Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KLIMA: O změně klimatu na jedné noze
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
M. Šejna 2.1.2018 11:08Guttmanovy bludy z bodu 6): Před 150 lety byla globální teplotní odchylka okolo -0,3°C v současnosti je to +0,8. Takže teplota vzrostla o 1,1°C a nikoli jen o 0,7°C. Důležitější je ale trend růstu teplot v posledních 50 letech, kdy se oteplování dost zrychlilo. Ten trend je +0,17°C za dekádu. |
|
M. Prokop 2.1.2018 10:54Osobně se domnívám, že tápajích není mnoho. Většinu lidí to nezajímá, berou to na úrovni zpráv o nějaké "celebritě". Kolik za to šílenství zaplatí nepočítají. Menšina se dělí na věřící tomu, co se na ně valí z médií, ty by snad šlo přesvědčit, zvláště kdyby bylo lze změnit ta média. Další část z boje proti klimatu žije, s těmi taky nehnete. No a ty, kdo jsou schopni si vyhodnotit údaje a nehysterčit, ty přesvědčovati netřeba. |
|
|
M. Šejna 2.1.2018 10:51Guttmanovy bludy z bodu 4) Podle Guttmanna vzroste při zdojnásobení obsahu CO2 v atmosfeře jen asi o 0,5°C. Guttman nejspíš vůbec nezná meteorologická data: Na začátku 20.století byl obsah CO2 v atmosfeře okolo 290 ppm. Globální teplotní odchylka od průměru 20.století byla tehdy okolo -0,3°C. V současnosti, tedy po sto letech je obsah CO2 v atmosfeře okolo 400 ppm a globální teplotní odchylka je +0,8°C. Takže za sto let vzrostl obsah CO2 o 38% (tedy nikoli na dvojnásobek), a přesto se nám zvýšila globální teplota o 1°C. Takže těch půl stupně při zdvojnásobení oxidu uhlíku je jen Guttmanův blud. |
|
P. Rada 2.1.2018 11:22Re: Guttmanovy bludy z bodu 4) Takto jste ale pane Šejno pominul nerovnoměrnost rozložení ukládaného tepla na planetě. Ta teplotní odchylka se přitom týká jen TEPLOTY atmosféry ve výšce 2m nad zemí. Přitom ale 95% TEPELNÉ ENERGIE akumulovaly oceány. Jiná a daleko výraznější klimatická situace tedy zřejmě nastane v době ustálení odezvy systému na podnět. K ustálení přitom dojde zhruba až za století. Nás se dopad už týkat nebude a jen v tomto smyslu Vám tedy dávám zapravdu. |
|
|
M. Šejna 2.1.2018 11:38pane Rado samozřejmě, že je potřeba rozlišovat mezi TEPLEM a TEPLOTOU. Já tady píšu o teplotách ve výšce 2 metry nad povrchem, což je meteorologický etalon. A i tady je růst těchto teplot nerovnoměrný. Globálně vzrostla teplota za 150 let o 1,1°C. Jenže lidstvo žije na pevninách a na těch vzrostla teplota za 150 let dokonce o 1,7°C. V Praze vzrostla za 150 let teplota o 3°C. |
|
R. Brzák 2.1.2018 11:53Re: pane Rado efekt městských aglomerací... |
|
|
M. Šejna 2.1.2018 12:44ano, pane Brzáku efekt městských aglomerací, neboli "městské tepelné ostrovy" opravdu mají vliv na teplotu obrovských území. Ale tuto skutečnost tady nesmíte říkat. Tady na Psu tvrdí místní popírači, že lidstvo nemá na klima vůůůbec zádný vliv. Takže nejen, že lidstvo neuvolňuje CO2 do atmosfery, ale ani nemění aldebo povrchu země a tedy ani nebuduje rozsáhlé městské aglomerace. :-D |
|
|
M. Šejna 2.1.2018 10:39Guttmannův blud z bodu 3) Při oteplování oceánů se opravdu uvolňuje z oceánů do atmosfery CO2 a díky tomu roste teplota. Takto to fungovalo v minulosti a kupodivu tento princip uvolňování CO2 z oceánů do atmosfery díky nižší rozpustnosti ve vodě popisuje i sám Guttmann. Jenže Gutmann nejspíš netuší, že v současnosti je to jinak, protože CO2 příbývá nejen v atmosfeře, ale i v oteplujících se oceánech. Rozpustnost v oceánech se sice snižuje, ale CO2 v nich paradoxně přibývá. Ve fyzice se tomu říká "parciální tlak" a popisuje to Henryho zákon. Jinými slovy, pokud je v atmosfeře zvýšené množství CO2, výsledem je jeho rozpouštění v oceánech a tedy CO2 pak přibývá i v oceánech. Zdroj přírustku atmosferického CO2 tedy není v oceánech, ale jinde. |
