A. Richter 11.5.2017 18:13

Čím to je

že jsem už ve 1/4 článku odhadl (správně) konec?

*8-D

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Alda 11.5.2017 16:10

Příště volte

podle svého rozboru. Tedy nevolte narcisy. Je to prosté a jednoduché: nikdo Vám při vkládání lístku do obálky za plentou ruku nedrží.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Čermák 11.5.2017 13:53

Re: Zbytečný článek o Narcisismu.

to, co jste tady splodil, škoda mluvit. Spojil jste, polopravdu, nepravdu, dpoměnku, nadsázku a vtip do jednoho blábolu. Ale klidně pokračujte, přehánějte, zkrátka dejte ještě něco k dobru....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Valenta 11.5.2017 13:33

Re: Zbytečný článek o Narcisismu.

Zeman vypustil i řadu dalších věcí - namátkou: "kouření od 27 roku života neškodí, anexe cizího území je v pořádku, stabilizace společnosti po čínském způsobu - na tom něco je, mám prostatu jako panic, neexistující článek existuje.... mám pokračovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Hraj 11.5.2017 13:06

ten člověk není normální!

Kdo to řekl něco v tom smyslu jako že již na základě samotného faktu, že někdo kandiduje na funkci prezidenta USA, je možné stanovit psychiatrickou diagnózu, která by měla by měla daného kandidáta z výkonu takto závažné funkce vyloučit?

Faktem ale je, že schopní a úspěšní vůdci jsou vždy nadměrně sebevědomí, jinak by se nestali vůdci. Otázka, kolik z toho sebevědomí je podloženo něčím hmatatelným (schopnostmi, vzděláním, zkušenostmi atd.) nemusí být tak podstatná.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Čermák 11.5.2017 12:58

Zbytečný článek o Narcisismu.

Je to povahaová vlastnost, víceméně neškodná, ale jako nálepka k dehonestaci je oblíbená. Pan autor to zřejmě směroval na prezidenta Zemana, jak to pochopila a vděčně uchopila většina jeho nepřátel. No, jedna indície by tu byla. Na vlastní uši jsem Zemana slyšel jak řekl, že dříve byl mladý a krásný, ale teď už je jenom krásný. 99,9 % lidí to tehdy ale pochopilo jako vtip. Je možné, že pan autor patří do té menšiny, která tento Zemanův výrok za vtip nepovažuje, ale bere ho vážně a dokonce na toto téma napíše obsáhlý článek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 11.5.2017 12:30

Re: Narcisismus

Ano s růstem osobnosti - zejména patologickým - může sebereflexe klesat a asi i proto bývají v demokraciích preventivně omezována volební období. Kritické myšlení dlouhodobě totiž zvládá málo kdo - a když - pak je to proces až krajně vyčerpávající. S nastavováním zrcadel by proto mělo jedincům pomáhat okolí.

Je ale zajímavé, že se adaptivní ukazují i systémy volící jedince do nejvyšší funkce i na podstatně delší funkční období a přitom tolik nekorumpují své extrémě postavené nositele.

Např. katolická církev dlouhodobost postů relativně dobře zvládá. Podobně některé soukromé firmy kde s nastavením zrcadel mohou pomáhat správní rady... Rizikovost sklouznutí pak bývá i v míře vlivu na okamžitou situaci. Odluka státu od církve se proto jeví nezbytná.

Někteří státníci se ale přesto cítí v roli nad-farářů kterým apriory nepřísluší "kázat dvakrát".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 11.5.2017 12:07

Re: Na co máme pech?

Zdali je něco výmluvou záleží na cíli a pozadí ale to u Vás neznám. Rozepsal jem to jako podnět k diskusi o pozadí "nejhorších variant" na kterém všichni máme nějaký podíl - nikoliv jako Vaší kritiku.

Dobře si totiž vzpomínám o kolik jinak jsem vnímal sám svět před lety a nebýt konfrontací s realitou (i tou diskusní), původní náhled bych nemusel tolik měnit - resp. přestal bych jej rozvíjet.

Právě jsem si pro každodení radost zasázel rajčata a těm dnešní nástup tepla svědčí. Takto "pěkné dny" si ale svými skutky vytváříme průběžně všichni a další na ně navazují. Hrát si jen na svém písečku/zahrádce však zdaleka nestačí.

