5.5.2024 | Svátek má Klaudie


Diskuse k článku

ŠAMANOVO DOUPĚ: Jak jsem se srazil s letadlem

Když jsem byl výrostek, obdařený kolem značky Junior, jezdíval jsem často na liberecké svazarmovské letiště.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Jurax 4.3.2015 23:54

To asi ne

Zhruba v té době, kterou zde popisujete - nebo o pár let později - jsem absolvoval plachtařský výcvik. A pravím, že výrok "Někdy se nechali piloti kluzáků vyhodit do vzduchu na špagátu, na dlouhé gumě, to potom měli čas jen na jeden okruh." je zmatečný - gumicukem se dá odpálit tak akorát glajtr ze svahu, ale ne Pionýr, Blaník nebo Šohaj do cca 250 metrů výšky, aby mohl udělat jeden okruh - tedy vlastně obdélník - kolem letiště. Na to se užíval naviják zvaný Herkules, jenž pomocí dvanáctiválcového motoru Tatra navíjel lano zdéli kilometru tak rychle, že větroň lanem tažený (tehdy větroň, podle současné terminologie kluzák) nastoupal celkem strmě toho čtvrt kilometru (při silnějším protivětru až 300 metrů - s VT-109 Pionýrem), pak pilot lano vypnul, tedy odhodil, třikrát zarumplovav takovou páčkou a v první zatáčce upřeně čuměl na start, jestli mu netočí plackou (to by znamenalo, že se lano nevypnulo) a taky koutkem oka koukal po padáčku, na kterém se lano snášelo dolů ...