Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Zaloeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KLIMA: Co vadí klimatologům?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a ji do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
O. Istvanfy 11.5.2016 22:41Re: U to vidím ako sa v Austrálii strachujú, čo sa stane s Golfským prúdom. |
|
A. Richtr 10.5.2016 9:18Ano, az mi slza ukapla. Romantika aneb byl pozdni maj byl lasky cas... |
|
|
A. Richtr 10.5.2016 9:12Lokalni zalezitost?GolfskĂ ̋ proud ovlivĹuje podnebĂ vĂ ̋chodnĂho pobĹTMeŞà SevernĂ Ameriky od Floridy po Newfoundland a zĂĄpadnĂho pobĹTMeŞà Evropy. SevernĂ vÄtev GolfskĂŠho proudu, nazĂ ̋vanĂĄ SeveroatlantickĂ ̋ proud, zmĂrĹuje v zĂĄpadnĂ EvropÄ zimy, zejmĂŠna na severu. Ty jsou tak teplejĹĄĂ neĹž na jinĂ ̋ch mĂstech ZemÄ se stejnou zemÄpisnou ĹĄĂĹTMku. NapĹTMĂklad v lednu ÄinĂ rozdĂl prĹŻmÄrnĂ ̋ch teplot mezi pobĹTMeĹžĂm Norska a severnĂmi ÄĂĄstmi Kanady pĹTMibliĹžnÄ 30 °C. |
|
|
A. Richtr 10.5.2016 9:12Lokalni zalezitost?Golfský proud ovlivňuje podnebí východního pobřeí Severní Ameriky od Floridy po Newfoundland a západního pobřeí Evropy. Severní větev Golfského proudu, nazývaná Severoatlantický proud, zmírňuje v západní Evropě zimy, zejména na severu. Ty jsou tak teplejí ne na jiných místech Země se stejnou zeměpisnou ířku. Například v lednu činí rozdíl průměrných teplot mezi pobřeím Norska a severními částmi Kanady přiblině 30 °C. |
|
|
A. Richtr 10.5.2016 9:08Slunce bez skvrn tak podle australskĂ ̋ch a americkĂ ̋ch odbornĂkĹŻ bÄhem pĹTMinejmenĹĄĂm padesĂĄti let vĂ ̋raznÄ zbrzdĂ dosavadnĂ trend globĂĄlnĂho oteplovĂĄnĂ a snĂŞà prĹŻmÄrnĂŠ teploty o nÄkolik desetin stupnÄ. OteplovĂĄnĂ samo prĂ ̋ vĹĄak nezmizĂ a po skonÄenĂ pĹTMedpoklĂĄdanĂŠ malĂŠ doby ledovĂŠ zaÄnou prĹŻmÄrnĂŠ teploty opÄt rĹŻst. "Ve chvĂli, kdy se skvrny vrĂĄtĂ a s nimi i vyĹĄĹĄĂ sluneÄnĂ aktivita, teplota vyskoÄĂ zpÄt, blĂzko k hodnotÄ, kde byla, neĹž skvrny vymizely," zdĹŻrazĹuje vÄdeckĂ ̋ vedoucĂ novĂŠ studie Gerald Meehl z NĂĄrodnĂho centra pro atmosfĂŠrickĂ ̋ vĂ ̋zkum v Boulderu. Na zĂĄkladÄ souÄasnĂŠho vĂ ̋voje cyklickĂŠ sluneÄnĂ aktivity Meehl s kolegy oÄekĂĄvajĂ, Ĺže skvrny ze Slunce vymizĂ nÄkdy kolem roku 2022. NĂĄsledujĂcĂch 50 let by tak mohl bĂ ̋t ve znamenĂ ochlazenĂ. ZmÄna vĂ ̋konu sluneÄnĂ aktivity se odehrĂĄvĂĄ pĹTMedevĹĄĂm v ultrafialovĂŠm spektru. UV zĂĄĹTMenĂ ohĹTMĂvĂĄ stratosfĂŠru, protoĹže stimuluje produkci ozonu, pĹTMi kterĂŠ se uvolĹuje teplo. Pokles teploty by ovlivnil nĂĄslednÄ zmÄnu cirkulace i v dalĹĄĂch vrstvĂĄch atmosfĂŠry. |
|
|
A. Richtr 10.5.2016 9:08Slunce bez skvrn tak podle australských a amerických odborníků během přinejmením padesáti let výrazně zbrzdí dosavadní trend globálního oteplování a sníí průměrné teploty o několik desetin stupně. Oteplování samo prý vak nezmizí a po skončení předpokládané malé doby ledové začnou průměrné teploty opět růst. "Ve chvíli, kdy se skvrny vrátí a s nimi i vyí sluneční aktivita, teplota vyskočí zpět, blízko k hodnotě, kde byla, ne skvrny vymizely," zdůrazňuje vědecký vedoucí nové studie Gerald Meehl z Národního centra pro atmosférický výzkum v Boulderu. Na základě současného vývoje cyklické sluneční aktivity Meehl s kolegy očekávají, e skvrny ze Slunce vymizí někdy kolem roku 2022. Následujících 50 let by tak mohl být ve znamení ochlazení. Změna výkonu sluneční aktivity se odehrává předevím v ultrafialovém spektru. UV záření ohřívá stratosféru, protoe stimuluje produkci ozonu, při které se uvolňuje teplo. Pokles teploty by ovlivnil následně změnu cirkulace i v dalích vrstvách atmosféry. |