"Kdo se nezajímá o politiku - o toho se zajímá politika" - T.G.M.

Nezájem o pozadí pak může vést k usnadnění života právě i "mstivým narcisům". Pěkný den.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Zinga 11.5.2017 12:07

Narcisismus

je předpokladem politické kariéry. Samozřejmě, že nevylučuje dobrou politiku, ovšem za předpokladu jiných kognitivních vlastností (schopností).

Problém je v tom, že když příliš vyrostete, většina zrcadel je pro vás nízko.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Valenta 11.5.2017 10:48

Re: Na co máme pech?

To nebyla výmluva, pouze povzdech či konstatovaní toho jak jste to rozepsal. Hezký den.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Severa 11.5.2017 10:32

No jo, ale kde začíná narcismus?

Bez značné dávky sebevědomí se neobejde nikdo kdo chce být úspěšný. Ať již je to chirurg, sportovec nebo politik. Kam je zařazen záleží na tom jak je kdo jeho příznivcem, nebo odpůrcem. Takže může být např. sympaťák, náfuka, sebestředný - až narcis. Konkrétně, příznivci Klause v něm nikdy neviděli narcise, ačkoliv se tento přívlastek dost často používá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 11.5.2017 9:42

Re: Na co máme pech?

Nevymlouval bych se tolik na smůlu. Mohlo by to zastřít fakta o tom jak dopadly výsledky poslední světové války a co po ní následovalo a také jak švejkovskou máme většinově povahu a co vše tedy ovlivnuje výsledky nedávných zdánlivě svobodných voleb.

Poslední dva presidenti totiž nejspíše né náhodou vzešli s býv komunistickými pohlaváry zbudovaného "Prognostického ústavu" a i současný ministr financí má pozadí analogické.

Jeví se mi to tedy tak, že doposud jsme pod převážnou patronací následníků dřívější komunisticky spravované mocnosti a to navíc skrze věcně rostoucí závislost na základních surovinách jako je ropa a plyn. Značná část obratu dnes navíc pochází s Číny a i to je podobně laděné teritorium, vztahům ke kterému dává souč. president už dlouhodobě přednost před rozvojem všestanosti. Rádi ale takové zboží kupujeme - jen když se jeví levné.

Jen s tohoto výčtu mi vychází, že nejde zdaleka jen o "pech". Švejkováním se sice dá dlouhodobě lavírovat mezi silnějšími ale to právě má s rozvojem svébytnosti sotva slučitelné aspekty a výsledky se mi pak jeví spíše zákonité jak smolné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Mertl 11.5.2017 9:28

Re: Sportem ku zdraví ...

Což je ovšem z dlouhodobého hlediska pozitivní.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Prokop 11.5.2017 9:10

dodatek

souhlas s článkem. Jenom z jiného úhlu pohledu: Velikášské sebehodnocení, patologický lhaní, schopnost perfektní manipulace s lidmi, nedostatek sebereflexe, nedostatek empatie, boj o moc ( peníze, sex), nápadná výmluvnost a taky narcismus .... - celkem 20 charakteristik patří do psychopatie II. typu- deprivantství. V běžné populaci je cca 5 % těchto deprivantů, mezi politiky a manažery je jich cca 20 %. Psychopati II. typu jsou často a dlouho nepoznáni, psychopati I. typu sedí ve věznicích. Z dějin známe spousty psychopatů- ať už sehráli positivní, nebo negativní roli( Hitler, Stalin...) U nás jsou mezi politiky taky psychopati ( Babiš ? Zeman - je spíše postižen demencí- jeho vlastní slova 24.5.2016 v Událostech na ČT cca v 19 hod. 11 minut) narcisté jsou taky ( Klaus). Více o psychopatii- např. Koukolík- Vzpoura deprivantů, dokument na ČT 2 - Ryba smrdí od hlavy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Valenta 11.5.2017 8:26

Na nejhorší variantou je mstivý narcis,

na kterou máme v Čechách obzvláště pech.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 11.5.2017 8:18

Re: U politika to jinak nejde?

Pokud by byla funkce placena dobře - ve smyslu spravedlivé odměny - nemuselo by to na narcismus mít až tak velký vliv.

