10.5.2024 | Svátek má Blažena


Diskuse k článku

105 PLUS: Svatomartinská

Popravdě nevím, zda bych skutečně chtěla, aby se zítra objevily první vločky.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Z. Lika 11.11.2021 20:05

Šmarjá, vy tu všichni píšete o svatomartinských rohlíčcích... co to je? Něco jako bratislavské, jen husou nadívané? Nebo jak?

Z. Xerxová 11.11.2021 21:25

kynuté - s ořechovou náplní

Z. Lika 11.11.2021 22:35

A, takže přece jen bratislavské, moc dobré, díky.

A. Zemanová 11.11.2021 17:00

Dnes je i u nás škaredě, huhuhu, jsem si to hezké počasí asi zakřikla. :)

Děkuju vám za pěkné komentáře. Popravdě jsem čekala, kdovíjakými martinskými orgiemi :) se pochlubíte, ale jak vidno, zas tak ošizená jsem nebyla. :) Letos jsme nebyli v hospodě na husičce, dala jsem přednost koncertu Laca Decziho a Celuly New York (vřele doporučuju) a doma jsem upekla kačenku. V litinovém kastrolu před noc pomalená neměla chybu.

F. Ifijová 11.11.2021 17:56

105 byly a jsou mým oblíbeným zabukistickým čtením. Jako vždy skvěle sepsáno. ;-) U nás se dlouhokrké tučné ptactvo moc nepojídalo, v rodině žádného Martina kupodivu nemáme, takže žádné orgie.

A. Zemanová 11.11.2021 19:19

Děkuju za milá slova a jsem moc ráda, že jste (nebo raději jsi?) se odhodlala vylézt zpoza buku. Vítám Vás/Tě mezi námi. V

F. Ifijová 11.11.2021 19:27

Díky, Vave, tykání je jasné. Vořech pruhatý může za to, že jsem se odhodlala. V A vidíš, v jeho podání je tykání podobná věc, on používá přední nožky jako tykadla. Na koho je položí, je kamarád. :-)

Z. Lika 11.11.2021 20:11

Doufám, že vořech pruchatý se drží dobře, každopádně já držím palce pěsti co nejlépe R^

F. Ifijová 11.11.2021 20:47

Díky, Liko. V Možná něco časem sepíšu.

M. Crossette 11.11.2021 19:08

Také jsem o slavení sv.Martina dlouhá léta nevěděla. A martinské rohlíčky jsem prvně jedla při jedné návštěvě u maminky, která je dostala od sousedky-kamarádky. Byly moc dobré.

Jinak Fifi níže, děkuji za komentář u "vína" :-)

F. Ifijová 11.11.2021 19:28

Maričko, jsem napnutá, jak víno pokračuje. Ale ty to jistě prozradíš až za čas, až bude "už je to uděláno, už je to hotovo". ;-)

J. Hlavsová 11.11.2021 12:44

U nás i u babičky vždycky bývala husička a rohlíčky. Když jsem utrpěla žloutenku, je od té doby pro mě tato pochoutka tabu.

O.T. Od toho dne, co mi připomněla sýkorka, že nastal čas krmení, tak sypu do krmítek, minimálně dvakrát denně. Nejvíc chodí hrdličky, ale objevují se právě i sýkorky a dokonce vrabci, které jsem už léta neviděla.R^

E. Zvolánková 11.11.2021 15:51

ad O.T. U nás je na zahradě všelikého ptactva na krmítkách spousta a od včerejška pozorujeme kromě ptactva ještě 2 mladé kuny8-o

Z. Matylda 11.11.2021 12:42

V paneláku v Brně se žádné zvyky kolem Martina nedržely- takže až jako dospělá jsem zavedla martinskou husu nebo kachnu. Teda letos už byla :) A tady na dědině se martinské hody drží asi nejvíc v restauraci- svěcení vína mezi svátky je větší slavnost.

A. Bytová 11.11.2021 11:41

Přiběhl k nám bílý kůň, zalehl nám celý dvůr.

Mystifikována touto pranostikou jsem jako malá pořád vyhlížela, kdy ten koník přicválá a jestli si ho budeme moct nechat. ;-D

Z. Jajka 11.11.2021 11:02

Nějaké zvyky kolem Martina u nás nebyly...

