 11.7.2019 11:20

přesně tak "odborníku" Zingo

Kruh může při správně použitém měřítku vypadat jako tečka. Odborník Zinga ještě nepochopil, že se bavíme o tvaru grafu a nikoli o naměřených hodnotách.

Naměřené hodnoty nemusíte dávat do grafu, abyste pochopil, že se něco mění. Graf je používán jen pro názornost. Vy jste ochoten použít takové měřitko, aby se z grafu nedalo vyčíst vůbec nic, takže názornost bude nulová.

Kdo chce hledat, udělá si měřítko takové, aby se z tvaru grafu dalo poznat, zda je spíš linearní, nebo spíš exponenciální.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 11.7.2019 11:51

Re: přesně tak "odborníku" Zingo

Kdyby se do grafu dávaly NAMĚŘENÉ hodnoty, tak by měl nějakou vypovídací hodnotu. V grafu jsou ale data VYPOČÍTANÁ nějakou statistickou metodou a navíc u starších dat jde o data, která nebyla získána měřením, ale nějakými nepřímými metodami. Předpokládám, že ten statistický výpočet se dělal na počítači, kde je velmi snadné vyrobit požadovaný výsledek upravou algoritmu výpočtu nebo volbou vstupních dat, přičemž prakticky není možná kontrola. Takže vypovídací hodnota těchto grafů je pouze taková, že autor si přál, aby to tak vyšlo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 11.7.2019 12:04

pane Vintře

do každého klimatologického grafu se hodnota vypočítává. Pokud použijete napřiklad graf z Klementina od roku 1771, pak tam jsou průměrné roční teploty, které ale musíte nejprve vypočítat z denních dat.

Každý průměr je hodnota vypočítaná.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 11.7.2019 12:30

Re: pane Vintře

Je ovšem nebetyčný rozdíl mezi prostým aritmetickým průměrem z řady naměřených dat z jednoho místa a krkolomým bastlem, který se snaží zprůměrovat nesourodá data z celé planety. To první si může každý (pokud má k dispozici stejná vstupní data) snadno zkontrolovat, to druhé ani omylem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Schlägel 11.7.2019 12:06

Re: přesně tak "odborníku" Zingo

Bingo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Tolasz 11.7.2019 11:43

Re: Prvním podvodem

Tvar křivky je stejný, ať už je prezentován v teplotách nebo v odchylkách teplot od průměru. Ale pokud chcete vidět tu "skoro ideální horizontální přímku", tak doporučuji první článek v prvním čísle několika posledních ročníků Meteorologických zpráv. Je tam tato "přímka" pro ČR a jsou to teploty, ne odchlyky. Letošní jednička je zde: http://casmz.chmi.cz/assets/2019/chmu_mz_1-19.pdf.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Zinga 11.7.2019 11:56

Re: Prvním podvodem

Pane Tolaszi, my mluvíme o globálních hodnotách, ne o českém humnu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 11.7.2019 12:02

pane Zingo

vy nejprve zpochybňujete vyčíslení změn v odchylkách. Když Vám pan Tolasz sdělí, že pro tvar grafu je to jedno, napíšete, že se bavíme o globálních hodnotách.

Mohu Vám sdělit jedno tajemství: matematika a tvary grafů fungují stejně u nás i globálně. A tak tvar grafu se Vám nezmění ani globální ani tuzemský, pokud použijete hodnoty naměřené (spočítané), nebo použijete odchylky od nějakého průměru.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Zinga 11.7.2019 12:05

Re: Prvním podvodem

Pane Tolaszi, nepodařilo se mi to otevřít.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Tolasz 11.7.2019 12:07

Re: Prvním podvodem

A bez té tečky na konci?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Zinga 11.7.2019 13:40

Re: Prvním podvodem

Jo, ale našel jsem pouze data od roku 1961.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 11.7.2019 13:03

Re: Prvním podvodem

Tvar grafu je takový, jaké hodnoty do něj dosadíte. Pokud používáte hodnoty vycucané z prstu (pardon, získané komplikovaným výpočtem na počítači), pak můžete získat graf, jaký chcete. Vzhledem k tomu, co má tento graf dokazovat, je jeho průběh předem daný. Jen se divím, že se soudruzi drží tak při zemi. Není rozdíl pouhých pár stupňů za století příliš málo Antone Pavloviče?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Zinga 11.7.2019 10:58

Re: Jak oblbují naše děti a jak se tomu bránit.

https://cliscep.com/2019/06/30/climate-scientists-fiddling-the-data-again-and-again-and-again-and-again

"Klimatologové falšují data znova a znova a znova a znova..."

Článek,plný dat, doplněný grafy

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 11.7.2019 11:46

pane Zingo

článek je o řadě HadCRUT4. Tato řada ale není globální, protože tam dost dlouho chyběly polární oblasti a doposud tam nejsou zcela. Ty se tam postupně doplňují a tak se mění i rychlost globálního oteplování. Ony se totiž polární a subpolární oblasti oteplují rychleji, než zbytek světa. Takže doplnění dat se automaticky musí měnit tvar grafu.

Pokud budete ignorovat polární oblasti, pak graf zůstane stejný. Pokud budete postupně do dat přidávat doposud nezmapované polární oblasti, graf se bude měnit a popírači budou mít zas téma o tom, že se falšují data.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Richtter 11.7.2019 13:16

Re: pane Zingo

Translator? 藍藍藍

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Zinga 11.7.2019 12:02

Několik příkladů "adjustace"

O "adjustování" všeobecně https://thsresearch.files.wordpress.com/2017/05/ef-gast-data-research-report-062717.pdf

O "adjustování" dat z Grónska https://wattsupwiththat.com/2014/09/04/past-temperature-in-greenland-adjusted-to-fit-new-theory/

O vynechání nepohodlných dat z Antatrktidy https://climateaudit.org/2019/02/01/pages2k-2017-antarctic-

proxies/#more-24072

O "adjustování" v Austrálii https://wattsupwiththat.com/2019/03/05/the-trick-how-more-cooling-generates-global-warming/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 11.7.2019 11:05

Re: CO2 je v tom nevinně.

Používat analogickou stravu pro monstr žrouty energií desitky kilowatových výkonů jakými automobily pravidelně jsou - stejně jako pro člověka který vystačí se stovkou watů, dlouhodobě a hromadně lze tak akorát ve scifi. Zelená revoluce v produkci potravin a zároven studená válka ale k takovému pokusu přesto před desetiletími vybídly.

Není divu, že člověk dříve nucený ke skromnosti ale nově zdrogovaný stonásobkem spotřeby primárních energetických zdrojů možnosti snadných záměn energetických zdrojů může relativně snadno uvěřit.

Ještě asi opravdu utratíme spousty peněz než dojdeme k poznání limitů růstu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Schlägel 11.7.2019 11:11

Re: CO2 je v tom nevinně.

Vaše poznámka k mému příspěvku je tak mimo, jak jen může být. Co ovšem brzy poznáme zejména na našich peněženkách, jsou meze financování programu "poručíme větru, dešti, lidem, planetě, vesmíru,...". O mezích Vaší schopnosti uvažovat realisticky zejména o vztahu politiků k veřejným financím (penězům jiných lidí) radši pomlčím. Hrách i perly došly.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Zinga 11.7.2019 11:15

Re: CO2 je v tom nevinně.

Demagogu Rado, ten Váš přírodní člověk chcípal ve třiceti, měl byste se toho držet a jít nám příkladem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek