4.12.2020 | Svátek má Barbora


Diskuse k článku

AUSTRÁLIE: Fotografie

Už jako malého caparta mě oslovily obrázky a poději fotografie. Zůstalo mně to po celý život až doposud...

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Z. Hanča 16.10.2018 20:31

Náhodou

je zrovna dnes v automoto-příloze novin článek o Vilému Heckelovi. Jednak proto, že se narodil před 100 lety, a pak proto, že fotil i auta. Na jednom ze zveřejněných snímků propaguje kabriolet Škodu Felicia před pražským hradem miss USA. Na to, že jde o rok 1956, je to docela pozoruhodné. :-)) A v současné době má Heckel v Plzni výstavu.

Díky za článek, měl jsi, Georgi, štěstí na zajímavá setkání.

Z. Jenny 16.10.2018 16:23

Díky

Výborný článek, klobouk dolů před těmi co umí.

T. Zana 16.10.2018 16:05

Tohle byli a jsou úžasní lidé

kteří opravdu uměli.

Jdu prozkoumat odkazy, díky, Georgi!

Z. Inka 16.10.2018 10:41

fotografování byla vášeň mého tatínka

a on mne to svědomitě učil. Já fotila strašně ráda, měla jsem i na svoji dobu slušný foťák a táta mne naučil vyvolávat fotky a hrát si s nima. Bohužel v panelákové koupelně u rodičů to bylo dost hustý. Ovšem v Kolíně jsme měli obří koupelnu, kde se dalo vyvolávat celý den, moc jsme se s Bimbem u toho bavili. Jo, tak to už je taky za náma. A ten zvětšovák se nějak zaběhl při stěhování...

Z. Yga 16.10.2018 9:33

Milý J

Úžasné životní příběhy mistů fotografů. Stále mne mrazí, když si připomenu neštětí pod Huascaranem - to byla neskutečná hrůza. Dále smekám před polárníky - ale radši se neptám, jak dlouho přežili psi! Chci věřit, že i ti se vrátili domů ... Válečné fotografie - tady není co dodat, je potřeba si stále připomínat, co za hrůzy dokáže člověk člověku udělat. No a fotky za Austrálie či Tasmánie - nádhera, to tady nemáme (:o)). Ale stejně nejkrásnější fotka (pro mne) je ta černobílá se štěnětem ...

A. Lex 16.10.2018 9:31

Gergi

nádherný článek, ten by stál i za uveřejnění na Psovi. Skláním se před takovými fotografy, kteří jdou cíleně za svou vizí. Mám takového kamaráda, který zase jako biolog fotil v hlubokém dávnověku "žoužel". Kvůli fotkám měl doma spoustu formikárií a tam choval kde co. Musím podotknout, že byl velmi zodpovědný a žádný z mnohonožců mu nikdy neutekl. Má narvané skříně jako archiv. Ale protože žil v ČSSR, neměl ty správné názory a původ, tak se nikdy nedočkal žádné publikace. Ten mne přivedl k fotografii. Pamatuji sezení u zvětšováku v temné komoře, která vznikla na pár hodin z koupelny (záchod byl naštěstí zvlášť). A to napětí, když fotka "vykukovala" z vývojky :-) .

Ještě jednou díky za dobrý článek.

Z. Maya 16.10.2018 9:16

Článek

je moc zajímavý, je pravda, že kouzlo těch starší fotek nové digi fotky často nemají, tak alespoň teď už vím proč. U digi mám právě ráda HDR fotky, ale nevím, osobně mi přijde, že jsou barevně jinde než ty staré z kinofilmu. Prohlídla jsem ty odkazy a nejvíc se mi teda líbí fotky Dombrovskise, ty mají tu správnou atmosféru, která se mi nejvíc líbí.

Z. Lika 16.10.2018 8:18

Přeji dobré ráno

omlouvám se za opožděné objevení článku - zjistila jsem, že článek se objevil o půlnoci, jak měl, ale vzápětí zmizel.

Doufám, že už je to napraveno.

Článek se mi moc líbí, taky pamatuju temné komory a soboty strávené v červeném příšeří s vývojkami a ustalovači. A tu radost, když se fotky povedly. Nechávala jsem si zvětšovák strašně dlouho, dokázala jsem se s ním rozloučit až před pár lety... a někdo si ho koupil, což mě potěšilo.

Díky, Georgi, za výběr skvělých fotografů.