Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

KOD si taky pamatuji, barevná plastová vazba, příčné proužky na hřbetě. I jsem četla spoustu knížek, které tu zmiňujete. Naše rodinná knihovna čítala dohromady tisíce kusů. Když jsem se přestěhovala do nynějšího bytu, musela jsem spoustu knih vyřadit, naštěstí se jich ujali v jedné zdejší škole a stejně tak knih po mamince. Zůstaly mi detektivky a krimi (Francisové, Grisham) , něco romantiky, historie. V posledních letech shromažďuji knihy psí - Crais - Psí ..., Scheunemannová -Jezevčík ..., Rožek - Gump ... aj. Dále shromažďuju knížky o Orlických horách a odehrávající se v Orlických horách.

I já si KOD pamatuji, možná mám i některé v knihovně - částečně v bytě, částečně v komoře a některé knížky ještě v bytě rodičů - tam jsou spíš už jen ty, které mne neoslovily, ale třeba si je někdo ještě rád přečte - nosím do knihovny...

Moje nej nej nej byla Robinzonka, tu jsem mohla číst pořád. Akorát jsem si vždycky říkala, že ta Bláža byla pěkné trdlo, že neuměla nakoupit, vytřít, zatopit... to všechno jsem já uměla, tak jsem si představovala, jak bych to já všechno zvládla, no jo, ale mělo to jeden háček. Ani v těch představách jsem nedokázala přejít tu čáru, co by se jako mělo stát s mojí maminkou a bráchou.

A když mi bylo náct, tak mě oslovil Remarque a pak Jirotkův Saturnin, Zdena Frýbová Robin, Herriot a Betty MacDonaldová, Nesvadba a Souček, Karel Čapek, a později King.

No ale Harryho Pottera jsem ani nečetla ani neviděla.

A zapomněla jsem na pohádky, ty mi vydržely hodně dlouho a pak jsem si je užila s dětmi i vnučkou.

Remarque - knižní i filmový; Saturnina nám s báječným přednesem četla na Státním ústavu těsnopisném spolužačka Zuzana Fišerová (hrála poslední prodavačku v knihkupectví, kterou přijal p. Vrána, alias Josef Abrhám ve Vrchní, prchni!

Harryho Pottera jsem četla s nejstarší vnučkou, totiž ve stejné době, na její doporučení - ale dala jsem jen 3 díly, pak jsem (raději) shlédla všechny filmy o Harrym, když u nás byla na covidových prázdninách. Zrovna tak jsem přečetla první řadu Zákona smečky (to se mi četlo dobře, je to o psech ) a Hraničářova učně, toho jsem si dokonce oblíbila a četly jsme jej všechny 3 generace v rodině, ovšemže ženské.

V dětství k nejoblíbenějším hrdinům patřili Kája Mařík a Mauglí, Tři mušketýři a Lovci orchidejí, samozřejmě Vinnetou a Old Shatterhand - to byla bomba, když jsme všechny 3 díly Vinnetoua dostaly se sestrou pod stromeček! No vidím, že mi tu chybí ženské nebo dívčí hrdinky - to až později přišla Scarlett. Ale nevadili mi ani naši klasici, na základce jsem přečetla Němcovou, všechny díly F.L.Věka i Raisovy knížky. Jo a se synem jsem pro změnu zase četla příběhy Bigglese.

Asi jsme obecně všichni měli rádi jakékoli indiánky. Tak, když Scarlet, tak za mne Ptáci v trní.

Na ja - Harry Potter, tomu hodně vděčím za to, že naučil Terku číst knížky. A několikery její narozeniny jsme oslavily návštěvou multikina v Olympii a shlédnutím nového dílu.

Jinak jako dítko jsem přečetla všechno, co mi přišlo pod ruku. Májovky byly vždy na prvním místě - ta úplně první byla Supové Mexika 1 a 2 s úžasnými Burianovými ilustracemi. Dále verneovky a Dumas starší. Ovšem můj největší hrdina byl Pavel Marhan , spolu se svým tatínkem, profesorem Finchem a Harry Turbulent. Ano, je to František Flos a jeho knížky Albatros a Nad Tichým oceánem...

No a ještě tady nebyl zmíněn Zane Grey a jeho knížky s Kenem Wardem (mimo jiné). Ty jsem měla taky moc ráda

Na ta vydání Vinnetoua si pamatuji. A Zane Greye jsem také moc ráda četla.

Zapomněla jsem na Verneovky a určitě na hodně dalších oblíbených knih.

Jj, i Verneovky byly dobrodružná četba.

