Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
PORTRÉT: Jasmínka
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Jakub S. 10.9.2009 12:30Re: krásná odpověď... Přesně - jak aktuální, Yossariane! Ale Češi si přece dovedli s každou dvaadvacátou hlavičkou dycinky poradit. Holt museli. Dyž tady chtěli vydržet. A vydrželi. Na každou hlavu se najde čepice. |
|
|
Apina 10.9.2009 11:20Re: krásná odpověď... Jak píše JanaBu - viz Heller Hlava XXII, tam už všechno bylo. Já, když si někdy přečtu takovou odpověď, tak nevím, zda se smát nebo plakat |
nebo obojí najednou. Osobně bych dala na Dede, ta už to musela vyšpijónit pro své kluky chlupaté. Pokud to není nebezpečné (příliš mnoho vakcíny?, to by věděla Lucka), asi bych svému psovi, pokud bych ho někdy měla a chtěla s ním přes kanál, dala pro jistotu o jedno pigáro navíc. Ale to je pouze můj soukromý názor.|
|
Xerxová 10.9.2009 11:36Re: krásná odpověď... Dede zatím neměla problém - neboť kluci jsou sice taky tříletou vakcínou, ale zatím jsou méně než rok od vakcinace... takže jsou v pohodě. Mně se právě zbytečně očkovat Betka nechce - to prostě musím nějak přeluštit ty jejich předpisy (ono to vypadá, že by to mělo jít i s tou tříletou)... Mně se jen líbí, jak jsem se vypisovala s tím, že vím, co musím splňovat (aby neměli pocit, že chci po nich zbytečně základní informace), že mi jde právě jen o tu změnu legislativy v ČR a jen o tu víceletou vakcínu... |
|
|
Lucka 10.9.2009 11:45Re: krásná odpověď... Xerxová, já to z hlavy taky nevím, ale zkus se ještě poinformovat na veterinární správě ČR - na jejich webovkách www.svscr.cz by na ně měl být telefon. Třeba by ti poradili.. se kdyžtak vymluv, že neumíš dobře anglicky a nemáš nikoho, kdo by ti to přeložil |
|
|
Xerxová 10.9.2009 11:58Re: krásná odpověď... Lucko - dík - tyto stránky pochopitelně znám, a z nich vyplývá, že je důležitá platnost vakcíny v zemi "očkovací" - tj. oficiálně by neměl být problém. Ale i tyto stránky odkazují pro podrobné a aktuální informace právě na ten britský web. Chtěla jsem mít jistotu a tak jsem se zeptala |
... Prostě mi jde o to, aby na hranicích neměli starý papír, že se očkuje v ČR každý rok 
. Kolegyně je vynikající angličtinář, švagrovka taky, tady třeba taky někdo o dlouhých večerech
bude studovat dovoz rybiček a papouchů a přepravu dobytčat... do VB... Tak to třeba někdo zjistí (a nehlaste se všichni |
|
Dede 10.9.2009 12:31Re: krásná odpověď... Milá Xerxová, já ti zatím nabídnu jen jeden precedens - v Norsku mi na veterině přímo řekli, že jejich úředníci tříletou vakcínu neuznají, i když se v Norsku používá. Zatím |
|
|
Xerxová 10.9.2009 14:44Re: krásná odpověď... Dík |
|
|
EditaK 10.9.2009 10:54Jasmínka je krásna modrobiela mačička |
, k uškám hlavička možno ešte dorastie a keď nie, tak proste má orientálneho predka. |
|
abyt 10.9.2009 10:43Ahoj Jasmínko, modrá kočičí prinzezno! No kdyby tě viděl náš Anešek... |
|
|
MaRi 10.9.2009 10:39Jasmínka je nádherná kočičanda a budete s ní mít spoustu legrace a zážitků, ale Zvířetníci jsou cháska nevycválaná. Nejenže se při čtení nesmí pít kafe a jíst, ale je také třeba mít na dosah čistý suchý oděv (nebo si včas odskočit - což jsem neučinila ). |
|
|
zana 10.9.2009 10:32Pražení! ještě jednou - zde |
|
|
Kačer 10.9.2009 12:15Re: Pražení! Jo oni jsou tam termiti! Tak už jsem tam napsala |
|
|
Rpuť 10.9.2009 10:16Lidi, MOMENT! V klidu a popořádku. Že pan Hollauer trpí, je jasné, otázkou je, jaká je skutečnost. Na jednu stranu píše Hollauerová-Sehnerová - na druhou stranu, že knihy vyhodí její syn, neb pan Holauer není dědicem ze zákona. Takže - je manžel nebo není manžel? Ovšem ty knihy vydával on, aspoň to tam bylo vždycky napsané, takže by měl být vlastníkem nebo spoluvlastníkem. Jediné, co lze panu Hollauerovi poradit je - poradit se s právníkem! Motat se do toho jako neoprávněná civilní osoba je sice hezké, ale na nic. Nikdo z nás k tomu nemá oprávnění. A jestliže on na ty knihy nemá právní nárok, tak by stejně naše snaha byla marná. Krom toho pan Hollauer je dost konfliktní člověk - zažili jsme tady, když sem Dede přetiskovala kapitoly z pí. Sehnerové. Vztahy v té rodině budou dost komplikované. Radím zvýšenou opatrnost. Jediné rozumné, co mne napadá - nějaká organizace??? nebo oprávněná osoba??? by mohla nabídnout synovi paní Sehnerové odkoupení celého skladu s tím, že by se pak knihy prodávaly na psích výstavách nebo při podobných příležitostech, takže by organizace nebo dotyčná osoba třeba i něco vydělali. Syn, ať by byl jakýkoli ,jistě nepoveze knihy do sběru, když by za ně mohl něco získat. Ale to je tak všechno, co můžeme udělat. |
|
|
Matylda 10.9.2009 10:28Re: Lidi, MOMENT! Tak tohle pozadí jsem neznala. Ale pokud je nakladatel, měl by být minimálně spoluvlastník, autor mívá autorská práva, ale knihy fyzicky bývají nakladatele, pokud to nemají ošetřeno jinak. |
|
|
abyt 10.9.2009 10:37Re: Lidi, MOMENT! Při vší úctě k bolesti nad ztrátou milovaného člověka, taky si myslím, že je vše trochu jinak. |
|
|
holl část první 10.9.2009 18:38Re: Lidi, MOMENT! Vážení a milí, uklidním Vás a rozptýlím chmury... Věc je složitá, velký člověk, velké problémy, tak to bývá, popíšu kostru... Paní psala pro svou potěchu, vše jsem financoval léta ze své pod. činnosti, pak žena vážně onemocněla a potřebovala denní péči a přítomnost, tudíž jsem měl na výběr: opustit zbožňovanou ženu - většina lidí to po nějaké době nezvládne a od partnera odejde, či se o ni starat, ocitnete-li se jako živnostník v takové situaci, ujišťuji vás, že dopadnete stejně, nejsem sám, pokud byste nenašli pochopení a pomoc v nejužší rodině, u dětí, tj. že se o nemocného občas postarají, když jdete 10x ročně z domu za prací, tedy za zakázkou, která vám umožní přežít, pokud vás činnost neuživí, v tomto případě vydávání paniných knih... jenže není-li ochota u syna 3x či 4x za zimu odpoledne rozhrabat popel v kotli a přiložit a s matkou si do večera popovídat, než se vrátíte, aby se případně nestalo, že vaše žena bez pomoci zemře, je to zlé... na některé nemoci u nás nedostanete ani invalidní důchod, pokud někde nepodmáznete, morálně jsem to nedělal ani u zakázek, takže je to nepřijatelné i v této situaci... snažíte se to nějak zvládnout, moc to nejde, postupně se vrší dluhy, trvá-li to deset a více let, je to destruktivní... jde o nemoc, není se zač stydět, to se může stát doslova všem, pozor na to... nikdo není ze železa, miliardář se přes noc může stát bezdomovcem, ani neví jak... |
|
|
Apina 10.9.2009 10:51Re: Lidi, MOMENT! Také mě při první informaci zarazilo - manžel a není dědicem ze zákona? Já sice nejsem právník, pouze jsem se v poslední době v této záležitosti musela poučit. Je to tedy manžel nebo druh paní Sehnerové? Manžel má totiž ze zákona nárok na 50% majetku (je v 1. skupině), který je ve společném majetku manželů, přičemž 50% už je jeho automaticky - z celkového společného vlastnictví manželů mu automaticky připadá dalších 25% a teprve o zbytek (osobní majetek zemřelé + případný zbytek společného vlastnictví) se dělí s dětmi, které samozřejmě musí ze zákona dostat svůj podíl. Tudíž je to otázka pro právníka, kdo je ze zákona dědicem nebo ne. Mimochodem i druh, který s dotyčnou žil ve společné domácnosti (stejná adresa v občance apod.) patří tuším do poslední dědické skupiny, přednost má přirozeně dědic kategorie první, čili syn. Předpokládám, že paní Sehnerová zřejmě nezanechala závěť, navíc zde je osoba syna, kterého by i v takovém případě bylo možné vydědit pouze ze zákonných důvodů, pokud by bývala o to paní Sehnerová vůbec stála. Další věc, jak správně podotkla Rpuť je, čí ty knihy opravdu jsou? Autorská práva má jistě paní Sehnerová a její syn, případně skutečný manžel, vlastnictví vydavatelství a výtisků je druhá stránka - měli ho společně nebo pouze pan Hollauer? Pokud si ty knihy teď koupíte, komu půjdou peníze - panu Hollauerovi nebo synovi paní Sehnerové? Vztah syna s panem Hollauerem asi není přátelský (podle toho, co se tu píše), ale jediná možnost je, aby se ti dva v zájmu zemřelé pokusili dohodnout, do toho nemůžeme nikdo mluvit. Tudíž je to sice asi kruté, ale podle mého názoru pan Hollauer by měl u dědického řízení uplatnit dluhy dotyčné vůči zřejmě jedinému dědici (pokud pan H. není pozůstalý manžel), například za spotřebovaný papír nebo náklady na tiskárnu a knihy, pokud mu patří, odstěhovat do nějakého pronajatého skladu, případně k nějakému kamarádovi. Prostě vidím vice řešení, než knihy odvézt na skládku a syn by mohl být rád, kdyby něco utržil. |
|
|
Matylda 10.9.2009 11:00Re: Lidi, MOMENT! Já jsem myslela nejdřív emocemi a pak hlavou. Nicméně nakladatelství v potížích se obvykle obrátí na Levné knihy, pokud už není šance, že by prodali jinde a jinak. Sice to zamrzí (potkala jsem tam i svoje překlady z jednoho nakladatelství, které končilo), ale je to taky cesta. |
|
|
Apina 10.9.2009 12:06Re: Lidi, MOMENT! Vždyť my jsme tady hodně emociální. Jinak by to tu vypadlo, jako na jiných diskuzních fórech. Dotyčný pán se bohužel evidentně hodně trápí a není zdravý, ale v případě dědického řízení není možné dávat najevo nějakou slabost, toho využijí ostatní dědicové. Pokud se na to necítí, je na místě, aby pana Hollauera zastupoval právník, kterému dá plnou moc, zvláště, když jde o autorská práva a tak podobně. Však mě také bylo všelijak, když mě příbuzní, kteří si naší bezdětné tety 5 let nevšimli, obvinili, že jsem ji přesvědčila, aby napsala závěť v můj