Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
SPOLEČNOST: Quo vadis, člověče?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
J. Zak 10.5.2010 14:52Tea Party Movement Ze na to masy nekdy maji ukazuje Tea Party Movement tady u nas ve Statech. Zacalo to spontanne bez nejakeho centralniho vedeni no a vcera uz prvni clovek vyhral volby nad usazenym kongresmanem a bude tam sedet on! A tento process bude, doufejme, pokracovat i v budoucnosti. Masy proste nesmi zustat lhostejne doma, nekdy je treba vyjit do ulic. |
K. Kužel 10.5.2010 14:39Dovoluji si předložit článeček vlastní výroby "Krizi přivolal Petr Hájek" na svém blogu |
J. Schwarz 10.5.2010 10:39Nepoužíval by se pěstní klín. k jeho vylepšení nebo náhradě by nebylo potřeba "demokratického kolektivního rozhodnutí". Kdo by měl nápad a vyrobil něco lepšího, ten by si to mohl realizovat sám. Problém demokracie není ve hlasování, ale v tom, o čem se hlasuje. Vůdce klanu může být člověk moudrý, ale taky autoritativní blbec, který dokáže zorganizovat leda podklan svých stoupenců k terorizování zbytku. Vláda demokratické lůzy to dokáže taky. Řešením by bylo nevnucovat kolektivistické přístupy a ponechat každého, kdo si chce jít vlastní cestou na vlastní riziko jeho osudu. Většinou bývá příjemnější než ten vnucený "společný". |
M. Westman 10.5.2010 9:27...pokračování V tradičních společnostech, o kterých se rozepisujete lidé věřili svým náčelníkům a léčitelům, dokázali se jim podřídit a spoléhali na ně. Také bychom mohli říct, že neměli na výběr. V informační společnosti jako je ta naše (post-tradiční) se každodenní život točí zejména kolem filtrování nekonečného množství často protichůdných zpráv. Na jedné straně bychom si přáli, aby to za nás někdo udělal, na straně druhé je stále obtížnější a bude, vymívat lidem mozky. Lidé požadují daleko více autonomie při řešení životních otázek než kdykoliv předtím. A to se domnívám, že již dnes koliduje s tzv. reprezentativní demokracií opřenou o, dnes již mnohdy zastaralé, pravolevé politické ideologie. (V literatuře jsem našla, že přímé metody demokracie existují dodnes v několika švýcarských kantonech.) Výrokům, že masy jsou velmi hloupé bych se programově vyhýbala.
Stejně jako vy, bych se ráda vrátila k autoritám, ale jak je nově zadefinovat. Víte o nějaké, které by stálo za to se svěřit? |
M. Westman 10.5.2010 8:36Co s tím? Váš příspěvek o náčelnících a šamanech je milý. Také jsem měla možnost se s tímto dodnes přežívajícím společenským uspořádáním trochu seznámit během svého života v Jižní Africe. Ovšem celá věc není tak jednoduchá a už vůbec ne přesaditelná do kontextu současné západní civilizace. To, že si mohu přečíst váš text na internetu jako každý internetově gramotný člověk, má svá velká Pro ale i Proti. Fakt, že informace, prakticky o veškerém lidském konání, jsou v podstatě dostupné všem, má za následek právě ty obrovské problémy spojené s rozpadem autority i absencí silné víry. Navíc internetové prostředí není hierarchické, což je struktura bez které se autorita a víra, v tom starém pojetí, neobejdou. Tedy dva základní pilíře, na kterých stojí stará kmenová společenství vzaly v naší společnosti za své. Co s tím? |