Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KLIMA: Vnímáte změnu klimatu?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
O. Uživatel 10.3.2017 6:20Uživatel požádal o vymazání |
|
K. Frauknecht 10.3.2017 7:27Re: Zajímavý příklad. Dobrý :-))) |
|
|
P. Zinga 10.3.2017 8:00Re: Tak jak to tedy s vámi je, pane Bartoni? Teorie "skleníkového efektu" nemá žádný vědecký základ, je to pouze teorie, odvozená od statistiky: je pozorováno, že s přibývajícím CO2 stoupá (?) teplota na Zemi ( v laboratoři nebyl vliv CO2 prokázán), čili CO2 ovlivňuje teplotu. Ale je to skutečně tak? Někdo zjistil, že s rostoucím podílem CO2 v atmosféře rostla cena poštovného v USA. Takže: co když se jedná o pouhou souhru náhod? |
|
M. Šejna 10.3.2017 8:16pane Zingo, nemáte pravdu v laboratořích byl skleníkový efekt u plynů s více jak 3 atomy bezpečně experimentálně prokázán. Klimaskeptici a popírači ale tvrdí, že v zemské atmosfeře je to jinak a že v ní existují jiné podmínky, než jaké byly nastaveny v laboratořích. Klimaskeptici vycházejí z teze, že atmosfera se nedá v laboratoři napodobit a že tedy laboratorní výsledky pro atmosferu neplatí. Žádný klimaskeptik nezpochybňuje sklenikový efekt coby fyzikální jev. Vy jste se dnes stal prvním, kdo skleníkový jev zpochybnil. Gratuluji k prvenství. :-D |
|
|
P. Zinga 10.3.2017 13:20Re: pane Zingo, nemáte pravdu Nejsem, pane Šejno, první, ale ani poslední. Zadejte na Googlu (Seznam nebere)" Prof. Em. Jan-Erik Solheim", na youtube jsou dva díly videa s experimentem, zpochybňujícím skleníkový efekt. Dále geofyzik Ulrich O. Weber zpochybňuje užití Stefan-Boltzmanova zákona při obhajobě skleníkového efektu, neboť Země je sluncem ohřívána pouze z poloviny a pouze tato půlka absorbuje sluneční energi. Z toho důvodu se Země podle něj zaobejde bez "skleníkového efektu" a udrží si teplotu cca 15°C. Nejsem si jistý, zda to většina diskutujících ví, ale i kdyby skleníkový efekt existoval, je pro Zeměkouli do určité úrovně nezbytný, protože bez něj by na zemském povrchu byla teplota -18°C. |
|
|
M. Šejna 10.3.2017 13:45jo, aha takže skleníkový efekt sice údajně neexistuje, ale bez něj by na Zemi byla teplota jen -18°C. Hm, tak to je tedy opravdu tvrdý úder logice na solar. Takže čím to je, že teplota na povrchu není -18°C ale +16°C? A jaká fyzikální věc za to může, že je na porchu Země o 34°C tepleji, než by ve skutečnosti mělo být? Skleníkový efekt to prý není. Tak co to je? |
|
|
P. Zinga 10.3.2017 14:10Re: jo, aha Oficiální teorie říká, že zemský povrch odráží tolik tepla, že bez skleníkového efektu by jsme měli -18°C: (solární konstanta/4)=netto 235W/m2= -18°C + skleníkový efekt = +14,8°C. Teorie U. Webera:(solární konstanta/2) = netto 390 W/m2 = +14,8°C. Solární konstanta /4: zde se rozpočítává sluneční záření na celý povrch Zeměkoule, tedy i na tu část, která není slunečnímu záření vystavena. solární konstanta/2: zde je započtena plocha pouze ke slunci obrácené půlce Zeměkoule. |
|
L. Metelka 10.3.2017 11:49Re: Tak jak to tedy s vámi je, pane Bartoni? Gratuluji, jste jen asi 120 let za realitou. Skleníkový efekt poprvé fyzikálně popsal Svante Arrhenius v roce 1896. Tedy ještě dříve, než byly jk dispozici nějaké delší záznamy o vývoji teplot a koncentrací CO2... |
|
|
J. Vintr 10.3.2017 8:21Re: Tak jak to tedy s vámi je, pane Bartoni? To, že Země není placatá si dnes můžeme zcela jednoduše ověřit. A i v dobách, kdy se ještě nelétali do vesmíru, existovaly exaktní důkazy. Teorii o sklenikovém efektu a jeho vlivu na globální teplotu naší planety (a také tvrzení, jak moc se lidská činnost podílí na produkci takzvaných skleníkových plynů) nelze nijak objektivně ověřit. Na zemské klíma má vliv spousta činitelů, takže takovéto zjednodušení je už samo o sobě nevěrohodné. |
|
|
M. Šejna 10.3.2017 8:38pane Vintře průměrná teplota na povrchu Měsíce je -25°C. Průměrná teplota zemského povrchu je +16°C. Rozdíl je 41°C. Tento rozdíl má na svědomí existence atmosfery na Zemi. Ta atmosfera má skleníkové vlastnosti, takže proto je Země teplejší než Měsíc. Co víc chcete jako důkaz o existenci skleníkového efektu? |
|
|
V. Klepetko 10.3.2017 9:02Chtělo by to nějaký lepší důkaz... Průměrná teplota na povrchu Měsíce nesedi: http://mesic.astronomie.cz/mesic-cisla.htm |
|
|
M. Šejna 10.3.2017 9:23pane Klepetko v tom Vašem odkazu jsou tyto údaje: osluněná polokoule +135°. Odvrácená polokoule -170 až -185°C. Na pólech v kráterech až -248°C. Takže zkusme počítat (vynechme teď ty krátery na pólech): (+135 - 170) / 2 = -17,5°C. ------- (+135 - 185) / 2 = -25,0°C Z uvedeného plyne, že průměrná teplota na Měsíci je -17,5 až -25°C. A to jsme neuvažovali ty krátery na pólech. Kdybychom je započítali, byly by měsíční průměry ještě nižší. Takže v čem ty moje udaje nesedí? |
|
|
M. Klas 10.3.2017 10:08Re: pane Klepetko Uvažujete také o tom, že Měsíc je mrtvé těleso, kdežto Země má žhavé jádro? |
|
|
P. Švejnoch 10.3.2017 10:49Re: pane Klepetko Neuvažuje, protože to se do jeho klimaalarmistické teorie nehodí. A takto selektivně si vybírají a předkládají argumenty všichni klimaalarmisti, bez výjimky. Pravda, někteří jsou v tom trochu sofistikovanější, zatímco pan Šejna je takový přímočarý klimaalarmistický (ale třeba i národohospodářský) ...... - doplňte dle vlastního uvážení... :-) |
|
|
M. Klas 10.3.2017 10:14Re: pane Klepetko Na skleníkovém efektu mi nesedí jedna věc: proč skleníkové plyny sluneční záření propouštějí, ale stejné odražené záření zadržují? To není "rýpání". ale dokáže mi tohle někdo opravdu vysvětlit? Vstupující IR záření by přece mělo mít zhruba stejnou energii jako vystupující. |
|
|
L. Metelka 10.3.2017 11:53Re: pane Klepetko To není o odraženém záření, ale o emitovaném IR záření. Atmosféra propouští záření ve viditelném oboru, které nese maximum energie. Absorpcí tohoto záření se ohřívá povrch a od něj atmosféra. Atmosféra emituje v IR oblasti a toto záření (které by jinak odcházelo do kosmu) je částečně blokováno skleníkovými plyny. |
|
|
P. Zinga 10.3.2017 13:24Re: pane Klepetko Napište zde, jaký je podíl CO2 na složení atmosféry. |
|
|
