26.4.2024 | Svátek má Oto


Diskuse k článku

OSOBNOST: Jan Patočka a jeho přirozený svět

„Problém filozofie je svět v celku,“ to je úvodní věta z habilitační práce našeho největšího filozofa druhé půlky minulého století Jana Patočky, kterou napsal v roce 1936.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
F. Houžňák 15.3.2017 16:41

Zkuste to u Němců, ti svého Heideggera znají,

třeba tady: https://de.wikipedia.org/wiki/Martin_Heidegger_und_der_Nationalsozialismus

F. Houžňák 15.3.2017 16:39

Patočka se se svým obdivem k Heideggerovi nijak

netajil - kdybyste si článek před rozčilováním přečetl, zjistil byste překvapivě, že u něj studoval, Havel taky ne a že byl Heidegger nácek, aktivně se účastnivší nacistických čistek (na té správné, árijské straně) je všeobecně známo. Zkuste strýčka Googla, on to za vás najde, a poučte se.

J. Jelínek 15.3.2017 16:27

Re: Patočka, to byl ten, co měl rád, společně s Havlem,

Pane, vy jste Patočku vyslýchal, že tak všechno víte?

F. Houžňák 15.3.2017 14:20

Patočka, to byl ten, co měl rád, společně s Havlem,

známého nácka Heideggera, co se aktivně podílel na čistkách německých vysokých škol od Židů a nenacistů?

V. Vaclavik 15.3.2017 9:20

Clovek se neprestava divit

nad tim, co lidem neni jasne, zde ty otazky "co to je hodnota a jaký je smysl života".

Prostemu cloveku tyto otazky byvaji jasne, aspon intuitivne - ze hodnota je vse, co je 'pro' lidsky zivot a naopak, a ze smysl zivota je zivot sam. Tedy zivot je sam svym cilem a smyslem. Nejsme nejake loutky v nejake vesmirne hre, nejsme zde abychom naplnovali uspokojenim nejakeho boha, ci bozstvo, tedy v posledku nejsme zde kvuli necemu nad nami, necemu externimu, ale jen a jen kvuli sobe samym.

Prijeti takoveho nahledu na zivot ovsem vyzaduje od cloveka jistou miru dospelosti, kde dospelost znamena schopnost (obrazne) stat na svych nohou, tedy nebyt mentalne zavisly na rodicich, byt samostatne zijici jednotkou (jde o mentalni oprosteni se od podrizenosti rodicum, nikoli o nejakou hmotnou sobestacnost).

Bohuzel dnesni clovek zustava az do smrti nedospely, proto hleda naplneni sveho zivota v nejakem bozstvu, ktere je pro neho ultimatni alternativou ke svym rodicum. Jako male dite poslusne rodicum zije svuj 'dospely zivot' mentalne v podrizenosti svemu bohu, je poslusny jeho prikazum a kdyz v te poslusnosti selze, zada ho o odpusteni.

O. Schnabl 15.3.2017 7:30

Poděkování

Pane Hvížďala, děkuji Vám za článek, kterým jste připomněl Patočkovu osobu.