Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
LITERATURA: Český mistr pera William E. Western se vrací!
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Mgr. Milda 10.12.2009 22:27Kultura Rodokapsu a Červené knihovny je v našich dějinách hluboce zakotvená pokračovali v ní i komunističtí autoři, třeba soudruh docent Běhounek se svojí socialistickou SciFi. V prvních poválečných letech mládež hltala ty rodokapsy, šířící jakoby znalost amerického západu. Jejich autoři však ve svých Předních Záběhlicích z toho divokého západu zažili asi tolik, jako Karel May, dederónský učitel. Moje sestra zase hltala díla madame Courts-Mahlerové, při zběžném počtení v těchto veledílech mi uvázlo v paměti velmi často opakované rčení?"sním,či bdím?" Tak tedy opravdu sním, reálného na tom nebylo ani zbla. Ani dnes nemá český román, napsaný Františkem Čubíkem šanci na úspěch,autor si musí založit nějaký krásný pseudonym, třeba Frank Dogherty. |
|
|
Vlad 11.12.2009 13:19Re: Kultura Rodokapsu a Červené knihovny je v našich dějinách hluboce zakotvená Jeden z rodokapsů byl ovšem přímo věštecký. Kapitola tam končila slovy: "Bandita a jeho soudruzi zmizeli ve tmě." Předpovědět to padesát let dopředu, to je přece výkon. První číslo nebyla kovbojka, ale román Děti krize. A May nebyl dederón. Dederonová a Bundová republika byly vytvořeny později. |
|
|
Fencl 11.12.2009 14:29Re: Kultura Rodokapsu a Červené knihovny je v našich dějinách hluboce zakotvená P nejstarším Rodokapsu jsem na Psu psal zde je to Zelená paruka od neznámého autora, ale pravda, jen tři týdny poté vyšly Děti krise (4. 7. 1935) s podtitulem Zápisky mladého doktora. Jak bylo zjištěno, skutečným autorem byl Jaroslav Josef Svoboda kryjící se jménem Vladimír Zeman. |
|
|
X 11.12.2009 14:30Re: Kultura Rodokapsu a Červené knihovny je v našich dějinách hluboce zakotvená Děti krize jsou tedy až čtvrtým Rodokapsem (čerpáno z Jarešovy a Janáčkovy knihy) |
|
|
Vlad 11.12.2009 15:51Re: Kultura Rodokapsu a Červené knihovny je v našich dějinách hluboce zakotvená Díky vřelé. Asi máte pravdu. Víte, my měli na půdě těchhle věcí bednu, první stovku Rodokapsů komplet. Kromě čísla jedna. Ale hádal bych se, že Děti byla tedy dvojka. Jinak Bob Hurikán určitě vyhrál románem Plameny vzpoury a za výhru si koupil chatu pro sebe a Bo. Kromě Rozruchů, Weekendů a Divokých Západů muselo existovat něco jako Bílý Vlk. Dvě číslaq jsem míval. A možná bude zajímavé vzpomenout, že v Ahojích na sobotu vycházelo posledních 13 dobrodružství Léona Cliftona. Parodie. V posledním díle si Clifton doma zapomene své univerzální kladívko a jde zatknout šéfa Scotland Yardu, jenž je šéfem bandy obchodníků s dětmi či ženami. Bez kladívka je ovšem omráčen a rozpuštěn ve vaně s kyselinou sírovou. Cliftonova bytná mu nese to kladívko. Překvapí šéfpolicajta, zabije ho kladívkem a odnese si láhev kyseliny s rozpuštěným detektivem. Zmizí neznámo kam. |
. |
|
Fencl 11.12.2009 16:15Re: Kultura Rodokapsu a Červené knihovny je v našich dějinách hluboce zakotvená O cliftonkách chystají knížku Pavel Janáček a Michal Jareš, v jejichž knížce Svět rodokapsu (sic, s malým S) z roku 2003 se mj. dočítám, že Vámi zmiňovaný Plamen vzpoury vyšel jako 232. Rodokaps dne 17. listopadu 1939 (zaujímavá to shoda-náhoda s ohledem na datum). Tehdy to Peterka vydal pod jménem Bob Peters, ale v letech 1969, 1970 a 1991 vyšla další tři vydání pod pseudonymem Bob Huriukán. Janáček a Jareš zpracovali v knížce zřejmě všechny tehdejší edice, ale Bílý Vlk chybí. Mimo Rodokapsu jsou tu však Weekend, Rozruch, Krásný román, Moderní romány, Divoký západ, Čtení pro ženy, Dobré čtení, Večery pod lampou, Besedy Hvězdy, Románové novinky, Oddech po práci a Večery. |
|
|
Vlad 11.12.2009 22:34Re: Kultura Rodokapsu a Červené knihovny je v našich dějinách hluboce zakotvená Bylo to Volání Bílého Vlka a Návrat Bílého Vlka. Možná že jen pár sešitů. Obálka nebyla barevná, hnědá nebo fialověhnědá. Jestli si dobře vzpomínám, nahoře byl pruh se siluetami koní s jezdci. Ale už je to let. Pěkně prosím, kdo ten Svět rodokapsů vydal? Zkusím to sehnat. Vzpomínky na mládí. |
