Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
R. Enatae 17.1.2017 22:55S texty to mám stejně Mám vypnuté všechny automatické opravy a nápovědy, protože mi lezou na nervy. Většinu chyb vychytám rovnou při psaní, ale veledůležité věci si musím vytisknout. Před koncem roku jsem takhle s jedním právníkem spolupracovala na nových stanovách našeho SVJ. On dodal nějaký prefabrikát a pak jsme upravovali přímo pro naše potřeby. Spotřebovala jsem na ty kontrolní tisky půl balíku papíru a dva týdny práce, ale k výsledku nikdo nemohl říct ani popel :) A jak píše Beda - jízda popaměti je nebezpečná. Předloni nám na Hanspaulce změnili pár předností v jízdě. U jedné křižovatky je upozornění na změnu. U druhé v tichosti otočili jednosměrku bez upozornění, takže náhle musím dávat přednost zprava. Dítko mě pak upozornilo, že tam dali i zrcadlo - jenomže ho v podstatě zastrčili do vzrostlé hrušně, takže ho doteď musím hledat :) |
|
T. Zana 17.1.2017 21:28Re: Ono taky zalezi Máš pravdu, když se člověk soustředí na formální úpravu textu, tak už smysl moc nevnímá... jo, není to jednoduché :-) |
|
H. Williamson 17.1.2017 20:51Re: Provozní Jo,my si taky navzajem kontrolovali sve psani s mym sefem, ale oba jme se, jak uz jsem se zminila nahore, soustrdili na obsah a obcas nam ujela ta formalita. |
|
|
H. Williamson 17.1.2017 20:46Re: Ono taky zalezi Krucis - obsah versus FORMA. |
|
|
H. Williamson 17.1.2017 20:45Ono taky zalezi za jakym ucelem clovek cte. V praci jsem hodne psala. Tak kdyz uz jsem to pravni dilko dokoncila, tak jsem si ho vytiskla a velmi pozorne cetla. Jako jestli to cele dava smysl, jestli se neopakuju, jestli ma spravne cislovane odstavce, atd. Tak kdyz jsem to shledala uspokojivym a hodila na Xerox, tak okamzite mne bilo do oci treba spatne datum na pruvodnim dopise, preklep, atd. Obsah versus fom - jine cteni. |
|
Z. Lika 17.1.2017 20:36Re: Milá Vave :DDD |
|
|
Z. Lika 17.1.2017 20:35Re: Uvědomila jsem si to Tak to jste byla mistryně v hodu berlemi. To je úžasné, co člověk dokáže, zejména když musí. Paní Holubová, doufám, že jste si nějaké zlomeniny vybrala už nafurt! |
|
J. Jovo 17.1.2017 19:19Re: Milá Vave Jeden můj známý říká: „Nejhorší je, když se ráno probudíš, že jsi mrtvej!“ |
|
|
K. Holubová 17.1.2017 18:59Re: Uvědomila jsem si to Tak o berlích přes půl roku bych něco věděla. Levá noha bez možnosti dotyku s podlahou - čouhaly z ní dráty, na pravé + berlích jsem poskakovala od června ještě přes vánoce 2006/7. Ale jak mi to bystřilo mozek. Vymyslet jak dostat z kuchyně kafe nebo hrnek polévky na stůl do jídelny byl sice chvíli rébus, ale zvládla jsem to. A ta radost, když jsem se naučila i další vychytávky - vyhodit berle nahoru do patra, vylézt po schodech, stoupnout si na ně zpátky, pořešit co bylo nahoře potřeba a shodit je dolů a za nimi jako rak slézt ty schody. Joj to byla následná radost. Jen jsem nesměla ty berle shodit kus dál, to jsem pak lezla po čtyřech, abych se k nim dostala a dost jsem si nadávala. |
|
|
T. Zana 17.1.2017 18:39Re: Děkuju vám Moc hezký :DDD Nic tak člověka nepotěší, jako když vidí, že v tom není sám! |
|
|
T. Zana 17.1.2017 18:38Re: Připomnělo mi to jednu příhodu U nás se těsto na štrůdl tak napůl vytahovalo a napůl vyvalovalo. Časem jsem to zdegenerovala na válení :-))) |
|
|
Z. Lika 17.1.2017 18:07Re: Děkuju vám Vave, je to stylové :DDD A díky, bez autorů to tu prostě nejde, o tom žádná. |
|
Z. Vave 17.1.2017 18:03Re: Děkuju vám pardon, nějak se mi to zkopírovalo zamotaně ... to snad není pravda :) |
|
|
Z. Vave 17.1.2017 18:02Re: Děkuju vám LIKA: Tuhle naši korespondenci by skoro stálo dát jako dodatek :DDDD Opravím to. LIKA: "... stálo za to..." Jedna lepší než druhá :DDDD *** Liko, jsi bezvadná šéfredaktorka a místo v nebi máš jisté. Čestné místo! :) |
|
|