Harryho Pottera jsem číst nedokázala... Moje oblíbená dětská četba byly KODky, Ransome, později London, cestopisy, občas červená knihovna, když jsem se k ní dostala. Němcová, Čapek, Sága rodu Forsytů (nejdřív jsem viděla seriál), Kypling, detektivky, životopisy, sci-fi... Pěkná směska. Vejce a já, Tři mentolová lízátka, Muž se srdcem koboje...Nečetla bych horory.

Zapomněla jsem na Herriota

Harryho jsem objevila az v dospelosti pres Jiriho Labuse a jeho nacteni prvniho dilu. Poslouchavali jsme s detma v aute. Jednicka film des bes, na trojku se koukneme vzdycky radi znovu. Pri cteni posledniho dilu me porad dokola napadalo, ze spisovatelka ma uz Harryho plny zuby a chce to mit za sebou. A ten sok, kdyz jsem docetla posledni stranku - to uz si opravdu nikdy nikdy nikdy neprectu o Harrym & Co. nic noveho? Diky za pripomenuti ...

Pro mne byly důležité v dětském věku všechny knihy, které vycházely v edici KOD (knihy odvahy a dobrodružství), největší várku jsem dostávala na Vánoce a měla je přečteny(čti vyšňupány)už před Stědrým dnem. Taky všechny ty mayovky ale i Elišky Krasnohorské ,taková Svéhlavička, to byla lahůdka všechny Kájové Maříkové prošli mým čtením ,verneovky,Dumas a jeho mušketýři atd. O dospěláckou knihovnu jsem si musela říct a tak první moje knížka,kterou mi rodiče povolili byla Tanec rabů o Jakubu Krčínovi.Pak už jsem jim do jejich knihovny chodila běžně a četla a četla. Od Balzaca,Mopasanta aj., Daphne du Maurier,přes tehdy moderní americké spisovatele, většinou to bylo z edice Palma a pod.,pokud si pamatuji, všechno to mám ještě v knihovně. No,pak mne přešla i doba protkaná encyklopediemi a musela jsem se v pořizování knih mírnit. Ale co naplat i tak hřeším a ráda.

No, prosím a na Harryho jsem zapomněla, nečetla jsem knížky ale filmové díly jsem viděla všechny. Mám ráda i Letopisy Narnie a třeba i Nádherné bytosti,všechno takové novodobé pohádky a fantasy.

Moje dětství byly knihy J.M.Trosky a Mayovky (takový klukovský vkus), jako starší jsem přečetla asi všechno od Ludmily Vaňkové, ale taky Daphne du Maurier a... vůbec všechno, na co jsem natrefila. Četla jsem fakt hodně.

Harryho Pottera jsem zkoušela, ale první díl, který je halt fakt pro děti, mě krutě nebavil.

Momentálně bojuju se sci-fi trilogií, co jsem dostala od synka k narozeninám, je to nějaký ohromný bestseller. Liou Cch ́- Sin: Problém tří těles, Temný les a Vzpomínky na Zemi. Jsem zhruba v půlce a jsou to galeje, kdyby to nebyl dárek, tak to odložím. Teprve teď to začíná mít děj. A naprostá hrůza čínských jmen, šíleně se mi pletou. A první díl probíhal zhruba v době kulturní revoluce, což není něco, co bych chtěla číst...

Ještě k L. Vaňkové - mám moc ráda její knihu "Mosty přes propast času". Potomci vyspělé lidské civilizace se opakovaně vracejí z vesmíru na Zemi, putují stoletími, a setkávají se tu mimo jiné s nesmyslnými válkami, nelidským lovem na otroky a nepochopitelnou náboženskou nesnášenlivostí mezi katolíky a protestanty i mezi jinými náboženstvími.

Já jsem jako dítě vyrůstala v klučičí partě, lezli jsme přes ploty, hráli na vojáky, kopanou... ale přes to jsem si našla čas (občas ) a bavila jsem se šitím na panenku, i jsem jí pletla a háčkovala různé - někdy hrůzné modely.

Od mala jsem četla, co mi do ruky přišlo, s tatínkem jsem chodila do knihovny. Favoritem byl Vinnetou, vzpomínám si, jak jsem strašně brečela a na dotaz zděšené mamky, co se mi to proboha stalo, jsem odpověděla : umřel Vinnetou. Ale přečetla jsem snad celýho Jiráska, Tři mušketýry a těch rodokapsů.

Je pravda, že Harry mě teda nějak minul, ani syn na to nebyl, ten zase četl všechny možné encyklopedie, dinosaury počínaje, vesmírem konče. To muzeum může být pro znalé super, ale obávám se, že bych nevěděla, která bije.

Hlásím se i ke Třem mušketýrům.