O. Joklová 27.3.2018 10:53

OT - palcodržna pro Kačenku

poprosím lehce o palcodržnu pro Kačenku, v neděli mi psala, že v sobotu ji KRUTĚ bolel žaludek, že až křičela bolestí, když jsem se jí zeptala jestli nemůže mít vřed, tak se hrozně naprdla, prý všechno hned vidím katastroficky... no, utěšovalo mě, že v pondělí bude v práci kousek od špitálu a včera už mi psala, má prý ucpaná střeva!!!! tak pokud nepůjde do středy na velkou, tak bude muset na čištění střev - a já tiše, katastroficky, dodávám, že to může vést až i k operaci :-((((((

takže jí prosím držte palce, ať se vykadí - ježiš to je legrační přání :-DDDD

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Zana 27.3.2018 10:11

Velikonoce

U nás nějak nebyly velkým svátkem, nejvíc pamatuju, jak jsme nadílku jako malí hledali (taky se schovávala :-)

Ale ostatní zvyky mě celkem minuly.

Ovšem na jaro se těším moc - i když se mu k nám nechce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Jitur 27.3.2018 9:11

Vave,

jako Pražák od narození, byť jsme bydleli v okrajové čtvrti Krči, kde to v ulici vypadalo jako na vesnici, jsem nikdy opravdu vyšlehána nebyla, a stejné pocity jsem mívala doma za zavřenými dveřmi. A v dospělosti pak, když byly děti malé, na sídlišti, obcházeli syn s dcerou své kamarády a naopak. Ale zažít Velikonoce u příbuzných na vesnici na Příbramsku, bych úplně nechtěla, tam jsou prý jelita náramná...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Yga 27.3.2018 8:53

Ó velikonoční šlahačka

Kdeže loňské sněhy jsou. Vzpomínky na to, jak se před Velikonocemi sháněli pantle (ty široké byly nejoblíbenější a taky byly hned vyprodané) a barvila se vajíčka - a jak jsme byly nešťastné, že ta barva zase chytila flekatě (:o)). V pondělí po raním vyšlahání průtkem z vinohradu od taťky a malých kluků od sůsedů se nachystali koláče, chlebíčky a víno a o obědě nenápadně jsme vyhlížaly, estli už nad kopečekem zavlajú pantle na obrovské žili - kluci chodívali v partách "po ročníku" vyzbrojení obrovskou žilou (přes dva metry aj mívala) a malými "osobními" žilami. Vpadli do baráku, pro forma pošlehali hospodyňu, popadli děvčicu, hodili přes žilu a pošlahali po zadku (myslím, že na jelita nikdy nedošlo). Taťka jim zavdal (od patnácti nahoru - tenkrát se to eště mohlo), klučiska si nabídli chlebíčka aj koláča, nechali si uvázat další mašlu na žilu (ale i jiné speciality - mončičáci, děcké botky anebo podprsenky) a mašírovali o dům dál. Někdy se u nás začínalo a někdy končilo, jsa téměř poslední dům na konci dědiny.

To všecko je už pryč - ale doufám, že tam u nás další generace děvčat čeká na šlaháče s velkou žilou - ten zvyk není tak špatný, jak se nám ostatní svět snaží namluvit.

P.s. taky jsem stála v rožku a byla strachy bez sebe, co mám pro pána dělat - naštěstí jsem měla (a mám) starší sestry, které mne do víru událostí vždy vtáhly.

Tak vám přeji hezké Velikonoce a užijte si je tak, jak se vám líbí - v přírodě, v kruhu rodiny, s kamarády - a radujte se, začíná nám krásný čas.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Matylda 27.3.2018 8:38

Bydlení na vesnici mě poučilo,

že děti si chodí pro vajíčka a mládež a chlapi pro panáka, takže kolem poledne jsou už většinou na šrot, nedejbože odpoledne.