Ale jen zírám, jak jinak vnímám roční doby a počasí v Modřanech proti Smíchovu. Tam jsem během října uklidila kaktusy do okna na schodišti, oleandry, fíkovníky a pelargonie do kůlny a nějaké ranní mrazíky jsem neřešila. Zahradní práce pro mne do jara skončily, jen jsem přihodila kompost k růžím a zakryla skalku prořezanýmí větvemi z tújí a tisů.

V Modřanech jsou oleandry a dva truhlíky pelargoniíí stále ještě na dvorku a až začne mrznout, přesunou se do garáže (skleník stále ještě není...). Zahradní práce nekončí, ještě mně čekají ty růže a nějaké sázení, obrubníky kolem záhonů... Zásadně jsem změnila kritérium pracovní teploty pro zahradní práce z minimálně +8°C na cca +4°C :-). Chce to jen pořádně se obléknout a vzít si pracovní rukavice... Také přímý vstup z kuchyňoobýváku na zahradu je něco jiného než přes předsíň a schodiště z prvního patra.

Bydlení v Modřanech má sice víceméně stejnou nadmořskou výšku jako v kopci pod Strahovem, ale orientace na sever je něco dost jiného než podstrahovský jihovýchod. Souhlasím s Vave, slunce nakukuje do zahrady úplne jinak, než v létě. Máme cca 6 týdnů do zimního slunovratu, stejně vysoko bude začátkem února. To mi připadá nadějné ;-).

Z. Yga 11.11.2021 10:47

T oje dneska voňavé povídání. Milá Vave - já, ač z poměrně bohatého jihu a celkem velké rodiny, též neznám slavení svatého Martina. Takže martinské pochutiny mne minuly - vůbec jsem netušila, že nějaké martinské rohlíčky a tak. Co se husí týče - ty se snědly (teda u nás kačeny) už koncem prázdnin v hody a ta poslední se schovávala na vinobraní. Jo a co se týká svatomartinských vín - to by naši předci do huby nevzali! První požehnané víno se pilo vždycky až na Vánoce, to už bylo dostatečně vyčištěné...

Inu, čas oponou trhnul a k nám vtrhnul i svatý Martin - na stará kolena si ho užíváme s prostřední sestrou ve sklepě. Tak i v tuto sobotu bude husa, zelí, knedlík, buchty a víno a i ten svatý Martin přijede. I když kupodivu ne na bílém koni, ale na brauně V.

P.s. pro mne pomartinovské období roku nepatří mezi to nejsmutnější, tím je předlouhý leden a umrněný únor! Začínám žít až v březnu ;-D

Z. Jajka 11.11.2021 11:25

Souhlasím s tím lednem a únorem a to ještě necháváme vánoční světýlka až někdy do poloviny ledna, do příchodu mrazů... Když už jsme si dali tu práci s jejich rozvěšením ;-).

J. Fialová 11.11.2021 10:46

Vidíc titulek "105 PLUS: Svatomartinská" - jsem se oblízla že bude husa, a ona ne :-(

Z. Yga 11.11.2021 10:48

Ona tam je, akorát zašifrovaná ;-D;-D;-D

Z. Janaba 11.11.2021 10:32

K protestantům žádný sv.Martin nezabloudí, sněhu bude dost i bez něho. Tím pádem ani husa ani víno. A je jasno, slunce svítí, zima ješté nedorazila. Zaplať pámbů!

OT Vave, promiň! Náš pes trdlo před dvěma dny slítnul se schodů. Nějak špatně došlápl a sypal se dolů jak pytel brambor. O to nic, nic se mu nestalo, ale teď ho ráno nemůžeme dostat dolů. Zašprajcuje se před prvním schodem, stresem kňučí, ale ne a ne. Dělám vemlouvavé opičky, povzbuzuji, ukazuji všechno možné, odcházím jakože pryč, ne! Můj muž už je blízko toho, aby ho přemlouval, táák, jedna nožička, nóó, druhá nožička, no vidííš!! Ovšem než by se dostal ke čtvrté!! Dneska ho nějak nadzvedl a dolů ho dostal, ale je to poněkud nepohodlné.:-) A když zůstane večer dole, za chvíli je za dveřma a dobývá se dovnitř.

