Ladislav N. 27.5.2008 16:17

Re: Nemáme-li Klause...

A komu by pak fanynky fandily?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zahojená rána 27.5.2008 9:35

nezralí soudci (hraje zde opravdu roli věk??)

     Ačkoliv   spolek  Šalamoun  jistě  pracuje  na  dobré  věci,   tady  bych  si  troufla  pochybovat.  Soudy  jsou  totiž   plné  velice  nezralých     matek  s  dětmi  kolem  40-50  let.  Absolutně  nenazírají  demokratickou  realitu.  A  byly  to  ony  kdo posílaly   děti   do  děcáků,  kvůli  nim  jim  musíme  jim   platiti  doživotní  rentu  i  všem  "specialistům  okolo,  ¨ na  jejichž   názor   často  tyto   ženštiny   daly.  Pro  ně  je  totiřž  nemorální   být  v pátek  v práci  a  zajímat   se  aktivně  o  svou  profesi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jurist 27.5.2008 8:43

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Celá věc je o tom, jestli vůbec může existovat právní nárok být soudcem.

no, já věřím tomu, že na NSS by už při vyhlašování vědí, jak to odůvodnit; tady už přeci jenom kopou trochu vyšší ligu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

eva 27.5.2008 7:44

Re: Máme-li Klause...

A naopak taky. Máme-li Nejvyšší soud, nemusíme mít prezidenta ani parlament.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ladislav N. 27.5.2008 0:27

Re: Re: Re: Re: Prezident není majestát (Jiří Přibáň, LN 23. května 2008)

U vašich tvrzení a "slátanin" má laik šanci naprosto stejnou.....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

kocour 27.5.2008 0:17

Re: Re: Re: Prezident není majestát (Jiří Přibáň, LN 23. května 2008)

Jo, s tím úplně posledním odstavcem souhlas. Zbytek je účelová slátanina člověka, který spoléhá na to, že žádný laik nemá šanci si ověřit, co píše.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

kocour 27.5.2008 0:15

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Celá věc je o tom, jestli vůbec může existovat právní nárok být soudcem.

"oni už si s tím nějak poradí." ... NĚJAK. Jo, zatím si vždycky NĚJAK poradili. Prostě se napíše závěr, a pak se to NĚJAK zdůvodní. Jo, v tom druhém se shodneme. Ne že bych s ním měl osobní zkušenost, ale je pár lidí, kteří ji mají a kterým věřím. A mají stejnou IP adresu, jakou míváte většinou Vy. Dobrou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ladislav N. / LN 27.5.2008 0:04

Re: Re: Prezident není majestát (Jiří Přibáň, LN 23. května 2008)

A jaká práva tedy byla porušena? Soud v žádném případě neřekl, že by justiční čekatel měl právo být jmenován, ale rozhodl, že má právo znát důvody, proč ho prezident odmítnul jmenovat, přestože splnil všechny zákonem stanovené požadavky. Očekávání, že o kandidatuře bude zákonným, konzistentním a v praxi obvyklým způsobem rozhodnuto, je zcela legitimní. Prezidentova nečinnost znamená porušení povinnosti buď jmenovat čekatele soudcem, nebo odůvodnit, proč ke jmenování nedošlo. Přitom se v rozsudku Nejvyššího správního soudu dále praví, že prezident má vycházet ze zavedených ústavních konvencí a v žádném případě si nesmí k zákonně stanoveným podmínkám vytvářet dodatečné podmínky jako například věkovou hranici, kvůli které celý spor vznikl.

Jen jeden z vrcholných úřadů Petr Langer se před třemi lety rozhodl hájit svá ústavní práva, jakým je právo na rovné podmínky přístupu k veřejným funkcím nebo zákaz diskriminace. Tím ovšem mimo jiné přiměl Nejvyšší správní soud, aby principiálně definoval postavení prezidenta coby správního orgánu. Požadavek, aby jmenovací akt prezidenta respektoval zákon a měl patřičné správní náležitosti stejně jako akty jiných státních úředníků, v žádném případě neomezuje prezidentské pravomoci a nesnižuje důstojnost prezidentské funkce. Prezident není „majestát“, ale pouze jeden z vrcholných úřadů v republice vzájemně si rovných občanů.

Poslední možnost, která prezidentovi zbývá, je ústavní stížnost. Vzhledem k dosavadní judikatuře Ústavního soudu si ale stěží lze představit, že by prezident nebo občan Klaus dokázal o ústavnosti svého počínání ústavní soudce přesvědčit.

***

Klausův pokus argumentovat, že bylo porušeno jeho základní občanské právo podílet se na správě věcí veřejných, patří spíš do cimrmanovsky úsměvných „slepých uliček“ právního myšlení

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ladislav N. / LN 27.5.2008 0:02

Re: Prezident není majestát (Jiří Přibáň, LN 23. května 2008)

S tím souvisí i zásadní chyba v prezidentově argumentaci spočívající v zaměňování prezidentovy právní neodpovědnosti za nemožnost jakkoli jeho úřad kontrolovat a soudně přezkoumávat jeho akty.

Takové vnímání funkce hlavy státu je podle rozsudku v demokratickém právní státě „nepřijatelné“.

Soud varuje před nebezpečným pokušením chápat roli prezidenta jako fakticky nekontrolovatelného úřadu, při jehož výkonu se dotyčná osoba může v rámci svých pravomocí rozhodovat zcela libovolně a nemusí se ohlížet na žádné další ústavní principy či pravidla.

Připomeňme jen, že takové představy o nadřazenosti politické vůle nad právní normou byly populární například během hluboké krize německé výmarské republiky na počátku 30. let, později dokonce ospravedlňovaly nástup nacistů k moci a po svém si je přisvojila i komunistická právní doktrína.

Nejvyšší správní soud vlastně jen zopakoval základní princip právního státu, podle něhož nikdo, tj. ani hlava státu, nestojí nad zákonem a všichni mají povinnost dodržovat soudní rozhodnutí i respektovat práva a svobody druhých. Odvážný pokus Václava Klause argumentovat, že rozhodnutím Městského soudu bylo porušeno jeho základní občanské právo podílet se na správě věcí veřejných, a proto se rozhodl uplatnit Listinou zaručené právo na odpor a dotyčný rozsudek nerespektovat, patří spíš do cimrmanovsky úsměvných „slepých uliček“ právního myšlení. Nejvyšší správní soud mu proto taktně připomenul, že nejednal z titulu občana, ale prezidenta republiky, tj. státního orgánu, který podle českého ústavního pořádku nemůže požívat ochrany ústavních práv.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ladislav N. 27.5.2008 0:02

Prezident není majestát (Jiří Přibáň, LN 23. května 2008)

Prezident není majestát (Jiří Přibáň, právník, vysokoškolský pedagog, LN 23. května 2008)

Nejvyšší správní soud v kauze čekatelů jen zopakoval, že ani hlava státu nestojí nad zákonem

Rozsudek, kterým Nejvyšší správní soud tuto středu zamítnul kasační stížnost prezidenta republiky v případu nejmenování justičního čekatele Petra Langera soudcem, je dalším z mnoha prezidentových prohraných sporů. Stoupenci teorií spiknutí v něm možná opět budou vidět nekalé zájmy „soudcokracie“, zatímco odpůrci politického stylu Václava Klause ho pro změnu budou považovat za další důkaz malicherné ješitnosti a neschopnosti být státnicky velkorysý. Takové úvahy by nás však neměly rozptylovat a namísto nich je lépe zajímat se o samotný rozsudek soudu a jeho odůvodnění.

Chyba v argumentaci

Vzhledem k nedbalé a opakující se argumentaci v prezidentově kasační stížnosti soud především považoval za nutné upozornit na svůj rozsudek v téže věci z roku 2006, ve kterém se praví, že prezident je součástí výkonné moci a jeho jmenovací akt je soudně přezkoumatelný. Nejedná se přitom o nějaký nepodložený či nahodilý názor, ale o výklad založený kromě jiného i na rozhodnutích Evropského soudu pro lidská práva, kterými se podstatně rozšiřuje výklad práva na řádný soudní proces i pro státní zaměstnance. Rozsudek tak vychází z obecných trendů v oblasti ochrany lidských práv, k níž Českou republiku zavazuje členství v Radě Evropy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ladislav N. 26.5.2008 23:50

Re: Re: Monarcha a jeho poddaní.

Rindy pindy... Argumenty pro vás neplatí, jako pro všechny příslušníky fanatické sekty jediného nejvyššího mocnáře...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jurist 26.5.2008 23:40

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Celá věc je o tom, jestli vůbec může existovat právní nárok být soudcem.

a já si myslím, že NSS z toho nárokovou věc nedělá, nakolik si s tím otevřelo pandořinu skříňku tak, jak naznačujete shora, to se uvidí; oni už si s tím nějak poradí. To se týká i ministrů nebo zhrzeného Paroubka, já bych viděl vodítko právě v oné části V1 rozhdonutí+ tedy že se precizuje postavení prezidenta jako "správního orgánu" v rámci své činnosti - když to přeženu, kladení věnců na hrob to asi taky nebude. Pokud jde o Senát, NSS by asi odkázal na to, co platí o postižitelnosti posl(r)anců za své hlasování a o proceduře tomu předcházející dle jednacího řádu, kdo ví. Každopádně jakákoliv moc utržená ze řetězu, zákonodárná, výkonná soudní, toho se děsím; utrženosti té poslední vcelku nejméně - mnohem větší problém bych viděl v jejím slouhovství - viz spanilé jízdy Pavla Kučery (možná, že na tomto se aspoň shodneme). Jinak se shodněme, že se neshodneme, a je to. Mějte se.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

kocour 26.5.2008 23:23

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Celá věc je o tom, jestli vůbec může existovat právní nárok být soudcem.

P.S.: Co řekl NS v kauze Němce je samozřejmě kravina, prostě to měl dobře obšláplý ... samozřejmě, že platí "smí se jen to, co je dovoleno". Podle ústavy. Problém je, že vy směšujete veřejnou moc a veřejnou správu, druhý problém je, že vykládáte ústavu prostřednictvím zákona, zatímco to má být přesně naopak. Právo jmenovat soudce podle svého uvážení a z osob splňující zákonné podmínky dává prezidentovi přímo ústava. Protože soudci ho mít nemohou, vládě se to asi dát nechtělo, proč je nevolí Parlament jako dřív, těžko říct. Třeba si to vymohl Václav Havel, nevím, ale klidně by to mohl dělat třeba Senát. Pravda, jistý systém tu je: Senát schvaluje ústavní soudce coby jednu "nohu" justice", exekutiva zas ty obyčejné coby druhou "nohu". Máme dvokolejnou legislativu, máme dvoukolejnou justici, proč zrovna exekutivě byste chtěl tu dvoukolejnost brát? A Jemelík ... vím, co si o něm myslet a kauzu princátka jsem bohužel měl tu nechtěnou možnost pozorovat až příliš zblízka. Včetně role Jemelíka v ní. A práskače nemám rád.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

kocour 26.5.2008 23:07

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Celá věc je o tom, jestli vůbec může existovat právní nárok být soudcem.