prospěch. Na tom bylo vtipné to, že my jsme tetu naopak prosili, aby těm druhým vůbec něco připsala (nechtěla jim dát nic), tak se na ně zlobila. Já až při probírání pozůstalosti pochopila proč - dokud nezemřel jejich otec, byla pro ně všechny moc dobrou kasičkou a do té doby se k ní chovali dobře, po jeho smrti již zajištění po ní ani nevzdechli. Nás (rodina druhého bratra) přitom ani nenapadlo, že bychom si od ní půjčili třeba jen korunu. Já fakt zírala, když jsem ty zápisky probírala. Mé mámě jejich matka řekla ani ne 3 měsíce po tátově smrti, že je na tom lépe než ona, že bude dědit po tátovi, to byl moment, kdy jsem se rozhodla, že nad rámec závěti nedostanou ani třísku. Přitom po mě chtěli tržní podíl na nájemním bytečku, který teta vyměnila v roce 1955 za jiný, že prý byl všech sourozenců (za tuhého komunismu soukromé vlastnictví bytu v činžáku!!!!). Tak v takovéto situaci prostě není možné se hroutit a dělat ze sebe chudáka (bylo mi přitom hodně zle), ale srovnat si všechno v hlavě a bojovat už v zájmu zemřelého. |
|
|
holl 10.9.2009 18:22Re: Lidi, MOMENT! Vážení a milí, uklidním Vás a rozptýlím chmury... Věc je složitá, velký člověk, velké problémy, tak to bývá, popíšu kostru... Paní psala pro svou potěchu, vše jsem financoval léta ze své pod. činnosti, pak žena vážně onemocněla a potřebovala denní péči a přítomnost, tudíž jsem měl na výběr: opustit zbožňovanou ženu - většina lidí to po nějaké době nezvládne a od partnera odejde, či se o ni starat, ocitnete-li se jako živnostník v takové situaci, ujišťuji vás, že dopadnete stejně, nejsem sám, pokud byste nenašli pochopení a pomoc v nejužší rodině, u dětí, tj. že se o nemocného občas postarají, když jdete 10x ročně z domu za prací, tedy za zakázkou, která vám umožní přežít, pokud vás činnost neuživí, v tomto případě vydávání paniných knih... jenže není-li ochota u syna 3x či 4x za zimu odpoledne rozhrabat popel v kotli a přiložit a s matkou si do večera popovídat, než se vrátíte, aby se případně nestalo, že vaše žena bez pomoci zemře, je to zlé... na některé nemoci u nás nedostanete ani invalidní důchod, pokud někde nepodmáznete, morálně jsem to nedělal ani u zakázek, takže je to nepřijatelné i v této situaci... snažíte se to nějak zvládnout, moc to nejde, postupně se vrší dluhy, trvá-li to deset a více let, je to destruktivní... jde o nemoc, není se zač stydět, to se může stát doslova všem, pozor na to... nikdo není ze železa, miliardář se přes noc může stát bezdomovcem, ani neví jak... |
|
|
holl část druhá 10.9.2009 18:25Re: Lidi, MOMENT! Takže se nakonec ocitnete v neřešitelné situaci, která nejde zvládat, příčin je více, netřeba je rozepisovat, jsou vážné... pak musíte vše začít nějak řešit, osobně jsem převzal právně všechna pasiva, jde to u nás, i když se vám to nezdá, vyzkoušel jsem si to osobně, zabetonujete je tak, že jsou dobytné jen u vás, partner je tím mimo, jemu přenecháte aktiva, není myslitelné ohrozit ženu, kterou zbožňujete 20 let a jste s ní 24 hodin denně, mnohokrát jsem prosil Boha, aby si vzal mne a ne mou ženu, pak se rozvedete, abyste tomu dal definitivní úřední punc... a žena je z toho venku... vy