6.5.2024 | Svátek má Radoslav


Diskuse k článku

ČLOVĚČINY: Zahrady I. (Blues ukřižovaného města)

Všichni v sobě nosíme plno vzpomínek a příběhů. Některé jsou uloženy navrchu, pěkně po ruce k častému použití, ale některé máme v sobě ukryté velice hluboko, jsou uzamčeny v naší třinácté komnatě.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Z. Zdena-B-P 28.8.2014 11:31

Vave, tvoje Zahrada Šemíček

mi nastartovala vzpomínky. V naší ulici byla volná parcela s nálety bezinek, bříz a hustého roští. Byla velmi využívaná. Hráli jsme si tam na všechno. Na zakletou princeznu, na čerty i ta ordinace tam byla. A přišel den, kdy nám oznámili, že je parcela prodaná a budou tam stavět dům. No bylo hořko a dcerky budoucích obyvatel to měly zpečetěné. Ale stavělo se na náš vkus dlouho a my na vztek zapomněli :) Díky této ztrátě jsme se přemístili o ulici dál, kde byla velmi zanedbaná lesní školka. Vyrobili jsme si maskovaný "vchod" a dětství trávili tam. Na doslech, ale sami ;)

A. Bytová 28.8.2014 11:26

Tedy Vave,

šneka! Šnečka! Ovšem s tou kobylkou jest to příšernost, už proto, že ona za nic nemohla. :)))

Myslím, že je to velká odvaha pouštět se do tak hlubinných vzpomínek obecně. Někdy to moc bolí, i přes úsměv časem získaný.

Dík.

A. Bytová 28.8.2014 11:18

Re: Přeji krásný den

"Koláčky divokého slézu", též libůstka mého dětství. My tomu říkali svatojánskej chleba.

Z. Jarka_F. 28.8.2014 10:19

Re: Chtěla jsem tak trochu

Ale urrrčitě je nás tu hodně, kteří Ti čas 10:00 - 11:00 za ráno uznají, a to velmi rádi :))

Z. Vave 28.8.2014 10:11

Re: Vave!

Ano, jako by to bylo bylo včera ...

Z. Vave 28.8.2014 10:11

Re: Vave!

Děkuju, Jarko.

Z. Vave 28.8.2014 10:10

Re: Přeji krásný den

Děkuju Ti za hladivá (a osvobozující) slova, Liko.

Z. Vave 28.8.2014 10:10

Re: Vave!

Ufff, zano, že jsi dobrá, to jsem věděla vždycky, ale že jsi jednou ranou skolila hned dva příbuzné, to bych do Tebe nikdá neřekla. ;o)

Z. Vave 28.8.2014 10:09

Chtěla jsem tak trochu

zaskočit za Xerxovou a popřát dobré ráno, ale nějak se mi to vymklo z rukou - tohle by mi Xerxová za ráno nikdy neuznala. ;o)

Děkuju vám za to, že jste přijali pozvání do mých zahrad, milí zvířetníci. Ještě se tam během září vydáme dvakrát.

Liko, děkuju Ti za odkaz na celé blues.

Z. Jarka_F. 28.8.2014 9:48

Re: Vave!

"Dva jednou ranou?!? To neumí každej!" - závidíš, že??

Vave, moc hezké písání!

Z. Lika 28.8.2014 9:29

Re: Vave!

Zano, doufám, že brácha a kámoš to schytali aspoň naplocho, kristepane!

Jinak je jasné, že děti mají nápady nejrůznější a nejhrůznější. Jsem přesvědčená, že od té doby ses asi s rýčem nezatočila... nebo se mýlím?

T. Louk 28.8.2014 8:52

Re: Vave!

Dva jednou ranou?!? To neumí každej! :- ))

Jj, dobrý nápad s odkazem na Blues. Ani se mi věřit nechce, že už je to víc jak sedm let, kdy vycházelo. Jako včera a přitom tak dáávno.

No, jsem stromová (ahoj Zano) a vůbec lesní, luční, říční (říčná někdy taky, ale to asi bude jiná kapitola :-D), takže sice mám oblíbené zahrady, ale celkově spadají do celkového přírodna taknějak všeobecně.  A v této společnosti je mi vždycky dobře a hojivě, i když někdy živly zuří a kroupy padají... :- )

Z. Lika 28.8.2014 8:37

Re: Odkaz na Blues

A už funguje! Omlouvám se Vave a ranním čtenářům.

Z. Lika 28.8.2014 8:34

Odkaz na Blues

odkaz jsem zvorala já, už jdu na to! Je přímo v textu

T. Zana 28.8.2014 8:31

Vave!

Tvoje Ukřižované město byla úžasná série a chvíli jsem doufala, že jste se s Likou dohodly, že se tady zopakuje (vyšla tady nebo na NZ? Už si nemohu vzpomenout. Každopádně by možná bylo fajn dát sem odkaz pro ty, kdo tehdy ještě nečetli).

Nové pokračování je ale ještě lepší volba. Zahrada je krásná, plná atmosféry a dětských tajemství. Uf, některé příhody jsou docela síla!

Když příhody z dětství, taky jednu přihodím: V létě na chatě, bylo mi tak osm, jsem pojala úžasný nápad, že budeme soutěžit, kdo se déle vydrží točit s dětským rýčem v ruce. To jest, točila jsem se dokolečka a rýč kolem mne plápolal zvednutý ve vzduchu. Jak můj šestiletý kamarád Eda, tak tříletý brácha tomu obdivně přihlíželi. Přihlíželi dost zblízka, takže tím rýčem oba dostali do hlavy...

Z. Lika 28.8.2014 6:33

Přeji krásný den

Taky jsem zavzpomínala na školkovou zahradu, dokonce jsem si vzpomněla i na zahradu u jeslí... a na zahrady u babiček...

Současně se mi vybavilo, jak jsme s některými dětmi pořádali na pískovišti závody, kdo sní víc písku. (Na hlemejždě ovšem nemám a příhoda s kobylkou mi připadá naprosto příšerná!)

A jak jsme si pochutnávali na plodech divokého slézu, kterým jsme říkali koláčky. Byli jsme tak malí, že jsme se toho dokázali najíst!

Krásný článek, Vave, díky.