Nora se narodila v květnu a Frida taktéž. Jsou to tedy vrstevnice a tato vrstevnicová Frida nás se svou maminkou Lucií včera navštívila. Byli jsme společně v lese, Ljuba s Luckou se snažily zabránit Fridině autodestrukci a holčička statečně ťapala za Nořiny udivené asistence.

Nora nemohla pochopit, že někdo může chodit tak pomalu a vratce. Samozřejmě, že relativně vzato, ona má od všech lidí bez ohledu na věk a vzrůst co do rychlosti takový odstup, že je vcelku jedno, zda někdo chodí rychlostí 5 až 6 km za hodinu jako my, anebo 1 km a dvacetkrát bum za hodinu jako Frida. Nicméně přece jen chodíme viditelně rychleji než Frida a podstatně méně často padáme. Nora záhy uznala, že je Frida osoba sympatická a vzala ji do smečky. Smečka potřebuje nějaký element ozdobný, usměvavý, legrační a padací, a všechny tyto požadavky Frida splňuje.

Že jim není hanba

V televizních novinách na Nově včera vysílali hon na Ivanu Zemanovou. Jela na oběd, hyeny z Novy číhaly před hospodou, protože "chtěly udělat rozhovor", a když je paní Zemanová uviděla, nasedla do auta a odjela. Hyeny (mám chuť užít jiný zvířecí příměr, hyena je ušlechtilý tvor) ji chvilku pronásledovaly a pak se vrátily do hospody a zkoumaly tam hrnce a konstatovaly, že paní Zemanová přišla o moc dobrou svíčkovou.

Je to hnusné a Miloš Zeman má svatou pravdu, když hovoří o téhle pakáži s pohrdáním. Ale pozor: kdyby diváci Novy takové věci nechtěli a nevyžadovali, hyeny by to nedělaly. Takže ta pravá hanba je na těch, kteří na to s potěšením vejrají a nezvedá se jim z toho žaludek a neřvou hnusem. Proč neprotestují a nevyžadují přítrž takovému stalkingu - ostatně, stalking je trestný čin, nebo snad není?

Něco není v pořádku

V pořádku by bylo, kdybych se odhodlal si půjčit od Pepíka přívěsný vozík a povolal Ljubu a Noru a vše by bylo uchystáno k výpravě do lesa na sběr suchých klacků a PŘED tím by se strhla pozdní předjarní chumelenice. Stal se ale opak!

S vozíkem jsme v pohodě dojeli do lesa, nasbírali suché klacky, naplnili vozík, pes se neztratil, naopak, zpovzdálí pozoroval a střežil naše počínání a kalamita přišla až VEČER a teď je všude plno mokrého sněhu a my máme suché dřevo v přístřešku a Ljuba umyla vozejk a já ho Pepíkovi v pořádku vrátil – před kalamitou.

Je tohleto normální? Není! Je to poručení Murphyho zákona! Měl bych v duchu doby podat trestní oznámení. Ale na koho?

Tichá ulice

Vraceli jsme se z procházky domů. Ulice tichá, klidná, nikde ani živáčka. S jednou výjimkou. Po chodníku běžela myš. Zastavili jsme se, Ljuba a já, abychom ji nepolekali. Nora koukala, jak je jejím zvykem, kde co lítá. Má dohled nad opeřenci.

Myš cupitala taky poklidně, ovšem až do té doby, kdy ze sloupku na druhé straně ulice seskočil kocour a rozběhl se za ní. Myš se dala na útěk.

Toho si ale všimla Nora a rozběhla se za kocourem. Ten udělal U-obrat, přeběhl zase ulici a skokem se vrátil na svůj sloupek v plotě.

Ulice pak byla dál klidná, nikde ani živáčka, kocour ve křoví, myš v díře a my doma.

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena