Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
PSI: Pět neděl v cirkuse - díl první
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
V. Glover 12.12.2016 6:36Napínavé povídání Petro, to musí být taková zátěž na nervy, že si to ani neumím představit. Jsi skvělá, že to zkoušíš dál a nevzdalas to. |
|
E. Šusová 12.12.2016 11:13Re: Napínavé povídání Zátěž to byla fakt velká. Bylo to hodně frustrace a fyzickýho nepohodlí. Doteď se v noci probudím pokaždý, když se otáčím - když se neozvou záda, ozve se ruka, která opravdu bolí hodně, v lokti je to masakr. Ubylo už aspoň nočního přemýšlení, co budeme dělat, jak to otočit, co když se to nepodaří, co když na to nemáme, do toho víte, že ten pes je fakt hodnej, milej, ale nefunkční, vy máte v ruce spoustu věcí, který jsou vám k ničemu. A nemáte je možnost ani takhle rychle předat tomu druhýmu, který má zase o něco větší fyzický fondy, ale ztrácí body a čas v načasování, v reakcích. Rozčiluje vás, že když už dostanete pidisekundu šanci, tak díky tomu, že ten druhej stojí jako puk a čumí, překáží, tak to projedete............ booože, kolikrát má drahá půle dostala čočku. A to nemluvím o tom,kolikrát jsem díky jeho špatným reakcím dostala od Taliny kouř fyzicky (jako například v polích, kdy jsem se s ní oddělila a šly jsme se učit chodit na stopovačce a v bodě setkání s páníčkem a Rumíčkem se páníček postavil ZA asfaltovou cestu, po které jezdívají kolisti, mámy s kočárkama. A ta koza flekatá pochopitelně, jak je zmerčila vyrazila neovladatelně vpřed a já věděla, že ji povolit nesmím............. no............ jak říká páníček: "zatim jsme se nerozvedli!" Myslím, že nikdy jsem na něj tolik nekřičela a on se nerozčiloval naopak na mě, jako teď :-D. |
|
|
V. Glover 12.12.2016 20:05Re: Napínavé povídání Takže to byl pěkný nápor i na manželství. |
|
|
E. Šusová 12.12.2016 21:02Re: Napínavé povídání Popravdě ano, fakt jsme se kvůli tomu dokázali zhádat jako koně a měli jsme všeho plný zuby. Ono se to těžko vysvětluje, když člověk nebyl uprostřed. Já jsem drahé půli nicméně říkala, že to prostě musí spolknout, že jsem v určitý momenty víc než naštvaná, protože mě každá jeho chyba hodně bol. Dlouhodobě a doslova. Procházky opravdu byly peklo, všechny, ráno, odpoledne, večer. psa si navíc vybral sám i když jsem mu říkala, že to bude peklo, vymlouval mi to, že jako vidím všechno moc komplikovaně (nikoliv, bylo to realisticky :-D )a on sám neměl zkušenosti žádný. Každopádně realita předčila moje očekávání . |
