Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
POLEMIKA: K článkům pánů Stejskala a Mašaty
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Němec 6.9.2013 15:08Zvláštní srovnání V textu pana Stejskala mi vadí srovnání Československa s Izraelem. Jak vidno, Izrael byl v pozici, kterou věděl, že ubrání. My jsme neměli šanci. A nevšiml jsem si, že by Mašata oslavoval Brežněva. Necítím žádný cynizmus. Jen konstatování, že Brežněv udělal co musel. Kdyby to neudělal on, udělal to někdo za něj. Andropov by si to pohlídal. Článek pana Mašaty vnímám jako odpověď lidem, kteří jsou přesvědčeni, že mohl tehdejší vývoj jít dál. Mohl, ale asi ne s takovou razancí. A tam mohly být chyba našich představitelů v té době. Stejně je asi lichá představa, a vím, že je to jiná situace, že bychom se v roce 38 ubránili nějakou dobu Německu. Většina naší tehdejší obrany hranic byla ještě na papíře, nebo rozestavěná. A nevěřím, že němečtí stratégové to moc dobře nevěděli. |
|
|
P. Vaňura 6.9.2013 10:21Takže úplně obecně "Pokud máš sílu nějaké území vojensky zabrat, tak to udělej. Pak vždy najdeš dost právníků, který tvůj krok "zdůvodní."" Fridrich der Grosse Diktátor k filosofům: "Já budu jednat a vy budete pro mé činy vymýšlet zdůvodnění" (c) Karel Čapek Lze říci "Kdo je silný, může si dělat co chce, pokud ho někdo vojensky nezastaví." Ale v takovém světě platí Clausewitzovo: soustřeď své síly a klaď nepříteli maximální odpor, i když víš, že prohraješ. Takový boj ti dává naději na vzkříšení za změněných politických podmínek." |
|
|
P. Vaňura 6.9.2013 9:11S jednou věcí absolutně nesouhlasím Mezi Hitlerem a Brežněvem NEBYL ŽÁDNÝ ROZDÍL. Z hlediska Hitlera bylo obsazení zbytku Česka absolutně nezbytné, pro to, aby mohl zahájit válku proti Polsku. Hitlerův režim r. 1938 nebyl o nic horší, než Brežněvův režim r. 1968 a nota bene, Brežněv se ve svých už tehdy dost vysokých funkcích osobně podílel i na zločinech Stalinova režimu. Brežněv Dubčekovi přímo řekl, že "Pro udržení Československa ve své sféře vlivu je ochoten vést i další válku, jako byla WW2." A za války by se zločiny samozřejmě znásobily, tak jako tomu bylo v případě Hitlera. A ještě by mě zajímalo, zda autor dokáže ve známé historii nalézt jakýkoliv zločinný režim, jehož činy by našly podobnou logikou rovněž obhájit. "Uchazečů" je přitom mnoho, Sinacherib, známý z Bible (dal vyvraždit vzbouřené obyvatele Babylónu), Čingischán, Tamerlán, vládcové lidožroutské "civilizace" Aztéků... |
|
J. Vyhnalík 6.9.2013 13:39Re: S jednou věcí absolutně nesouhlasím Jak nacisty, tak bolševiky spojovala jedna zásadní paralela. Svoji ideologii postavili na jedné základní myšlence, která z jejich pohledu měla zachránit lidstvo a civilizaci a pro prosazení této myšlenky jim nebyla žádná (cizí) oběť dost velká. Jakkoliv jejich postupy mohly být ze strategického hlediska logické a správné, je třeba chápat, že nemohly být dobré, protože vadný byl jejich základní předpoklad ze kterého vycházeli. Z tohoto pohledu má Mašata pravdu, že okupace Československa byla z Brežněvova pohledu nezbytná, ale zároveň to nemůže být obhajobou okupace z hlediska mravního. |
|
|
M. Roesel 6.9.2013 1:05Pan Mašata si nezaslouží srovnýní s panem Stejskalem? To mi přijde jako přímá urážka pana Stejskala, která ovšem v článku není slovem zdůvodněna. Jediné, čeho se podle autora pan Stejskal dopustil je, že považuje pana Mašatu za cynika. Řekl bych, že autor panu Stejskalovi dluží omluvu nebo vysvětlení. Panu Mašatovi ze srdce přeji cestu do země, kde včera znamená zítra. |
|
|
P. Válek 6.9.2013 8:15Re: Pan Mašata si nezaslouží srovnýní s panem Stejskalem? Proč cestu ať se tam rovnou nastěhuje. |
|
|
J. Vyhnalík 6.9.2013 0:31Opakování Rozepsal jsem to podrobněji do diskuse pod článek pana Stejskala a tak teď jen stručně. To, že okupace byla s Brežněvova pohledu logická a neznamená, že byla spravedlivá a že pro nás byla prospěšná. Ovšem se stejnou logikou bychom pak mohli rozebírat, proč tedy Brežněv nerozpustil Varšavskou smlouvu a Sovětský svaz. Z jeho pohledu byla okupace logická a dá se dokonce spekulovat o tom, že jejím urychlením fakticky ušetřil spoustu životů. Nejspíš ne kvůli tomu, že by mu na nás kdovíjak záleželo, ale dokázal si spočítat, že mu daleko snáze projde rychlá okupace v srpnu 1968, než zásah v Československu rozštěpeném po třeba jen polosvobodných volbách o rok, dva později. Tento Brežněvův pohled sdíleli i vrcholní politici ve světě, byť formálně protestovali, žádnou vážnou hrozbu Brežněvovi nevyslali. Obě strany respektovali tehdejší rozdělení světa a zásadu Cuius regio eius religio. |
|
|
P. Vaňura 6.9.2013 10:07Ušetřil spoustu životů Soudruh Hitler to říkal taky. Váš předpoklad je, že by nás tak jako tak vojensky napadl, což není vůbec jisté. Historie nezná kdyby, ale bylo by třeba vydržet nějak až do prosince 1970, což se ani přes Palachovu oběť díky naší zabělosti napodařilo. V prosinci 1970 totiž v Polsku padnul Gomulka, jeden z iniciátorů srpnové okupace. |
|
|
J. Vyhnalík 6.9.2013 13:31Re: Ušetřil spoustu životů Samozřejmě, že jde o hru na kdyby, ale v roce 1989 také spousta lidí netušila, jestli nepůjde jenom o pokračování perestrojky a komunisté se nebudou nějakým trikem u moci držet nadále, jako to udělali v Polsku v 80. letech, kdy sice povolili volby, ale zároveň si většinu v parlamentu zajistili Ústavou. Gomulka byl šéf v Polsku, ale na Brežněvova rozhodnutí měl stejný vliv jako Dubček, tedy prakticky nulový. Samozřejmě, že pro Rusy by bylo složitější řešit naráz krizi ve dvou zemích, ale to na situaci nic neměnilo. V Evropě pevných a jadernou rovnováhou garantovaných hranic neměl nikdo ze socialistického tábora šanci na samostatné rozhodování, pokud to nedovolili komunisti z Ruska. Tak, jako ve všech nedemokratických diktaturách, probíhal u nás vývoj ne podle cyklů volebních, ale generačních. Ke změnám docházelo až poté, co jedna generace zestárla a začala vymírat a o uvolněná místa a vliv se poprali následovníci. To byla vždy období, kdy byly možné změny a trvalo to jen tak dlouho, dokud se moci nechopil někdo dostatečně odhodlaný a bezohledný, aby si moc udržel. V Rusku to byl Stalin, který se snažil moc soustředit ve svých rukou už za Leninova života, a po jeho smrti postupně odstavil méně bezohledné (ne méně bezohledné vůči lidem) soudruhy Trockého, Zinověva, Kameněva, Bucharina atd. Po Stalinově smrti se k moci dostal Chruščov, ale moc si neudržel a byl vystřídán tvrdším a rozhodnějším Brežněvem, který si vládu udržel po dvě dekády až do své smrti. Dál už si to není třeba rozepisovat. Naší jedinou nadějí, byla změna v ruském vedení a ta byla za Brežněvova života vyloučena. |