Problém ale tkví i ve společnosti která "chce být klamána". Na narcise/kašpara na velitelském můstku totiž bývá krátkodobě příjemější pohled - jak na úředníka zabraného do hromady práce ze které navíc koukají úkoly i pro další a další jednotlivce. Navíc tak s kašparem odpadá riziko, že by na základě nepříjemného poznání náčelníka měla i společnost začít sama na sobě něco měnit:

http://technet.idnes.cz/jak-si-zamilovat-system-0sw-/veda.aspx?c=A121204_153944_veda_mla

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 11.5.2017 8:03

Re: Politik musí být do jisté míry narcis?

"Normálně" mívají o sobě takové mínění ..."jsem tak chytrý..."... děti. Dokonce běžně chějí být něčím velmi velkým (podobat se otci, matce...) a v tomto věku je to asi přiměřená a zdravá fantazie o tom kterým směrem se vydat.

U někoho ale taková fantazie přetrvá bez reflektování nově poznávané širší reality až do dospělosti a pak to může jít až o vážné onemocnění.

"Zdravá" duše-politik, která se přijetím funkce dává plně do služeb obci, to mívá velmi těžké - protože problémy společnosti bere za své.

Naopak narcis který už jen statutem pozice naplnuje především své potřeby, to mívá relativně snažší. To fakticky obtížné/těžké totiž ponechává na okolí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Polanský 11.5.2017 7:58

U politika to jinak nejde,

ví, že se k ničemu nehodí, tak se dá na politiku. Kdyby vystupoval skromně, byl by nepřesvědčivý. Podobně je to u manažerů, především musí vystupovat sebevědomě. Ten narcismus u politiků obvykle pomine, jakmile jim osud nepřeje a musí z politiky pryč. A co teď občánku? Ale to neplatí jenom pro politiky. Vemte komukoliv jeho dobře placenou funkci a je po narcismu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 11.5.2017 7:10

Systémové nedostatky demokracie.

Dáváli společnost do rukou jedince velkou odpovědnost za jiné spouobčany - konkrétněji při výkonu funkce řidičům autobusů, pilotům dopravních letadel ... prověřují se schopnosti dotyčných na základě ustanovení/zákonů prostřednictvím psychotestů.

Paradoxní situace ale nastává u jiné skupiny zaměstnanců - zejména politicky volených. Politik naopak žádné psychotesty nemusí absolvovat ačkoli nese mnohdy odpovědnost řádově vyšší úrovně s adekvátně rizikovějšími dopady - až třeba do rozpoutání války. Nekriticky zde systém spoléhá na vyšší soudnost většinové volby jak na schopnosti odborníků.

Podobně jako jmenovaná porucha narcistická se proto mezi politiky dokonce častěji lze setkat ještě s nebezpečnějším typem onemocnění - jež se s výkonem funkce může navíc rozvinout - kterým je "Mocenská posedlost". ... https://www.youtube.com/watch?v=PpMJkaf117g

Takovéto anomálie lidské psychyky právě u politiků, kde se k výkonu funce prakticky bez kvalifikačních překážek mohou dostat celospolečensky nebezpečné osoby, považuji za systémově nedořešené až za strukturální selhání. Je to jakýsi výraz dosavadní nepoučitelnosti lidstva s vlastní historie v nekriticky vychvalovaném demokratickém zřízení. Dochází k tomu možná i proto, že společnost někdy kupodivu chce být klamána i když to může přivodit její zkázu:

http://technet.idnes.cz/jak-si-zamilovat-system-0sw-/veda.aspx?c=A121204_153944_veda_mla

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Berger 11.5.2017 6:49

Politik musí být do jisté míry narcis,

čím výše, tím více. Přinejmenším bod 3, "Je přesvědčen o vlastní výjimečnosti a jedinečnosti". Kdo normální o sobě řekne: "já jsem tak chytrý, že mohu být ministrem", "já mohu řídit stát"?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Strýček 11.5.2017 4:23

Sportem ku zdraví ...

Dosti zajímavé je také spojení narcismu s alkoholismem. To potom trpí nejen celá země ale taky v podstatě trpí a chátrá samotný narcista.

• reagovat
• nahlásit příspěvek