Musíme postavit jiný dům bez schodů? Ví někdo jestli tu novou nedůvěru ve schody překoná? Co s tim?

A. Bytová 11.11.2021 11:35

Vééélmi voňavé a oblíbené papušky hned pod schodama?

Z. Janaba 11.11.2021 13:06

S papuškou jsem čekala pod schodama, ale váhala jsem, jestli ji nemá dostat manžel.

Z. Lika 11.11.2021 11:46

Chtěla jsem na vrhnout ten uklidňující přípravek, jak se tuhle řešil s psími bubáky, ta firma je myslím kanadská, takže je možná k dostání i u vás?

Z. Janaba 11.11.2021 13:12

Díky, ale to mě nenapadlo, že Alavis je také na schody:-). Možná, že po něm by ho přestalo zajímat, jestli si nabije hubu nebo ne!

F. Ifijová 11.11.2021 17:52

Trolda trdlo bravurně zvládal otevírání dveří - buď do nich strčit čumákem, nohou nebo předníma nožkama pěkně vzít za kliku jako člověk. Až do okamžiku, kdy ho jednou zlé dveře průvanem pleskly do slabin (moje chyba, nezašprajcla jsem je). Od té doby jsou dveře nebezpečenstvo převeliké.

Jano, calming můžete prubnout, ale co nejdřív zkusit pro trdlo dát na schody rampičku? Stačila by nějaká širší, neklouzavá fošna na jednu stranu, jak kdyby měl projíždět jednokolejný kočárek. ;-) Nebo pruh těžšího koberce, který schody částečně zakryje a usnadní sestup/výstup.

Z. Janaba 11.11.2021 20:09

Jsem ráda, že jsi se k nám přidala. Jak vidíš, tykám a budu ráda, když to bude oboustranné. Ahoj Jana.

Děkuji za radu, jestli to za pár dní nepřekoná, budu konat. Koberec jsem zkoušela na platu před schodama, nepomohlo. Uvidíme co dál.

M. Crossette 11.11.2021 19:29

Jano, chudák pes :-( hlavně, že si nic nepolámal, přiliš se nenatloukl. Napadají mě dvě možnosti. Zatímco pes stojí nahoře nějak šikovně se sama "sesyp" dolů aby to (tě) viděl. A pak mu buď "radostně" naznač, že se ti nic nestalo a hupky, hupky po schodech vyjuchej nahoru (vyběhni po čtyřech ;-D). Nebo - začni dole naopak zkuhrat a "kňučet", že máš bebí. Třeba se pes odváži překonat starch jen aby mohl paničce běžet na pomocV.

U mojí sestřenice měli podobnou zkušenost. Roky měli skvělou fenku, kterou si jako roční vzali z útulku. Bydleli v podsklepeném domě. Když do něj sestřenice šla poprvé, fenka zůstala stát nahoře. Sestřenice myslela, že se jen bojí, schody nezná. Tak jí příště zkusila lákat, ať jde s ní. Ale fenka stála, třásla se, kňučela. Sestřenice volala do útulku, co vědí o její minulosti. A řekli jí, že jí ti "dřívější" už od štěněte za trest "že se počůrala uvnitř" zavírali právě do sklepa. Chvilku trvalo, než jí strach odnaučili, ale povedlo se.

Z. Janaba 11.11.2021 20:11

Také díky, Maričko. Zítra tedy zkusím sletět ze schodů.:-)

F. Ifijová 11.11.2021 20:54

Ono je někdy lepší psa jeho strachem provést. Jakože vzít třeba na vodítko, nechat mu ho přiměřeně volné, dát naučený povel (třeba Jdeme) a mašírovat. Ukázat mu, že o nic nejde. Nelákat na pamlsky, nedělat opičárny. Pokud nejde o starého nebo nemocného psa, který má nárok na jiný přístup. Vořech pruhatý je unikátní, ale přespříliš se do jeho bubáků nerozpouštím, snažím se být ta silná strana, o kterou se může opřít.

Držím palce, ať se najde brzy nějaké řešení schodostrachu.