Dopoledne pobudu doma, to přijdou kamarádi, a pak někam odjedu...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Maya 27.3.2018 8:31

U nás

na vesnici chodí chlapi s dětma, děti řeknou koledu, pak nás všichni sešvihaj a děti dostanou vajíčka, čokoládu a bonbony a chlapi panáka. Prchání přes trávu a podobné veselosti se nekonají. :-) Ale asi je to všude jinak.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Inka 27.3.2018 7:30

velikonoce

jsme trávívali někde pryč, takže kluci ze třídy měli smůlu. Když mi bylo asi 16 a ségře 7, koupili naši chalupu v Sudetech. Obě jsme si tam našly kamarády, já dvě holky, ale Petra tam trávila spoustu času, takže tam měla opravdovu partu. O Velikonocích jsme se schovávaly na půdě, u dveří na podávání sena jsme měly kýble vody a kluky jsme zlily pěkně seshora. Akorát je potom táta na nás pustil a to bylo teprve něco. Ale jelita jsme neměly, kluci to brali jako kolorit

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Maw 27.3.2018 7:07

Mila Vave,

kdyz jsem byla dite - neohrabane tiche neoblibene dite - vzdy pro mne pomlazka byla tatinek - bratranec - strejda - dedecek - dedecek a pripadne pribuxenstvo co se seslo na vsi pred velikonocnim pondelim u prarodicu.

Chodili k nam spoluzaci od sestry, oblibena byla co pamatuju. Ja ty kluky moc neznala, takze sem pred nimi napred byla schovana v obyvaku a pozdeji, kdyz jsme se prestehovali, v nasem pokojicku o dve ulice dal. V centru mesta Brna. Tatinek nas bral jeste rano v posteli, to nebylo kam utect, u dedecka se muselo tak jako slepicimi krucky, bratranec mel z pomlazky asi stejnou radost, jako ja...

od te doby, co ziju na vesnuci, otvirame jen 3 jralum a to jeste, kdyz jsme doma. Uz se vsuchni odnaucili na nas zvonit. Vlastne totiz dona ani moc nejsme.

O to vetsi sok jsem zazila po sestehovani s mym muzem "hlavne rum pro tatinky! coze? k vam nikdo nechodi?" :D jako kluk z okraje malomesta, kde se znali vsichni z okruhu nekolika ulic a vedle toho ja...

nakonec jsem aspon vzdy barvila vajicka s maminkou - pro dedu a tatinkovi. Ted uz vajicka nebarvim. Nemam kdy - velikonoce jsou pro me oslava jara - s batohem na zadech obdivuju rasici prirodu. V pondeli pak s bratrancem pokecame bez jakekoli snahy o tradice, necham se vyslehat tatinkem a dedeckem, kteri si to uzivaji porad stejne - a muj muz kazdej rok tu zilu ma pripravenou taky. a neterky behaji a vyskaji a maj ze strejdy desnou prcu a moc si to uzivaji. Pro me velikonoce vzdycky znamenaly hlavne unavny objizdeni rodiny. Dneska je to unavny objizdeni rodiny porad, ale bez nej to prostr nejde.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Matyášová 27.3.2018 6:57

neboj Vaví...

tuhle u mne zazvonili, otevřela jsem v radostném očekávání,že dostanu pěknou štípanou a z té hordy koledníků vystoupil mluvčí a zeptal se:Paní,máte holku? A já přiznala,že nemám. A oni se otočili jak na obrtlíku a s hlasitým na shledanou,odešli...a panelákoví sousedé u nás s pomlázkou nechodí....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Xerxová 27.3.2018 6:20

hezký den

hezké úterý všem Zvířetníkům a zvířátkům... :o)

U nás děti hledají na zahradě zaječí "hnízda"... a u nás doma dokonce musí fakt hledat (mají k tomu mapu a "šifru" ) a těší se na to mocmoc. JIný kraj, jiný mrav :o)

• reagovat
• nahlásit příspěvek