L. Metelka 10.3.2017 13:55Re: pane Klepetko 400 ppm. To ale samo o sobě neříká nic o tom, jak ten plyn dokáže nebo nedokáže ovlivnit procesy v atmosféře... |
|
|
V. Klepetko 10.3.2017 10:37Re: pane Klepetko Přiznám se bez mučení: s tou průměrnou měsíční teplotou jsem se prostě spletl :-). Hezký den! |
|
|
J. Vintr 10.3.2017 13:00Re: pane Vintře Atmosféra brání vyzařování tepla hlavně tím, že jde o hmotu plynu. Nakolik ty to vlastnosti mění složení tohoto plynu se nedá tak snadno určit. Už jen proto, že atmosféra není homogenní a její struktura se neustále mění - změnou teploty a tlaku, vlhkosti, oblačností, znečištěním pevnými částicemi a podobně. Navíc se bilance přijatého a vyzářeného tepla mění i měnící se strukturou zemského povrchu - vegetací, zasněžením a podobně. A na straně příjmů se to neustále také mění. Za to, že teplota na zemském povrchu zůstává v přijatelných hodnotách zase může skupenské teplo varu a tání vody, což je takový tlumič extrémů. Tvrzení, že v této složité soustavě má nějaký významný vliv nějaký teoretický skleníkový efekt, závislý na koncentraci kysličníku uhličitého v atmosféře, je prostě jen ničím nepodložené tvrzení. A další nepodložený blud je tvrzení, že v celém složitém koloběhu uhlíku má nějaký zásadní vliv spalování fosilních paliv a jiné lidské činnosti. A kromě toho, všechna ta nákladná opatření na snížení produkce oxidu uhličitého, která se například v Evropě prosazují, mají v globálním měřítku (v nejlepším případě) nulový efekt, protože co nespálí u nas, o to víc se toho spálí v nějaké jiné části naší planety. |
|
|
M. Šejna 10.3.2017 13:16no jistě, pane Vintře vždyť jen složitě popisujete to, co píšu já a vyvracíte to, co jste původně napsal Vy. A navíc si ještě protiřečíte tím, že atmosferu považujete zcela správně za skleník, ale hned na to skleníkový efekt popíráte. Pokud jde o nákladný boj proti oteplování, tak v tom s Vámi souhlasím. Už to tady několik let furt dokola tvrdím, že peníze je potřeba použít na adaptační investice a nikoli na boj proti klimatu. |
|
|
J. Vintr 10.3.2017 15:12Re: no jistě, pane Vintře Atmosféra není skleník, ale především vrstva tepelné izolace. Energie ze Slunce k nám přichází výhradně radiací, ze Země uniká energie i v jiných podobách. |
|
|
L. Metelka 10.3.2017 13:53Re: pane Vintře Chybu máte hned v první větě. Nejde jen o tu hmotu, ale také o to, jak který plyn absorbuje IR záření. A jsme zase u skleníkového efektu... |
|
|
P. Zinga 10.3.2017 14:25Re: pane Vintře Pane Šejno, Vy chcete tvrdit, že sklo ve skleníku odráží teplo zpět do záhonu? Protože k principu "skleníkového efektu" plynů v atmosféře patří jejich "schopnost" zpětného odrazu tepla zpět na zem. |
|
|
P. Portwyn 10.3.2017 14:50Re: Tak jak to tedy s vámi je, pane Bartoni? No, já o existenci skleníkového efektu vím zhruba od 6 let, kdy jsem se táty zeptal, proč dělá na zahradě ten skleněný domeček. Od té doby taky vím, že to funguje. Upozorňuju, že tím Vám neříkám, že máte přestat jezdit autem, to fakt ne. Myslím si, že nárůst CO2 v atmosféře se nedá zastavit, protože Asiati uhlí a ropu budou vesele pálit dál, i kdybychom se na hlavu stavěli. |