řešíte situaci, když jsme vyřešili úhradu pasiv, a než jsme dali následně do pořádku svůj osobní život a právní vztahy, žena zemře... tak se to někdy stane... žel vám nezbude nic, vysypaná kapsa, na druhé straně vše... ztráta ženy, kterou dvacet let máte rád, ale co, vy jste do ní po 20 letech stále dvacet čtyři hodin denně zamilován, je vaším Sluncem, jde o psychický kolaps, zhubnete za 3 měsíce 35 kg, jste stín, nezvedneta ani sebe, natož krumpáč, který jediný by vám zbyl... bez bytu, bez jediné koruny, ale měsíce nejím, stačí mi týdně stokoruna, bez skladu na tisíce knih, bez možnosti je někam vystěhovat za stavu, kdy už neuzvednete ani ten balík vlastní rukou, kdo to zaplatí... a když se vám sejde trauma ze smrti, které samo o sobě vám nedovolí žít, existenční problém to jen uzavře, přišel jste o ženu, její tvorbu, její cit, její pohled, její vše, nezbude vám ani její fotografie, jen myšlenky k zešílení... co s tím... Kruh se uzavírá... někdy se tomu říká život, někdy Osud... |
|
|
holl část třetí 10.9.2009 18:26Re: Lidi, MOMENT! čím více knih se dostane ještě mezi čtenáře, tím lépe, pak už je definitivní konec, syna to nezajímá, za ženinými krásnými knihami se zavřela voda, na vždy, knihy nepůjčujte, abyste o ně nepřišly... byly vykoupeny těžko, předčasným odchodem autorky i životem vydavatele... Víc není co dodat. Snad jen prosba, vzpomínejte na paní Dr. Irenu Sehnerovou s láskou, bylo v ní hodně lásky ke zvířatům, potažmo psům i kočkám, doslova jí překypovala, sebe nešetřila... byla velkým člověkem, měla velké problémy, bylo mi však velkou ctí sloužit paní Ireně Sehnerové do konce svého života, byla nezapomenutelná, nádherná žena... moudrá, laskavá, talentovaná a přitom chápající, jen její Osud byl velmi tragický, knihy půvabné... Jan Hollauer |
|
|
PetraK 10.9.2009 11:53Re: Lidi, MOMENT! Rputi - dík , že jsi to takhle rozepsala-. já to tam taky psala, že pokud je pan Hollauer manžel, nemůže být v dědictví pochopitelně opomenut, ať mu to ten, kdo je s ním v kontaktu vyřídí. Já osobně ho neznám, tak nemůžu soudit, jak je to možný ,ale je mi jasný, že pokud je člověk nepraktický, je možný, aby ho třeba takhle obešli. S rodinnou záležitostí si musí poradit sám, já si hlavně říkala, že by těch knížek byla škoda. |
|
|
Rpuť 10.9.2009 12:03Re: Lidi, MOMENT! Petro, není to možné - když je to ze zákona, je to jasně stanovené, vyřizuje to notář a rozhoduje soud. Dá se, samozřejmě něco zatajit, nebo uvést falešné údaje ... atd. Ale od toho je eventuelně právní zástupce. Kdokoli jiný do toho může vstupovat, až je dědictví určeno soudně. Pak lze vlastníku nabídnout odkoupení. Nebo se s ním dohodnout předem. |
|
|
PetraK 10.9.2009 13:04Re: Lidi, MOMENT! Rputi- já vím, že to není možné, ale mám ve svým okolí osobu, s kterou slušně vymeteno bylo. Je to osůbka hodná, ale tyhle věcí jsou mimo ní, mohli jsme do ní mluvit horem dolem, ale....... nakonec se stejně nechala omést. Od vlastního bratra. Jsou lidi, kteří tyhle věci řešit neumí. jasně, není na nás tyhle rodinné spory řešit, to jsem ani nechtěla,protože pozadí nikdo nikdy nezná. Ale líto mi to přišlo, protože kdyby ty knížky opravdu měly skončit takhle, tak by to byl děs. |
