P. Han 30.6.2018 13:24

Re: Ochrana přírody vs. fanatismus

Autor nám popsal, jak by měla vypadat ochrana přírody. A vy jste nám přiblížil fanatismus.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Hudzieczek 30.6.2018 15:14

Hlouposti až osočování od autora.

Souhlasím s Vámi v tom, že vyhlášením NP se společnost vzdává veškerých ekonomických užitků, které dané území je schopno produkovat. V případě NP Šumava se jedná cca o 40.000 ha lesa ( zbytek jsou rašeliniště a plochy, bez stromového patra). To představuje rozlohu asi 3 lesních správ státního podniku LČR s přibližným souhrnným ročním etátem 350.000 m3 těžby dříví, výnos cca 390 mil Kč. To je újma, kterou společnost je ochotna obětovat za to, že bude mít takový fenomén, jako NP Šumava. K tomu je třeba přičíst režijní náklady na provoz NP. Asi by se o tom měla vést přinejmenším odborná diskuze, zda si to společnost může dovolit.

Z toho hlediska nemohu souhlasit s tvrzením autora, že NP by se měl spolufinancovat výnosy z těžby dříví - to je totiž v příkrém rozporu s myšlenkou vyhlášení NP. Problémem NP Šumava je to, že při jeho vyhlašování žádná taková diskuze neproběhla a v tehdejší polistopadové euforii nikdo takto otázky nekladl.

A pana Rady bych se rád zeptal, kdo dal kůrovci tu úlohu, kterou ve svém příspěvku prezentuje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Braun 30.6.2018 20:24

Re: Hlouposti až osočování od autora.

Proč ne, klidně zaveďte diskusi zda si ČR může NP Šumava dovolit, když to, pokud jsem vás správně četl, stojí cca 400mil. Kč ročně. Bylo by ovšem třeba dopočítat celkové náklady a přínosy, třeba z turistiky, kdy lidé místo do zahraničí jedou do NP Šumava. Také bych nezapomínal například na to, že vláda jedním jediným hlasováním rozhodla o slevách na jízdném za cca 6000 milionů ročně, tedy 15x více naž vámi avizované náklady na NP Šumava, a nějak jsem žádnou celospolečenskou diskusi o tom, zda si to můžeme dovolit, nezaznamenal.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 30.6.2018 20:50

Re: Hlouposti až osočování od autora.

Pane Hudzieczek ohledně té "úlohy" tak tu kůrovec dostal už před mnoha desetimiliony let nejspíše od přírodních životních procesů usilujících o snížení entropie a zvýšení stability.

Tyto dva základní momenty jsou totiž zřejmě dlouhodobým smyslem - zámerem života. Ten se ale nevyvíjí jen přímočaře už proto, že podmínky do ktrých se dostává vykazují variabilitu. Jeli příliš velká život zaniká a naopak v relativně stabilním a klimatickx optimálním období dosahuje největšího rozmachu.

Lidstvo bylo donedávna zejména jeho nadstavbou ale opřením se o surovinové zásoby jako o dočasnou berličku začalo egoisticky přehlížet i svou vlastní podstatu - tedy i stav lesů který by měl pro kriticky uvažujícího tvora být vážným mementem.

Je dost možné, že inteligentní druhy jejich umocněná emotivita až narcismus potlačující rozum posléze vyhubí. Takto se dá vysvětlit Fermiho paradox.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Mayer 30.6.2018 16:35

Re: Hlouposti až osočování od autora.

Ochrana všeho živého? Třeba potkanů a krys, roznášejících zárodky různých nemocí? A vlastně i těch zárodků, ty jsou taky živé...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 30.6.2018 21:14

Re: Hlouposti až osočování od autora.

Ano pane Mayer v NP má být chráněno vše živé a tedy i ten kůrovec. On ostatně v těch prvých zonách obvykle ani výrazněji škodit nemůže protože tam pro převládající chlad kde jsou přirozeně adaptované klimaxové smrčiny dosahuje tak akorát jednu generační fázi za rok.

Pokud si ale lidé svého času usmysleli mít tam i podstatně níže jen smrky co rostou pěkně rovně do délky a s minimem lesnických zásahů dávají nejvíce řeziva... - založili si na problém který eskaloval v dnešní době a v důsledku dalších dříve nepředpokládaných vlivů.