Já mám pocit, že právní řád, a to rovnou ústavu, tady ohýbá NSS. A obejdu se bez násilných výkladů. Zatímco vy a justice tady stále místo moci zákonodárné, výkonné a soudní konstruujete moc politickou versus nepolitickou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

kocour 26.5.2008 23:03

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Celá věc je o tom, jestli vůbec může existovat právní nárok být soudcem.

ad 21.06) již jsem psal, že to neodpovídá realitě, NSS se ani neobtěžoval zjistit, jak to skutečně probíhá. Navíc tímhle výkladem dojdete k tomu, že všude, kde je kontrasignace, je vláda navrhovatelem a nese odpovědnost a prezident je opravdu jen stafáž. Dost politický závěr. Ve skutečnosti je to tak, že prezident rozhoduje společně s vládou. Prostě se mohou navzájem zablokovat, ale prezident není povinen signovat, stejně jako premiér není povinen kontrasignovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

kocour 26.5.2008 22:57

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Celá věc je o tom, jestli vůbec může existovat právní nárok být soudcem.

Máte zkreslené představy o orientálních despotech. Demokracii zajišťuje dělba moci. Já bych na tomto místě ocitoval Rašína, jak jej cituje o několik pater níž Modrý pták: "Třetí chorobou jest, že lid myslí, že svoboda předpokládá neposlušnost a že svoboda znamená zákaz poroučení." Někdo poroučet musí, a někdo musí i poroučet, kdo bude soudcem. Demokracie je zajištěna dělbou moci, tady navíc tím, že prezident je omezen v množině osob, ze kterých smí vybírat. Emil Hácha to řekl naprosto správně, ale prezident není úřad ve smyslu správního práva  a vztahovat Háchu na ústavu je právě ta šílená chyba. Chyba, která spočívá v přesvědčení, že v činnosti státu nemá co dělat rozhodnutí ve smyslu volby nebo nedejbože náhoda.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

kocour 26.5.2008 22:50

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Celá věc je o tom, jestli vůbec může existovat právní nárok být soudcem.

Nebojte, já správní právo naštěstí nedělám, a tohle začíná být hlavně o správním právu. Ad 1) No jo, ale proč podléhá? Proč soudce právo na přezkum má a ministr ne? A znamená to, že i Senátem odmítnutí kandidáti na funkci ústavního soudce měli právo se proti Senátu bránit soudní cestou. A především, i když připustím právo na přezkum nejmenování, nemohu připustit právo na SOUDNÍ přezkum nejmenování SOUCEM. Checks and balances, sorry. Ad 2) Technická - Tu praxi si NSS vycucal z prstu. Prostě taková není. Víc se k tomu tady vyjadřovat nebudu. Jinak problém je, že podmínky v zákoně jsou totálně apolitické, a jiné ani být nemohou - právě proto, že tohle přísluší prezidentovi a plyne to už z Ústavy, takže to nemusí být v zákoně. Tímhle výkladem bychom došli k tomu, že soudce je pouhý správní úředník ... no, dosti soudcům, kteří to berou jako žiivobytí a že jsou ústavními činiteli jim dochází jen při překročení dovolené rychlosti, by to asi vyhovovalo. Tohle už je mimo tuhle debatu, ale systém, kdy se lze přihlásit za soudce prostě proto, že mi to přijde jako dobré živobytí, je od základu špatně. Pokud se vrátím k rozhodnutí, NSS z toho dělá skrytý nárok, tj. nárok při splnění daných podmínek. Nárok na řidičák taky nemám, jen když udělám zkoušky ... Já prostě trvám na tom, že to správní řízení není. Opačné tvrzení odporuje podstatě ústavy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Sid 26.5.2008 22:37

Re: Monarcha a jeho poddaní.

Nic jste nepochopil. Proste jen napiste "Nemam Klause rad". To staci. Zduvodnovanim, proc ho nemate rad se jen ztrapnujete...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jurist 26.5.2008 21:27

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Celá věc je o tom, jestli vůbec může existovat právní nárok být soudcem.

Takže suma sumárum, ono rozhodnutí neříká nic jiného, že i prezident je při výkonu své funkce vázán právním řádem, nemůže jej účelově ohýbat, nemůže si už vůbec vymýšlet nad rámec právní úpravy svoje další kritéria, a jakkoliv není automaticky povinen jmenovat kohokoliv, je povinen odůvodnit, proč tak neučinil. Jinak by se jednalo o nepřípustný projev svévole orgánu veřejné moci. Bude-li se to vztahovat i na jiná jeho rozhodnutí, nu, uvidíme. Já bych spíš viděl problém v přesném opaku, ale budiž, je to věc do diskuse.

Prostě, milý Kocoure,  já s tímhle rozhodnutím souhlasím, a  to ne proto, že to tu Klaus tak schytal, ale proto, že  tu jasně vymezuje mantinely čisti orogánů veřejné moci (zde konrétně výkonné). A  na  rozdíl  od  mnou zmíněného  rozhdonutí  Nejvyššího soudu  v kauze  katarského  princátka  neříká, že ministr (resp. ministr Pavel Němec) není jako představitel orgánu veřejné moci při své činnosti vázán ústavním pořádkem a naopak stejně - jako kdyby byl soukromá osoba !!!-si může dělat vše, co není zákonem výslovně zakázáno, bez ohldeu právě onen ústavní rozměr. To je opravdový názor, hodný do kamene vytesat. Jinak bych řekl, že jsme udělali Jemelíkovi reklamu, kterou si rozhodně nezaslouží. Hezký večer.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

baltahsar 26.5.2008 21:20

Re: Re: Re: Re: ... Re: Odborníci

Něco vám tam schází? IMHO se článku "obrany demokracie" může ze svého subjektivního stanoviska dovolávat Klaus i Langr, tak snad nejlépe že by se sešli za úsvitu se svými sekundanty ve stejném lesíku

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Barry Goldwater 26.5.2008 21:12

Re: Hygiena

Pán má problém s chápáním psaného textu?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jurist 26.5.2008 21:06

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Celá věc je o tom, jestli vůbec může existovat právní nárok být soudcem.

Vláda jako navrhovatel ve správním řízení, teď nevím, jestli Vám rozumím správně, alenemyslím, že jde o řízení dle správního řádu.  Pokud  tomu rozhodnutí NSS rozumím správně, pak zde poukazuje na zavedený způsob navrhování a jmenovaní soudců, vyházející z odpovědnosti vlády, resp. Ministerstva spravedlnosti  za řádný chod justice, kdy se zde vychází z toho, že určující slovo zde má vláda z důvodů zde uvedených (viz VI 1 - předpolední odstavec). Nemyslím, že by se zde dávala přímá úměra mezi procesem navrhování a jmenování soudců s daňovým či stavebním řízením.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

baltahsar 26.5.2008 20:54

Re: Re: Ibn:

Copak neklidný, hlavně že je nezávislý

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Milan 26.5.2008 20:53

Monarcha a jeho poddaní.

Někteří jsou devotní, jiní jsou servilní, někteří loajální, jiní jsou lhostejní a nejhorší jsou ti co mají jiný názor. No považte!!! Vždyť tatíček Klaus je majitelem zjevené Pravdy.... Nebo ne??

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pete Brich 26.5.2008 20:51

Dane, vymyj si oči. To lejno, co se snažíš svést na jiného, je tvoje.

PB

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jurist 26.5.2008 20:51

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Celá věc je o tom, jestli vůbec může existovat právní nárok být soudcem.

Takže se tu neříká nic jiného, než to, co už bylo známo přinejmenším za První republiky, co se nazývalo zásadou legality činnosti veřejné správy, a co Emil Hácha definoval jako povinnost úřadu přísně a přesně dodržovat právní řád. Zde se to pouze doplňuje o ústavní rozměr - viz VI 1 předposlední odstavec, a já nevidím povinnost odůvodnit své -zde zamítavé rozhdontí - s odktzem na požadavek zákazu libovůle činnsti orgánu veřejné moci jako buzeraci NSS. NSS zde neříká nic jihného, že hlava státu není v postavení orientálního despoty, stojícího nad zákonem, ale je povinen při výkonu své funce striktně dodržovat právní řád a vyvarovat se účelových dezinterpretací práva, včetně ústavního pořádku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

KUK 26.5.2008 20:46

Re: Kde že jsou ty brzdy a pojistky..ja jednu znam

jednoho poslance jsem zbavil duvery facanem , a pak se jiz choval slusne....i k sousedkam

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vážný 26.5.2008 20:34

Kde že jsou ty brzdy a pojistky

Všech zastáncům "práv justice" bych se zeptal, jaké jsou to ty pojistky a brzdy (předpokald demokracie), která má moc výkonná vůči justici a moc zákonodárná vůči justici.

U nás zcela zřetelně chybí možnost odvolat vysoké státní funkcionáře pro hrubé prohřešky (nikoli politicky). A docela bych akceptoval, pokud by všichni ústavní činitelé a další vysocí úředníci, vyjma členů parlamentu, a prezidenta (zde je systém jiný už dnes) mohli být odvoláni pro hrubý prohřešek vůči jejich úřadu a postavení, pokud na návrh vlády a prezidenta, nebo na návrh kvalifikované většiny Sněmovny o tom rozhodl 2/3 Senát s důsledkem jejich nemožnosti jmenování na n2jakou lhůtu zpět.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jurist 26.5.2008 20:31

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Celá věc je o tom, jestli vůbec může existovat právní nárok být soudcem.

Kocoure, přiznám se předem, že máte oproti mne výhodu, že se zavbýváte, tuším,  výlučně ústavním právem, já pouze v rámci svého ranku, ale nešť.  K tomu z mého pohledu podstatnému,odhlédnuto od tvrzení stran, jakkoliv by fundovaný rozbor vydal na poctivou, vpravdě ne-grossovskou diplomku, : mám za to, že NSS vychází z toho, že 1. dle systematického výkladu Ústavy je prezident orgánem moci výkonné, že jmenování kandidátů do funcí soudců je (jeho) rozhodování v oblasti veřejné správy. Na jednu je zde řečeno, že na jmenování soudcem není právní nárok, na druhou stranu ale, připouští, arg. via čl. 36 odst. 2 Listiny, § 6 s.ř.s. a contrario, jakož i zde zmiňovanou judikatouru Ústavního soudu a ELSP, že takovéto rozhodnutí tedy zásadně podléhá přezkumu nezávislého soudu (NSS zde nestavnoí podímku správního řízení dle srpávního řádu, či bez dalšího. 2. Čímž se dostávnáme k jádru věci, kdy se zde dále popisuje praxe při navrhování osob do výkonu soudce a způsob jejich jmenování, a to, že  - teď velmi lidově - prezident není automatem na jmenování, že může posoudit jejich vhodnost, ale pouze ze zákonných (včetně ústavního pořádku) důvodů, a to z důvodů přesně těmito normami danými, že pokud má za to, že tyto, přesně v zákonech vymezené důvody nesplňuje, pak má z titulu své funkce oprávnění jmenování odmítnout; stejně tak může odmítnout v rámci striktně stanoveného případu správního uvážení (zde si citují ony v zákoně a Ústavě relevantní neurčité právní pojmy), ale, třikrát ale, nemůže odmítnout jmenování z důvodů, které si nad rámec shora stanovil sám. NSS zde prostě pro žádného představitele státní moci (zde výkonné) nepřipouští svévoli nad rámec právní úpravy. Ostatně viz VI 1 in fine rozhodnutí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Dan 26.5.2008 20:12

Hygiena

Pane Jemelíku, pokud se Vám čas od času podaří vylézt z prezidentské řiti, osprchujte se, prosím. Vaše nesmysly páchnou i z monitoru.

• reagovat
• nahlásit příspěvek