|
|
Apina 10.9.2009 13:43Re: Lidi, MOMENT! Petro, také mě je líto těch knížek, i když to není přímo moje četba. Mě je líto každé vyhozené knihy. Tady je ale třeba řešit právní problémy a pánovi nepomůže, když se sesype a nebude situaci řešit. Neznám poměry a nemohu říci, kdo je v právu. Já věřím, že pan H. je nešťastný, koneckonců jsem sama v poslední době zažila, co to znamená ztratit drahého člověka. Člověk je strašně vykolejený celé ěsíce, a ani po skoro dvou letech nemám pocit, že bych z toho byla venku, ale ani tak prostě nesmí ztrácet hlavu a nechat si na ni dělat. I když mě konkrétně to stálo příbuzenství s druhou částí rodiny a bylo přetěžké to ustát v klidu a zůstat nad věcí. V žádném případě jemu, ani knihám, ale nepomůže, když situaci nebude řešit. Jestli to nejde jinak, dej mu přes své známé vědět, ať si najde právní zastoupení, pro ty knihy je vždycky možné najít dočasný sklad a po ukončení řízení je nabídnout k distribuci. Jinak dopadne jako ta hodná osůbka, o které píšeš, že ji obral její bratr. Už mě zaráží ta informace, že je údajně manžel, přitom nedědí ze zákona. To opravdu není pravda - buď je pravda jedno nebo druhé, ale od toho jsou notáři a soudy. Jedině mě ještě napadá zeptat se Ely, která je tu zřejmě jediný právník, ale co vím, moc se tu neukazuje. |
|
|
Rpuť 10.9.2009 14:32Re: Lidi, MOMENT! Petro, já ti rozumím. Ale skutečně může něco dělat, respektive radit, jenom právník. |
|
|
PetraK 10.9.2009 9:36Boxíková - promineš mi O.T., když jde o paní Sehnerovou, viď? Kopíruju odjinud: KNIHY IRENY SEHNEROVÉ - PROSÍM O POMOC Po smrti paní Sehnerové se pan Hollauer - její manžel a nakladatel - dostal do velmi obtížné životní situace. Má stovky jejích knih a nemá je kam dát. Nevím jak jinak mu pomoci, než poprosit, zda by si lidé knížky nechtěli koupit. Jsou to její poslední knížky. Všechny napsané s velkou láskou ke psům (a nejen k nim, ale i ke kočkám). Věřím, že mu alespoň trochu pomůžeme a knížky Ireny Sehnerové neskončí ve sběru. Kontakt na p. Hollauer a je jan.hollauer@iol.cz, nebo zde je odkaz na stránky I. Sehnerové: http://www.sehnerova.cz/stranky/index.html. |
|
|
PetraK 10.9.2009 9:40Re: Boxíková - promineš mi O.T., když jde o paní Sehnerovou, viď? já jsem z toho co následně psal pan Hollauer hrozně moc smutná, včera jsem to obrečela. Lidi dokážou být pěkně hnusní. O to hůř, když se jedná o příbuzné člověka, kterého jsme milovali. Zkusím sem překopírovat co pan Hollauer psal, bude to na mockrát, protože nevím proč, když se kopíruje, tak se sem nedá vložit moc textu. Pan Hollauer je sečtělý a vzdělaný, ale pro něj bohužel nepraktický člověk, obávám se, že s ním bude vymetena podlaha. |
|
|
PetraK 10.9.2009 9:41Re: Boxíková - promineš mi O.T., když jde o paní Sehnerovou, viď? Na foru mají pravdu, je to tak, paní byla těžce nemocná dlouho, ale posledních pět měsíců nás zaskočilo přímo destruktivně velkými zdravotními těžkostmi skutečně ze dne na den v plné síle, žena strašně trpěla, rozkládal se jí doslova celý organismus, ale nechtěla odejít od svého pejska, koček ani ode mne, ale ani z života, ani do nemocnice, |