|
|
Fencl 12.12.2009 8:53Re: Kultura Rodokapsu a Červené knihovny je v našich dějinách hluboce zakotvená Návrat ... je Divoká západ č. 5 z 18. 3. 1939 od Hala Dunninga. Jenže předcházel už Zákon Bílého Vlka (18. 2., číslo 3) a následovala Smečka B. V. (7), POd maskou Bílého Vlka (8) a právě Volání (10 - ze 27. 5.). Vše od téhož autora. Američan, narozen 1907. Jeho White Wolf´s Pack vyšlo v USA 1929. |
|
|
Vlad 12.12.2009 12:18Re: Kultura Rodokapsu a Červené knihovny je v našich dějinách hluboce zakotvená Jste naprosto perfektní. Tím se vysvětluje má vzpomínka na pruh siluet. Něco takového měly asi ty Divoké západy. |
|
|
IF 12.12.2009 19:46Re: Kultura Rodokapsu a Červené knihovny je v našich dějinách hluboce zakotvená Ne, neděkujte, prostě jsem tehdy koupil tu knihu, vše to tam je, kdo ví, třeba ještě není roztebraná! IVO |
|
|
Vlad 11.12.2009 22:46omluva Už jsem to našel ve Vašem článku o prvním čísle. Karolinum 2003. I tak děkuji. |
|
|
Vlad 10.12.2009 13:28I naši sousedi mají něco podobného. Klasikou těchhle pseudonymů je Léon Clifton pana Šťastného (275 sešitů ze začátku dvacátého stoleté, několik vydání). O třídu horší - protože s nastavovanou kaší tak 30-40 stran z osmdesáti - je Jerry Cotton, agent FBI v New Yorku, kterého vydává All Press ¨někde z Českého Těšína či Frýdku-Pístku v napodobenině odeonské edice 3x. Píší to Němci, odhadem tak čtrnáctiletí. V jednom díle líčí, jak chytal bandity na Bowery, kterou lokalizuje mezi 111 a 129 ulici. Přitom tam je černošský Harlem, Bowery je jižní konec 4. ave, někde od Canal street po 4. ulici před náměstím Cooperovým. Kousek od dnešního Ground Zero. |
|
|
Ivo Fencl 10.12.2009 15:06Re: I naši sousedi mají něco podobného. Poprvé k nám přinesla COTTONA "MoBa" už roku 1995, kdy zjara vyšel sešit Dívky na odstřel (a pak řada dalších). Téhož roku, dokonce už v únoru, začalo totéž nakladatelství i s objemnějšími knížkami (jiná řada), sám vlastním Nenech mne zemřít, Jerry! No, a nyní tedy vychází tyto románky i po třech napodobujíce edici Třikrát. Ne nezajímavé jako kuriozity jsou samozřejmě i filmy let šedesátých s Naderem. |
|
|
Vlad 11.12.2009 13:12Re: I naši sousedi mají něco podobného. Díky. Neměl jsem tuchy. I když .... než dalšího Jeremiáše Bavlnu, to radši tu Šagiňanovou. |
|
|
eva 10.12.2009 12:39krásný brak Já jako dítě (*1944) jsem toho Modrého Mauritia četla u nějakého bratrance, docela mě to bavilo. Úplně mně to do dneška vypadlo z paměti, až teď! Díky za připomenutí. Myslím si, že např. v současné edici Původní česká detektivka vycházejí takové hrůzy, že proti tomu předválečný brak je literární skvost. Když nic jiného, byl aspoň napínavý. A neříkejte, pamětníci, že jste se nebáli! |
|
|
Vlad 10.12.2009 13:32Re: krásný brak Na internetu existuje antikvariát leonclifton, kde sběratelům nabízejí (dost draho) podobné věci. |
|
|
krmič 10.12.2009 15:45Re: krásný brak Modrý Mauritius, tak na tuhle knížku si často vzpomenu! |
|
|
Kresinka 10.12.2009 7:04ještě bych připomenula jméno A.C. Dogg, hádejte, kdo to je ? |
|
|
Vlad 10.12.2009 13:35Re: ještě bych připomenula Nemám bohužel tušení. Zato vím, že Jim Dollar, autor románu Mess Mend (?), byla Margareta Šagiňanová. |
|
|
nobody 12.1.2010 20:04Re: ještě bych připomenula v knižnici Kontakt vyšly v roce 1970-71 tři knihy D.A.Dogga /Akce Býčí oko a další dvě "Akce" - Krogius a Marcel - později v roce 1978 vyšla v Románových novinkách kniha Svatoň, Bureš,Pecha - Akce Býčí oko - takže Dogg jsou tihle tři páni - mimochodem dobré příběhy + další dva příběhy Svatoně a Bureše vydané v edici Gong - Případ Tristan a Případ toho druhého........ možná se mýlím....... |
|
|
Eso 10.12.2009 1:44Moje oblíbené je ...... ....." Ringo " Čech. To je na zlatou medajli. Ještě navrhuji třeba Jiří " Boom Boom " Paroubek. |
|
|
Weckel 10.12.2009 5:41Re: Moje oblíbené je ...... Nebo haussmannovské Poen d´Reck. |