Na té Šumavě by vyjma Vámi jmenovaných pikantností měl být ale chráněn např i komplexní vodní život. Ten tam však zanikl po kyselých deštích v 80tých letech a tak je dodnes např Černé jezero mrtvé i přes novodobé pokusy o znovu-zarybnování. Od kyselých deštů totiž Š. a na ní celé řetězce života chráněny nejsou. To je příklad až pokrytectví prosáklém celou společností která totiž žije s energie uhelných elektráren jež nesou doposud zásadní podíl na situaci.

Proti nemocem lidem podobně jako jiným tvorům pomáhá především jejich houževnatost a imunuta postavená na konkrétnější rozvojovou strategii. Jakékoli přemnožené populace nesou podstatně vyšší rizika epidemického kolapsu. To se ostatně týká právě i lidí. Těm dnes ale podle prognoz hrozí spíše zmutovaný virus ptačí chřipky na odolnost přenosu s čověka na člověka vzduchem.

Konkrétně ti hlodavci byli v minulosti zejména v teplých suchých obdobích opravdu nositeli morů. Opačné chladné extrémy korelovaly s hladomorem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Církva 30.6.2018 19:58

Re: Hlouposti až osočování od autora.

No tak jasně. Do přírody patří také blechy, svrab, štěnice a AIDS. Ti první tři jsou s námi taky tisíce, či miliony let. Klidně si je na sobě pěstujte, ale bez nás. A protože hrozí, že nás pak nakazíte, vytvořte si nějakou rezervaci a tu neopouštějte. Třeba v Bohnicích nebo Kroměříži.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 1.7.2018 8:57

Re: Hlouposti až osočování od autora.

Rád bych si nějakou rezervaci vytvořil a v minulosti bylo migrování do neosídlených oblastí vyústěním podobných nápadů/konfliktů. To ale dnes v přeplněném dvětě vede jen k jiným typům kolizí.

Navíc za situace kdy se dokonce "svět zbláznil" mi přijde tragikomická spíše Vaše bláznivá úvaha, že řešitelné je to jen skrze několik sanatorií.

Není to také vůbec poprvé, kdy byli nepohodlné myšlenky zavrženy, dtyční vyháněni nebo dokonce nositelé špatných zpráv přitroublým panovníkem zlikvidováni v bludné naději, že se tak vyřeší i avizovaný problém.

Na ty jednotlivé panovníky už by ale sanatorium mohlo pomoci. Problém věak je, že dotyční mocensky posedlí hlásící se do vysokých funkcí nepodléhají prakticky žádnému výběru přes psychotesty... a nacíc si je konzumem zdrogovaný lid i opakovaně rád zvolí.

https://technet.idnes.cz/jak-si-zamilovat-system-0sw-/veda.aspx?c=A121204_153944_veda_mla

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Zinga 1.7.2018 12:53

Re: Hlouposti až osočování od autora.

To, že kůrovec "koexistuje"se smrkem 60 milionů let nevyvrací skutečnost, že je parazit.A že jich v přírodě je, těch parazitů, i mezi lidstvem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 2.7.2018 8:08

Re: Hlouposti až osočování od autora.

"Skutečnost" soužití smrku + kůrovce + hub + miktoorganismů ...je popsatelná různými pojmy s různých pohledů od symbiozy až po ten krajní parazitismus. Ten platí spíše pokud do systému zainteresuji i člověka a jeho dominantní zájem dřevoprodukční. Pak můžete mít z větší části pravdu. Už jen sám člověk se přitom chová pravidelně ve většině vztahů k přírodě jak parazit.

V systémech přírodních má kůrovec podobnou roli jak ta bílá krvinka nebo jak jak dravá zvířata poblíž stád. Eliminuje totiž předně oslabené a nemocné a ve prospěch smrku jako druhu a vytváří dlouhodobě selekční tlak vedoucí k zodolnější či růstu vitálnějšího což umožnuje prohloubení poklesu entropie jako projevu životnosti.

Naopak lidé se s tohoto pohledu chovají nekrofilně hloupě ačkoli mají v součastnosti k dispozici nejsilnější mocenské prostředky. Celková entropie systému kde vládnou přesto roste!

• reagovat
• nahlásit příspěvek