11.12.2018 | Svátek má Dana


AFGHÁNISTÁN: Bojovat i jednat

9.8.2018

Situace v zemi míří k dohodě s Talibanem

Smrt tří českých vojáků i u nás povzbudí diskusi, která ve světě běží již dlouho. Jaký je cíl nasazení západních armád v Afghánistánu? Blížíme se k tomu cíli, nebo se od něj spíše vzdalujeme?

Bojiště v Afghánistánu je pro Západ symbolické. Na rozdíl od Iráku nevyvolává spory o samotné nasazení vojáků. V neděli to vyjádřil prezident Zeman, když hovořil o „mezinárodním terorismu“. Ano, dnes je tomu 20 let, kdy al-Káida zaútočila na americké ambasády v Keni a Tanzanii (212 mrtvých). Před 17 lety na New York a Washington (2997 mrtvých). Zemí, jež al-Káidě skýtala podporu i útočiště, byl talibanský Afghánistán. To jsou fakta, která nelze pominout. Nicméně…

Útočníkovi, jenž zabil tři české vojáky, bylo asi 18 let. Tedy narodil se v době, kdy západní mise v Afghánistánu právě začala, a dokonce vyhlásila vojenské vítězství. Nakolik lidé jako on berou tu válku jako národně osvobozeneckou proti okupantům? Tak jako Vietnamci válku proti USA v 60. letech? Kdyby tomu tak nebylo, těžko by Taliban měl takové zázemí a získával další a další území na venkově. Těžko by Washington přistoupil na jednání s delegací Talibanu v katarském Dauhá. Někdo může tyto argumenty vnímat jako nepřijatelnou podporu teroristů. O. k., ale ať potom řekne, jakým způsobem přivést Taliban k bezpodmínečné kapitulaci.

Washington se možná nechal inspirovat izraelskou doktrínou z počátku 90. let vůči Organizaci pro osvobození Palestiny. OOP sice podporovala terorismus, ale zároveň bylo jasné, že bez ní je dohoda nemožná. Izraelská doktrína pak zněla: Budeme potírat palestinský terorismus, jako by neexistovaly mírové rozhovory, a budeme jednat s Palestinci, jako by neexistoval terorismus. Pro Afghánistán by tedy mohlo platit: Budeme potírat terorismus Talibanu, jako by neexistovaly rozhovory s ním, a budeme s Talibanem jednat, jako by neexistoval terorismus. Sluší se ale dodat, že Izraeli ta doktrína vydržela deset let, než ji smetlo palestinské povstání (druhá intifáda).

V Afghánistánu se bojuje nepřetržitě už 40 let. Jen zlomek populace si pamatuje mír. Dokonce schází konsenzuální názor na to, kdo ten chaos rozjel. Moskva svou invazí v roce 1979? Nebo Washington, když proti ní začal vojensky podporovat mudžáhidy? V těchto poměrech nelze být prorokem. Ale přes to vše se zdá, že vojáci budou hájit už jen velká města, kdežto osud venkova se vyjedná s Talibanem.

LN, 7.8.2018



Diskuse


J. Lepka
15:30
9.8.2018

Š. Hašek
22:49
9.8.2018

J. Jurax
19:55
9.8.2018

J. Pražák
9:48
9.8.2018

F. Kusák
9:46
9.8.2018

Š. Hašek
8:26
9.8.2018

počet příspěvků: 12, poslední 9.8.2018 11:08









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.