|
L. Metelka 10.5.2016 8:34Re: Také nás straili zvednutím hladiny oceánů. Kterým směrem je snad jasné. A termální expanze vody můe asi za polovinu pozorovaného nárůstu hladiny. |
|
|
O. Istvanfy 9.5.2016 23:03Re: Také nás straili zvednutím hladiny oceánů. Samotné topenie plávajúceho žadu samozrejme nespôsobí zmenu hladiny. Ale zmena teploty morskej vody určite áno. Ale ktorým smerom a o kožko - Boh vie. |
|
|
O. Istvanfy 9.5.2016 22:44Re: Plne súhlasím, a na to, e golfský prúd je vcelku lokálna záleitos obmedzená na severný Atlantik a tým pádom prakticky bez vplyvu na globálnu teplotu. Samozrejme ak sa neberú do úvahy nejaké fantazmagórie o prenáaní tepla do hlbín oceánov. |
|
F. Houňák 9.5.2016 21:54Připomíná mi to sluku hrabavou v teplém letním podvečeru. Je to tak dobře? |
|
|
F. Houňák 9.5.2016 21:52Zapáleného, hledavého, bohuel poněkud méně vzdělaného a bystrého diskutéra ejnu znám odsud ji léta a léta. Je to s ním sranda, jak vdycky s pomocí kulhavých argumentů hájí neobhajitelné. Takový folklór, asi si myslí, e za něco bojuje. |
|
|
L. Novák 9.5.2016 21:36Re: Volárik a Archimedův zákon Blábolíte nesmysly jako vdy... |
|
|
L. Novák 9.5.2016 21:32Re: Nechci vám teda radit, Miroslav ejna je místním agitátorem ČSSD a vyhláeným demagogem. Mějte pro něj pochopení... :-P |
|
P. Rada 9.5.2016 19:13Re: Hrubky pravopisné v diskusi mi vůbec nevadí. Vánějí hrubka ale vznikne pouhým vyjmenováním některých kladných a negativních vlivů anavíc bez toho, e jsou kvantifikovány. Zkusím to proto doplnit: http://www.enviwiki.cz/wiki/Soubor:Radiacni_pusobeni_AR5.svg Tak a ted si porovnejte třeba míry vlivu CO2 a sluneční iradiace které jste sám zminoval a co s toho vyvozoval.... "nepřipomíná Vám to něco"? |
|
|
P. Rada 9.5.2016 18:29Re: "Mám rád teplo" Nejde o zimu nebo teplo - jak se asi domníváte. Lidstvo chce předevím jíst a k optimální produkci potravin je nutné relativně ustálené klima. Toto nedoenou ani intenzivně pěstované a chytře geneticky modifikované plodiny + logistika proto, e k jejich pěstování je třeba intenzivně hnojit. Limitem pro takový proces je pak dostatek vech biogeních prvků, přičem naprosto nedostatkový zřejmě bude fosfor. Ten se sice postupně při málo intenzivním hospodářství uvolnuje rozpadem hornin ale to ani pro dnení intenzifikaci zdaleka nestačí. Největí světová loiska v Maroku u strategicky zkoupila Čína. Kadý dospělí si ho ale v sobě musí nést cca 1kg a zanedlouho nás bude 10 miliard. Máme fosfor mimo jiné nenahraditelně v DNA. O hnojiva (NPK) zapravená do půdy navíc u nás přicházíme smyvem skrze častějí přívalové detě na vysychající krajinu. Máte ale pravdu, e při oněco vyí teplotě nebudete muset tolik jíst kvůli kaloriím... - a při té jetě vyí u ani nebudete moci/muset cokoliv dělat. Vědí to i migranti s oblastí, kteří se o Vae dnení pohodlí přijdou podělit. Uvítáte je rád a ubytujete taky v teple? Moná budete muset a dokonce rád. Sami toti jako čei vymíráme a na důchod starí generaci musí někdo průběně vydělávat. |
|
|
P. Rada 9.5.2016 18:08Re: Vynořování s malé doby ledové? Máte obecně pravdu, e po poáru lesa zas můe na jeho místě narůst nový a bilanci uhlíku to dlouhodobě nezmění. To jsem ale neměl na mysli při uvádění toho příkladu. Změna klimatu dnes u dříve běnou renesanci toti nemusí připustit. Ty poáry v Kanadě jsou projevem extrémů klimatu i jeho celkového posunu. Ten způsobuje dlohodobou změnu v míře tepot i vláhy v krajině a tedy posun podnebních pásů spojený se změnou v půdě i nad ní vázaného uhlíku. Pokud se posunou celé podnební pásy naroste přímý antropogenní vliv i o ten uhlík uvolnovaný s půdy, permafrostu a potrvá dlouhhá tisíciletí, ne se poměry ustálí a zapraví se uhlík do znovu úrodné půdy docela jinde. Základem neobvyklého sycení atmosféry CO2, CH4 bylo dříve právě odlesnování, oddrenáování, vysuování skrze produkci suchomilných obilovin, produkce metanu s rýovit... To samo stačilo aby planeta nesklouzla do dalí doby ledové v důsledku působení Milankovičovi precese. Proto lidstvo a do nedávna proilo neobyčejně vyrovnaný interglaciál. Tato mírná a neuvědomělá činnost mu byla zpětně velmi prospěná. Externality dnes spojené s vyuíváním fosilů u je opravdu proti tomu dřívějímu odlesnování.. obludnost. To ale jetě neznamená, e by tato obludnost nemohla navodit podobně významě působící kladnou zpětnou vazbu při procesech s vysuováním rozlejhlých oblastí a navozením tání permafrostu. Pod permafrostem a v něm je toti uhlíu akumulováno zhruba 100x více jak současná roční produkce lidstva. Drí tam pod jakousi mrazovou pokličkou která ho zadruje u 3 miliony let a právě v této oblasti se otepluje dnes nejvíce - co dokládají i ty neobvykle rozsáhlé poáry. |
|
|
F. Houňák 9.5.2016 17:25Nechci vám teda radit, kdy jste tak chytrý (chtěl jsem dodat, jako tři vopice, ale nechám si to od cesty), ale i v té blbé Wikipedii stojí "Heute vorliegende Quellen über das Ereignis (přechod Hannibala přes Alpy) stammen von Polybios und Titus Livius. Sie stützen sich vermutlich auf die Berichte von Teilnehmern des Feldzugs.". Byli, nebyli, ale napsali. Asi se zeptali těch, co tam byli, to je metoda, která se pouívala u za neandrtálců a pouívá se dodneka, jenom ejna ji nepouívá, ten musí být vude osobně. Znáte Tita Livia a Polybia? A jetě si ejna hloupě vymýlí o nějakých kronikách. Vy jste skutečně číslo. Povězte nám jetě nějakou moudrost, jako e Hannibal nebyl Říman nebo něco takového, kdy jste taková studnice. A se poučíme. Onehdy mi jeden Němec vysvětloval, jak funguje ústřední topení, protoe byl zjevně toho názoru, e my Čei jsme slezli do průmyslové společnosti rovnou ze stromů. Vy fungujete podobně. |
|
M. ejna 9.5.2016 16:19hloupý Houňáku tvrdil jste, e Římané by existenci ledovců v Alpách během Hanibalova přechodu zapsali do kronik. Take dotaz zněl, kolik Římanů Hanibala doprovázelo. Dotaz zcela logický, na který ovem Vy nedokáete vůbec odpovědět a jen tvrdíte o druhých, e se blbě ptají. Znovu tedy opakuji: Hanibal nebyl Říman, Římané o jeho přechodu přes Alpy neměli ani tuení. Kdyby Hanibala doprovázeli, nepřekvapil by je. A protoe s Hanibalem neli přes Alpy, nemohli ani zapisovat své záitky z cesty přes Alpy. |
|
|
A. Alda 9.5.2016 15:23Mám rád teplo. Zmrzlá planeta mne neláká. Kdo chce zimu, toho můu zamknout do lednice. |
|
|
S. Kneifl 9.5.2016 14:42Re: pane Kneifle Nic nezjednoduuji, Ötzi zmrznul jen kousek nad (dnení) sněnou čárou, tj. ve výce, ve které přeití čerstvého zimního sněhu dost závisí na klimatu v létě. Tam se podle jednotlivých vrstev ledu nic moc zjistit nedá, neuloí se zdaleka vechny. A jak mě správně opravil pan Kavalír výe, ani to nebylo na ledovci, i kdy byl v době nálezu zamrzlý po pás v čistém ledu. |
|
|
F. Houňák 9.5.2016 14:02I vy jistě pochopíte, proč je vá tento dotázek hloupý a nedomylený, a s problematikou nemá takřka nic - kromě vaí ctěné osoby - společného. |
|
|
M. ejna 9.5.2016 13:59pane Hounáku i mě by zajímalo, kolik Římanů táhlo s Hanibalem přes Alpy. Při Vai "inteligenci" nám to jistě sdělíte. U jen proto, e Římané útok Hanibala od Alp vůbec nečekali |
|
|
M. ejna 9.5.2016 13:56pane Kneifle To si ale velmi zjednoduujete fytikální zákony pro tvorbu ledu. V oblastech, kde je ledovec, se tvoří led kadý rok z čerstvě napadaného sněhu. Take umrzlý ivočich se opravdu postupně dostává ní a ní. Pokud by tomu tak nebylo, neexistovala by věda, která zjiuje stav atmosfery a klimatu podle jednotlivých vstev v ledovci. |
|
|
F. Houňák 9.5.2016 13:52Řekl bych, e vae argumenty jsou poněkud primitivní a nedomylené. Určitě chápete proč, při své inteligenci. |
|
|
S. Kneifl 9.5.2016 13:08Re: pane Kneifle A kdy zmrzl, tak se sám zahrabal tak hluboko, aby ve sněhu vydrel a do dneka, e? Je asi celkem jasné, e kdy zmrzl a zasypal ho sníh, tak ten samý sníh asi nemohl hned dalí léto roztát. Take zmrzl na začátku ochlazování, v době, kdy bylo srovnatelné teplo jako dnes a teploty u byly na trvalém sestupu (jinak by za pár let při nějakém extrému zase rozmrzl. To znamená, e před jeho zmrznutím bylo klima jetě teplejí ne dnes. To se nijak nevylučuje s faktem, e od té doby mohlo proběhnout několik období skoro tak teplých jako dnes (ovem bez přispění člověka). Ve výce 3210 m bude hranice trvalého sněhu dost citlivá na kadou desetinu stupně. A nikde jsem netvrdil, e tam bydlel, zase si vymýlíte, pane ejno... |
|
|
Z. Lapil 9.5.2016 13:05Re: Vynořování s malé doby ledové? Dnes ráno byl v Radiournálu pan Adler, novinář ijící v Kanadě. Ten citoval kohosi, e lesní poáry jsou přírodním jevem a byly vdycky. Jediné, co je nové, jsou města u lesa, take kromě stromů mohou shořet i lidé. Ovem: postavit v Kanadě město nikoliv u lesa není dost dobře moné. Záleitost by řeilo vykácení několikasetmetrových okruhů kolem měst, ale to zas neprojde u ochránců. Mně nenadávejte, prodávám, jak jsem koupil :-). |
|
|
J. Kavalír 9.5.2016 12:37Re: Jak se můete po troce hledání dočíst, To ale nijak nevysvětluje, e Ötzi byl nalezen po 5 000 letech ve velice dobrém stavu. Kdyby nebyl po celou dobu "v mrazáku", asi by se zachovala jen kostra. V Alpách jsem pár průsmyků projel a nikde nebyl ledovec, take jsem na tom podobně jako Hanibal. Ty ledovce byly v bočních údolích i mnohem níe, ne ty průsmyky. Kadý začíná v karu, kde se hromadí sníh, a do údolí jde ledovcový splaz. V údolí pod Sonnblickem (Kolm Saigurn) byl například ledovec, který někdy kolem r. 1860 uzavřel přístup do zdejích zlatých dolů. Dnes je tam v dálce vidět kupka sněhu. P.S. Kolik Římanů bylo v Hanibalově vojsku, kdy putoval přes Alpy? |
|
|
F. Houňák 9.5.2016 11:35Jak se můete po troce hledání dočíst, zpod ledovce v Alpách se vynořují ani ne tak pračlověci, ale celé vesnice, postavené tam v době, kdy tam ádný ledovec nebyl (či ledovce nebyly, ono jich je tam víc). A ani nám známý Hannibal při svém přechodu Alp ádné ledovce neviděl. Zvlátní, grafomantí Římané jinak popsali kadou kravinu. |
|
|
A. Richtr 9.5.2016 9:38Omlouvam se za hrubky a diakritiku, ale tukal jsem to rychle na tabletu pri cekani nez se zvednou zeleznicni zavory, takze se omlouvam. |
|
|
J. Kavalír 9.5.2016 9:30Re: Vynořování s malé doby ledové? Po poáru tam vyrostou stromy nové a uhlík zase za pár desítek let uloí. Problémy dělá jen těch více ne 30 Gt uhlíku ročně ze spalování fosilních paliv. |