Z. Vave 17.1.2017 18:01Re: Děkuju vám LIKA: Vave, nemám následující větu opravit? Abych upoutávku odlišila od ostatních příspěvků, ještě nad nadpis vkládám do závorky větu „148x148=drobné čtvrteční psaní o věcech všedních i nevšedních“. no, máš, prosím. :) To je z toho, že jsem přepisovala a přepisovala. VAVE: Ano, máš, prosím. :) To je z toho, že jsem přepisovala a přepisovala.Abych upoutávku odlišila od ostatních příspěvků, ještě nad název stopětky vkládám do závorky větu „148x148=drobné čtvrteční psaní o věcech všedních i nevšedních“. Dává to smysl? :) LIKA: Vave, mateš mě! Je tam to 148x148 schválně? VAVE: Šiškote, není! jasně, že není! 105x148 ..... nojo, však píšu o slepotě. Prosím Tě, oprav tu větu tak, jak jsem psala minule, a v ní číslice na 105x148. :o) (pokračování níže) |
|
|
Z. Vave 17.1.2017 18:00Děkuju vám za milé a zajímavé komentáře. :o) Taky po sobě nevidím chyby v počítači, musím si to vytisknout ... a pak stejně všechny nevychytám. Nejhorší je, když něco upravím a "neodleží se to", pak nevidím ani chyby, ani nesmysly. Když už tu padla zmínka o tom, že Lika dělá dnes a denně pro nás Zvířetník a že je neviditelná práce, tak se musím přidat k poděkování. Nemá to s některými nejmenovanými autory jednoduché, nejenže musí vždycky špitnout "pane profesore, už je čas" :o), ale někdy je s nimi domluva jak s kozou. Viz korespondenční dialog níže. (Liko, doufám, že mě nezabiješ. :) ) |
|
A. Lex 17.1.2017 17:09Malé O Téčko Byly jsme se s Ajvi projít po vymrzlých, zasněžených pláních v okolí. Děsnáááá zimáááá, protože foukalo! http://dig.rajce.net/Snezne_plane |
|
|
A. Lex 17.1.2017 17:01Re: Provozní Ano, ano, dříve jsme si v práci také navzájem kontrolovali, protože jsme si říkali, že pro oči nevidíme. V posledních letech se to u mladých spolupracovníků nedělalo. |
|
|
T. Zana 17.1.2017 16:05Re: Milá Zano, No jo, děvčata, ale to bych zlikvidovala naše lesy :DDD |
|
|
Z. Lika 17.1.2017 15:34Re: Milá Zano, Je to tak, a je to tou změnou - mozek zbystří. |
|
Z. Jenny 17.1.2017 14:11Provozní slepota, to znám dobře. Píšu, čtu, čtu a chybu nevidím. My jsme si s kolegou z práce navzájem četli vydaná rozhodnutí, jinak jsme vlastní chyby málokdy našli. Mnohokrát jsem si vzpomněla na chybu v textu až v noci, v jakémsi mátožném snu, pak jsem ráno v práci opravila, vždy to byla skutečnost. Mozek si prostě dělá to, co chce on. |
|
|
O. Joklová 17.1.2017 13:25Re: Uvědomila jsem si to situaci, když stojíš u linky s uvařeným kafem a v obou rukách máš berle, taky znám - nic moc |
|
|
Z. Lika 17.1.2017 12:29Re: Připomnělo mi to jednu příhodu Tak těsto na štrúdl máma vytahovala (já taky). Což s nudlovým nejde. Tohle jsou zajímavé detaily. Jsi dobrá, jak si malým válečkem poradíš. Mám doma taky maličký váleček - má tak osm centimetrů a ručku nahoře, něco jako malířský váleček. A dá se ním válet přímo v pekáči, ten mám moc ráda. |
|
|
T. Zana 17.1.2017 12:26Re: Připomnělo mi to jednu příhodu Tak nudle už zcela výjimečně dělala i moje babička. Řekla bych, že když ji popadla taková ta vzorná hospodyně ;-) Jinak se kupovaly. A je to o zvyk - bez problémů tím vyválím těsto třeba na štrůdl :-) |
|
Z. Dalmi 17.1.2017 12:23Re: Uvědomila jsem si to Copak berle! Ale francouzské hole když se nesmíš na jednu nohu ani postavit. Dali mi je v nemocnici asi naschvál, když jsem podepsala revers. A já si to uvědomila až ve chvíli, kdy se mě kamarádka ptala, jestli mám bolavé a otlačené podpaží. Do té doby mi bylo divné, že mi to nejde do schodů, když jsem to předtím vždycky uměla. |
|
|
Z. Lika 17.1.2017 12:23Re: provozní slepota Jo, dělám, ale mám dost přesnou představu, kdo je tu slepice a kdo vejce :-) |
|
|
T. Zana 17.1.2017 12:22Re: No jo, zvyk je železná košile vedoucí k slepotě Tak já mám tu automatiku. Jen se mě nesmí nikdo zeptat :DD |
|
|
T. Zana 17.1.2017 12:20Re: provozní slepota Ale stejně to děláš :-) |
|
|
Z. Dalmi 17.1.2017 12:19Re: No jo, zvyk je železná košile vedoucí k slepotě Taky říkám: Vypínám žehličku :-) Ale koupila jsem si tu, co se vypne sama a hned je mi lépe :-) |
|
|
Z. Lika 17.1.2017 11:50Re: provozní slepota Díky, Bedo, za poslední větu. ALE dovolím si připomenout, že jen zásluhou přispěvatelů tu máme o čem číst. Zvířetník je orientovaný na autory zvenčí, takže poděkování patří jim, já sedím až v druhé řadě na balkoně. A rovnou si přihřeju polívčičku svou oblíbenou mantrou (zmatené metafory jsou mým koníčkem): POSÍLEJTE MI ČLÁNKY, kontakt je zviretnik.lika@gmail.com |