|
|
P. Rada 2.1.2018 11:37Re: Guttmannův blud z bodu 3) Potíž je navíc i v tom, že na parciální tlak CO2 nemá vliv jen teplota ale i množství dalšího rozpuštěného. Znečisčtění oceánů přitom roste stále rychleji. Např tam splavovanými dusičnany.... a pak v tom, že promíchávání vod oceánů trvá dlouhá desetiletí. Navíc oceány doposud hlavně v polárních oblastech - kde se ale nejrychleji otepluje - udržují na svém dně zásadní množství hydrátů metanu který působí na skleníjkový efekt bud přímo nebo dlouhodoběji po rozpadu na CO2 a vodu. Právě pro ta energeticky zásadní ložiska hydrátů metanu hrozí, že na přímém spalování fosilů lidmi může přestat uř za několik desetiletí záležet ale tím i na lisdstvu vůbec. |
|
|
M. Šejna 2.1.2018 10:16Guttmannův blud z bodu 2) Podle Guttmanna roste obsah CO2 díky sopečné činnosti a doutnání uhelných slojí. Guttmann nám ale zapomněl sdělit, které sopky v posledním století tak intenzivně soptí, a předtím nesoptily, že způsobují v posledním století tak výrazný růst CO2. U těch uhelných slojí by to bylo i teoreticky možné, protože z těch by se prohoříváním opravdu uvolňoval ten "správný CO2" (tedy CO2 s nadbytkem izotopu uhlíku 12C). Jen nám Guttmann zapomněl sdělit, kde tak masivně uhelné sloje prohořívají v posledním století, zatímco v minulosti neprohořívaly. Guttman totiž nevysvětlil, jak je možné, že mnoho tísíc let se obsah CO2 pohyboval v rozmezí 275 až 290 ppm, ale za posledních 100 let najednou vzrostl na současných 405 ppm a každým rokem pribývá dalšíc zhruba 2 ppm https://www.esrl.noaa.gov/gmd/aggi/aggi.fig2.png |
|
|
R. Brzák 2.1.2018 10:35Re: Guttmannův blud z bodu 2) Ještě na základce nám učitelka vysvětlila, že většina zemského povrch u je pokryta moři. Pod moři se pak nachází většina sopek. A velká jejich část je stále aktivní... Co se týče uhelných slojí, taky by mne zajímalo, odkud má pan Guttman informace - pokud nehovoří o lidmi způsobených katastrofách typu města Centralia v Pensylvánii, kde hoří ložisko padesát let. |
|
|
M. Šejna 2.1.2018 10:42pane Brzáku nejde o počet sopek na povrchu a pod mořskou hladinou. Jde o jejich aktivitu. Pokud byl celá tisíciletí CO2 na úrovni mezi 275 až 290 ppm a najednou nám jeho obsah za poslední století vyskočil na současných 405 ppm, pak pokud by za to mohly sopky, musely by teď víc soptit. Jenže vulkanická činnost je tak nějak pořád stejná už tisíce let. |
|
|
R. Brzák 2.1.2018 11:09Re: pane Brzáku To Vaše najednou - sto let - je v souvislosti s geofyzikálními procesy příliš krátká doba. Sám ostatně hovoříte o tisíciletích, během kterých se dá hovořit o stabilitě vulkanické činnost. Sledovat efekty podmořských sopek umíme asi tak padesát let - není tedy dost dobře možné vyhodnotit, jak velkou změnou v činnosti za posledních sto letech prošli. Je však nepochybné, že jejich potenciál uvolňovat CO2 je obrovský. |
|
|
P. Rada 2.1.2018 11:53Re: pane Brzáku Pane Brzáku OMYL - sopek je naopak i přes menší rozlohu kontinentů nad oceány nejvíce nad PEVNINAMI! To má logicky na svědomí zemská tektonika - tedy pohyb a hlavně podsouvání litosférických sdesek pod sebe. Teprve až se horniny zasunou do hloubek s vyšší teplotou - pak dochází k jejich zoztavení, zplynování, magmatizaci... a toto magma které je lehčí jak okolní polotekoté horminy ... si trhlinami/sopkami razí cestu k povrchu. To tedy nejčastěji právě tam, kde jsou litosférické desky na sebe čerstvě nasunuté a vytvářejí při tom už pohoří souší. |
|
|
