J. Jurax 26.10.2016 3:15

Re: Pane Ulči,

Nevyhýbali a nenatáhli.

Pokud jsem o tom něco četl (prakticky vše, co vyšlo česky), bylo to jinak, ale to by bylo dlouhého vyprávění. A je kolem toho spousta fabulací a výmyslů.

Nicméně ve dne používala USAAF častěji taktiku přesného bombardování, neboť ve dne se i tehdejšími prostředky dala realizovat.

Mimochodem proti Japonsku využívali Američané s úspěchem taktiku plošného bombardování měst (Tokio třeba); možná válku proti Japonsku prožívali emotivněji ... :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 25.10.2016 23:51

Re: Pane Ulči,

Myslím, že Američané se snažili vyhýbat civilním cílům (už proto, že válku neprožívali tak emotivně jako Britové). A do těch Drážďan je nejspíš Angličané natáhli schválně, aby to vraždění civilistů nebylo po válce jen na nich.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 25.10.2016 22:24

Zabíjení často spravedlivé je,

a bombardování Drážďan, tedy zabíjení lidí přítomných v Drážďanech, bylo velmi důvodné. Němci stále vedli válku, i ti v Drážďanech, a zabíjeli lidi, kteří jim nic neudělali. Ostatně obyvatelé Drážďan a ostatní přítomní v Drážďanech měli možnost odejít do polí a Britové by vybombardovali prázdné město. Proč to neudělali? Zjevně jste taky názoru, že die Herrenrasse má právo vraždit, koho si zamane, a die Untermenschen nemají právo se bránit. Ostatně co čekat od Wintera, že ano.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kanioková 25.10.2016 22:23

Dnes hodně zajímavé, dobré, díky

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Rybák 25.10.2016 22:13

Vynikající článek!

Je skvělým důkazem toho, že dějiny píší (překrucují) vítězové! Ti nejnebezpečnější z nich (bolševici, nacisté, maoisté, polpotovci, muslimští džihádisté, enviromentalisté, političtí korektníci..) je důkladně předělávají od jejich počátku!

I za tento článek panu profesoru Ulčovi děkuji!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 25.10.2016 21:55

Re: Pane Ulči,

Pane Vintře, vidím, že víte, o co šlo, byť s Vaším názorem nemohu v úplnosti souhlasit.

O tom, zda bombardování nepřispělo či přispělo a jak byly napsány tlusté knihy; asi nemá smysl to tu rozebírat. Nicméně bombardování byla pro Brity a později Američany jediná možnost - až do konce roku 1944 - jak přenést válku na území Německa. A Britové měli co oplácet.

Britové neměli dálkové stíhačky, jejich bombardéry byly slabě ozbrojeny vesměs jen 7,7 mm kulomety (nesrovnatelně slaběji, než od roku 1942 americké B-17) a o denní nálety se pokoušeli už roku 1939 (Wellingtony a Blenheimy na lodě ve Wilhelmshavenu); utržili však zcela neúnosné ztráty. Proto byly nálety na Německo přesunuty na noc - v noci byla obrana tehdy obtížnější. Navigační systémy byly nedokonalé, taktika náletů taky, proto bylo nakonec místo bombardování bodových cílů obtížně nalezitelných přikročeno k plošnému bombardování - nelze-li nalézt a zničit fabriku jako bodový cíl v městské zástavbě, lze zničením infrastruktury města ji připravit o pracovní sílu (zahyne, nemá kde bydlet a obtížně se do práce dostává). Němci mimochodem dokázali bombardované fabriky pozoruhodně rychle opravovat, ale s městy to dost dobře nešlo. Navíc se počítalo s psychologickým efektem, který se ale nedostavil. Později však technika (Oboe, H2S) i taktika (pathfinders) umožňovala dosahovat i v noci slušné přesnosti.

Američané přece jen měli doprovodné stíhačky (P-38 a P-47, byť s doletem nedostačujícím pro doprovod do hloubi Německa, napravil to až P-51), měli lépe vyzbrojené bombardéry, takže došlo k dělbě práce - Britové v noci, Američané ve dne, kdy mohli přesně zasahovat i relativně malé cíle. Ani Američané se ovšem nevyhýbali plošným náletům.

Paradoxem je, že v závěru války dosáhla účinnost německé noční stíhací obrany letům takové výše, že procento ztrát nočních bombardérů bylo vyšší než u denních náletů - ve dne stíhačky smetly Luftwaffe z oblohy, kdežto v noci byly doprovodné stíhačky (Mosquita) mnohem méně účinné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 25.10.2016 20:09

Re: Pane Ulči,

Bombardování civilního obyvatelstva asi k porážce Německa nějak zvlášť nepřispělo. Spíš bych řekl, že motivovalo německé vojáky k většímu odporu. Jinak plošné bombardování měst, které provádělo britské letectvo, nebylo přímo záměrem, ale řešením z nouze. Britové si nemohli dovolit tak velké ztráty, jaké měli Američané při denních náletech, kdy se jakž takž daly zasahovat vojenské cíle. Při nočních náletech tehdejší technika neumožňovala ani přibližné zaměření, takže to sypali prostě na velká města, kde se nedalo netrefit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 25.10.2016 20:02

Re: Drážďany v únoru 1945 byly plné vojáků, přibyvších

Zabíjení není nikdy spravedlivé. A obzvlášť bezdůvodné zabíjení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Carina 25.10.2016 19:48

Pro zajímavost, generál Arthur Harris prohlásil, že kdyby Británie prohrála válku, byl by za válečné zločiny souzeno on.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 25.10.2016 19:10

Re: Drážďany v únoru 1945 byly plné vojáků, přibyvších

Ti jsou ve válce všude.

