P. Rada 2.6.2017 15:21

Re: Tráva roste rychleji - to ano - ale ty konce...

Pane Lepko přesvědčení mi neberete - naopak svou iluzi jste pěkně předvedl.

Píšete totiž v reakci o senu - ale já jsem psal jen o sekání trávy. Neuvedl jsem jen, že ji sekám na přímé zelené krmení zvířat. Tak jste si okolnosti domyslel a to je právě o té iluzi.

K otázce ... "jak mi tedy vysvětlíte"...: Vysvětlení neověřitelných tvrzení navíc podložených "tušením" mohou být velice rozmanitá a bez a důsledné detektivní snahy nejspíše i úsměvná. O to vysmívání se mým poznatkům Vám ale možná jde - nebo se mýlím? Pokud se mýlím pak objektivněší metody může dát statistický výpočet dříve nastřádaných dat nebo soustavné fenologické pozorování. Oba metody používá řada profesionálů v ČHMÚ a některá data dokonce zveřejnují a zdaleka nejen oni. Stačí chtít hledat.

"Nechci vám brát vaše přesvědčení, de facto iluze" - pane Lepko ale pro případ, že máte opravový a nikoliv předstíraný zájem, zkuste si sám bud naměřená data a to jak přístrojová tak fenologická dohledat. ČHMU a další odborná pracoviště publikují, mívají i dny otevřených dveří... to vše máte i Vy k dispozici. Máte rád merunky?

http://zahradaweb.cz/vliv-vyvoje-klimatu-na-prubeh-fenofaze-kveteni-merunek-v-letech-1951-2000/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lepka 2.6.2017 12:59

Re: Tráva roste rychleji - to ano - ale ty konce...

Nechci vám brát vaše přesvědčení, de facto iluze, pane Rado, ale co pamatuji, seno se vždy sušilo koncem května, aspoň v naší nejběžnější nadmořské výšce, tedy cca do 5OO mnm.

Jo a o nástupu jara, které se začíná urychlovat, jak mi tedy vysvětlíte, že roku 1968 bylo 21. března takové vedro, že jsme se byli(v polabí) koupat a roku 1974, kdy jsme se byli na maturitní tablo fotit, máme všichni na fotkách v plenéru trička s krátkými rukávy?

A roku, tuším, že to bylo 1983, ale možná i 1984, bylo tak studené jaro, že všechny ovocné stromy odkvétaly až v květnu a dokonce skoro všechny najednou, od meruněk po jabloně. Ovšem jaká byla ten rok úroda, když se nestačili vylíhnout škůdci!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lepka 2.6.2017 12:50

No jo,

kdo nezačal kosit už jako kluk, v takových 10 - 11 letech, nikdy nezíská tu automatickou lehkost pohybu a je z toho doslova otročina. Teď už mě sice zmáhá i běhat za samochodnou sekačkou, ale sotva začne tráva kvést, mám zase chuť sušit seno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hlosta 2.6.2017 9:46

Re: Tráva roste rychleji - to ano - ale ty konce...

Za pohodlí se platí a to platí i pro pohodlí kosit sekačkou. Zjevně je nepříjemný fakt, že nepřirozeně se omezuje šance na přírodní vývoj často koseného místa. Hmyz je součástí přírody a vnucená změna v přírodě je antiproduktivní. Hluk sekaček je to nejmenší zlo, co člověk musí strpět za své pohodlí. Jiný hmyz kraluje, jiné houby se cizopasí, jiný vodní režim panuje.

Do toho naříkání na nepřízeň dopadů své činnosti bych chtěl dodat ještě jedno naříkání a to je naříkání nad mocenským příkazem a to navíc hodně od občana vzdáleném. Jde o čistotu odpadních vod, spojené s dotací z EU, tedy o výstavbu kanalizace vedoucí do čističky. Poslední suchá období přinesla snížení spodních vod, úbytek vody ve studních. Výstavbou kanalizace v obcích se narušily podzemní toky a tak vznikla pozměněná spodní vodoteč. Kde dříve bylo vody ve studnách i v čase sucha dost, tam není vody dost ani v časech máčených dešti. Naopak, kde dříve nebyl problém s potřebnou vlhkostí půdy, tam jsou předně sušiny a jinde vs ušinách dřívějších vznikají podmáčené půdy.

Čímpak to asi je, když záměr o čistotě odpadních vod a jejich nevpouštění do krajiny byl tak bohulibý? Byrokratismus prorůstá životem jako rakovina a není na něj účinný lék. Když je navíc spojen se ziskovostí v klientelismu vybraných osob, pak nemá občan žádnou šanci udržet svou okolní přírodu ve zdravém stavu a to ani při fyzicky obtížném návratu k původnímu způsobu údržby krajiny, při jakékoliv své namáhavé snaze "zachraňovat broučky a motýly". Následně je jen technika, která čerpá centrálně rozváděnou energii a kosí mechanicky, zavlažuje z vodovodu pitnou vodou, králíky a jinou domácí zvěř rozhodně nechová, tím pádem hnojí chemicky a ničí přírodu o to více.

V byrokracii a klientelismu já vidím největší nebezpečí nejen pro přírodu ale i pro člověka samého, protože s přírodou je spojen. A nepomůže mu naprosto, že třeba i přestal kouřit, což je, zdá se, hlavní motto ochrany zdraví člověka v Česku!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Dosoudil 2.6.2017 7:56

Děkuji za tento článek,

je v něm velmi hezky napsáno to, o čem jako vrstevník a pamětník často přemýšlím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 2.6.2017 0:58

Tráva roste rychleji - to ano - ale ty konce...

Mám za to, že na tomto výroku o větší rychlosti růstu něco je - ale platí to hlavně zkraje roku jako ještě nyní. To už proto, že nástup jara se se změnou klimatu posunul o pár týdnů dříve a i půda obvykle nepromrzá tak hluboko tak je start dřívější. To podstatnější ale asi spočívá v pozměněném ovzduší. Namísto 320 ppm v roce 60 dnes už máme přes 400ppm CO2 a k tomu přispívá dusíkaté depozice od dopravy. Pokud trávní porosty nelimitují jiné nepříznivé faktory - zejména vláha a trávník i někdo navíc přihnojí fosforem... - dnes na to přeci máme - může zkraje roku nejen tráva ale vše fotosyntetizující růst nebývale rychle.

Zdánlivá vitalita zelených porostů ale s příchodem letních teplot pravidelně narazí na problém s vláhou a další rizika. Rychle narostlá zelená hmota pak tím spíš zas rychle degraduje a hůř odolává škůdcům. Vyšší sycení půdy dusíkem také víc vyhovuje některým druhům jakojsou kopřivy - naopak brusinky dostávají zabrat a tak se začíná měnit i druhové složení porostů. Kyselá depozicce sice od neblahých let 80-tých pklesla - ale jen na čtvrtinu a tak si i ta tam kde není hluboká půda může vybítat svou dan.

V polovině roku se však s příchodem veder začíná pravidelně vývoj zeleně radikálně obracet, tráva i stromy začínají trpět nedostatkem vláhy či je utlouká přívalový déšt až krupobití. Mnohde jsou naopak i letní požáry stále častější a nebezpečnější. Následná prašnost hlavně tam, kde není levná voda na kropení pak může snadno skalit radost s dynamického jarního nástupu zeleně.

A ještě jednu poznámku k opomenutí kterého se autor asi nevědomky dopustil. Dříve se skutečně všude kosilo ručně a to byl opravdu proces ralativně velice tichý. Na druhou stranu se ale vesnicemi nesl charakteristický zvuk naklepávaných kos a na to mnozí mladší už asi nepamatují. Hned ráno půjdu zas ručně kosit jde to nyní opravdu radostně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek