24.2.2018 | Svátek má Matěj


ARCHITEKTURA: Palác Koruna v Praze

1.2.2011

Právě před sto lety byla v Praze vypsána architektonická soutěž na stavbu nového polyfunkčního paláce na exponované parcele přímo na tzv. Zlatém kříži – tedy naHaasův obchodní dům 1 rohu třídy Na Příkopě a Václavského náměstí. Investorem byla firma s dlouhým názvem: První česká všeobecná akciová společnost pro pojišťování na život. Ta zakoupila tři staré domy tvořící nároží. Šlo o cenné stavby, které by dnes jistě chránil památkový zákon, jejich historie sahá totiž až k období založení Nového Města pražského, tedy do čtrnáctého století. Nejcennější byl nárožní dům, zvaný U Špinků (podle majitele Jana Špinky z Helfenthalu), který měl barokní průčelí. V devatenáctém století tam byla zřízena proslulá vídeňská kavárna, již navštěvovali také pánové František Palacký a František Ladislav Rieger. Počítalo se rovněž se zbouráním architektonicky velmi cenného neorenesančního Haasova obchodního domu v ulici Na Příkopě (arch. Alex Linsbauer, 1869-71), za jehož kamennou fasádou se ukrýval efektní interiér s litinovými sloupy, schodištěm a tzv. parním vytahovadlem – na speciální rám se vysouvaly perské koberce, které byly v této filiálce proslulé vídeňské firmy nabízeny k prodeji. Naštěstí majitelé stavby odprodej odmítli, a tak byl Haasův dům inkorporován do novostavby paláce, nazvaného nakonec Koruna. A stojí tu dodnes – je v něm nyní prodejna Benettonu.

Haasův obchodní dům 5 

Zadavatel tedy vymyslel vtipné řešení: vlevo od Haasova domu je úzké průčelí Koruny se vstupem do nové pasáže. Ta se pak uvnitř láme v pravém úhlu a ústí do Václavského náměstí. Soutěžící architekti měli tedy zadaný půdorys i základní strukturu novostavby a dostali rovněž za úkol akcentovat nároží věžovou nástavbou. Zajímavý návrh předložil v roce 1911 slavný český projektant Jan Kotěra, ale porota nakonec vybrala projekt pražského architekta Antonína Pfeiffera (1879-1938). Ten bývá běžně označován za Kotěrova žáka z Uměleckoprůmyslové školy, ale v seznamu jeho posluchačů jeho jméno nenajdete. Každopádně šlo o renomovaného umělce, který měl za sebou několikaletý pobyt v Paříži i dalších evropských metropolích. V Praze v té době navrhl ve stylu moderny ještě dvě vily ve Starém Bubenči. Byl rovněž autorem dodnes zachovaného interiéru kavárny v hotelu Paříž ve stylu vídeňské secese. Pravděpodobně také projektoval ateliér svého přítele Ladislava Šalouna na Vinohradech a původně s tímto sochařem spolupracoval i na návrhu Husova pomníku na Staroměstském náměstí. Po vzájemných sporech však Šaloun nakonec dokončil dílo sám.

palác Koruna 8

Koruna je bezesporu nejvýznamnější Pfeifferovou stavbou. Vytvořil pro tu dobu typický velkorysý palác pražské city s železobetonovou konstrukcí, který spolu se souběžně stavěnými budovami Šupichových domů (Rokoko), paláců Hvězda (Melantrich) a Lucerna patří k typickým ukázkám multifunkčních pražských staveb té doby. Městská vyhláška správně trvala na všestranném využití bankovních domů: musely zde být nejen obchody a kanceláře, kulturní a společenské prostory apalác Koruna 1 služby, ale požadovaly se i byty a ateliéry v horních patrech, aby nebyla budova večer mrtvá. Využit byl i suterén: tam byly pověstné lázně a také biograf. V přízemí se nacházely obchody s výkladci do ulice i velkorysá pasáž na výšku tří pater. V prvním patře byla samozřejmě kavárna a restaurace, pak následovaly kanceláře a byty.

Dům dostal elegantní kabát ve stylu pozdní geometrické secese a sochařskou výzdobu Vojtěcha Suchardy, který vytvořil i symbol světelné koruny na vrcholu nárožní věže. Efektní byla zejména pasáž s horním osvětlením a mohutnou kupolí v místě jejího zlomu. Tu tvořilo 3 800 krystalů z broušeného skla (během nepříliš vydařené rekonstrukce z 80. a 90. let byly ovšem nahrazeny prvky z litého skla a zmizely i četné další původní detaily).

Zajímavé věci se odehrávaly v Koruně i v následující letech. V nejvyšším patře měl ateliér známý architekt Ladislav Machoň. Jeden z jeho asistentů mi kdysi vyprávěl, že tento vášnivý milovník koní po nějakém bujarém večírku vyjel na svém hřebci po schodišti až do podkrovního studia. Machoň navrhl ve spolupráci s prof. Františkem Kyselou v roce 1913 interiér kina v čistě kubistických formách. Ten byl bohužel později zcela zničen a biograf proměněn ve skladiště. Zanikly i lázně – dnes je v této části suterénu třípodlažní prodejna gramodesek. V roce 1935 pak Machoň – tentokrát již v čistě funkcionalistickém stylu - projektoval interiér známého automatu Koruna. Zařízení bylo z chromové oceli, stěny obloženy béžovými skleněnými deskami (tzv. opaxitem). Neonová reklama na portálu byla dílem známého designéra Ladislava Sutnara. Automat se samoobslužným provozem byl tenkrát v Evropě novinkou. Vynález se zalíbil Britům – a tak Machoň musel navrhnout zrovna takový i na londýnské Oxford Street.

Já už pamatuju ten bufet značně zašlý. Chodíval jsem tam často na levné obědy. Pak byl dost necitlivě přestavěn a na začátku 90. let definitivně zanikl. S nostalgií na něj ale pamětníci stále vzpomínají… A ty krásné historky! Třeba ta, jak si jeden pán koupil párek a donesl si ho k jídelnímu pultu. Pak si ještě zašel pro pivo a když se vrátil, viděl, jak mu jednu nožičku párku okusuje ošuntělý bezdomovec (kterých tu bylo vždy dost). Pán to ale nechtěl vzdát a tu druhou začal jíst z opačného konce. Když pak odcházel, všiml si, že se spletl a ten jeho párek leží na talíři nedotčený o kus dál…

palác Koruna 7

LN, 29. 1. 2011

Procházka pasáží:

(Foto & klip: Jiří Wagner)

zlukes@mistral.cz
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998



"2018", rok kdy se stanu maminkou!
"2018", rok kdy se stanu maminkou!

Deníček mladé maminky, která popisuje, jaké to je stát se maminkou.

Diskuse


V. Novák
13:00
1.2.2011

V. Heidlerová
8:53
1.2.2011

počet příspěvků: 2, poslední 1.2.2011 01:00









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.