Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
PORTRÉT: Rony
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Štětinka 11.1.2007 13:00ehm mimochodem, tady u nás propuká chřipajzna, od pindělka má dochtor plnou čekárnu... |
|
|
Medvídek 11.1.2007 13:18Re: ehm Tady taky, je to strašný. Já se snažím lidem vyhýbat, ale už z principu to není možný. |
|
|
Zdena b.p. 11.1.2007 12:42Tak mám dojem, že když se vyskytne tak elegantně poťupkaný a ještě chytrý haf, tak je to nebezpečná kombinace. |
|
|
dalmatin 11.1.2007 14:58Re: Tak mám dojem, Jojo, to by psí holky mohly vyprávět. Nejvíc vlčandy, tam se předvádí nejvíc. Dokonce měl sedm štěňat s kastrovanou fenou |
|
|
Dede 11.1.2007 15:13Re: Re: Tak mám dojem, Tak to by mě fakt zajímalo, jak tohle dokázal!!! |
|
|
dalmatin 11.1.2007 19:16Re: Re: Re: Tak mám dojem,
|
|
|
dalmatin 11.1.2007 12:38Ahoj všichni ! My dva dalmatini děkujeme za vlídná slova. Pokusím se jako WWW odpovědět fšem, vytáhla jsem klíče ze dveří a teď to vypadá, že tu nejsem. Cha! |
|
|
Marcela Matějková 11.1.2007 11:18Taky jsme měli v rodině dalmatina Moje neteř Janička od malička vždycky chtěla pejska. Její rodiče byli zásadně proti, ale jen do té doby, než Janička musela podstoupit operaci kolena. Pak konečně jako bolestné dostala dalmatýní štěňátko Danyka. Nakonec ho milovala nejen ona, ale i její rodiče a bratr. Když Danýk po mnoha a mnoha letech odešel do psího nebe, Janička se vdávala a odstěhovala se za manželem na druhý konec Prahy na Bílou Horu. Ale stýskalo se jí po Danýskovi a tak se s manželem odebrali do psího útulku a odvedli si odsud největšího pejska, který tu byl, protože ten by jinak svého pánečka těžko našel. No uznejte, pes velký jako vlkodlav v Praze, to není jen tak. Ale Janička a její manžel Standa neváhali a Čokoládu, jak velikánskou fenku pojmenovali podle barvy kožíšku, si odvezli domů (o Čokoládě jsem se nedávno zmínila v diskusi k jednomu příspěvku). A když Janička i Standa mají v práci stejnou službu a Čokoládě by se doma tak dlouho samotné stýskalo, přijedou si pro ni autem Janiččini rodiče a odvezou si ji k sobě domů. Ano, jsou to ti samí rodiče, kteří kdysi psa za žádnou cenu nechtěli. Ale dalmatýn Danyk je natolik okouzlil, že brát si jeho nástupkyni Čokoládu domů není pro ně povinnost, ale radostná událost. |
|
|
jiný Honza 11.1.2007 11:51Re: Taky jsme měli v rodině dalmatina Jůůů, to by stálo za delší povídání, prosím, prosím. A to převracení na "psí víru", to znám. Má časovaná tchýně nášlapná se kdys psů bála, pak jsme si pořídili prvního, pak druhého a teď má pejska i ona a pejsek spí v posteli a je to ten nejrozmazlenější jork, jakého znám. |
|
|
Marcela Matějková 11.1.2007 11:56Re: Re: Taky jsme měli v rodině dalmatina Ano, je to tak. Můj manžel nikdy taky žádné zvíře nechtěl, teď máme osmiměsíční fenku Russell Jack reriéra Mimi a manžel dělá, co té psí slečně na očích vidí. Dokonce si vzal dovolenou, když jsem odjela do lázní, aby Mimi (tenkrát jí byly sotva čtyři měsíce), sama doma nertpěla. |
|
|
jiný Honza 11.1.2007 12:27Re: Re: Re: Taky jsme měli v rodině dalmatina Tak na ně, nepejskaře! Portrét by nebyl? |
|
|