M. Šejna 2.1.2018 10:01Guttmanovy lži souhlasit se dá jen s bodem 1), tedy že klima se měnilo a měnit bude. Ostatní jsou buďto záměrné lži a nebo totální autorova neznalost. O kus výše tyto autorovy bludy rozeberu. Každopádně Trumpovo rozhodnutí nepřidat se k boji proti oteplování považuji za rozumný krok. Ono se totiž otepluje stále dál a obsah CO2 roste také stále stejně, přestože se proti klimatu bojuje. Globální produkce CO2 se vůbec nesnižuje, protože o co se snížila v Evropě a USA, o to se zvýšila v Číně a Indii. |
|
|
P. Rada 2.1.2018 11:00Re: Guttmanovy lži V mnohém souhlasím ale naopak nepovažuji Trumpovo rozhodnutí za rozumný krok pro budoucí obyvatelstvo USA a dalších zemí. Pro Trumpha samotného a dnes to však možná byla cesta jak problematiky neznalé obrátit líbivou rétorikou na svou stranu před volbami, imponovat jim nyní a takto to vydržet alespon do konce volebního období... ale po nás doslova potopa. Podobně líbivě se zde nakonec předvádí právě T. Guttman. Formální otázkou mezi námi také zůstává co považovat za "boj" (mitigaci) a co a v jaké situaci už za adaptaci nebo dokonce jen pohodlné ignorování jevů? Proč bez specifikování "boj" odsuzovat? Inteligentní "boj" s vlastní, až přebujelou chtivostí, totiž považuji za půběžnou součást zdravého života. Průměrné obyvatelstvo USA přitom spotřebovíává cca 10X více primárních energetických zdrojů na hlavu než Evropané. Guttman se odkazuje na amerického presidenta ale poukazuje s rizik OSN ohledně růstu hladin jen zatopení Malediv. Rálně přitom v USA hrozí dokonce zatopení nikoli jen Maiami ale dokonce celé FLORIDY! V případě, že lidstvo spálí 5000 miliard tun uhlíku (s kterého má USA dnes těží miliardu ročně) totiž v daším století hrozí vzedmutí oceánů až o 50m. To už ale Trumph v úřadě dávno nebude, Guttman psát přestane a já to komentovat nebudu. Jde tedy především o šance pro budoucí které součastníci často sobecky nezohlednují. |
|
|
P. Rada 2.1.2018 9:46Co bod to omyly až blud. 1. Dnešní situace sice geohistoricky opravdu není mimořádná ani v teplotě ani v obsahu CO2 ale je zcela anomální ve svém časovém GRADIENTU který takto rychle neprobíhal nikdy za posledních min 55 milionů let. Během století se totiž klima na planetě může změnnit na to které zde vládlo úřed 10 a více miliony let. Takto navozená strmost bude nutně omezovat produkci biosféry a zejména potravin a tím zásadně limitovat i lidskou populaci. 2. Vliv antropogenních zdrojů ještě naopak převládá a to lze doložit s proměněního poměru zotopů uhlíku C12 a C13 v atmosféře. Uhlík v uhelných slojích který byl celé miliony let mimo povrch planety má totiž radioizotopově už jiné složení. Toho, že na člověku ještě záleží by si měl navíc považovat. Koncem století nejspíše ale už opravdu převládnou zpětnovazební neantropogenní vlivy růstu vodních par a rozpadu biosféry, oteplení oceánů... a v tu dobu už na poztoivním vlivu lidí nejspíše přestane záležet. Nukleární zimu ale přesto budou asi ještě schopni způsobit. 3. V součastnosti je planeta v astabilním stavu s trvalým zaledněním polárních čepiček které mohou rychle odtát ale pomalu se obnovovat. Vliv CO2 na teolotu může být opravdu obousměrný ale situaci je třeba hodnotit konkrétně a nikoliv obecně. Navíc se sluneční aktivita už desetiletí nemění či spíše klesá ale teplota dál roste a gradient této změny začíná narůstat. 4. Skl. ef. způsobuje jen okamžité celkové oteplení o 33C. Při trvale nízké teplotě by ale vodní pára vymrzla a navíc se změnilo i celkové albedo planety a naopak. Zpětnovazenbí vliv nejsilnějšího faktoru - vodní páry - bude ale s oteplením jen dál růst. Takto se planeta během století asi dostane do tak vyrovnané bilance, tak klimatoligicky ideální stability, že ani Milankovičovi oběžné parametry a tedy vliv sluneční činnosti ji prakticky nevykolejí. Co živého přeskok do geohistoricky nové situace ustojí? Nižší organismy budou zřejmě mít podstatnou adaptační výhodu - vyšší a jejich nadstavba naopak! ............... |
|
|
P. Hlosta 2.1.2018 10:00Re: Co bod to omyly až blud. Může být, že vám máme věřit. V tom případě mám otázku, co jste dnes udělal pro tu záchranu světa?! Sedíte u počítače a zcela zbytečně spotřebováváte energii. Co jste udělal se svým odpadem?. Kolik jste spotřeboval nebio potravin? Jak úsporně energeticky se dopravujete? A mnoho dalšího by bylo třeba se vás zeptat, zda totiž nealarmujete jen ty druhé a sám si užíváte výhody konzumenta planety, stejně jako to dělá naprostá většina alarmistů(čest výjimkám, co žijí primitivně ve skalách a šlapou na dřevěném kole s primitivním dynamem, by si stvořili energii tak potřebnou k přežití!). |
|
|
P. Rada 2.1.2018 11:14Re: Co bod to omyly až blud. Pane Hosto předně "záchranu" tohoto světa považuji za nereálnou! Hrozí mu totiž daleko více nestabilních až destruktivních faktorů. http://abicko.avcr.cz/2010/07/04/meze.html Osobně se proto snažím žít stejně spokojeně ale na nižší úrovni celkové spotřeby. Chceteli konkérírní příklad tak daleko méně než dříve cestuji za rekreací ... a i dnes doma přitápím zhruba s 10x menší energií jak ještě před desetiletím. Přitom mám podobnou tepelnou pohodu a rekreační možnast jsem si našel - pomohl zbudovat poblíž. Je to důsledek zateplení + rekuperace a recyklace koupací vody které se i ekonomicky součastníkům obvykle vrací během desetiletí ale pro dalším generace mohou být až otázkou přežití - tedy nevyčíslitelně hodnotnou. |
|
|
P. Lenc 2.1.2018 10:00Re: Co bod to omyly až blud. Božínku, až tak? |
|
|
P. Rada 2.1.2018 11:41Re: Co bod to omyly až blud. Ba hůře - může totiž zřejmě nastat období, kdy se kdekdo s primitivních zas začne k "bohům" obracet - jak to ostatně hlloupoučce ale příznačně předznamenáváte. |
|
|
R. Brzák 2.1.2018 11:56Re: Co bod to omyly až blud. toto se již dlouho děje,přímo kontinuálně. Lidé se vždy obracejí k bohům - nebo zbožšťují své vůdce - když jsou vystrašení. A kdokoliv podporuje intenzivní dlouhodobý strach, ten je potenciální budoucí "bůh"...jen se mýlíte, když tuto vlastnost vyhrazujete "primitivním"... |
|
|
O. Zuckerová 2.1.2018 13:54Re: Co bod to omyly až blud. Vy jste vědec? Jestli jo, tak pámbu s námi... |
|
|
J. Schwarz 2.1.2018 9:10Společenskovědní vědci nejsou vědci, ale svým způsobem kněží moderní doby. |
|
|
A. Trick 2.1.2018 9:35Re: Společenskovědní Ekonomisté též. |
|
|
P. Götze 2.1.2018 9:41Re: Společenskovědní Ekonomie je spolecenskovedni obor. Ani se za nic jineho nikdy nepovazoval. |
|
|
A. Bocek 2.1.2018 7:20Jedna alarmistická konference, na kterou se sletí potentáti z celého světa, přispěje ke zhoršení klimatů více, než nepřijetí závěru jimi projednaných. |
|
|
P. Lenc 2.1.2018 9:13Re: Jedna alarmistická konference, Krátké, ale výstižné! |
|
|
L. Novák 2.1.2018 5:27Výborný článek a shrnutí. Díky! Tuhle jsem zase na Aktuálně.cz četl srdceryvný článek s vyfotografovaným vyhublým a hynoucím starým ledním medvědem z dílny Fendrych - Fendrychová, kteří se zřejmě dali do služeb zelených magorů. Ti zřejmě nikdy neviděli ledního medvěda umírat ve stavu, kdy si není schopen ulovit potravu, protože v prostředí ledu a sněhu je takového medvěda velmi těžké najít... Nejspíš zapadne sněhem nebo ho sežerou ostatní. |
|
|
A. Trick 2.1.2018 3:56To mi odlehlo Nic se neděje, konzumujme! Lesů, zvláště deštných je též nadbytek, kácejme, chovejme se tržně. Betonu a asfaltu je ještě stále málo, nebojme se krajinu dále fragmentovat. Pouští se též nebojme, lidé se přestěhují jinam. K tomu všemu nám dopomáhej neviditelná ruko TRHU! Nic než ZISK!!! |