Byli v třicátém devátém ve Varšavě, ve čtyřicátém v Rotterdamu a Londýně - ostatně v době náletu na Drážďany dopadaly na Londýn a Antverpy V2 - poslední střely V-2 na Anglii byly odpáleny 27. března 1945. A předtím V1 - a obě střely byly vzhledem k své přesnosti použitelném jen k bombardování velkých plošných cílů - tedy měst.

Ono ne že by se němečtí nadčlověčí nesnažili, ale na bombardování civilních cílů v potřebném rozsahu neměli z různých důvodů techniku a nakonec ani sílu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 25.10.2016 18:59

Pane Ulči,

při vší úctě k Vám jsem si už nejednou povšiml, že semtam zacházíte s fakty kolem druhé světové války trochu volně. A to platí i o náletu na Drážďany - osvěžte si paměť díly renomovaných historiků - napsány o tom byly knihovny - abyste se nedopouštěl diplomaticky řečeno nadměrných zjednodušení byť snad jen proto, aby to pasovalo do článku.

A Bomber Harris byl jeden z těch mužů, díky nimž bylo Německo poraženo; je ostudné, že na pomník musel čekat až do roku 1992. A ještě víc ostudné pro Británii je, že po odhalení musela pomník hlídat policie, aby nebyl ničen rukama blbých pacifistů a lidskoprávních aktivistů, jejichž otcové a dědové umírali ve válce za to, aby oni mohl žít ve svobodné zemi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 25.10.2016 18:34

No, toho Abu Abbase

měli odstřelit při dopadení nebo - to je možná lepší - neprodleně popravit hned po zpravodajském vytěžení. Ušetřili by si výdaje za kompetenční spory a za držení teroristického grázla v kameňu. Koneckonců v dobách, kdy lidi ještě měli pojem o spravedlnosti a neztráceli čas diskuzemi o lidských právech zločinců, vrahů a teroristů, byli piráti po dopadení neprodleně věšeni na ráhnech.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 25.10.2016 18:11

Re: Bomber Command

Kolik lidí zahynul v Drážďanech, nikdo neví. Tou dobou už byl v Německu taový bo.del, že nikdo nevěděl, kolik lidí přišlo, kolik bylo do Drážďan evakuováno, kolik odešlo dál na zápas - prostě nic.

A po bombardování se jednak část mrtvých b ohnivé bouři prostě vypařila nebo byla zpopelněna tak dokonale, že nebyla rozpoznatelná a dvojak, po několika týdnech už nebylo možné donutit ani válečné zajatce vyklízet Lufschutzraumy plné mrtvol - radši se nechali zastřelit, než by tam vlezli a tak se to řešilo plamenometem.

Po válce se ruiny i s případný obsahem vytěžily, pomlely, z cihlové (a kostní) moučky udělaly tvárnice a postavily se nové Drážďany. V jednom takovém domě jsem mnohokrát přebýval. Zpočátku divný pocit, ale člověk si zvykne...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Tesařík 25.10.2016 17:01

Re: Bomber Command

Zlo začalo proudit... a co Khmerové?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kraus 25.10.2016 15:53

Bomber Command

plnila úkoly, kterými ji pověřilo ministerstvo letectví. A ministerstvo pouze předávalo instrukce, které obdrželo od těch, kdo odpovídali za vyšší válečné zájmy. Útok na Drážďany jako na klíčový komunikační a spojovací uzel si podle všeho před novou ofensivou vyžádal u Churchilla Stalin. Maršál Harris se tomu pokoušel bránit, i s ohledem na zbytečné ztráty letadel a posádek před koncem války. Akci po jejím skončení považovalo velení Bomber Command za velkou tragedii, „krvavý“ Harris, politickými špičkami ignorovaný až dehonestovaný, po válce raději odešel z Británie. V Drážďanech zahynulo asi 135000 lidí.

Jinak je zajímavé, že na Středním Východě i v té Kambodži byl dlouhá staletí celkem mír a pokoj (na tamní poměry), a největší zřejmě v dobách koloniální správy. Zlo jako by tam začalo proudit teprve s úsilím západních demokracií přizpůsobit tamní lid a poměry svému obrazu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 25.10.2016 13:06

V Londýně, v Polsku, na Slovensku a všude jinde,

kde Němci v té době válčili a vraždili, byli taky lidi. Chápu, podle vás byli Němci die Herrenrasse a měli na to všecko právo a když se die Untermenschen bránili, byla to neomluvitelná zvěrstva. Vojáci jsou podle vás taky lidi, nebo ne?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Morava 25.10.2016 12:43

Re: Drážďany v únoru 1945 byly plné vojáků, přibyvších

Ale byli tam lidi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 25.10.2016 12:26

Drážďany v únoru 1945 byly plné vojáků, přibyvších

tam z nejrůznějších front, byly důležitým a používaným železničním uzlem a Němci v té době stále vesele bombardovali Londýn a vraždili Neněmce všude, kde jen mohli, a nějak vůbec nebyli názoru, že je to zbytečné, protože přece už brzo bude konec války. Takže bombardování Drážďan bylo logické, správné a spravedlivé, ať si Němci a pokrokoví lidé celého světa vyzpěvují, co chtějí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Alda 25.10.2016 8:36

Díky.

Není co dodat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek