M. Tlusty 27.5.2015 23:35

Zabrání 100% míst na parkování je výhodné jen pro výběrčí

100% zakaz parkovani je i proti zajmu mistnich. Umrtvuje jim spolecensky styk s prarodici a komplikuje zivot remeslnikum. Co by bylo i v zajmu mistnich? Parkovaci karty PŘENOSNÉ. Kterou by prendali ze sveho auta napr. do auta dedy, ktery jim prijel hlidat deti, aby sami mohli nekam odjet.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Scheck 25.5.2015 23:51

Podonost čistě náhodná

Asi vás nejvíc zajímá příměr k panu Machovi. Jeho problém je v tom (stejně jako u paní Šichtářové), že stále přehání, což někdy přechází do určité hysterie a strašení. Když potom chce něco opravdu důležitého sdělit, už nemá z čeho brát, protože plive, jako vždycky.

Je to podobné jako u fotbalového hráče, který po každém zákroku padá a svíjí se na zemi a dožaduje se u rozhodčího odpískání faulu. Paradoxně pak dochází k tomu, že když je na něj spáchán opravdu úplně jasný faul a měla by se kopat penalta, rozhodčí jen mávne rukou - "vždyť jde o známou firmu".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Povolný 25.5.2015 14:17

Inu paní Šiktařová

váš článek je pláč nad rozlitým mlékem.

Ve státě, kde obcházejí nebo porušují pravidla všichni počínaje nejvyššími patry politiky se nelze divit, když na dodržování pravidel kašlou i obyčejní lidé.

Ne nadarmo se říká, že ryba smrdí od hlavy. Důsledky jsou ovšem vážné - lidi nevěří státu a jeho institucím a podle toho to taky vypadá. Koneckonců, pravidla stejně platí jen pro kmány. Páni se s toho nějak vylžou. A když si k tomu přidáme, že se už zase jinak mluví než myslí (říká se tomu prozměnu politicky korektní vyjadřování), pravidla a zákony se nestanovují doma, ale v Bruselu,

EK si loajality členů EU kupuje za peníze, kterým se bůhvíproč říká dotace ... no, obrázek je dokonalý. Co mi to jenom připomíná? Žeby sovětský blok a RVHP?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Rameš 25.5.2015 12:34

Já s paní Šichtařovou

srdečně souhlasím. Jímá mne značná hrůza, když si představím, jak se všechny ty sledovací a bonzovací technologie dostanou do rukou všemocné (a všehoschopné) skupiny lidí. Možná ne 1984, ale 2034... a budeme ještě s nostalgií vzpomínat, jaké to bylo za nacistů či bolševiků.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Švrček 25.5.2015 11:26

Vskutku.

Jsem řidič, za život jsem už najel mnoho kilometrů. V tomto oboru jsem již skutečně "milionář". Všiml jsem si jednoho. Stále přibývá nejen značek. Stále přibývá plných čar na úkor přerušovaných. Přibývá případů, kdy konce vesnic a tm konec omezení na 50 km/hod mnozí starostové posunují někdy až sto, či 200 m za poslední barák. Přibývá malých i velkých kruhových objezdů, semaforů a to zejména těch, kde naskočí červená, když přijíždíte o fous rychleji, než je nařízeno. Přibývá šikan, retardérů, ostrůvků na přechodech. Mnohde, kde se stane vážná nehoda, přistoupí odpovědní na omezení v provozu některým ze výše zmíněných způsobů. Přibývá tlaku medií i politiků na větší postihy, častější a přísnější postihy a další omezení řidičů a zpřísnění pravidel. O opravách a omezeních z nich plynoucích ani nemluvě. Přibývá pump a nájezdů k nim, nemění se počet bilboardů, přibývá megaboardů. Přibývá samotných kamionů, aut a hlavně nezkušených řidičů a řidičů bezohledných. Naopak třeba ubývá odpočívadel u dálnic a ty, které jsou, bývají zapráskány odpočívajícími kamioňáky a zaneřáděny průvodními jevy (binec, lejna, šlapky, různí vykukové a zlodějíčci). Nebo ubývá mnoho kilometrů úseků, kdy nerušeně můžete udržovat pravidelnost a rychlost jízdy. Můžete si tak vybrat. Buď si i na kratší, ale zejména delší cestu z bodu A do bodu B vyhradíte podstatně více času, nebo se rozhodnete pravidla porušit, kde jen to jde. Já například kombinuji obé. Na cestu z našich prdelkovic do Prahy si již dávno nepřidávám rezervu 30 minut, ale minimálně hodinu. Rychlost v obci dodržuji, ale na volných úsecích jedu jak tatar. Zatím mi to vychází!  Quo usque tandem...?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Koutný 25.5.2015 10:59

V Dánsku

zvýšili rychlostní limit na dálnici (tuším ze 110 na 130, byl hodně nízký). Výsledek byl, že počet nehod a smrtelných úrazů KLESL.

Důvody se uvažují dva: při nižší povolené rychlosti (a jejím otrockém dodržování některými) dochází k více rizikovým situacím, neboť "dodržovači" častěji blokují ty, kteří jedou rychleji, a ti pak např. předjíždějí kde nemají. Za druhé pak přísná omezení vyvolávají v mnoha řidičích pocit falešného bezpečí a omezují jeho schopnost předvídat neočekávané situace (např. právě porušení předpisů někým druhým).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Janyška 25.5.2015 9:37

Nešermovat zákazy a příkazy a doučit se co vlastně značí.

3 velká negativa, tedy mír, svoboda a spravedlnsot stojí a rostou výhradně na kvalifikovaných zákazech. Výhradně. Tedy na tzv. negativních pravidlech  správného chování. Pozor na takové úvahy. Musí se znát podstata soukromého práva a neuznávat právo veřejné za podstatu správa lidského světa, když ono je jen politickýcm dohovorem, coby pravidla vládnutí, tedy vodítkem pro vládní činost a správu věcí veřejných, která nemá se soukromým právem co dělat... Dzp.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ptáček 25.5.2015 8:51

A jak v cizině?

Co se týká silniční dopravy, jezdím často do Norska a tam se stala jednomu českému řidiči následující příhoda. Překročil povolenou rychlost, zastavil ho dopravní policista a sdělil mu výši pokuty. Řidič se vyděsil, nic mu ale nezbývalo než zaplatit. Policistovi pak řekl, že za tak vysokou pokutu by mohl strávit dovolenou na Jadranu. Policista se usmál a opáčil: Ano, máte nepochybně pravdu. Ale kdybyste jel ještě o 10 km/h rychleji, pak byste za tu pokutu mohl strávit dovolenou v Karibiku! Myslíte, že by pak většina řidičů u nás na dálnici překračovala stotřicítku? A ještě jedno poznání: Polští řidiči u nás často jezdí jako čuňata. Ale jakmile přejedou hranici do Rakouska, jedou pečlivě podle předpisů. Proč asi?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Lesniak 25.5.2015 8:14

Tak to jste si vzala pěkného troubu

paní Šichtařová, když váš manžel netuší, že smažené jídlo pálí. Mimochodem, není to aktivní, ale adaptivní tempomat. A tím, že na žehličce v USA je napsáno, že může někoho popálit se výrobce chrání proti všem vykukům, kteří by se chtěli pak soudit. Jinak ten Váš článek je opět blábol. A pokud máte deprese z toho, že Bás někdo sleduje, tak zahoďte mobil, nechoďte do supermarketů a nejezděte autem. Dejte si na obličej škrabošku, pro jistotu začněte kulhat a vycházejte jen po setmění.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Roubal 25.5.2015 7:22

S něčím souhlasit lze, ale někde to autorka nezvládla...

Ztráta soukromí je něco, co se, do jisté míry, nelíbí nikomu. Zvláště v okamžiku, kdy si to soukromí chce, z nějakého důvodu, zachovat. V tomto směru s autorkou souhlasím, ale ne vždy.

Například její povzdech "Sleduje vás banka, co platíte kartou", není trefou do černého. Pokud vím, tak žádná banka nesleduje to, co platíte. Možná ještě to, či spíše právě jen to, u koho, kdy a kolik. A na tom nic špatného není. Ba právě nopak. Jak by asi jinak banka mohla službu platby kartou provádět, kdyby si nedokázala dát dohromady, komu má vaše peníze poslat? A to, že k tomu ještě přidá kdy to bylo, pokládám za veskrze užitečné.

Z podobného soudku pak je věta "Sleduje vás mobilní operátor, který neustále ví, kde jste". Tady dám atorce jednu radu. Zkuste svého mobilního operátora požádat, aby přestal sledovat váš mobilní telefon. Ano, líbit se mu to nebude. Ostatně, nejsem si ani jistý, zda vám vyhoví. Co vím ale jistě, že když vám nakonec i vyhoví, nebude se to na oplátku zase líbit určitě vám. Proč? Zkuste o tom popřemýšlet.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Scheck 25.5.2015 1:26

Jak nebýt ironický?

Nechci si teď připadat jako váš stálý "napadatel" (byť jsem vás už i někdy pochválil), ale skutečně nevím, jak se vyhnout ironii. Paní Šichtářová, používáte demagogie typu pana Macha (jak to, že už v té straně dávno nejste?..) Říkáte hrozné hlouposti. Pouze váhám, zda je to vaší upřímnou (svatou) prostotou, nebo jsou za tím jiné cíle. Pokud platí to první, klidně si s vámi sednu na pivo a zcela upřímně pohovořím (pokud samozřejmě nebudu odmítnut).

Poněkud zmatenému čtenáři se omlouvám. Chce-li věci více rozvést - rozvedu je.

• reagovat
• nahlásit příspěvek