Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
SPOLEČNOST: Co je a co není volný trh
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
O. Uživatel 31.7.2017 15:21Uživatel požádal o vymazání |
|
|
J. Šimek 31.7.2017 19:53Re: Autor je tržní svazák. Teď jste se usvědčil, že píšete kraviny. I placené kanály jsou prošpikované reklamou :o) |
|
|
O. Uživatel 31.7.2017 20:43Uživatel požádal o vymazání |
|
|
Z. Rychlý 31.7.2017 8:19Re: Autor je tržní svazák. V chudé společnosti jakou je ta naše, by opravdu spousta věcí zmizela. Třeba ty školky jednu chvíli opravdu zmizely, nechali jsme to na volném trhu. Bylo to dobře? Poradil si s tím volný trh? Já mám děti velké, takže je mi to už jedno, ale taková mladá začínající rodina má jistě odlišný názor. V případě školek je chyba v tom, že daně nezůstávají v obci, která by si se školkami poradila. Aby ten bohatec-mecenáš byla obec. Tohle by měli Svobodní prosazovat a ne volný trh všude. Školky nejsou obyčejná komodita na volném trhu. Z jiného soudku je to, co se v těch školkách pod taktovkou socdem děje. |
|
|
R. Langer 31.7.2017 9:25Re: Autor je tržní svazák. Volný trh by si s tím poradil naprosto bez problémů, protože se ale do provozu školek (a všeho ostatního) sere stát, je velký problém vůbec nějakou školku zřídit. Takže vy jmenujete následek, nikoliv příčinu. A to je problém vás všech socialistů. |
|
|
Z. Rychlý 31.7.2017 10:19Re: Autor je tržní svazák. Já jsem si problém školek užil jako zastupitel. Bez obce by bylo prd, volný trh školek se jaksi zapomněl zjevit. Řešení stálo obec pěkné peníze a volnému trhu to bylo šumafuk. |
|
|
O. Uživatel 31.7.2017 15:23Uživatel požádal o vymazání |
|
|
Z. Rychlý 31.7.2017 21:29Re: Autor je tržní svazák. V 90.letech bylo prostředí školek naprosto bez regulací, volný trh měl možnost a .... Když promítnete náklady do poplatku (školkovného), pak platit za dítě v takové školce bylo zcela mimo možnosti rodin. Pod tlakem občanů to musela zařídit obec. Trh se nekonal, i když měl příležitost, nikdo mu nebránil, jen se jaksi nenašli spotřebitelé kupující služby za tržní cenu. Trh prostě kumulaci prostředků na investice neřeší a taky to není v popisu jeho funkcí. Teprve až se bude vybírat realizátor investiční akce, by mělo fungovat prostředí volného trhu ve stavebnictví. |
|
|
Z. Rychlý 31.7.2017 9:50Re: Autor je tržní svazák. Pane Chodovský, O zdraví je, a není zájem. Aplikovat volnotržní pravidla do zdravotnictví není jednoduchá věc. Někde by se dala uplatnit ihned (a měla by se), a někde vůbec. Ihned je možno u většiny zubních zákroků, či některé věci u plastické chirurgie, přípdně i jnde, nevím kde všude, ale našlo by se hodně. Ale někde to nejde vůbec. Jádro pudla je skryto v definici tržního prostředí, které už stanovil A.Smith. Aby mohl vzniknout plnohodnotný volný trh, nestačí pouze strany nabídky a poptávky. To je jistě základ, ale dále musí existovat jednoznačná informovanost o produktu. A to zde ve zdravotnictví většinou není. Víte prd, co vám lékař nabízí a zda je to pro vás to nejlepší. Poptávka po zdraví je vysoká a nabídka od lékařů ještě vyšší, ale střetnout se v jednom bodě optimální ceny většinou nedokážou. Doktor je autorita, jejíž slovo je svaté. Budete-li v nesnázích naskočíte na každý špek. Volný trh je v těchto případech zcela mimo mísu. Tržní prostředí by šlo simulovat vstupem autority-prostředníka, kterou tvoří v tomto případě zdravotní POJIŠŤOVNA se svými revizními lékaři. Myslím tím skutečné zdravotní pojišťovny, ne ty naše přerozdělovny vybrané zdravotní DANĚ !! Dříve zvané nemocniční pokladny, krankenkasy, kde existují pojistné plány, bonusy a malusy. Pokud vám kouření malusem prodraží pojistku, pak budete mít o zdraví větší zájem, než existuje teď. Pokud se udržujete v kondici, můžete mít významný bonus. To jsou tržní principy, které by fungovat mohly. Revizní lékaři by mohli udržet nabídku a poptávku v relaci, protože tomu rozumí. Pacienti ne, ti by snad mohli rozumět tržnímu výběru zdravotní pojišťovny. V českém rovnostářském prostředí ovšem nic takového nevznikne. Též přeji hezký den. |
|
|
J. Kulheim 31.7.2017 14:35Zdraví nekoupíš, nemoc neprodáš. Pane Rychlý, pokud píšete o zdraví, tak je potřeby nejprv definovat pojm zdraví a nemoc. Současné zdravotnictí je zaměřno na léčbu nemocí. Na prevenci nemocí jde z ropočtu zdravotnictví pouze 1% výdajů. Zdraví je soukromým majetkem každého z nás. Zdraví není majetkem ministrana zdravotnictví, ale každého jednotlivce. Je nejcennějším soukromým majetkem, který dostáváme. Je na každém z nás, jak s ním hospodaříme. Každý z nás má odpovědnost za sebe, svoji rodinu, za to co se děje kolem něho. Zdraví se v nemocnici koupit nedá. Moje definice. Zdraví je stav úplné fyzické, duševní pohody, nikoli pouze nepřítomnost nemoci nebo zdravotního postižení. Je výsledkem vzájemného působení organismu a prostředí. Zdraví je nahlíženo jako zdroj každodenního života, nikoli jako životní cíl. —veřejné zdraví /zdraví populace/. Je zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin. Tento zdravotní stav je určován souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života. Determinanty zdraví neinfekčních chorob, zdravotní stav jedince, skupiny lidí nebo společnosti. (Nutbeam, 1998) lze definovat jako osobní, společenské a ekonomické faktory a faktory životního prostředí, které jsou vzájemně se ovlivňujícími proměnnými, a zároveň významně ovlivňují a určují. A/Přímé determinanty, tedy takové, které mají bezprostřední vliv na zdravotní stav jedince patří- 1/Životní styl podílí se na dobrém zdravotním stavu cca 60%. 2/ Faktory životního prostředí- cca 15-20%. 3/ Genetické faktory- cca 10-20% jedince. 4/Zdravotnické služby a jejich kvalita- cca 10-15% |
|
M. Prokop 31.7.2017 11:09Re: Autor je tržní svazák. Pak ovšem vy jste svazák netržní. " Volný trh je dobrá věc a je třeba ho podporovat proti odpůrcům kapitalismu, ale pořád to není náboženství." - a kdo tvrdí, že to je náboženství? Vy? Tržně oceníte cokoliv, za co lidé dají své peníze. Tedy i sport, zdraví, základní vzdělání, estetiku a kulturu, spoustu dalších věcí. Trh způsobí jen to, že peníze se dostane těm a tomu, o co lidé mají zájem. O co zájem nemají, to musí udržovat ten stát za naše peníze, které my bychom na věci nezajímavé nedali. Je jen otázka, pro koho to stát udržuje. |
|
|
J. Šimek 31.7.2017 13:56Re: Autor je tržní svazák. Např. hendikepovaní nemají šanci tržně dosáhnout na bezbariérové a jiné život jim zjednodušující výhody ... |
|
|
J. Kohoutek 31.7.2017 14:25Re: Autor je tržní svazák. Pokud necítíte rozdíl mezi hendikepovanými a profesionálními fotbalisty, pak je někde, nejspíš mezi židlí a klávesnicí, něco špatně |
|
|
J. Šimek 31.7.2017 16:41Re: Autor je tržní svazák. Já o fotbalistech nepíšu jediné slovo, tak si zkontrolujte chybu mezi židlí a klávesnicí u vás, chytrolíne. |
|
J. Anděl 31.7.2017 12:45Re: Autor je tržní svazák. Domnívám se, že dobrovolné mecenášství lze chápat jako volný trh, podobně jako moderní fundraising. Že je to tedy spíš debata o správném pojmenování jevů, než obsahový rozpor. Po odluce církve od státu je na čase odluka fotbalu. Estetiku to neohrozí. :-) |
|
|
J. Kulheim 31.7.2017 14:49Re: Autor je tržní svazák. "..Zásadní chyba je v tom, že mecenáše dělá de facto jenom stát. Stát není mecenáš. Stát jenom přerozděluje cizí peníze. Mecenáš dává peníze protože chce přispět na něco, co uznává za dobré. Já jsem mecenáš, protže jsem poslal peníze na účet V.K.mladšího, abych podpořil jeho angažovanost v řešení věcí veřejných. Stát má řešit jenom to co si jednotlivec, obec, region nedokáže vyřešit sám. Pokud se týče školství, měl by se postarat o kvalitní základní vzdělání. Střední a vysoké školy nech si patí ti kdo studují. Pro nadané studenty, by měl vytvořit podnky, aby každý nadaný jedinec mohl studovat. Co má z toho poplatník, že v ČR studují tisíce studentů z jiných zemí a studenti, kteří po vystudování odcházejí do ciziny "za lepším"? |