Marcela Matějková 11.1.2007 13:06Re: Re: Re: Re: Taky jsme měli v rodině dalmatina Poslala jsem paní Dagmar Ruščákové, která dle disposic zpravuje Zvířetník, povídání o prvních měsících naší Jack teriérky Mimi. Pokud bude uveřejněn, budeš si ho moct přečíst. |
|
|
Dede 11.1.2007 13:21Re: Re: Re: Re: Re: Taky jsme měli v rodině dalmatina Ale jáˇto nemůžu najít! |
Odpovídala jsem? Kdy jste to prosím posílala? |
|
Marcela Matějková 11.1.2007 13:26Re: Re: Re: Re: Re: Re: Taky jsme měli v rodině dalmatina Asi před dvěma dny, ale pošlu znova. Ze čtení Zvířetníku jsem zjistila, že jste v Norsku, tak moc a moc zdravím. Byla jsem ve Skandinávii (vč. Norska) kdysi na dovolené. Ale to jsem teprve začala chodit do práce a teď jsem už novopečená důchodkyně. |
|
|
Dede 11.1.2007 18:00Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Taky jsme měli v rodině dalmatina Mám to...:)) |
|
|
Pája 11.1.2007 14:38Re: Re: Re: Re: Re: Taky jsme měli v rodině dalmatina nemůžu se nezeptat, kamarádka má nové štěně Jack Russel teriera, má skoro 4 měsíce. Má se na něco speciálně připravit???? |
|
|
Marcela Matějková 11.1.2007 18:34Re: Re: Re: Re: Re: Re: Taky jsme měli v rodině dalmatina Pájo, pokud můžu mluvit za naši Mimi, tak to je sice velice živý, ale milý a veselý pejsek. Ovšem chce to, vychovávat teriéra od malička, což já jsem dělala. V žádném případě to asi není pejsek, kterého by člověk žavřel na celý den doma a teprve večer s ním šel někam ven na procházku. Své zkušenosti s výchovou Mimi popisuji ve svém příspěvku, který dnes ode mne paní Didi obdržela a věřím, že ho, až bude mít volno, otiskne. |
|
|
Marcela Matějková 12.1.2007 15:17Re: Re: Re: Re: Taky jsme měli v rodině dalmatina : Marcela Matějková IP: 213.226.232.xxx Datum: 12.01.2007 15:00Před týdnem jsem si udělala výron v kotníku a neměla bych chodit. Díky tomu jsem objevila Zvířetník. Včera jsem si přečetla o dalmatinovi Ronym, moc mě ten článek oslovil a tak jsem se zapojila do diskuse - psala jsem o své neteři Janičce, která si vzala z útulku velkého pejska Čokoládu. Taky jsem se zmínila o Janiččiných rodičích, kterým je moc smutno po dalmatinovi Danykovi atd (viz diskuse k článku Rony z 11. 1.) Následně jsem napsala e-mail neteři Janičce a její mamince, aby se na článek podívaly. Tím moje sestra a její dcera Janička včera objevily pro ně zcela novou skutečnost, že existuje něco takového jako Zvířetník. A začetly se..... Před chvílí mi moje sestra (maminka Janičky) volala, v neděli si jedou s manželem pro Juana ze článku z 20. 12. "Juas psí hvězda Syrius). Nikdo si neumí představit, jakou mám radost - vždyť díky mně najde jeden opuštěný pejsek novou rodinu. A za to Vám ručím, rodinu výbornou |
|
|
MaRi 12.1.2007 15:34Re: Re: Re: Re: Re: Taky jsme měli v rodině dalmatina zvířetníková jednotko nastoupit: HURÁ, HURÁ, HURÁ |
|
|
Alča 11.1.2007 13:08Re: Taky jsme měli v rodině dalmatina Už jsem psala k Vašemu příspěvku do diskuse - chtělo by to velké povídání! I když i takhle krátce je to moc hezké! |
|
|
Marcela Matějková 11.1.2007 14:02Re: Re: Taky jsme měli v rodině dalmatina Milá Alčo, ke kterému mému příspěvku jste psala do diskuse? Mně zatím v "Neviditelném psu" vyšlo 13. 11. 2006 "Paní Hilda oslavila 95. narozeniny" a 25. 12. 2006 "První klidné Vánoce jsem obrečela". Ani v jedné diskusi jsem Vaše jméno neobjevila, ale jsem ráda, že se Vám líbil můj příspěvek k portrétu Ronyho. Musím říct, že ten v tom portrétu mě zaujal nejen Roníček, ale i to, jak ho literárně pojala jeho panička. |
|
|
dalmatin 11.1.2007 14:52Re: Taky jsme měli v rodině dalmatina Marcelo, náš přednosta domácnosti taky nechtěl psa. Podvolil se a hle... sice ho oslovuje nepěkně, občas mu musím připomenout, že pes má jméno a jiné než debil, ale chodí s ním teď nejvíc a vůbec... Kdo by ho taky tolik obdivoval jako Rony |
. |
|
Marcela Matějková 11.1.2007 15:03Re: Re: Taky jsme měli v rodině dalmatina Tak to jsem se opravdu zasmála, naše Mimi taky obdivuje svého pánečka a jemu to lichotí. Mimi ho ovšem obdivuje hlavně proto, že se mnou není taková legrace, jako s ním. |
|
|
Štětinka 11.1.2007 11:12Aidoooooo, seš tady??? taxem právě udělala ty špagety s tím tučňákem. A doooooost dobrý! Čéče, jednička s hvězdičkou! Dala jsem do toho ještě "omáslenej" hrášek (kukuřici nemám) a je to ňamka k užrání. Jen děti to nechtěj. Manža to teda určo upraví litrem kečupu a jako obvykle zprzní kulinářský zážitek, ale to je mi fuk |
|
|
aida 11.1.2007 11:32Re: Aidoooooo, seš tady??? Teda já mám štěstí, zrovna jsem otevřela Zvířetník a hned vzkaz pro mě. Takže říkáš, že dobrý a nemám se bát? A jak přesně jsi to dělala, jestli se můžu zeptat? Jen vmíchat tučňáka do špaget, nebo předtím nějak ohřát? P.S. Kukuřici mám doma vždycky, v mražáku, my jsme na ní závislí. Nejlepší je "Cukrík", ani to není drahé, kolem 15-16 Kč za pytlík. |
|
|
Štětinka 11.1.2007 11:46Re: Re: Aidoooooo, seš tady??? My právě máme taky na kukužici závislost, milujeme z ní saláty, jenže v tomto důsledku a stavem předvýplatním došla... Já si orestnula ten hrášek, uvařila špagety (1 balíček) a mrskla do vařicích zcezených těstovin dvě konzervy s tučňákem (1 ve vl. šťávě, druhá oliv oil, ale ta byla nadrcená). Vše sem zamíchala. Já miluju strouhaný sýr, tak jsem ani na něj nezapomněla. Je to trochu sušší, tak by se hodil nějaký salátek, ale i tak jsem zblajzla svou a Vojtínovu porci... |
|
|
aida 11.1.2007 11:59Re: Re: Re: Aidoooooo, seš tady??? Dík, tak já to zkusím. Ale tenhle víkend ne (přes týden vařím jen rychlovky nebo ohřívací jídla, chodím hodně pozdě dom a už se mi kór moc vyvařovat nechce), už jsou v plánu brynzové halušky a těstoviny s nivovo-smetanovou omáčkou a kuřecím masem. Proti suchosti špaget mám tip - schovat si tak hrnek té vody, ve které se vařily a pak ji v množství podle potřeby (a suchosti těstovin) přidat do té mísy. Nezdá se to, ale pomáhá to. Ježiš, já mám hlad, jdu si něco ulovit. |
|
|
Štětinka 11.1.2007 12:12Re: Re: Re: Re: Aidoooooo, seš tady??? Ono je to právě děsně rychlý! Já začala vařit v půl a 10 min a v celou bylo hotovo! |
|
|
Medvídek 11.1.2007 12:05Re: Aidoooooo, seš tady??? A tučňákem ?????? kde se to sežene ? |
|
|
Štětinka 11.1.2007 12:13Re: Re: Aidoooooo, seš tady??? To musíš na sever a na jih a na sever a zase na jih.... ,a pak to dostaneš do křídla, Václave! |
