Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996
26.4.2024 | Svátek má Oto
Diskuse k článku
BTW: Příslovečný strýc
Navzdory svému skálopevnému rozhodnutí, že tentokrát se opravdu před Vánoci nenechám sežrat všudypřítomným stresem, již vykazuji známky jisté duševní nestability. Tak mě napadá - jak byste řekli ženě, jejíž skutky jako by pocházely z dílny slavného strýce Podgera?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Zobrazit příspěvky:
Všechny podle vláken Všechny podle času
|
Pája 20.12.2005 9:17Re: Re: Balení No dostává od vetráka injekce od bolesti,ale já nevím jestli je to dobře, jestli ji netrápím?V sobtou byla ješte v pohodě a v neděli začala těžce dýchat, ale piškoty chce, teď dostává konzervu a taky docela baští.Tak nevím.Ach jo.
|
|
|
Vave 20.12.2005 9:53YORINKA Myslím, milá Pájo, že to poznáte, kdy už té bolesti bude víc než radosti. Pak to chce zmobilizovat veškerou lásku, kterou k Yorince máte, a splnit vůči ní svou povinnost. Je to vždycky moc těžké, ale věřte mi, že když to vezmete jako poslední lásky a vděčnosti, budete se cítit lépe.
Moc na Vás obě myslím.
|
|
|
Pája 20.12.2005 10:23Re: YORINKA MOc děkuju za podporu, já pořád doufám,že je to jen taková nárazová nevolnost ve stáří.Venku je lepší než doma, třepe ocáskem na piškotek, sice jsme k vůli ní zvolnili,ale nejdeme úplně pomalu a normlmě jde s náma.Ještě minulý týden utekla po stopě na druhou stranu potoka
 Třeba zbytečně vyšiluju a za pár dní bude všechno v pořádku.V létě mi na výletě nevěřili, že má 12 let
 NOrmálně honila poníka po táboře tak za mladých let, já jsem chodila ke koním a ona se mnou.Tak si vzpomněla  |
|
|
Rpuť 20.12.2005 10:44Re: Re: YORINKA Pájo, dokud baští, tak je naděje! |
|
|
Vave 20.12.2005 11:17Re: Re: YORINKA Já také doufám, že to bude ještě dobré, že Yorinku čeká ještě hodně pomalých procházek, to mě jen vyděsila Vaše zmínka o bolesti a včerejší o rakovině. |
|
|
Pája 20.12.2005 11:59Re: Re: Re: YORINKA Když jsem na ni dneska ráno šáhla, tak se jakoby nadechla bolestivě, však to znáte, taky poznáte,že Váš pes neni OK.Dnes jedem zas na veterinu.Teplotu nemá, srdíčko taky v pořádku.Tak uvidíme.Na večeři zas rozmixiju granule s rýži.
|
|
|
Kačer 20.12.2005 16:28Re: Re: Re: Re: YORINKA Pájo, moc na Vás myslím! Ať je Yorince dobře, ve 12 letech je už pejsek starší, ale rozhodně to není věk na to, to zabalit :o) Nebojte! Andule taky někdy dobře, dost mi zhubla, teď se to pomalu lepší a dokonce v sobotu, mně hajtra uhnala kočku, teda mně ne, ale Brianovi, protože ji pustil z vodítka, aby se proběhla s místním krasavcem - bílým boxerem, a Anča vzala dráhu za kočkou :o((((( Yorinka jako správná teriérka má dobrý kořínek, a pokud baští tak je stále naděje, že je to jenom přechodná nevolnost. I přes to Vám držím palce a doufám, že to bude dobré. |
|
|
Lenka 20.12.2005 10:42Re: Balení No já se naopak v balení dárků vyloženě vyžíván, všechny ty barevné papíry, mašličky,stužky...nádhera.
Nicméně, na dálky nepravidleného tvaru se nejlépe osvědčil styl bonbon. To se ta věc zabalí do pruhu papíru, ten se zaváže na obou koncích, trochu se to zastřihne, aby byl výsledek v rámci možností symetrický, dá se tam nějaká mašle nebo radši víc a je to.
|
|
|
Rpuť 20.12.2005 7:44Balím často, majíc to, takříkajíc, v popisu práce. Připravím si krabici, na dno nasypu vrstvu hoblin a jdu si pro věci, které potřebuji zabalit. Ale když v těch hoblinách se tak pěkně hrabe, že ano! Odstraním názorný vzorek toho, co se dá pořídit, když si dá Lízinka záležet a pokračuji v balení. Mezery vyplňuji zmačkanými novinami. Balík starých novin je však je však určen k tomu, aby měl nejochrápanější kocour na světě Geoffrey, kde spinkat. Načuřeně na mne kouká půlkou jednoho oka. Ukonejším ho a podaří se mi uzmout potřebnou dávku tiskoviny. Archy při mačkání báječně šustí, zejména pak, když je Minou honí v balené krabici. Odeberu kočičího mrňouse, aby nebyl náhodou přibalen a chci uchopit kotouč izolepy. Blesk dojde k názoru, že je málo legrace, lapne kotouč a prchá. Je dostižen a pro jistotu stiskne zuby, takže vyrvaná izolepa je, na zcela nevhodných místech, perforovaná. Trhá se, lepí po stole, rukách, na nůžky, eventuelně na psí ucho, ale zásadně mimo krabici. Odlepím psa od krabice, která vypadá jako svérázný patchwork a uchopím provázek. Odměřují provázkem velikost krabice, což kocour Evelín shledává velmi legračním. Vyhodím Evelína a pokračuji. Vytvořím oko a chci protáhnout konec provázku. Jde to ztuha a posléze zjištěno, že Minou tím okem neprojde. Vyhodím Minou a zavážu. Hotový balík si připravím ke dveřím. Přiběhne Benji, balík se zájmem očuchá a zvedne nožičku…Da capo al fine. |
|
|
Vave 20.12.2005 8:38Re: Balím často, majíc to, takříkajíc, v popisu práce. Milá Rputi, Vaše zvířátka s Vámi bydlí určitě hrozně moc ráda, protože jim neustále připravujete nejrůznější zábavné programy.
|
|
|
PetraK 20.12.2005 9:18Re: Re: Balím často, majíc to, takříkajíc, v popisu práce. Tak u nás je to podobné, jen místo koček si dosaďte všivýho všetečnýho opeřence, který s neuvěřitelnou rychlostí perforuje papíry, trhá stužky a příšerně u toho řve
|
|
|
Heduš 20.12.2005 9:19Re: Balím často, majíc to, takříkajíc, v popisu práce. Rputi, to je dokonalá ukázka života se zvířátky :-))))) |
|
|
Hana 20.12.2005 1:13A jeste jednou pani Podgerova No, kdyz uz jsem v tom, tak se musim podelit o dalsi nedavny Podgerovsky zazitek. Bydlime v Jizni Karoline za mestem, za nama jen pole, dum ze zadu je dost proskleny, tak mame bezpecnostni system, ktery je monitorovan tak, ze naruseni se hlasi na nejblizsi policejni stanici, v nasem pripade vyhodne asi pet minut autem od nas. System se da zapnout a vypnout dalkovy ovladacem. I vraceli jsme se jednoho vecera od manzelovy rodiny asi dve hodiny cesty, od nas a po prijezdu zjistili, ze klice od domu, vcetne dalkoveho ovladace, zustaly u rodiny. I bylo treba se vloupat do vlastniho domu. Zadny problem, vedela jsem, ze okno z koupelny bylo zavrene, ale ne zamcene, otevreni okna by sice vzbudilo alarm, ale system mel jednu vyhodu, ze totiz ho jde vypnout v urcene dobe uvedenim jmena, hesla a jeste jedne informace - vse to dohromady a spravne. Manzel je postavy sirsi, tak by koupelnovym oknem neprosel. Byla jsem tedy vyzvednuta, podarilo se otevrit okno, system spustil sireny a blikaci svetylka a dozadoval se spravnych odpovedi. Heslo bylo jmeno naseho psa - rekneme Lady. Lady samozrejme se hned hnala k oknu z ktereho jsem napul visela hlavou dolu a bala se seskocit, ze si zlomim vaz anebo prinejmensim zapluju hlavou do zachodu. Jak mne manzel postrkoval dolu, Lady mi olizovala ksicht, tak na ni volam jejim jmenem, samozrejme ve spatne sekvenci, takze ten pocitac oznamil, ze policie je na ceste. A taky byla - litacka v rekordnim case. Lapli nas, kdyz mi jeste zadek trcel ven, manzel me malem pustil hlavou dolu, kdyz byl obklicen dvema statnymi deputy sherifama s pistolkama. Zadkem k sherifum a hlavou nad hajzlem jsem vysvetlovala situaci. Sherifove mne stahli dolu, stihlejsi z nich se protahnul oknem, povzbuzen instrukcema, ze dalsi klice se nachazi ve skrini ve vnitrni kapse cerneho kabatu (a byly tam, coz bylo stesti), sdelil kolegovi, ze ta pistolka na nas namirena uz neni potreba a odemknul za naseho zvenku hlasiteho ujistovani psa, ze sherif je OK a netreba ho jist. |
|
|
D. R, 20.12.2005 8:59Re: A jeste jednou pani Podgerova Paní Hano, to je absolutně skvělá historka!!! Škoda, že je jenom v komentářích, ta by si zaloužila hlavní stranu... nechcete nám přispívat? D. R. |
|
|
PetraK 20.12.2005 9:16Re: Re: A jeste jednou pani Podgerova Hano - to teda nemá chybu. Já myslela, že jenom u nás je cirkus na kolečkách .
|
|
|
Mirka - Houston 20.12.2005 0:56Miluji Vanoce, ale to baleni darku ?! Jde asi o stejne hormony. Baleni NENAVIDIM. Proto jiz roky, darky uhledne nalehko prebalim a nasunu do ozdobnych tasek.
Na postu davam peclive prelepeny karton, bez povrchniho papiru. Kdyz neco zapomenu, poodlepim lepici pasku a vsunu zapomenute. Proste si s balenim, setrim nervovou soustavu!
 |
|
|
Hana 20.12.2005 0:34Jak nevolat hasice Tak to se mi ted nedavno stalo, ze jsme se s manzelem vratili z asi hodinoveho vyletu do obchodu a cela kuchyne je zahalena v kouri. V pocinajici panice jsme obhledli spotrebice, vse se zdalo OK, tak jsme v domneni, ze nam nejspis hori vedeni, volali hasice. Museli jsme znit dramaticky, protoze ihned vyjeli. Hasicarnu mame opravdu kousek od nas, takze tady byli v momente v plne zbroji a jak jim manzel otviral dvere, tak jsem si teprve vsimla, ze v tom kouri je na sporaku kastrulek, ve kterem jsem pred cestou do obchodu zacala cukrovy sirup na brusinky a jaksi, pravda, jsem ho opomnela vypnout. Tak to jsem byla opravdu pani Podgerova, kdyz jsem ty hasice vitala s kastrulkem, ve kterem bylo neco jako uhelne krystaly. Mimochodem, ten telefon, ze ktereho jsme volali, je umisten na stene vedle sporaku ...
Hanka
|
